Skoro každý cestovatel zaměřený na Asii už tam byl, ale jen málokdo ji skutečně procestoval. Tento paradox patří Kambodži, jedné z nejzajímavějších destinací jihovýchodní Asie. Drtivá většina turistů, která zavítá do malého buddhistického království, totiž míří pouze za úchvatnými památkami Angkoru.



Magický Angkor, bývalé centrum khmerské říše, jež se chlubí kolekcí starobylých chrámů z 9. až 15. století, poněkud devalvoval Kambodžu jako turistickou destinaci, neboť v myslích mnoha cestovatelů platí rovnice Kambodža rovná se Angkor a na­opak. A vysněnou návštěvu Angkoru lze jednoduše přilepit k pobytu v Thajsku, odkud se sem pořádají dvou až třídenní letecké či autobusové výpravy. Prohlédnout si chrámy, dobře se najíst a letět zase dál. Také infrastruktura kolem Angkoru je nejlepší v celé zemi.

Kambodža

Turistům zde slouží pětihvězdičkové hotely i golfová hřiště, ale vlastní Kambodžu tady nepoznáte. Angkor samozřejmě stojí za návštěvu, boduje například proslulý chrám Ta Prohm, který si zahrál v kultovním americkém snímku Tomb Raider s Angelinou Jolie v hlavní roli. Tento chrám byl totiž ponechán ve stavu, v jakém ho objevili francouzští archeologové, a tudíž názorně dokládá, jak bujná tropická příroda dokáže pohltit kdysi mocné město.

Nikdo nesmí minout ani mohutný chrám Bayon, postavený jako bludiště čtyřiapadesáti vysokých věží, ozdobených obrovskými kamennými tvářemi. Jenže reálná Kambodža je úplně jiná a k jejímu poznání rozhodně nestačí návštěva pečlivě opravených středověkých skvostů, byť mají razítko top památky na Seznamu UNESCO.



Koloniální atmosféra

Startujeme z Phnompenhu, samotného srdce země, které patří k nejlépe zachovaným koloniálním městům Asie. Zatímco metropole sousedních států Bangkok či Saigon se proměnily v přeplněná mnohamilionová mraveniště, zpomalený Phnompenh stále zůstává zakletý ve své původní kráse. Žádné mrakodrapy, žádné zácpy, ale maloměstská atmosféra s francouzskou tržnicí uprostřed města. A také nádherný královský palác, kde se překvapivě domluvíte česky, tedy pokud se dostanete až k samotnému králi.

Kambodža

Současný vládce země Norodom Sihamoni totiž studoval mnoho let v Praze a stále mluví plynulou češtinou (a když je v dobrém rozmaru, zapěje i Masarykovu oblíbenou píseň Ach synku, synku…). Nádhera paláce a posvátná buddhistická atmosféra dávají zapomenout na strasti, které země zažila v sedmdesátých letech dvacátého století pod vládou diktátora Pol Pota. Vedle královského paláce zaujmou zachovalé koloniální bulváry či dlouhá nábřeží u řeky, na nichž se pořádají závody dračích lodí.

Vrátka do minulosti

Zatímco Phnompenh má necelý jeden a půl milionu obyvatel, druhé největší město země Battambang je desetkrát menší. A když vystoupíte v jeho centru, máte pocit, že jste se ocitli někde uprostřed Rakovníka. Totální zapadákov s dvoupatrovými domy, kde vlastně není téměř nic k vidění a kde divočina začíná doslova za humny. Otázka tedy zní, zda má vůbec cenu sem jezdit? Rozhodně ano.



Battambang totiž představuje skvělý výchozí bod k výpravám na kambodžský venkov, během nichž se člověk přesune na časové lince někam do poloviny minulého století. Stačí si najmout kluka s motorkou (bez něj se v bludišti rýžových polí rychle ztratíte) a vyrazit na výpravu do minulosti. Do vesnic, jejichž obyvatelé žijí stále stejným způsobem, jako žili před padesáti či sto lety, snad s výjimkou televizí, které poblikávají v bambusových chýších.

Tajemství rýžového papíru

Ale jinak se tu skoro nic nemění. V zavlažovacích kanálech podél cesty se koupají nahé děti, po rozbahněné stezce se valí poněkud obstarožní kolo, jehož řidička má k předním řídítkům přivázaný šátek s vřeštícím nemluvnětem. Poutavý zážitek nabízí návštěva domácích manufaktur na výrobu rýžových nudlí či rýžového papíru, ze kterého se připravují slavné čerstvé, tedy nesmažené rýžové závitky. Celý dvůr je obložený síty, na kterých se suší malé rýžové kotouče.

Poněkud náročnější – tedy hlavně pro ty, co mají slabší žaludek – je prohlídka „továrny“ na výrobu rybí omáčky, která je nedílnou součástí všech thajských a kambodžských pokrmů. Tajemství přípravy vám s trochou škodolibosti rádi prozradíme. Ryby se promíchají se solí, pak se dají na hromadě na slunce a nechají se – slušnými slovy – pár dní fermentovat, načež se přemístí do velkých sudů, kde nevábně vypadající hmota zraje dalších pár měsíců. Dobrou chuť.

Kouzlo bambusového vlaku

Nezapomenutelnou atrakcí je projížďka bambusovým vlakem, kterému místní říkají norrie a kterou nadšeně absolvuje plných 80 procent návštěvníků Battambangu. Začíná se kousek od města, asi pět kilometrů jižním směrem, na zapomenutém a opuštěném nádraží. Po krátkém smlouvání (místní sice jezdí za pár kaček, ale turista musí zaplatit kolem deseti dolarů za jednu jízdu), položí na koleje čtyři kola, bambusový rám a motor z motorky a… může se vyrazit.

Kambodža

Hodinu budete drncat a drkotat po kolejích, neboť norrie nemá žádné tlumiče či pérování.Tento systém improvizovaných, doslova na koleně vyrobených „drezín“ vznikl v sedmdesátých letech, když zdecimovaná Kambodža přestala využívat železniční dopravu a koleje kdysi postavené francouzskými inženýry nadobro osiřely. Norrie dlouho sloužily jen místním, na přepravu lidí či zboží z vesnice do vesnice, ale když atrakci objevili turisté, stal se z ní slušný byznys.

Ostatně, kde jinde se můžete „řítit“ chvílemi až třicetikilometrovou rychlostí a přitom vlastně sedět přímo na kolejích? Jenže dny podivuhodné atrakce jsou pomalu sečteny, protože vláda plánuje na letošní (či příští) rok obnovení standardní železniční dopravy mezi Phnompenhem a Bangkokem, čímž fenomén norrie bohužel zanikne.

Plovoucí vesnice

Velmi oblíbené jsou vyjížďky do některé z plovoucích vesnic rozmístěných na jezeře Tonlesap. Nemají tu žádná políčka kolem domů, ani žádné zahrádky, neboť všechno pluje na vodě – na vorech či dřevěných pilotech stojí nejen domy, ale také kurníky pro slepice či malé ohrádky pro prasata. A nechybí plovoucí škola, hospoda či benzinová pumpa. Domy nejsou moc velké, obvykle je to jen jedna místnost s terasou, kde si hrají po celý den děti, které ještě neumějí pádlovat.

Kambodža

Přestože plovoucí vesnice vypadají na první pohled poněkud ošuntěle a chudě, nouzí tu nikdo netrpí, protože jezero je bohaté spoustou druhů ryb. Trochu horší je to však s hygienou, neboť ke všemu se používá voda z jezera, a to nejen k mytí a vaření, ale končí v ní i veškerý odpad, a také „kadibudky“ jsou postavené přímo nad hladinou obrovského jezera, které má v období sucha tři tisíce kilometrů čtverečních, zatímco v době dešťů se jeho plocha zvětšuje na trojnásobek.

Jak se smaží hadi

Zpátky na pevninu, zpátky do rýžových polí. Míříme za další kuriozitou, kterou by neměl nikdo z odvážnějších návštěvníků vynechat. Oblíbenou pochoutkou místních rolníků jsou totiž pečení či smažení hadi. Můžete je koupit na trhu, případně v malých chýších zaměřených na hadí menu, nebo se můžete domluvit přímo s vaším průvodcem, koupit hady živé a absolvovat improvizovaný kurs vaření, během něhož se hady naučíte kuchat i krájet.

A pak s pomocí domácí paní vykouzlíte smaženého hada na curry se zeleninou a rýží. Pro místní to samozřejmě není žádný gurmánský výstřelek, ale z nouze ctnost. Kuřecí je drahé a hadů je na místních polích habaděj. A jak hadí maso chutná? Představte si něco mezi pevnější rybou a kuřecím.

Zastávka v Pavoukově

U bizarních gastronomických zážitků ještě na chvilku zůstaneme, nesmíme totiž zapomenout na jeden poněkud hrůzostrašný unikát, který je k vidění a hlavně k ochutnání v městečku Skuon, jemuž se však neřekne jinak než Spiderville, tedy Pavoukov. A to proto, že místní chytají velké tarantule, které obalí ve směsi soli a česneku a pak je osmaží ve woku. Zvyk pojídat pavouky je relativně krátký, neboť údajně začal až během hladomorů za Pol Potovy vlády.



Nicméně město proslavil široko daleko, a dnes sem přijíždějí stovky odvážných jedlíků, kteří chtějí složit svou gurmánskou maturitu. Lahůdku nemusíte dlouho hledat, stačí vystoupit na nádraží, a hned potkáte několik prodejců s tácy smažených pavouků. Pokud se odvážíte, čeká na vás maso vzdáleně připomínající chuť smažené tresky. Je to pro vás příliš velká výzva? Tak co třeba pečené žáby, které se v Kambodži prodávají téměř na každém rohu? To už je lepší?

Kambodža

Kosmopolitní rej

A zasloužený odpočinek nakonec. Mnoho turistů si na závěr po putování kambodžským venkovem dopřává pár dní relaxace u moře, v populárním letovisku Sihanoukville, které je vyhledávanou oázou batůžkářů a kde najdete spoustu pláží, výborných restaurací a hotelů všech kategorií. Oblíbená je především kosmopolitní pláž Serendipity, kde leží spousta obyčejných hotýlků pro batůžkáře, naopak movitější klientela dává přednost překrásné pláži Sokha s luxusním hotelovým resortem.

Serendipity ožívá po západu slunce, desítky podniků lákají na grilované ryby, plody moře a škeble, z reproduktorů hraje muzika a točí se celkem slušné pivo, jehož značku nikdy nezapomenete. Jmenuje se Angkor.



Komentáře