Obyvatele Tenerife poznáte podle dvou věcí. První, když je venku okolo patnácti stupňů, vytáhnou zimní oblečení hodné polární expedice, a druhá, doma mají skříň plnou barevných paruk, peří a rozličných křiklavých kostýmů z karnevalů. Jít na karneval dva dny po sobě ve stejném kostýmu je totiž největší faux pas, jakého se můžete dopustit.

Při slově karneval leckomu v mysli naskočí asociace jako Rio de Janeiro nebo samba. Bez diskuse větší karneval na téhle planetě není, ale jen pět hodin letu od české kotliny se koná ten druhý největší. Karneval v Santa Cruz de Tenerife. Místní obyvatelé mají k pravým „latinos“ blíž než ke Španělům a v čase karnevalu to je znát víc než jindy. Má to své opodstatnění, stačí se poptat číšníků v kavárnách a prodavačů na trzích, a zjistíte, že skoro všichni mají kořeny v Jižní Americe. Pokud bydlíte na Tenerife, není otázkou, jestli půjdete na karnevalovou party, otázka je jen kolikrát. Nejdou jenom na smrt nemocní a připoutaní na lůžko.

Tenerife__MG_8144

V množství je síla

Celé šílenství trvá měsíc, ale projevuje se zprvu poměrně nenápadně. Volí se nejlepší masky, královna karnevalu, králové dětského karnevalu a nejlepší školy samby. To všechno relativně mimo zrak veřejnosti. O všem sice informuje místní televize, ale málokdo si na volbu královny skutečně pořídí lístky do auditoria. Pravé šílenství začne až v pátek před Popeleční středou. Život na ostrově se obrátí naruby. Už od ranních hodin jezdí mezi městy San Cristóbal de La Laguna a Santa Cruz de Tenerife, největší urbanizovanou oblastí na Tenerife, speciální prodloužená tramvaj s výstrahou, že od šesté hodiny večerní nebude zajíždět do centra města. První vlna se do centra dění nahrne krátce po šesté, aby si vychutnala cabalgatu a školy samby. Pokud v tramvaji jedete sami, znamená to, že je na party ještě brzy, pokud se v ní vracíte sami, je ostatně také brzy.

Tinerfeños berou karneval smrtelně vážně. Než vyrazí na party, sejdou se u nějakého nebohého dobrovolníka doma, kde se doladí kostýmy. Pokud jsou náročnější, může tahle příprava trvat i týden nebo dva, kdy se obývák promění v manufakturní výrobnu posypanou třpytkami, peřím a umělými vlasy. Inkriminovaná místnost vystavená předkarnevalovému zásahu se zpravidla třpytí až do srpna. Proudem teče pivo Dorada a rum s kolou (neprozraďte se, tomuhle nápoji tu „Cuba libre“ říkají jen turisté).

Pro kostýmy platí, že v množství je síla. Pokud se zvládnete domluvit s deseti dalšími lidmi na tematickém kostýmu, máte vyhráno, budete hvězdou večera. Pro pány jsou obzvláště vhodné variace na exotické tanečnice. Kdo by totiž odolal tlupě zarostlých, profesionálně namalovaných svalnatých tanečnic v sukýnkách sotva něco skrývajících. Umění namalovat se mají místní muži zvládnuté na jedničku.

Tenerife__MG_8108

Angry Birds z kartonu

S kolegy z práce jsme se rozhodli vytvořit kostýmy z proslulé hry Angry Birds z kartonu, levné tkaniny a pomocí sešívačky. Dva týdny se mi jen mohlo zdát o soukromí, neboť můj obývací pokoj byl zahlcen nejenom mými spolubydlícími, tvořícími kartonová monstra, ale další hromadou lidí se stejným cílem. V kostýmu jsme si nemohli ani sednout, o vykonávání nějakých potřeb nebo tanci nemohla být ani řeč. Ale byli jsme populární, skoro každý kolemjdoucí se s námi fotil.

Samozřejmostí je, že každý den se jde v jiném kostýmu. Pokud se vám nechce utrácet za nové propriety, stačí obejít známé. Existuje takřka stoprocentní šance, že vás zásobí kostýmy, které na sobě měli před deseti lety a opravdu si nemyslí, že je na sebe ještě někdy vezmou. Možná tak na náhradní díly.  Pokud se vám stane, že máte stejný kostým jako banda cizích lidí, o to líp, není lepší příležitosti k seznámení se. Na věčné přátelství si člověk připije s berušákem José a beruškou Laurou, aniž by je za celý večer znova spatřil. Vzájemné hodnocení kostýmů je součástí koloritu. Z davu se sem tam ozve pronikavé ‚Ay que guapo!‘ (Pěkný!). Pokud má někdo problém s absencí osobní zóny, karneval není pro něj.

Tenerife__MG_8844

Karneval jak v Brazílii

Noční party se odehrává pod širým nebem a je to jediná příležitost, kdy v zimě Tenerifané odhodí své zimníky. Samba a rum s kolou totiž hřejí tisíckrát lépe než vlněný svetr a válenky. A spotřeba je velká. Každý si proto v nějakém střeženém rohu najde základnu, kam si donese vlastní zásobu alkoholu a plastových kelímků. Drinky nakupují jen ti, co už jsou opravdu nasuchu. Ti nejvynalézavější seženou den před karnevalem v nejbližším supermarketu nákupní vozík, který promění v pojízdný bar, vyzdobený samozřejmě tak, aby ladil s kostýmem.

S kolegy z práce to bereme jen zlehka a scházíme se v bytě kamarádky, Brazilky Catxerê, jež obývá byt s terasou s výhledem na místo dění. Sledujeme průběh a pomalé troušení bujarého davu. Catxerê  je ve svém živlu, a pokud někdo představuje zosobnění tance, je to ona právě v tenhle moment. Nedá mi to se nezeptat, jestli se náš karneval alespoň trochu blíží tomu, co se koná v její domovině. Usměje se od ucha k uchu, prý že je to jen menší, ale že se cítí jako doma.

tenerife-compressor

Město žije jen karnevalem

Od pátku předcházejícího Popeleční středě až do Popeleční středy se nic nesnažte zařizovat. Nic nefunguje. V úterý je dokonce vyhlášené volno a leckterý zaměstnavatel vyhlásí volno i v pondělí, protože šance, že se zaměstnanci objeví obsypaní třpytkami a s kocovinou je větší než malá. Je to součást místní kultury, se kterou se nezvládli smířit jen němečtí turisté, kteří se dožadují plné funkčnosti všeho.  

V pátek se odehrává první průvod městem, který ostrovu představuje novou královnu karnevalu. V osm hodin vyrazí na cestu, aby až do půlnoci procházel úzkými uličkami Santa Cruz. První je samozřejmě královna a její doprovod, následováni bezpočtem barevných procesí, takzvaných murgas. Tradiční murga má jen hrstku členů, většinou mužského pohlaví. Často bubnují a udávají rytmus průvodu.  

Až do úterka se opakují noční party. V programu najdete trvání do půl třetí ráno, ale tomu už nikdo nevěří. Samba a reggeaton duní ulicemi až do šesti do rána. Pokud čekáte, že DJ bude hrát poslední hity klubů někde v Berlíně nebo Madridu, budete ošklivě zklamaní. Hudba je skoro výhradně latinskoamerická. Odvážlivci, kteří zvládnou vystřízlivět, se mohou účastnit třeba karnevalového maratonu (masky jsou samozřejmostí), a ti, kteří jsou přesvědčeni, že přestávka je jen pro odpadlíky bez vytrvalosti, se mohou v neděli účastnit denního karnevalu.

Tenerife__MG_87512

Pohřeb sardinky

Úterý je vyvrcholením karnevalových radovánek. Procesí královen, alegorických vozů, murgas, hudebníků a škol samby se naposledy provlní městem za přítomnosti tisíců turistů a televizních štábů. Nejlepším pozorovacím místem je jinak poklidné Plaza de España. Za normálních okolností je tu umělá laguna a okolo jsou kavárničky, kde život plyne šnečím tempem. Po čas karnevalu laguna z praktických důvodů zmizí a náměstí se promění v okupovanou zónu. Plošiny, které jsou normálně pokryty kaktusy, aby na ně nikdo nelezl, jsou s pomocí nadšených karnevalomilců kaktusů zbaveny a stanou se z nich nejlepší pozorovací místa široko daleko. Celá promenáda končí ohňostrojem oslavujícím konec karnevalu. Teda ten alespoň trochu oficiální. Jakmile se Tenerife baví, nejde to jen tak zastavit.

Popeleční středa se nese ve znamení pohřbívání sardinky, Entierro de la Sardina. Tentokrát chybí sličné tanečnice samby, průvod je ve znamení parodie smutečního pochodu a církve. Viděli jste někdy jeptišku s umělohmotným penisem na krku? Tohle je jedinečná příležitost. Čím obscénnější, tím lepší. Tenhle průvod není pro slabé povahy. Alkohol teče proudem a můžete si být jistí, že po čase to přestanou být jen umělohmotné penisy. Ale pohoršovat se nikdo nebude. Co se stane na karnevalu, zůstane na karnevalu. Celá show je zakončena o půlnoci, kdy je obří sardinka z papier-mâché zapálena a vydána napospas Atlantiku. Ohňostroj nesmí chybět, to by nebyla pořádná fiesta. Ptáte se, proč právě sardinka? Jedna z legend říká, že král Karel III. chtěl oslavit konec karnevalu hostinou, kde měly být servírovány sardinky. Ten den bylo ale takové teplo, že se sardinky zkazily. Zápach byl tak hrozný, že nešlo udělat nic jiného, než ryby spálit. Ovšem jestli je to pravda, to už se asi jen tak nedozvíme.

Mimochodem, na začátku jsem lhala, je ještě jeden způsob, jak poznat obyvatele Tenerife. Bude vám tvrdit, že karneval na sousední Gran Canarii je menší a nestojí za nic!

Reportáž z Tenerife od Jany Polednikové

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Koupit Koktejl

Komentáře