Turecko: každý rok se třetí lednový víkend sejdou v tureckém Selçuku desítky tisíc lidí, aby byli svědky bitev starých již tisíce let. V hlavní roli ovšem nevystupují vojáci, ale speciálně cvičení velbloudi. Jedná se o zajímavý kulturní svátek, nebo návrat do doby, kdy se nehledělo na práva zvířat a bylo v pořádku je nechat kvůli našemu obveselení tři měsíce hladovět? 

Výroční Selçuk Ephesus Camel Wrestling Festival je největší akcí podobného typu v celém Turecku a jednou z nejpopulárnějších na jižním pobřeží Egejského moře. Tradice velbloudích zápasů je zhruba 2500 let stará. „Pokračujeme ve zvycích našich předků,“ obhajuje náplň akce jeden z jejích hlavních pořadatelů Mehmet Falakali, který se podílel na každém ročníku od roku 1982. „Nejde jen o zápasy, je to také příležitost pro setkávání, celá akce je jeden velký piknik.“ Kouř nad kopci okolo arény mu dává za pravdu. Většina návštěvníků dorazila s kompletní výbavou pro grilování, lidé jedí, hrají, zpívají, baví se, až to chvílemi vypadá, že o samotné zápasy takový zájem nemají.

turecko slabší uteče

Zvířata jsou před samotným turnajem rozdělena do několika kategorií podle váhy a stáří. Pak se utkávají v zápasech, jejichž délka je maximálně pět minut. Prohraje ten velbloud, který uteče, spadne na zem nebo začne křičet na znamení, že se vzdává. Boj je jedna velká přetahovaná, každý velbloud při tom volí trochu jinou taktiku. Někteří se snaží protivníka zalehnout, jiní strkají svůj dlouhý krk pod tělo soupeře a snaží se jej převrátit na bok. Někdy jsou velbloudi do sebe tak zamotaní, že není jednoduché určit vítěze. Jejich majitelé je proto k boji neustále pobízejí. Mají proč, ti nejlepší se prodávají za desítky tisíc dolarů.

Střet přístupů

Zápasy nejsou pro zvířata nebezpečné v tom smyslu, že by docházelo k tržným či jiným závažným poraněním. Problém je v přípravě zvířat na turnaj. Mnoho samců hladoví (i několik měsíců), aby byli „správně“ podráždění. Zneužívá se také jejich pohlavní pud – všechny turnaje se konají v období říje. Dříve byla některá samice přítomna dokonce i na bojišti pro větší motivaci zvířat, to už je ale na většině míst zakázané. Organizace zabývající se ochranou zvířat také poukazují na fakt, že podobné akce jsou dle aktuál­ních tureckých zákonů ilegální. Místní samosprávy však vydávají pořadatelům turnajů zvláštní povolenky, které jim umožňují souboje v arénách organizovat. Zvláštní opatření byla přijata i přímo v aréně. Všichni bojovníci nosí jakýsi náhubek, aby nedošlo k pokousání. Pokud hrozí, že by mohlo dojít ke zranění (zlomení končetin nesprávným zalehnutím apod.), přeruší rozhodčí zápas. V aréně je neustále přítomno 22 pomocníků připravených od sebe zápasící samce odtrhnout.

Akci tak zřejmě brzký konec nečeká, síla tradice je příliš silná. Důležité tak bude najít takový způsob jejího pořádání, který bude ke zvířatům co nejšetrnější. Už jen proto, že si účastnící se Turci nelibují ve velbloudím násilí, ale hledají spíše příležitost pro setkání v širokém kruhu svých příbuzných a přátel.

Turecko velbloudi

Reportáž z tureckého SelçukuOSMAN ORSAL, Globe Media/Reuters

předplatné časopisu koktejl

Komentáře