Život ve vyprahlé Indii není jednoduchý. Ve vyprahlé vesnici Denganmal v indickém státě Maháráštra nejsou žádné studny. Pro vodu musejí lidé chodit ke dvěma studnám v kopcích. Jedna taková výprava však s cestou i s čekáním v dlouhé frontě může trvat i několik hodin. Sakharam Bhagat, stejně jako celá řada dalších indických mužů, vyřešil problém po svém – vzal si několik vodních manželek. 

Šestašedesátiletý Bhagat má v současnosti tři ženy, přičemž dvě z nich si vzal z jediného důvodu, k zabezpečení dodávek vody pro svou domácnost. „Potřeboval jsem někoho, kdo by mi zajistil dodávky vody do domu a další manželka byla jediná možnost,“ vysvětluje. Ve většině regionů Indie je stále běžné, že se ženy kompletně starají o chod domácnosti, zatímco muž vydělává peníze. „První žena měla hodně práce s dětmi a nemohla na dlouhé výpravy chodit, proto jsem si vzal druhou. Třetí přišla na řadu v situaci, kdy byla druhá dlouhodobě nemocná.“

Bhagatova rodina si naplno prožívá důsledky dlouhodobých such, která zasáhla jeho zemi. Odhaduje se, že jen ve státě Maháráštra, což je třetí největší stát Indie, neměli přístup k pitné vodě lidé v devatenácti tisících vesnic.

sucho v indii

Mizející monzuny

Indické monzuny jsou jedním z nejdůležitějších klimatických jevů. Zhruba polovina indické populace, přibližně šest set milionů lidí, je životně závislá na deštích, které monzuny přinášejí. Monzuny ženou vlhký vzduch od Indického oceánu na sever přes celý indický subkontinent, kde se zastaví o štíty Himálaje a svůj náklad vody shodí na zem. Monzuny jsou zodpovědné za tři čtvrtiny vodních srážek v Indii, prší vesměs mezi červnem a zářím. Dvě třetiny indické zemědělské produkce jsou na těchto srážkách závislé. Pokud monzuny selžou, jak se v posledních letech děje, miliony obyvatel trpí. Rostliny vadnou nebo přímo umírají, půda se vysušuje, vysychají nádrže a sklizeň zimních plodin závislých na zavlažování je v ohrožení.

Podobně jako jiné klimatické jevy jsou i monzuny náladové. Čtyři roky z deseti jsou obvykle abnormální. Současná sucha jsou ale nadmíru výjimečná. Obvykle se opakují jednou za osmnáct let, ale letos přišlo už druhé sucho v řadě. Celkový úhrn srážek je 14 % pod padesátiletým průměrem. Jsou také velké rozdíly mezi oblastmi. Například Gudžarát, sousední stát Maháráš­tru, zažívá nadprůměrné srážky. O to větší nedostatek vody je ale jinde.

Změny klimatu přinášejí větší extrémy ve výkyvech počasí. Proč tomu tak je? To je trochu záhadou. Není stále zcela jasné, jaký je vztah indických monzunů a jevu El Niño, oteplování vod v centrálním a východním Tichém oceánu. V minulém století byla většina vědců přesvědčena, že silný průběh El Niño má za následek slabé monzunové deště. Jak se Pacifik zahříval, vzduch stoupal do větších výšek a klesal k zemi nad indickým subkontinentem. Více vzduchu znamená vyšší tlak a tím pádem nižší vlhkost a nižší srážky.

V 80. a 90. letech minulého století ale došlo k narušení tohoto spojení. Přestože bylo El Niño v roce 1997 jedním z nejsilnějších ve sledované historii, v Indii pršelo normálně. Podle vědců záleží více na tom, ve které oblasti se Tichý oceán nejvíce ohřívá. Pokud se tak děje na východě, vzduch klesne zpět k zemi nad Indonésií a jihovýchodní Asií. Pokud se tak děje v centrální části oceánu, dopluje vzduch až nad Indii. Momentálně probíhající El Niño je podle odhadů nejsilnější od roku 1998 a odehrává se převážně v centrální části. Indické úřady tedy doufají, že by konečně mohlo v následující sezoně dojít k větším dešťům.

mnohoženství v indii

Jako sestry

Denganmal je vesničkou o asi stu domcích s doškovými střechami. Většina mužů pracuje na farmách za minimální mzdy. Vodní manželství jsou podle místních běžná a praktikovaná po dlouhá léta, a to přesto, že je v Indii polygamie ilegální. „Není jednoduché mít velkou rodinu, když nemáte přístup k pitné vodě,“ vysvětluje Bhagat. Podle něj navíc toto uspořádání ženám, které jsou často vdovami či osamocené, vyhovuje. „Jsme jako sestry, navzájem si pomáháme. Problémy se občas objeví, ale není to nic, co bychom samy nedokázaly vyřešit,“ dodává k tomu jeho první žena Tuki.

Autor: JIŘÍ ŠKODA

Foto: Globe Media/Reuters

předplatné časopisu koktejl

 

 

Komentáře