Rainforest

Nebe bylo sice pod mrakem, ale teploty se stále točily kolem třiceti stupňů. Věci ještě neoschly po deštích z minulé noci a už se chystal další intenzivní liják. Deštné pralesy dostály svému jménu. Je ale možné, že tomu tak dlouho nebude. Zvuk motorové pily nedaleko symbolizuje jejich neustávající úbytek. Co k masivnímu odlesňování své domoviny obyvatele sedmé nejobývanější země světa vede?

Nigérie je typickým příkladem africké nerovnosti. Stát má obrovské zásoby surovinových zdrojů, z nichž vyčnívají vydatná naleziště ropy a zemního plynu na pobřeží. Přesto má dle odhadů vládních i mezinárodních organizací přístup k elektrické energii jen 40–50 % populace, což je jeden z nejmenších podílů ze všech zemí světa.

Nigérie

Více jak sto milionů lidí je tak odkázáno na mnohem primitivnější zdroje energie, z nichž hraje prim zdánlivě všude dostupné dřevo. Jeho těžba a zpracování je dnes lukrativním podnikáním, které živí velké množství lidí, ale také přispívá k nenávratné destrukci přírodního bohatství země. Udává se, že od začátku století byl v Nigérii vykácen více jak milion hektarů pralesa.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Koupit Koktejl

…tak létají třísky

Šestapadesátiletý pěstitel kakaových bobů, obchodník se dřevem a učitel Olawole Samson k tomu říká: „Miluji zemědělství, a i děti ve škole vedu k tomu mít pozitivní vztah k půdě a zemi, ale zároveň si nemohu dovolit netěžit dřevo, které mám k dispozici. Musím uživit rodinu.“ Ilegální těžba dřeva je sice přísně trestána, ale zákaz moc respektovaný není. Lesy mizí dál.

Nigérie

Samotná těžba ale není nic jednoduchého. Při přípravě této reportáže jsem byl svědkem celého procesu – od hledání vhodných stromů přes jejich ohodnocení, pokácení, po nakládání na nákladní automobily i dopravu po řece k překupníkům – a mohu říci, že v podmínkách, jaké zde lidé mají, jde o velmi nebezpečný byznys. Začíná to již při prvotním průzkumu lesa, při kterém se pravidelně mladí muži, kteří toto hledání provádějí, zraní nebo jsou napadeni divokou zvěří. Přesto do toho jdou stále znovu a znovu, protože jednoduše nemají na vybranou.

Nigérie

Taofeek Muyideen nakládá kmeny na nákladní automobily již pět let. Přestěhoval se z města Ibadan do vesnice Igbatoro, aby si vydělal na studium na univerzitě, protože jeho rodiče si nemohou dovolit financovat jeho cestu za lepším vzděláním. Jiný muž, Kabiru Ogundijo, pracuje v těžebním průmyslu již od roku 1991. Začal hned potom, co dokončil střední školu a vydělal si podle svých slov pěkné jmění. Dokud bude nadpoloviční část populace bez přístupu k jiným zdrojům energie, bude podobný trend pokračovat. Drancování pralesních ekosystémů s sebou samozřejmě nese i negativní stránky. Mnoho vesnic ztratilo přirozenou ochranu, kterou jim vzrostlé stromy poskytovaly, jsou tak nyní více vystaveny působení přírodních živlů. S mizející zelení mizí také zvěř, dochází k degradaci půdy apod.

Přestože si vláda uvědomuje tíživost situace, nenašla ještě recept na zvrácení tohoto přístupu. Snad ho ale nalezne dříve, než bude skutečně pozdě.

Autor: Akintunde Akinley

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Koupit Koktejl

Komentáře