Jejich nájezdy vešly do historie jako ty nejbrutálnější, jaké svět viděl. Ale vikingové byli mnohem víc než jen krvežízniví piráti. Přečtěte si, jaká byla ve skutečnosti éra Vikingů.

V průběhu své existence se planeta Země stala domovem několika celkem děsivých civilizací. Jen málokdo by chtěl popírat, že tou nejhrůzostrašnější z nich byli vikingové, proslulí svými dračími loděmi a krvežíznivými nájezdy. Tito válečníci ze severu trávili dny prohledáváním moří a hledáním dalších nebohých cílů.

Na rozdíl od Římanů, jejichž ambicí bylo o tisíc let dříve především dobývání, vikingové původně vyplouvali, aby hledali poklady a otroky. Mezi osmým a jedenáctým stoletím drancovali Evropu a bez slitování zabíjeli jedním úderem sekery každého, kdo jim stál v cestě. Náhodné diváky zajímali a prodávali bohatým občanům ve své domovině.

Za nejhrůznější je považován fakt, že jejich oblíbeným cílem byly bezbranné kláštery plné zlata a stříbra, užívaného při modlitbách, a cenných darů od štědrých dárců z farnosti. Kláštery byly často umístěny na odlehlých ostrovech, na které se lidé z města hůře dostávali, zatímco pro námořníky na válečné noze to byla hračka. Mezi nimi a jejich kořistí stálo jen pár neozbrojených mnichů, tudíž není divu, že se vikingům tyto výpravy za poklady tak zalíbily.

tajuplna éra vikingů už víš proč

Éra Vikingů

Seveřané však nebyli jen bezduší zabijáci, ba naopak. Ačkoli se nedá popřít, že někteří z nich se v nájezdech vyžívali, většina jich opouštěla své domovy pod mnohem humánnější motivem nakrmit své rodiny. Drsné skandinávské klima způsobilo, že půda byla nevhodná pro farmaření. Přelidněná města měla problémy se zajištěním jídla pro své obyvatele. Vikingové chtěli hledat zemědělskou půdu na úrodnějších březích, tak začali vyrábět lodě dost silné na to, aby vydržely dlouhé cesty po bouřlivém Severním moři.

Jejich profesionální zručnost při výrobě lodí, nápadité navigační techniky a podnikavý duch jim umožnil prozkoumávat oblasti, které žádná civilizace předtím neprozkoumala. Na svých cestách zakládali nespočet obchodních míst a nashromážděné bohatství z nájezdů jim umožnilo vést farmy v jejich domovech. Během let začali kolonizovat nová teritoria a brzy byly po celé Evropě k nalezení vikinské osady.

Vikinští válečníciNavzdory bezcitnému řádění byli raní vikinští nájezdníci jen primitivními válečníky. Jejich útoky byly nekoordinované bez představy o síle protivníka. To, co jim však nescházelo, byl okamžik překvapení. Jejich flotily byly malé, a tak vikingové dokázali proniknout na nepřátelská pobřeží bez povšimnutí. Tím pádem měli lidé z města jen velmi málo času, aby se připravili na bitvu. Vikingové odjížděli stejně rychle, jako přijížděli.

Jak šel čas, nájezdy nabývaly na síle a četnosti. V roce 851 už měla jedna flotila tři sta lodí místo původních tří a válečníci tvořili velkou armádu v řádu tisíců válečníků. Na rozdíl od původních skupin nájezdníků, kteří podnikali jen nárazové útoky, tato armáda už měla jiný cíl – dobývat.

Vikinské výpravy

Vikingové vládli vlnám díky jejich jednomu působivému řemeslnému kousku – jejich lodím. Severští stavitelé lodí  znali své umění natolik, že jejich lodě byly silnější, rychlejší a řiditelné lépe než lodě jakékoli civilizace před nimi. Jejich cesty je zavedly daleko na východ až do Bagdádu a také na západ o celá staletí dříve, než Kryštof Kolumbus vůbec vyplul, což z nich dělá první Evropany, kteří objevili Nový svět. Prozkoumali složitý systém ruských řek a jejich ústí, často přetahovali své lodě po souši na velké vzdálenosti, a dokonce jezdili na velbloudech tam, kde nemohli cestovat po řece. Ačkoli byly nájezdy rychlým a jednoduchým způsobem, jak přijít k bohatství, nebyly dlouhodobým řešením jejich problému.

Jak šel čas, vikingové založili v Evropě a na Středním východě několik obchodních míst. Obchodovali se skandinávským zbožím, kterým byly například mroží kly, mastek a zvířecí kůže. Na oplátku chtěli otroky, hedvábí a koření. Brzy vikingové ovládli trhy. Díky rostoucímu bohatství a moci mohli vikingové podnikat další obléhání a invaze a podmaňovat si města napříč Evropou. Zrodila se vikinská říše.

tajuplna éra vikingů už víš proč

Co se stalo s vikingy?

Věk vikingů skončil před nástupem 12. století. Před bitvou u Hastingsu v roce 1066 byl vikinský král Harald Hardrada poražen Anglosasy, a město Jorvik bylo vypáleno do základů. Na co se však zapomíná, je to, že nový král – Vilém Dobyvatel – byl potomkem vikingů. Vikinští osadníci se v Evropě tak asimilovali do místní populace, že stěží připomínali ty pohany, kteří sem původně přijeli. Staroseverština byla až na pár slov zapomenuta, stejně jako pohanství. Křesťanští misionáři odplouvali do Skandinávie, kde pomalu obraceli zbývající pohany na víru. Následkem toho nájezdy ustávaly. Když přestaly úplně, Evropa už seveřany nevnímala jako vikingy, ale dle národnosti jako Dány, Švédy, Nory a Islanďany.

Komentáře