Tajemství vzniku Grand Canyonu?

Tajemství vzniku Grand Canyonu?

18

březen, 2019

„Popisovat Grand Canyon nedává žádný smysl,“ posteskl si kdysi anglický spisovatel J. B. Priestley. Není to totiž pozoruhodnost obvyklého řádu nebo výletní místo.  Spíš něco jako zjevení. „Ti lidé, kteří ho neviděli, nebudou žádnému vašemu popisu věřit. A ti, kteří ho viděli, vědí, že se nedá zachytit v barvách ani slovy.“ Napsal J. B. Prietley.

To místo přitahovalo a pořád přitahuje hudebníky. Americký skladatel Ferde Grofé mu ve 30. letech minulého století věnoval celou orchestrální suitu. Na YouTube najdete hned několik interpretací. Osobně doporučuji tu v provedení Newyorských filharmoniků pod taktovkou Leonarda Bernsteina. Jestli dáváte přednost modernějšímu stylu New Age, najdete třeba na Amazonu snadno ke stažení The Music of Grand Canyon Nicholase Gunna. Docela názorně můžete slyšet, jak rozdílně může tenhle výtvor přírody inspirovat různé hudebníky.

Otevřená tvář Země

Řeka Colorado ho vyhloubila v polopouštní, skalnaté krajině na území dnešního státu Arizona. Trvalo jí to podle geologů nějakých 5 až 6 milonů let. Je dlouhý víc než 440 kilometrů. Pro názornost: kdybyste do něj vjeli u Plzně a pokračovali přes Prahu do Bratislavy, pořád byste ještě nebyli na konci. Na některých místech je široký 5, na jiných skoro 30 kilometrů. Z okolní náhorní plošiny se propadá do hloubky až 1800 metrů. Před několika lety mi v něm dělal průvodce zaměstnanec Národního parku Scott Babinowich. O kaňonu mluvil jako o otevřené tváři země:

„Když se díváte na Grand Canyon, vidíte před sebou polovinu historie naší planety. To má obrovský význam hlavně pro geology a jejich studenty. Na usazeninách je vidět, že tady v různých obdobích byly pouště, jezera, bažiny i oceány. Všechno se to dá vyčíst ze zdejších skal.“

Grand Canyon 2O zásadní roli řeky Colorado pro vyhloubení Grand Canyonu geologové nepochybují. Existuje ale několik různých hypotéz, proč právě v téhle části toku vznikla tak dramatická scenérie. Také doba, po jakou vznikal, se stala několikrát předmětem vědeckých debat a sporů. Jestli vládnete angličtinou a zajímá vás to, doporučil bych hlavně  filmy respektovaného Smithsonova institutu (Smithsonian Institution). Je to úctyhodná výzkumná a vzdělávací instituce ve Washingtonu, která provozuje celý komplex muzejí a věnuje se popularizaci vědy. Velmi kvalitní film o Grand Canyonu natočila také třeba veřejnoprávní televize PBS.

Grand Canyon 3

TIP: Přesvědčte se o kráse Gran Canyonu na vlastní oči a vydejte se na jeden ze zájezdů do USA. Malý Západní okruh na 10 dní pořídíte už od 51 990 Kč.

Grand Canyon a lidé

Při pohledu na úchvatnou, ale neplodnou a nehostinnou krajinu se to může zdát těžko k uvěření, ale lidé tady žili už nejpozději před dvanácti tisíci let. Celé malé domorodé národy ho považovaly za domov, místo, které poskytuje dostatek potravy a prostoru k životu. Pro jiné měl hlavně duchovní význam. Poskytoval jim působivé místo pro náboženské obřady.

Grand Canyon 4Jako první Evropané sem dorazili Španělé v 16. století. Výprava conquistadora Francisca Vásqueze de Coronada se v roce 1540 vydala z Mexika na sever a Grand Canyon objevil jeden z jejích oddílů spíš mimoděk. Coronadovi muži hledali hlavně zlato, přírodní krásy jim byly celkem lhostejné. Proto se o nálezu obrovského kaňonu dochovala jen zmínka, které španělští vládci Mexika nevěnovali další pozornost. Anglicky mluvící běloši do kaňonu dorazili až po dalších třech stoletích. Mormonští misionáři našli dvě místa, kde se dal překonat a Colorado přebrodit. V okolí se už také usazovali samotářští trappeři.

Powell: jednoruký badatel

Důkladný a soustavný průzkum ale musel počkat až na jednorukého veterána z občanské války: kartografa a geologa Johna Wesleyho Powella. V roce 1869 se skupinou odvážlivců vydal ve 4 dřevěných člunech nejdřív po přítoku Green River a potom po samotném Coloradu až do soutoku s Virgin River v Nevadě. Podle Scotta Babinowiche ze k tomu potřebovali pořádnou dávku odvahy:

Grand Canyon 6„Neměl tušení, co se skrývá za dalším zákrutem řeky, nikdo před ním Coloradu nesjel. Nemohl vědět, jak budou vypadat peřeje, do kterých vplouvají, jestli se třeba po pár desítkách metrů nezřítí z nějakého vodopádu. Samozřejmě, v rámci možností zkoumali ze břehu, co je čeká. Ale na mnoha místech to kvůli úzkému profilu kaňonu prostě nebylo možné. Pro mne je John Powell ztělesněním odvážného badatele.“

Powell byl také zdatný akademik, který se později stal ředitelem federálního úřadu Geologický průzkum Spojených států. Bylo mu na první pohled jasné, jaké bohatství se v kaňonu skrývá a to mohlo tamní přírodu změnit k nepoznání. Američané při osídlování Západu USA mírně řečeno neprosluli právě jako ochránci životního prostředí a přímo v kaňonu se našlo olovo, zinek, azbest a měď.

„První bílí osadníci chtěli využívat a těžit zdejší minerální zdroje. Naštěstí pro budoucí generace a tedy i nás ale nakonec zvítězil názor, že důležitější bude zachovat tohle místo v jeho původní podobě. Prezident Woodrow Wilson ho vyhlásil národním parkem v roce 1919.“

Konstatuje lakonicky park ranger Babinowich. Mezi zastánci vyhlášení národního parku a investory, kteří v kaňonu chtěli těžit, ale zuřila skoro tři desítky let nelítostná právní a politická válka. Prezidenti Benjamin Harrison a Theodore Roosevelt chtěli Grand Canyon zachovat jako park, ale politický zájem na ekonomickém využití aspoň některých nerostných pokladů skrytých v nádherné krajině byl natolik silný, že ho dokázal definitivně zlomit až Woodrow Wilson v době těsně po skončení 1. světové války.

Související články

3 cestovatelky, které mají pro strach uděláno

3 cestovatelky, které mají pro strach uděláno

15

březen, 2019

Cestovat sólo může být pořádně dobrodružnou zábavou, zvláště pak pro ženu, která se rozhodne navštívit země, které se na první pohled nezdají nijak zvlášť nakloněny ženské emancipaci. Tyhle cestovatelky ale dokazují, že věřit lidem, a především sobě sama může být pořádná jízda!

První žena, která navštívila všechny země světa

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Cassie De Pecol (@cassiedepecol),


Cassie De Pecol je sympatická mladá blondýnka, narozdíl od většiny svých vrstevníků však drží hned dva Guinnessovy rekordy – ve 27 letech se stala nejrychlejší osobou a zároveň první ženou, které se podařilo procestovat každý suverénní stát na světě. Projekt Expedition 196 trval 18 měsíců a 26 dnů. Celkem 255krát se Cassie ocitla na palubě letadla, do poslední země, Jemenu, ale dorazila autobusem. Mezi Cassiiny nejoblíbenější státy patří takové, jako je často opomíjené Mongolsko, Bhútán nebo Pákistán.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Cassie De Pecol (@cassiedepecol),

 

Celá cesta vyšla přibližně na 198,000 $, tedy asi 4 356 000 Kč, většinu nákladů však pokryly sponzorské dary. Neuvěřitelnou výši příspěvků si Cassie odůvodňuje posláním, které mohlo v mnohých investorech zarezonovat: „Rekord byl skvělým impulsem, jak získat finance pro svou misi – propagovat mír prostřednictvím cestování. Chtěla jsem naučit mladé o důležitosti toho mít cíl a také se pokusit změnit svět. A také jsem chtěla lidem dokázat, že se mýlí v názorech na válečné země. I v nich žijí milí lidé a je bezpečné i sem cestovat.“

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Cassie De Pecol (@cassiedepecol),


Během cesty se Cassie jako ambasadorka mírového institutu (International Institute of Peace Through Tourism and Skal International) setkala s 16 000 studenty turismu, aby společně diskutovali o udržitelné budoucnosti cestování. Expedice však nebyla vždy bez obtíží, v Severní Koreji se například setkala s vojákem, který se na její účet vyjádřil slovy: „Zničíme tě, Ameriko.“

O své expedici napsala Cassie De Pecol knihu, brzy plánuje dokončit také dokument, pro který na cestách sbírala materiál.

Nejmladší návštěvnice všech zemí světa

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený L E X I E A L F O R D (@lexielimitless),


Alexis Alford je dvacetiletá Američanka a fanynka Kerouacovy knihy Na cestě, má v plánu procestovat všech 196 zemí světa ještě před tím, než dosáhne věku, kdy občan USA může poprvé legálně ochutnat alkohol – jejím cílem je navštívit všechny země před svými 21. narozeninami v roce 2019. A velmi pravděpodobně se jí její sen splní, zbývá jí už jen 10 zemí!

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený L E X I E A L F O R D (@lexielimitless),

 

 

 

 

Aktuálním držitelem rekordu je londýnský bankéř James Asquith, který měl na svém kontě návštěvu všech 196 suverénních států ve věku 24 let – Lexie se však stále drží svého plánu dokončit cestu před 21. narozeninami i přes to, že má stále pořádný náskok a mohla by tedy zvolnit.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený L E X I E A L F O R D (@lexielimitless),


Cestovní horečku má v rodinné anamnéze, její rodiče vlastní cestovní agenturu. Alexis by ráda inspirovala ženy k cestě za svými sny. „Jsme novou generací žen, které plní své touhy ne přes obtíže, kterým čelí, ale právě pro ně.“ Lexie si na cestu šetřila od svých dvanácti let. Už tehdy bylo její motto velmi prosté – Jak můžeš změnit svět, když jsi ho nikdy nenavštívila?

 

 

Nejmladší žena, která obeplula svět

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Filika Yelken / Sailing Filika (@filikayelken),

 

 

 

 

Holanďanka Laura Dekker byla předurčena k plachtění. Narodila se během sedmileté plavby svých rodičů na jachtě v blízkosti města Whangarei na Novém Zélandu, první loď dostala v šesti. Když ve svých 14 letech připlula do Anglie, místní správa sociálního zabezpečení nařídila otci, aby svou dceru doprovodil na cestě zpět, on však odpověděl, že Laura umí doplachtit sama. To se ale úřadům nelíbilo, a tak byla Laura umístěna do dětského domova, kde vyčkala příletu svého otce. Ten ji vyzvedl, doprovodil na její jachtu, a pak odletěl zpět domů. To je panečku výchova!

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Lori Kallestad (@lorikallestad),

Když se Laura tentýž rok rozhodla, že by ráda během dvou let obeplula svět, nizozemské soudy byly zpočátku proti. Po několikaměsíčním jednání však padl verdikt – ať rozhodnou rodiče. Laura vyplula během dvou týdnů. Cestu úspěšně zakončila po 74 týdnech od vyplutí zakotvením na ostrově Svatého Martina v Karibiku 21. ledna 2012. Ve svých 16 letech a 123 dnech se tak stala nejmladším člověkem, který kdy (o samotě) obeplul svět.

Máte také svůj cestovatelský vzor?

Iveta Jakubčíková

Studentka divadelní produkce s moravskou krví a červeným vínem proudícím v žilách. Z posledních 24 měsíců strávila 12 na cestách - mezi její oblíbené cestovatelské zážitky patří setkání s velrybami a mývaly v Kanadě, koupání v severním Atlantském oceánu, roadtripy po Evropě nebo pozorování polární záře na Islandu a ve Finsku. Její cesty můžete sledovat také na instagramu.

Související články

Detailní návod, jak přežít v Číně

Detailní návod, jak přežít v Číně

11

březen, 2019

Čína patří k jedněm z nejzajímavějších míst, jaká můžete navštívit, zároveň je ale jedním z těch nejnáročnějších. Od žádostí o víza a cenzuru internetu, přes davy a jazykovou bariéru až po toalety – je toho opravdu hodně, na co se musíte připravit. Určitě byste ale na Čínu neměli zanevřít jen proto, že cestovat po ní vyžaduje trochu víc úsilí než jiné země. Abyste si tedy nemuseli nechat krásy Číny ujít, sepsala jsem pro vás vše, co byste rozhodně měli vědět, než se do Číny vydáte.

čína 1

Nejprve jen pár základních věcí, na které se připravte, když pojedete do Číny:

  • Občané České republiky musí mít ke vstupu do země platné vízum.
  • Většina turistů v Číně jsou Číňané. Jako cizinec budete v Číně spíše rarita.
  • Počítejte s tím, že lidé v Číně jsou, no, zkrátka trochu jiní.
  • Nečekejte, že někdo bude rozumět anglicky. S angličtinou se v Číně setkáte opravdu vzácně.
  • Kvůli cenzuře nebudete mít bez VPN přístup na sociální sítě a webové stránky, které používáte denně.
  • WiFi na veřejných místech nestojí za nic.
  • Lidé v Číně kouří hodně a všude.
  • Většina toalet, se kterými se v Číně setkáte, není pro nás Evropany úplně komfortní.
  • Neomezujte se pouze na Peking a Šanghaj, v Číně je toho k vidění mnohem víc.
  • Dopravní provoz se tu podobá jihovýchodní Asii. Jinými slovy – je šílený.
  • Vždy si předem zjistěte, zda váš vybraný hotel přijímá cizince. K ubytování cizinců potřebují čínské hotely zvláštní povolení a ne všechny ho mají.
  • Pro výběr peněz z bankomatu je největší spolehnutí na Bank of China.
  • Osobně doporučuji k cestování po celé Číně používat vlaky. O tom, jak fungují nebo jak si koupit jízdenky, si ale určitě zjistěte informace předem. 
  • Nikdy nevěřte otravným taxikářům číhajícím u nádraží. Ti, co se okolo vás sesypou, jakmile vyjdete ze stanice, a budou vám tvrdit, že váš autobus nejede, vás budou chtít určitě oškubat.
  • Vyhněte se Číně během letních prázdnin! Čekají tu na vás akorát obrovské davy.

čína 2 

NA CO MYSLET PŘED ODJEZDEM

 

Vízum do Číny

Čína má jeden z nejsložitějších procesů žádostí o víza na světě a vízum nepožaduje snad jenom od občanů Japonska, Singapuru a Bruneje.

Proto jako občan České nebo Slovenské republiky potřebujete ke vstupu do Číny vízum, pokud máte v plánu zdržet se déle než 72 hodin. Bohužel se tu nedočkáte elektronických víz či vyřízení víza při příjezdu. Váš výlet do Číny se tedy neuskuteční, pokud si nejdřív neuděláte výlet na čínskou ambasádu v Praze nebo v Bratislavě.

 čína 3

Na víza do Číny myslete včas! Zažádat si o ně můžete až tři měsíce předem a čím dříve, tím lépe. Musíte totiž vyplnit čtyřstránkový formulář, kde je po vás vyžadován mimo jiné i plán cesty a adresy všech ubytování v Číně. Přiložit také musíte svou pasovou fotografii a zpáteční letenku. Často se stává, že vám ambasáda kvůli jednomu zapomenutému detailu žádost vrátí k úpravě, proto víza nenechávejte na poslední chvíli.

Nemáte-li ještě přesný itinerář vaší cesty, stačí zarezervovat pár hotelů, které můžete později zrušit. Například na Booking.com najdete spoustu ubytování s možností stornování zdarma. A pokud se chystáte až do Tibetu, na vaši žádost o vízum se to nedoporučuje uvádět vůbec. Způsobíte si tím zbytečné komplikace.

Pro kratší cesty do Číny můžete využít buď jednovstupová víza na 30 dní nebo dvouvstupová víza na 60 dní (maximálně 30 dní pro každý vstup). Aktuální ceny a podmínky čínských víz najdete například na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

 čína 4

Výjimka existuje pouze pro zvláštní správní oblasti Hongkong a Macao, kde se po vás vízum nepožaduje. Pokud ale přijedete do Hongkongu nebo Macaa z Číny, bere se to jako opuštění Čínské lidové republiky a pro návrat zpět do země budete muset mít minimálně dvouvstupové vízum. V případě, že žádáte o jednovstupové vízum a chcete se podívat i do Hongkongu, se tak vyplatí dát Hongkong úplně nakonec nebo úplně na začátek vaší cesty.

 čína 5

Jste-li už delší dobu na cestách a žádost na ambasádě v Praze pro vás nepřichází v úvahu, existují samozřejmě místa v cizině, kde lze čínská víza také získat. Jedním z nich je právě Hongkong. V Hongkongu si můžete buď sami zajít na čínskou ambasádu, nebo si za příplatek nechat vízum vyřídit přes agenturu (např. Forever Bright). Agentury za vás vyplní téměř celý formulář a vízum budete mít do několika dnů, nebo dokonce expresně v ten samý den.

 čína 6

Kdy se (ne)vydat do Číny?

Než začnete plánovat cestu do Číny, zjistěte si, v jaké dny jsou v Číně státní svátky a školní prázdniny. Čínský národ cestuje vždy, když má volno, a to nejenom do zahraničí. Všechna turistická místa se v tu dobu okamžitě mění z hezkého zážitku v noční můru. Čína má přece jenom asi 1,4 miliardu obyvatel a když celý národ cestuje najednou, není to žádná legrace.

 čína 7

Pokud se do Číny vydáte během čínského Nového roku v únoru, během letních školních prázdnin nebo v období říjnových oslav vzniku Čínské lidové republiky, váš výlet bude určitě nezapomenutelný – ale ne v dobrém slova smyslu. Jedna moje čínská kamarádka davy ve své zemi nesnáší a ve zmíněné volné dny radši ani nevylézá z domu.

Kdy je naopak dobrý čas na návštěvu Číny? Já sama tam cestovala v květnu a první polovině června a považuji to za ideální dobu. Je už totiž dostatečně teplo, ale prázdniny ještě nejsou v plném proudu. Dalšími doporučovanými měsíci jsou duben, září a říjen.

 čína 8

Mobilní aplikace, bez kterých se v Číně neobejdete

VPN

Jak už jsem zmínila v úvodu, spousta webových stránek je v Číně zablokována. Jedná se téměř o všechno, co jste zvyklí denně používat. Facebook, Twitter, Instagram, Whatsapp, Google (včetně Gmailu a dalších aplikací), Youtube, WordPress a tak dále. Pokud se nechcete všech těchto serverů během svého pobytu v Číně vzdát, odpovědí vám je VPN (virtuální privátní síť). Zjednodušeně řečeno, VPN vás připojí k internetu odněkud mimo Čínu.

Mějte však na paměti, že aplikaci VPN si musíte na svých zařízeních nastavit už před vstupem do Číny. Jakmile se ocitnete v zemi, bude už na pořizování VPN pozdě. Sama jsem používala službu ExpressVPN za $13 na měsíc, která má být jednou z nejrychlejších. 

čína 9 

WECHAT

Jestli se chcete v Číně cítit jako doma, bude se vám určitě hodit aplikace WeChat. Najdete-li si totiž v Číně nové kamarády, těžko si vás budou chtít přidat na Facebooku nebo chatovat přes Whatsapp. Kdepak, v Číně frčí WeChat – nejoblíbenější sociální síť, kterou každý v Číně používá v podstatě 24 denně sedm dní v týdnu.

WeChat se v Číně používá i k jiným účelům, než je sdílení a komunikace s kamarády. Dá se s ním i platit. Do aplikace se dobije kredit a pak už se jen vesele platí skenováním QR kódů v obchodech, restauracích, na trzích a jinde. Jako turista si to ale nezkusíte – bohužel je k tomu zapotřebí čínský bankovní účet.

Když už nic jiného, někdy se vám WeChat hodí alespoň pro připojení k veřejné Wifi síti.

 čína 10

DIDI

Někdy přijde vhod i aplikace DiDi, která funguje stejně jako Uber a vyžaduje internetové připojení. Můžete si s ní snadno a rychle přivolat taxi za málo peněz. Jen buďte připraveni na to, že vám řidič klidně může zavolat, než vás vyzvedne – jak jinak než v čínštině.

MAPY

Vzhledem k tomu, že Čína není zrovna příznivcem Googlu, není dobré spoléhat se na Google Mapy. Osobně doporučuji Maps.Me, které v Číně fungují mnohem lépe a přesněji.

 čína 11

AIRVISUAL

Chcete-li sledovat kvalitu vzduchu, můžete si stáhnout aplikaci jako je třeba AirVisual. Znečištění vzduchu v Číně někdy dosahuje děsivých hodnot, a to zejména v zimě a ve velkých městech. Nedá se říct, že by celá Čína byla znečištěná permanentně – na vlastní oči jsem v Pekingu i v Šanghaji viděla modré nebe. Někdy máte ale bohužel smůlu a smogu se nevyhnete. Aplikace jako AirVisual vás upozorní, když je znečištění vzduchu natolik velké, že s sebou nese zdravotní rizika a bylo by dobré chodit venku s rouškou.

PŘEKLADAČ

A bez čeho se neobejdete ani náhodou, je mobilní překladač. Stačí si do vašeho Google Translatoru včas stáhnout čínský jazyk pro offline použití. Jak moc to oceníte, se dozvíte v následující části.

 

JAZYKOVÁ BARIÉRA

Čína je místem, kde vám je sebelepší znalost angličtiny (a vlastně i jakéhokoliv jiného jazyka) úplně k ničemu. Naopak buďte připraveni používat vaše ruce, nohy, pantomimu a kreativitu. Úplným základem však je mít alespoň jednu mobilní aplikaci, která vám umožní překládat věci do čínštiny bez připojení k internetu.

 čína 12

Zároveň také vždy mějte připraveny názvy míst a jejich adresy v čínštině, abyste se vůbec mohli dostat do vaší destinace. Bude se to hodit zejména při dopravě meziměstskými autobusy – ty totiž nemají vůbec žádná čísla, ale pouze názvy destinací v čínských znacích. Stejně tak zpravidla nenajdete latinku na informačních tabulích na vlakových nádražích.

Výjimkou je metro, které najdete v každém větším městě, a cedule jsou naštěstí i v angličtině.

 čína 13

Když už se vám někdy poštěstí, že najdete nějaký nápis v angličtině, nemáte zdaleka vyhráno. Čínská “angličtina” totiž často bývá jen jakýmsi pokusem o překlad, kterému ve výsledku vlastně nerozumíte. Proto tyto nápisy slouží spíš k vašemu pobavení než pro informaci.

 čína 14

A pozor – lidé v Číně možná nemluví anglicky, to ovšem neznamená, že si s vámi nebudou chtít popovídat. Čínsky samozřejmě. Povídat si s cizími lidmi je v Číně běžná záležitost a s vámi jako s cizincem se budou chtít bavit dvojnásob. Nerozumíte-li čínsky, usmívejte se a přikyvujte, ono je to časem přestane bavit… A kdyby ne, začněte jim odpovídat anglicky.

Aby toho nebylo málo, i při gestikulaci můžete šlápnout vedle. Pokud chcete ukázat na prstech ruky číslo dvě, nezvedejte palec a ukazováček, to totiž pro Číňany znamená osm. Namísto toho ukažte ukazováček a prostředníček ve tvaru “véčka”.

 

BĚLOCH = CELEBRITA

Připravte se na to, že jako cizinci budete často středem pozornosti. A to hlavně, když zamíříte kamkoliv mimo Peking a Šanghaj. Lidé na vás budou zírat. Opravdu hodně. Nikde jinde jsem si tohle nezažila v takové míře, jako právě v Číně. Ačkoliv je turistický ruch v zemi hodně rozšířený, 99 % turistů se zdají být Číňané. Jiné cizince v této obrovské zemi jen tak nepotkáte; já sama jsem často byla jediným bílým člověkem široko daleko – ve vlaku, na ulici, na nádraží, dokonce i v hostelu.

 čína 15

Kromě toho, že se často budou všechny pohledy na ulici upínat právě na vás, je úplně normální, že se s vámi někdo bude chtít vyfotit nebo si vás dokonce vyfotí bez dovolení. Do určité míry je celkem zábavné, když se kolem vás místní točí a říkají vám, že jste “bjůůtifl” (pokud to umí). Jestli jste ale introvert jako já, nejspíš vás to brzy omrzí, protože být středem pozornosti od rána do večera je zkrátka vyčerpávající.

 čína 16

Mojí jedinou radou je zhluboka dýchat a pokusit se to ignorovat. Nebo zkuste na ty zvědavce okolo zírat zpátky – většinou jim to také začne být nepříjemné a vzpomenou si, že civět na cizí lidi je neslušné.

 

JACÍ JSOU ČÍŇANÉ?

Na největší kulturní šok se připravte, pokud jde o chování lidí. Na jednu stranu jsou lidé v Číně komunikativní a společenští, ale na tu druhou mají úplně jiné způsoby, než na jaké jsme my Evropané zvyklí. Jsou zkrátka jiní.

Je například úplně běžné cpát se do metra ještě dřív, než měl kdokoliv šanci z něj vystoupit, hlasitě mlaskat při jídle, nechutně plivat na ulici (a tím myslím asi takové plivání, jaké Jack ukazoval Rose v Titanicu), předbíhat ve frontách, hlasitě přehrávat hudbu a videa ve vlaku nebo se klidně někomu dívat přes rameno na mobil.

 čína 17

Co se nám může zdát neslušné, je v Číně často úplně přijatelné a nikdo se nad tím nepozastavuje. Obecně bych Číňany popsala jako neomalené a ukřičené, ale jejich kultura už je zkrátka taková. Než se na ně kvůli tomu začnete zlobit, uvědomte si, že se tak nechovají, aby vám lezli na nervy, ale protože je to pro ně jednoduše přirozené.

A taky se na ně nezlobte, pokud si budou myslet, že svět se skládá jen z Číny, Ruska a Ameriky.

Připravte se také na to, že lidé jsou prakticky nonstop přilepení ke svým telefonům. Ano, to sice děláme i my, ale opravdu ne v takové míře jako naši čínští kamarádi. Všichni neustále používají nejrůznější mobilní aplikace, všechno fotí, natáčejí, dělají si selfíčka a nahrávají hlasové zprávy pro své kamarády přes WeChat. A to ani nemají ten zatracený Facebook…

I přes své výstřednosti jsou ale Číňané v jádru milí a přátelští. A vždycky jsou zvědaví na nás cizince, i když třeba nemluví anglicky a nemůžou si s námi popovídat.

ČÍNSKÉ TOALETY

 

Nebojte, v Číně najdete spoustu běžných záchodových mís, na které jste zvyklí, a to zejména ve velkých městech. Buďte ale zároveň připraveni i na turecké záchody – těch si při cestování po Číně užijete víc než dost. Sama jsem byla dokonce ubytovaná i v hostelech, kde jiné než turecké záchody prostě nebyly.

 čína 18

Co je ale horší, Číňané si moc nepotrpí na soukromí. Na veřejných záchodech si třeba kolikrát při vykonávání potřeby nechají otevřené dveře. Někdy jsou zase dveře (a zdi) kabinek příliš nízké, takže si pohodlně poklábosíte se svým sousedem či sousedkou.

No a někdy také kabinky žádné dveře ani zdi nemají. Jako třeba jednou v Pekingu, když jsem vešla na veřejné záchodky a rovnou se mi naskytl pohled na postarší paní dřepící nad tureckým záchodem. Asi netřeba zmiňovat, že jsem odtamtud zase hezky rychle zmizela.

 čína 19

Je celkem praktické, že veřejné toalety jsou zdarma a najdete je v Číně na spoustě místech (a opravdu mají většinou kabinky). Co ale nenajdete, je toaletní papír. Ten si noste všude s sebou a po použití ho vyhazujte radši do koše než do záchoda. Ne vždy je k tomu potrubí uzpůsobeno.

 

JAK SE DOPRAVOVAT PO ČÍNĚ

Čína je tak obrovská země, že nejpohodlnějším způsobem dopravy z místa na místo často bývá letecky. Osobně jsem ale křížem krážem po Číně jezdila vlastně jen vlaky. Vlaky v Číně můžu jen doporučit, jsou totiž levnější než letadlo, ale také jsou větším zážitkem – ve vlaku toho totiž můžete hodně vypozorovat o čínských lidech, jejich návycích a životním stylu.

 čína 20

Po celé zemi je velmi dobře rozvinutá železniční síť, díky které se dostanete téměř kamkoliv. Vlaky jsou bezpečné a na delší vzdálenosti si můžete vybrat i moderní vysokorychlostní vlaky. Pro cestování přes noc zase můžete využít vlaků s pohodlnými lůžkovými vozy.

Ale pozor! Nepředstavujte si, že se dostavíte na nádraží deset minut před odjezdem, koupíte si jízdenku a můžete jet, jako se to dá udělat téměř všude v Evropě. Nákup jízdenek je v Číně mnohem složitější (zejména proto, že neumíte čínsky) a musí se řešit předem na internetu. Do toho jsou na stanicích kontroly skoro jako na letišti a často i fronty.

 čína 21

Na menší vzdálenosti můžete někdy využít i autobusů. Tady se vám ale opravdu bude hodit mít název vaší destinace v čínských znacích, protože jinak si nejenom nekoupíte jízdenku, ale také těžko poznáte, do jakého autobusu máte nastoupit.

 

WIFI

Kdo dneska nepotřebuje internetové připojení, že? V Číně sice najdete sítí spoustu, ale rychlé a stabilní připojení je spíš vzácnost. V hotelech a hostelech Wifi většinou funguje, zato ty na veřejných místech za moc nestojí. Někdy najdete Wifi na vlakových a autobusových nádražích a  nebo dokonce v samotných dopravních prostředcích. Ty ale buď vůbec nefungují, nebo se musíte nějak záhadně přihlásit (a jelikož neumíte čínsky, tak nikdy nerozluštíte jak), nebo se jedná jen o Wifi na hraní her a podobně.

Jedinou výjimkou bývají letiště, kde jsem žádný problém neměla. Na co naopak nespoléhejte, jsou kavárny. Wifi sice většinou mají, ale buď je velmi pomalá, anebo se k ní prostě bez čínského telefonního čísla nepřipojíte (to platí i u řetězců jako je Starbucks nebo McDonalds, takže ty vás v Číně rozhodně nezachrání, potřebujete-li někde sehnat internet).

 čína 22

JÍDLO V ČÍNĚ

O čínském jídle by se toho dalo říct spoustu! Možná vás překvapí, že čínská kuchyně je opravdu rozmanitá a nenajdete tu jenom čínské nudle a rýži, které si můžete dát i u nás. Protože je Čína tak obrovská země, všude se vaří něco jiného a každá provincie má své speciality.

 čína 23

Počítejte ale s tím, že Číňané snědí téměř všechno. Každá část zvířecího těla se zužitkuje, takže nejspíš narazíte na všelijaké podivné věci. Když už nic jiného, tak minimálně kuřecí pařáty se prodávají všude – dokonce i namísto chipsů v obchodě. Na druhou stranu, psi se tu opravdu skoro nejí a pravděpodobnost, že se vám nějaký objeví na talíři je téměř nulová.

 čína 24

Jak už jsem zmiňovala, lidé v Číně mají společenskou povahu, což se odráží i na jejich způsobu stolování. Nejraději jedí společně se svou rodinou a přáteli. Na stole mají v tomto případě vždy rýži a k tomu spoustu dalších talířů s pokrmy, ze kterých si každý nabírá, co chce.

 čína 25

Je ve zvyku jíst z malé mističky, do které si jídlo přidáváte podle potřeby. V Číně se jí samozřejmě hlavně hůlkami, ale většinou máte k dispozici i lžíci. Dejte si pozor, abyste nikdy nenechali hůlky zapíchnuté kolmo do rýže, symbolizuje to smrt a způsobili byste tím faux pas.

 čína 26

Restaurace také často nabízejí pouze jídlo, které je určené ke sdílení mezi několika lidmi. Pokud cestujete sami a nemáte zrovna společnost, hledejte místa, kde se prodávají třeba smažené nudle, smažená rýže s masem nebo zeleninou, nebo třeba čínské plněné knedlíčky.

Abych byla upřímná, najít místo, kde se člověk nají bez použití čínštiny, byla moje každodenní starost. Na menu v angličtině samozřejmě zapomeňte a obrázky v restauracích také nejsou úplně běžné. Většinou vám nezbývá nic jiného než si ukázat na to, co jedí ostatní, případně mít v mobilu pár obrázků nebo názvů jídel v čínštině.

 

PITNÁ VODA

Voda z kohoutku není v Číně pitná. Na spoustě veřejných míst uvidíte cedule nebo značky symbolizující pitnou vodu – většinou to ale znamená, že si tam natočíte horkou (vařící) vodu. Číňané milují horkou vodu! Je to pro ně lék na všechno. Kromě toho ji také na nádražích a ve vlacích využívají k tomu, aby si připravili instantní nudle v kelímku. Pokud zrovna nemáte jiný zdroj pitné vody, horkou vodu asi oceníte i vy. Když už nic jiného, tak si můžete být jistí, že v ní nejsou bakterie.

 čína 27

VAROVÁNÍ PRO NEKUŘÁKY

Všudypřítomný cigaretový kouř je něco, co jsem jako nekuřák v Číně špatně nesla. Nikdy jsem snad nebyla v zemi, kde by se kouřilo víc než tady. Možná vám to přijde jako banalita, ale mně osobně neohleduplní kuřáci dokáží slušně otrávit den.

Kouření je sice na hodně místech v Číně zakázáno, ale dodržuje to někdo? Lidé kouří téměř všude, v restauracích, ve vlaku, na nádraží, v hotelech, v autě – klidně hned vedle nápisu “zákaz kouření”. To, že si můžete koupit zapalovač v přepočtu asi za tři koruny, mluví za vše.

 čína 28

OBJEVTE TU PRAVOU ČÍNU

Někdy mám pocit, že většina turistů jezdí jenom do Šanghaje a Pekingu, přitom v Číně je toho k vidění spoustu – vždyť je to tak velká země! V oblastech mimo tato dvě města jsem jiné cizince potkávala jen zřídka, ale právě tam jsem se většinou ocitla tváří tvář té “pravé” Číně. Proto všem doporučuji prozkoumat různá zákoutí země.

Zejména přírodu má Čína nádhernou a rozmanitou. Ve městech může být znečištěný vzduch a přelidněno, ale příroda, ta vám zaručeně vyrazí dech.

 čína 29

CO STOJÍ ZA TO VIDĚT

Kam byste se v Číně tedy rozhodně měli podívat? Čína je samozřejmě obrovská a mohli byste po ní cestovat měsíce nebo klidně roky. Mezi nejnavštěvovanější destinace patří Peking, Šanghaj, Si-an a Čcheng-tu.

Sama jsem se podívala do Pekingu, Šanghaje, Chang-čou (Hangzhou), Čcheng-tu (Chengdu), Kuej-linu (Guilin), Yangshuo, Čang-ťia-ťie (Zhangjiajie) a několika dalších malých měst. A samozřejmě do Hongkongu, který se ale za součást Číny úplně považovat nedá.

Je zcela na vás, co se rozhodnete v Číně navštívit. Ať už hledáte města, hory, chrámy, rýžová pole, jezera či pouště, určitě si přijdete na své. Za sebe můžu určitě doporučit Avatarské hory v Čang-ťia-ťie (Zhangjiajie), Velkou čínskou zeď a Yangshuo.

čína 30 

Pokud váháte, jestli se vydat do Číny nebo ne, rozhodně si tuhle zemi nenechte ujít! Její návštěva s sebou sice nese řadu obtíží a výzev, ale to je ve výsledku to, co dělá Čínu tak zajímavou. A pokud jste si přečetli mého obsáhlého průvodce, určitě se v Číně neztratíte 🙂

Michaela Ordošová

Míša je pořádkumilovný introvert, který podezřele často opouští svoji komfortní zónu. Například studiem a prací v Londýně, procestováním východní a jihovýchodní Asie na vlastní pěst nebo povídáním o sólo cestování na svém Youtube kanále. Její cesty můžete sledovat také na Instagramu.

Související články

Kde velryby dávají dobrou noc

Kde velryby dávají dobrou noc

26

únor, 2019

Řekli byste, že přehlédnout zvíře o velikosti Boeingu 737 lze jen velmi těžko? A přesto se někteří dobrodruhové vracejí z výpravy za velrybami s prázdnou! Patříte k těm, kteří vždy snili o setkání s největšími savci planety? Své štěstí můžete zkusit právě letos! Zde jsou tipy na místa v Evropě, kam se velryby v pravidelných intervalech vracejí.

Plejtvák obrovský, Húsavík, Island

Do Evropy se plejtváci obrovští, kteří se mohou dožít až 90 let, vracejí pravidelně. Ideální doba k jejich pozorování v islandském Húsavíku nastává v období mezi květnem a srpnem. Tito majestátní tvorové jsou oficiálně největším živočichem žijícím na planetě Zemi, dorůst mohou až do délky 30 metrů a váhy 180 000 kilogramů! Mládě modré velryby, jak se také plejtvákům obrovským přezdívá, měří při porodu v průměru 8 metrů a váží asi 2700 kilogramů, první rok života ale nabyde až o 110 kilogramů denně! Plejtváci obrovští patří mezi ohrožené druhy s odhadovaným počtem 25 000 přeživších jedinců, i přesto však bohužel velrybí maso stále najdeme v nabídce mnoha islandských restaurací spolu s fermentovanými žraloky nebo ovčími hlavami. 

Plejtvák obrovský

Plejtvák malý, ostrov Mull, Skotsko

Nenechte se zmýlit názvem, plejtvák malý bez problémů přeroste dodávku běžné velikosti. Tito kytovci jsou občas neoprávněně přehlíženi pro své větší příbuzné, ale naši pozornost si zaslouží – patří mezi v Evropě nejsnáze pozorovatelné velryby. Pozorování si užijete především v britských vodách, v okolí skotských ostrovů a Irska. Plejtvák menší preferuje mělké vody, pozorovat jej tedy můžeme i ze souše.

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený savetheanimalssavetheworld (@savetheanimalssavetheworld),

Kosatka dravá, Azory, Portugalsko

Azory jsou jedním ze dvou autonomních území Portugalska a částečně také domovem plejtváků obrovských, vorvaňů obrovských a kosatek dravých, tří nejznámějších druhů velryb. Spolu s těmito velikány můžete pozorovat také delfíny nebo méně známé druhy velryb, keporkaky. Sezona probíhá od dubna do října. Azory dbají na humánní průběh pozorování velryb, lodě nikdy nepřiplouvají blíž než na 50 metrů; pokud jsou přítomná mláďata, pak je minimální vzdálenost 100 metrů – nepřiplují-li se velryby samy dobrovolně blíž k lodím. Azory jsou pro svou panenskou přírodu a poklidný lokální život nádhernou destinací pro dovolenou i bez pozorování velryb.

kosatka

Běluha, Svalbard, Norsko

Běluha, označovaná také jako běluha severní, je i přes své menší rozměry poměrně známá, především díky roztomilému obličejíku, útvaru na hlavě zvanému meloun, a bohaté mimice. Běluha je nápadně bílý, průměrně asi čtyři metry dlouhý kytovec z čeledi narvalovitých. Samci žijí zvlášť, k samicím se připojují v období páření, pokud tedy narazíme na stádo běluh, velmi pravděpodobně se jedná o samice a několik mláďat. Běluhy můžeme pozorovat v okolí Grónska a v evropské části Ruska, nejčastěji se ale vyskytují v norském souostroví Svalbard, kde také můžeme pozorovat kosatky dravé. Výjimečně se běluhy zatoulají i mimo svá obvyklá území, v roce 2018 se například jedna vydala na výlet do britské řeky Temže.

beluha

 

Vyrazíte i vy letos na výlet za velrybami?

 

Iveta Jakubčíková

Studentka divadelní produkce s moravskou krví a červeným vínem proudícím v žilách. Z posledních 24 měsíců strávila 12 na cestách - mezi její oblíbené cestovatelské zážitky patří setkání s velrybami a mývaly v Kanadě, koupání v severním Atlantském oceánu, roadtripy po Evropě nebo pozorování polární záře na Islandu a ve Finsku. Její cesty můžete sledovat také na instagramu.

Související články

Nice, klenot azurového pobřeží

Nice, klenot azurového pobřeží

22

únor, 2019

Nice, půvabné město na francouzském Azurovém pobřeží, učaruje každému milovníkovi vína, levandule, mořského vánku nebo dobrého jídla. Pokud raději cestujete za kouzlem atmosféry nežli přelidněnými turistickými atrakcemi, pak je tento malý průvodce městem právě pro vás!

Trhy

Takhle vypadá nefalšovaná Francie. Nicejský Marché aux Fleurs Cours Saleya je považován za jeden z nejpůvabnějších francouzských trhů. Místo se nachází jen pár set kroků od moře – co takhle nakoupit osvěžující melouny cestou na pláž? Čerstvé ovoce, zeleninu i omamné květiny zde zakoupíte denně kromě pondělí, kdy se prodej čerstvých plodin mění na bleší trh.


Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený LUXE FOR LESS (@luxurious.traveling),

Místní kuchyně

Azurové pobřeží nabízí gurmánům požitek z přímořské kuchyně – plody moře, čerstvé ryby, lehké saláty. Nice je místem, kde se dlouhodobě setkávalo to nejlepší z francouzské a italské kuchyně, za zmínku tedy stojí nejen lokální salát niçoise, ale také pizzy, které se hravě vyrovnají světově opěvovaným italským verzím. Středomořská kuchyně nešetří olivovým olejem, vinným octem, čerstvou zeleninou a lahodným vínem. Povečeřte na předzahrádce některého z nenápadných podniků ztracených uliček starého města, vyhnete se tak nadhodnoceným cenám i davům turistů. K menší svačině by neměla chybět bageta, olivy nebo palačinky crêpes na sladko či galettes naslano.


Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený RDbites (@rdbites),

Kultura

Obyvatelé francouzské Nice jsou obzvlášť hrdí na svého souseda, malíře Henriho Matisse. Ten se v Nice sice nenarodil, ale ve městě strávil poměrně dlouhou část svého života. Do Nice přijel ve snaze vyléčit se z bronchitidy, město mu však natolik učarovalo, že zde setrval prakticky do konce života. Muzeum jeho obrazů namalovaných převážně v Nice nalezneme v elegantní vile ze 17. století v poklidné čtvrti Cimiez, známé pro architektonické objevy, půvabné vily, olivovníky a vinohrady.


Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Teresa Di Lorenzo (@lavispat),

Město jako na dlani

Výjimečný výhled na město i přístav se naskytne každému, kdo zvládne vystoupat na kopec Colline du Château. Zde se nachází také uměle vybudovaný vodopád z 18. století, po středověkém zámku však zbyla pouze věžička Tour Bellanda.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Ezra Steinvoorte (@ezzletothefezzle),

 

Promenáda

 

Promenade des Anglais je ideálním místem k procházce, pokud už vás omrzelo povalování na pláži, ale výhledů na moře stále nemáte dost. Relaxujte s mořským větříkem v zádech, anebo obujte inline brusle a dejte si pořádně do těla.

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Ambassadrice BGA👣💆🏻‍♀️💅🏻 (@mathoucoco),

 

 

 

Noční život

 

Těžko najít romantičtější způsob trávení večera než piknik na pláži s láhví kvalitního vína a výběrem z francouzských sýrů. Že už té Francie bylo dost? Pak vstupte do Wayne’s, americké hospůdky ve starém městě, kde návštěvníci každou noc protančí na stolech za zvuků živé hudby. Co si budeme povídat, francouzské pivo za moc nestojí, tady ale naučí pít Guinness i každého zatvrzelého vinaře!

 


 


 


 

 

 

 

 

 


Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 


 

 

 

 


 

 

 


 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený S I L V I A 🇮🇹 (@roseandsword),

 

 

 

A za čím nejraději cestujete vy? Dáváte přednost hlavním městům a památkám, nebo se raději ztrácíte v neznámých uličkách?

Iveta Jakubčíková

Studentka divadelní produkce s moravskou krví a červeným vínem proudícím v žilách. Z posledních 24 měsíců strávila 12 na cestách - mezi její oblíbené cestovatelské zážitky patří setkání s velrybami a mývaly v Kanadě, koupání v severním Atlantském oceánu, roadtripy po Evropě nebo pozorování polární záře na Islandu a ve Finsku. Její cesty můžete sledovat také na instagramu.

Související články