Lipsko, Lutherovi navzdory

Lipsko, Lutherovi navzdory

Lipsko, Lutherovi navzdory

24.

červen, 2022

Lipsko? To brzy zanikne, nechal se prý slyšet německý teolog a reformátor Martin Luther, když se ho zeptali na toto dnes největší saské město. Lipsko a jeho občané podle něj postrádali víru, vše se ve městě točilo jen kolem peněz a s takovou prý zle pochodí. Zatím na jeho slova nedošlo. Obchodům se daří a nevypadá to, že by se na tom mělo něco v blízké době měnit.

Stará radnice v Lipsku v noci / foto shutterstock

Historie krásná a dlouhá

Město v nejjižnější části severoněmecké nížiny založili koncem prvního tisíciletí slovanští osadníci. Od nich pochází i název, který odkazuje k lípě. Už roku 1165 bylo povýšeno na město markrabětem Otou Míšeňským. V dopise zaručil měšťanům práva po magdeburském vzoru, včetně práv na pořádání trhů. Ty se nesměly konat do vzdálenosti jedné německé zeměpisné míle (zhruba 7,5 km) od města. O sto let později markrabě Dietrich z Landsbergu zajistil všem obchodníkům cestujícím do Lipska plnou ochranu osob a zboží, i když s ním byl jejich panovník ve sporu. To vedlo k usazení četných obchodníků v Lipsku. Obchodní zboží tehdy zahrnovalo sledě, látky, víno a pepř. Od té doby význam Lipska coby tržního města jen rostl. Uvádí se, že téměř tisíc let trvající kontinuální pořádání trhů je vůbec nejdelší na světě.

Stará radnice v Lipsku / foto shutterstock

Jakmile se podíváte blíže, zjistíte, že stopy trhů najdete skoro všude. Příkladem může být budova staré radnice. Měšťané si očividně nevzali slova Luthera moc k srdci. Spodní patro stavby dokončené deset let po jeho smrti totiž nesloužilo úřadu, ale bylo pronajímáno obchodníkům. Jak jinak. S přísunem kapitálu z trhů si mohli místní dovolit financovat těžbu rud v nedalekých Krušných horách a neustálé přestavby města.

V roce 1897 se zde konal první vzorkový veletrh s oficiálním katalogem, což mělo na současnou podobu městského centra zásadní vliv. V období od toho roku do začátku druhé světové války vyrostly v cen­tru Lipska desítky veletržních paláců. Nádherné výstavní domy protkané sítí pasáží byly důmyslně vystavěny tak, aby vedly návštěvníky trhů od zboží ke zboží, od obchodníka k obchodníkovi. Nevýhoda? Vzorkové veletrhy se konaly jen dvakrát ročně, takže po většinu roku byla velká část centra nevyužívaná. I tak se to ale místním vyplatilo. Alespoň ta přízemí pronajímali.

 

Velké a větší

Že udělají obyvatelé Lipska pro obchod vše, dokazuje i osud mnoha pamětihodností. S Lipskem je spojena spousta osobností, například Johann Sebastian Bach, Richard Wagner, Johann Wolfgang Goethe. Tak třeba Wagnerův rodný dům záhy po jeho narození zbořili a na jeho místě vyrostl obchoďák. Pryč je i stará škola sv. Tomáše, kde působil Bach (zbourána roku 1902), a když už jsme u hudby, za oběť stavbě veletržního paláce padla i první hudební konzervatoř. Na Goetheho Fausta alespoň upomíná sousoší v Mädlerově pasáži, která patří mezi vůbec ty nejhezčí ve městě. 

 Hlavní nádraží v Lipsku / foto shutterstock

Největší hlavové nádraží v Evropě

Mezi první dojmy z Lipska určitě patří, že vše vypadá obří. Přijedete-li vlakem, vystoupíte na největším hlavovém nádraží v Evropě. Čelní budova je dlouhá tři sta metrů. Obrovské prostory nádražní haly sloužily samozřejmě obchodu. Ale velkých věcí je tu víc. Památník Bitvy národů nedaleko centra je vůbec nejmonumentálnějším pomníkem Německa. Budova City-Hochhaus Leipzig je nejvyšším mrakodrapem v Sasku. Nová radnice postavená počátkem 20. století v historizujícím stylu má nejvyšší radniční věž v celém Německu (skoro 115 metrů). Život v Lipsku ale plyne poklidnějším tempem, než by se z výčtu velikostních rekordů mohlo zdát. Město není přecpané turisty, přímo v centru je univerzita, velká část lidí se přepravuje na kolech a místo pásu hradeb je pás zeleně, který tlumí případné zvuky z dopravy. Pokud byste přeci jen chtěli klidu více, je poměrně blízko centra dokonalá městská divočina.

Když jsou veletoky daleko

Lipsko leží na soutoku tří řek, Bílého Halštrova (Weißer Elster), Plesny a Parthe. V centru ale přítomnost vodního živlu takřka nezaznamenáte, musíte za ním pár zastávek tramvají na západ. Hendikepu chybějícího propojení se světem po vodě (i tudy by mohlo proudit zboží) si byli vědomi už ve středověku. Pozdější plány na napojení místních říček na veletoky ale vzaly zasvé. Napojení na Labe, aby ho bylo možno skutečně efektivně využívat, se ukázalo jako velmi komplikované. Propojení se Sálou se jevilo snadnější. Na vlastní stavbu ale došlo až ve 30. letech 20. století a nebyla nikdy dokončena, projekt byl přerušen během druhé světové války v roce 1943. Kanál končí jen 7,5 kilometru od řeky Sály. Po velkých plánech ale zbylo v lipských ulicích zajímavé dědictví – zdánlivě nekonečná síť propojených kanálů. Kdysi sloužily k zásobování města pitnou vodou a dopravě zboží, dnes jsou modrým oživením srdce města. Ještě na konci 80. let byly ale spíše stokou, z četných průmyslových podniků unikaly do vody nebezpečné látky všeho druhu, zpěněná různobarevná voda byla prostá života. Transformace průmysl utlumila, postavily se čističky a zrodil se nápad město přiblížit zpátky k jeho řekám. Postavila se první cyklostezka a následoval dominový efekt rozvoje kdysi průmyslové krajiny. Dnes jsou parcely u kanálů jedny z nejdražších ve městě, vodní cesty slouží k rekreaci, dopravě i sportu.

Plagwitz – Bývalá továrna na barevnou přízi na řece Weiße Elster

Velká proměna

S proměnou kanálů přišla i proměna průmyslových objektů kolem. Ty nejvhodnější byly přestavěny na bydlení. Před architekty stál poměrně velký oříšek, průmyslové haly přeci jen nejsou určeny pro bydlení. Většina bytů jsou dnes proto takzvané lofty. Minimální metráž, ale hodně prostoru do výšky. Němci se ukázali být při využívání bývalých továren velmi kreativní. Každý objekt má svůj zajímavý příběh. Některé fungují dodnes, jen se v nich změnila forma výroby. To je příklad továrny na tramvaje a kolejové jeřáby. K té se dnes sjíždějí milovníci architektury z celého světa. Ne kvůli továrním budovám, ale kvůli moderní kulovité přístavbě, postavené podle návrhu oceňovaného brazilského architekta Oscara Niemeyera. Kuriózně přilepená koule slouží jako rozšíření populární kantýny v přízemí. Právě jejímu šéfkuchaři chtěl prý majitel továren udělat radost, když viděl, že ho vaření každodenních hotovek už moc neuspokojuje. V kouli se tak každý týden konají speciální události. Můžete se jich účastnit také, jen čekací doba je opravdu dlouhá, tak si raději pospěšte zapsat se na seznam. 

Panorama Lipské bavlnárny

Povedená transformace

Z kdysi druhé největší německé továrny na tapety z roku 1873 je dnes kreativní centrum. Typický objekt je očištěný jen od toho nejhoršího nánosu špíny, aby mohl sloužit všem lidem kreativních povolání. Mohou tak vedle sebe fungovat módní návrháři, grafičtí designéři i výrobce kánoí. Nechybí pohodová kavárna v přízemí.

Vůbec největší transformační projekt v Lipsku se odehrál v bývalé přádelně bavlny (Baumwollspinnerei). Továrna z roku 1881 byla počátkem 20. století největší zpracovatelnou bavlny v Evropě (má rozlohu 100 tisíc m2), nyní je využívána jako tvůrčí a výstavní místo současné kultury a umění. V areálu se nachází jedenáct galerií, ateliéry, dílny, architekti, designéři, módní návrháři, výtvarné potřeby, divadelní soubor Spinnwerk, mezinárodní centrum tance a choreografie, tiskárny, vydavatelství, kino, galerie a další organizace. Začalo to přitom náhodou, největší zásluhu na přeměně měl majitel areálu, který ji umožnil namísto toho, aby se z továrny stalo všední logistické centrum. Areál je zajímavý i tím, že zahrnoval všechny možné objekty včetně bydlení nebo zahrádek podobné těm z Baťova Zlína nebo Schichtova Střekova. Kde se bydlelo kdysi, bydlí se i nyní. Procházet se areálem i galeriemi můžete zdarma, milovníci umění mohou jen jásat.

Prohlídka uměleckého centra v Lipsku

Důvodů, proč navštívit Lipsko, je mnoho. Stále je hostitelem významných veletrhů. Můžete pátrat po stopách Bacha nebo Goetheho. Užijete si ho jako milovníci hudby i výtvarného umění. Rozvíjí se kulinářská scéna, zajet můžete na špičkový fotbal. Je vhodné pro rodiny s dětmi i pro sportovně založené, protože zmíněné kanály volně navazují na jezera v oblasti Neuseeland, která vznikla zatopením bývalých hnědouhelných dolů. Lipsko je hodnoceno jako město s nejvyšší kvalitou života v celém Německu a má jednu z nejlepších evropských zoo. A co víc, leží nedaleko našich hranic, autem i vlakem jste tam za chvíli.

 

Francie, galský kohout

Francie, galský kohout

Francie, galský kohout

15.

červen, 2022

Francie, země galského kohouta. Francie má neuvěřitelný potenciál co návštěvníkům nabídnout a co zde mohou vidět. Například v Provence, místo pokryté levandulí. Provence je region, který leží na jihovýchodě Francie a bývá také označován zkratkou PACA (Provence-Alpes-Côte d’Azur). Hranice Provence jsou velmi zajímavé, na východní straně hraničí s Itálií, na severu je tvořena hranice s dalším francouzským regionem Auvergne-Rhône-Alpes, tedy s jižní částí Francouzských Alp. Východ disponuje hranicemi s regionem Okcitánie a jižní pobřeží omývá Středozemní moře, a toto pobřeží je nazýváno Azurovým. Jakmile se řekne Provence, všem se ihned vybaví vůně levandule a velká rozložitá levandulová pole. Ovšem Provence není pouze o levanduli, k vidění jsou i krásné malebné vesničky, mnoho skalnatých horských vrcholů, olivové háje, středověké vesničky, rozsáhlé přírodní kouty, hrady a pevnosti.

Letecký panoramatický pohled na most Pont Saint Benezet a řeku Rhonu v Avignonu. Avignon je město na řece Rhôně v jižní Francii. / foto shutterstock

Tam je shon

Úžasné město je Avignon. Avignon je historickým středověkým městem ležícím na řece Rhône, jenž je oblokopeno původními městskými hradbami. Avignon je také, jako jeden z mnoha v regionu, historické město tzv. „Secteur sauvegardé“, což znamená, že město podléhá velmi přísným pravidlům při jakékoliv rekonstrukci či renovaci. Cílem tohoto je zachování historického rázu města. V Avignonu je toho k vidění mnoho, například Papežský palác, na severu je k vidění Places de l´Horloge. Velmi známý je zde také Avignonský most, který ústí do historického centra města a poté na bulvár Rue de la Republique.

Verdon Gorge, Provence, France / foto shutterstock

Za zmínku stojí také Gorges du Verdon. Jedná se o přírodní rokli, kde je k vidění soutěska řeky Verdon a největší evropský kaňon, který začíná u Rougonu a vine se tak až k ústí řeky Verdon a poté do přehrady Lac de Sainte-Croix, kde je možné se i vykoupat. Samotné dno rokliny se nachází v hloubce od 250 do 700 metrů. Nejhezčí výhledy přímo ze silnice jsou z vyhlídek Point Sublime či Belvédére de l´Escalés. Nabízí se také možnost jízdy autem, která nabízí krásný výhled po horské cestě corniche Sublime, která vás dovede k vyhlídce Balcons de la Mescla a také zavede návštěvníka k nejvyššímu mostu v Evropě – Pont de l´Artuby.

na ulici Mirabeau v centru Aix-en-Provence, Francie / trabantos, shutterstock

Města Provence

Aix-en-Provence je známé jako nejmódnější město Francie, ležící 25 km severně od Marseille. Jedná se o bývalé hlavní město Keltů, poté také velmi důležité město Římanů a v neposlední řadě také jako hlavní město Provence, poté nastal úpadek města a znovuvzkříšení se podařilo v 17. a 18. století. Město je plné možností jak se zabavit, navštívit je možné mnoho muzeí, láká také svou atmosférou a pastelovými domy a především svou barokní architekturou. K návštěvě neodmyslitelně patří i slunné náměstí, které disponuje řadou kaváren, širokými cestami, které jsou lemované platany, butiky a historickými budovami.

Starý přístav Vieux Port a bazilika Notre Dame de la Garde v historickém centru Marseille, Francie / shutterstock

Marseille

Byla zmíněna Marseille. Marseille je správním městem, tedy hlavním městem, celého regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur, a je také nejzápadnější zastávkou po putování na Azurovém pobřeží. Marseille je nejdůležitějším francouzským přístavem, který v dnešní době s téměř miliony obyvateli tvoří kosmopolitní centrum Jižní Francie. O Marseille je známo, že je jedním z nejkrásnějších měst Francie, a to i z důvodu své dispozice, kdy leží ve Lvím zálivu. Centrem města je i Starý přístav, kde je k vidění přes 3 000 ukotvených lodí, a to z mnoha kaváren a restaurací, které přístav lemují po celém obvodu. Marseille je také nazýváno jako přístavní klenot pod ochranou svatých. Z přístavu je totiž nádherný výhled na vrch Garde s bazilikou Panny Marie Strážné, na jejíž zvonici je umístěna bronzová socha Madony s Ježíškem. Tato dvojice chrání celé město, a především pak rybáře v celém přístavu.

Panorama Saint Tropez, Azurové pobřeží, Francie / shutterstock

Četníci ze Saint-Tropez

Přístavní městečko Saint-Tropez je jedním z nejslavnějších míst Azurového pobřeží. Každoročně sem zavítá miliony turistů s touhou poznat velmi oblíbené místo mezi celebritami a boháči z celého světa nebo také i proto, aby se vyfotili před místní četnickou stanicí proslavenou Louisem de Funésem v oblíbených komediích o četnících. Největší slávu město zažilo v roce 1956, kdy zde režisér Roger Vadim natočil film „A Bůh stvořil ženu“ s blonďatou divou Brigitte Bardot v hlavní roli, která byla sexuálním symbolem 50. a 60. let.

Pláže v Saint-Tropez bývaly v 50. a 60. letech svědkem skandálů obestřené módy, kdy si dámy nechávaly pouze spodní díl plavek nebo měly oblečeny miniaturní bikiny. Nejslavnější pláží je Plage de la Pampelonne, kde Brigitte Bardot oslavila v roce 1974 své 40. narozeniny. Písek na pláži se zdá být až zlatý a pobřeží je lemováno zdánlivě nekonečnou řadou barů, restaurací a klubů, kdy nejvíce proslulým je bar Le Club 55.

Francouzská rybí polévka Bouillabaisse s mořskými plody, filet z lososa, krevety / shutterstock

Gastro Provence

Sever Francie v rámci gastronomie silně ovlivnila Belgie, v Provence to je jinak, zde so podepsalo Azurové pobřeží a zemědělství. Vzniklo zde mnoho specialit oblíbených po celém světě. Velmi vyhlášeným a známým pokrmem je zeleninová směs Ratatouille, která je nejvíce připravována v okolí města Nice na Azurovém pobřeží. Ratatouille je směs zeleniny, která je podušená na olivovém oleji, podobně jako ragú. Další specialitou provensálské kuchyně je česneková majonéza aïoli, která se jí buď jako předkrm s olivami a chlebem nebo se servíruje k hlavnímu chodu, především k masu, rybám a zelenině. Velmi tradičním pokrmem provensálské kuchyně je marseilleská bouillabaisse, kdy se jedná o tradiční rybí polévku. Tato polévka je odlišná od ostatních rybích polévek především ve výběru provensálských bylinek a koření do vývaru, použití ostnatých mořských ryb a také způsob podávání polévky. První se podává vývar s opečenými plátky chleba, které jsou potřené omáčkou rouille a mořské plody se zeleninou jsou podávány odděleně v jiné míse nebo na tácu.

Kika Šrédlová

Martin Dlouhý

Martin Dlouhý je fotografem, redaktorem magazínu Koktejl a cestovatelem. Za svou kariéru navštívil skoro všechny státy Evropy, sever Afriky a Indonésii. Kromě cestopisných článků realizuje rozhovory a píše také na témata historie, vědy, přírody, gastronomie či enologie.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Pestřejší a barevnější zemi byste hledali jen těžko

Pestřejší a barevnější zemi byste hledali jen těžko

Pestřejší a barevnější zemi byste hledali jen těžko

10.

červen, 2022

Maroko je je jednou z nejkrásnějších a nejpestřejších zemí na světě. Její tradiční architektura, historické památky, umělecké mozaiky i příroda hrají všemi barvami, ostatně stejně jako města, z nichž spousta má svůj typický odstín, do něhož je laděno úplně vše. Maroko láká na rozmanitou kulturu, na hory i pouště, ale také na pláže, kde si perfektně odpočinete. Není divu, že zájem o tuto arabskou zemi roste.

Maroko / zdroj Unsplash

Seznam důvodů, proč vyrazit do Maroka, by byl opravdu dlouhý, a kromě už zmíněných krás bychom na něj měli přidat skvělé místní jídlo, jedinečné vůně, nebo třeba skvělé vlny, díky nimž je Maroko také rájem surfařů. „Každý si najde ten svůj důvod, proč se do Maroka vydat, a tak není divu, že zájem o něj mezi českými turisty roste. Maroko patří mezi našich top 20 nejoblíbenějších zemí,“ říká mluvčí cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková.

Právě proto, že Maroko rozhodně není zemí, kam se jezdí jen lenošit na pláž, sem podle údajů agentury Invia vyráží ze 75 procent páry, 13 procent tvoří rodiny, zbytek menší skupiny přátel. Průměrná cena, kterou jsme ochotni za zájezd do Maroka zaplatit, je 19 500 korun. „Obvykle si čeští turisté vybírají osmidenní zájezd do čtyřhvězdičkového hotelu s all inclusive službami, odkud vyrážejí na výlety, ale abyste z Maroka stihli co nejvíc a všechna ta krásná místa si dokázali opravdu užít, vyplatí se jet klidně i na 10 a více dnů,“ doporučuje Řezníčková.

Co všechno tedy země, která leží pouhé čtyři hodiny letu z Prahy, ukrývá? Cesta obvykle začíná ve městě Agádír, což je hlavní přímořské letovisko. Koupat se tu budete v Atlantském oceánu. Na krátký relax je to tu fajn, ale ty pravé poklady čekají až za městem.

Maroko, město Marrakeš / zdroj Invia

Marrakéš: Jedno z nejkrásnějších měst na světě

Marocká zástavba je laděná do tradičního cihlového odstínu. Ať už zavítáte kamkoli, vyškrábejte se na nejbližší vrchol a pokochejte se výhledem na jednobarevné město. Oranžová barva Marrakéše je dána neobvyklým zbarvením místní půdy. Žádná stavba zároveň nemůže být vyšší než minaret hlavní mešity, v Marrakéši je to Kutubíja z 12. století. Rozhodně by měla být prvním místem, kam se v tomto městě vydáte.

zahrady Majorelle / zdroj Unsplash

Jedním z nejkrásnějších míst na světě jsou zdejší zahrady Majorelle, které založil malíř Jacques Majorelle a po jeho smrti, kdy začaly chátrat, se jich ujal módní návrhář Yves Saint Laurent, který v Marrakéši dlouho žil, což je samo o sobě zárukou toho, že jde o oázu krásy, barev i klidu. Nejen pro módní inspiraci se vydejte do jeho místního muzea.

Maroko, město Casablanca / zdroj Pixaba

Bílé a modré město i dechberoucí Casablanca

Pro jednobarevnou městskou bílou architekturu je oblíbené královské město Fez, v jehož úzkých středověkých uličkách se tak snadno ztratíte, ale vůbec vám to nebude vadit. Modrý je Chefchaouen v pohoří Ríf na severu Maroka. Město pochází z 13. století, ale i ono bylo původně vybudované jako bílé. Místní ale chtěli přilákat turisty, a tak to zkusili modrou barvou. Pravdou ale je, že není na hlavních turistických trasách, a tak zůstává velmi autentické.

„Největším marockým městem je Casablanca. Moderní přímořské město, které mají „na svědomí“ Francouzi, takže vám bude připomínat Evropu. Maroko je obecně známé jako křižovatka kultur, což je další důvod, proč je tato země tak výjimečná,“ říká Andrea Řezníčková.

Nejzásadnějším místem v Casablance je rozhodně obrovská mešita Hasana II., která stojí na samém pobřeží a z jedné strany ji omývá moře. Je úplně jedno, jakého je kdo vyznání, protože tato monumentální stavba obložená bílým mramorem a zdobená ručně tesanými ornamenty ohromí každého. Koneckonců jde o místo, kde se může najednou modlit sto tisíc muslimů, což popisuje její majestátnost mnohem lépe než jakákoli fotografie.

Brad Pitt a Russell Crow

Pokud byste se chtěli navnadit na toto město filmem Casablanca, budete zklamaní. Ve skutečnosti se tady vůbec nenatáčel. Nic to však nemění na faktu, že Maroko je jinak velmi oblíbenou destinací filmařů. Ve filmových ateliérech Ait Benhaddou, kam lze dokonce jít i na prohlídku, se natáčel například Babel s Bradem Pittem a Cate Blanchett, v úchvatném městečku Ourzazate se odehrává Gladiátor s Russellem Crowem.

V Maroku zkrátka najdete úplně všechno. Můžete se odtud vydat na pouť Saharou na hřbetu velblouda, ale také do hor. Pohoří Atlas je tak rozlehlé, že na každých sto kilometrech vypadá trochu jinak, ale všude se vám nabízejí výjevy, kde neuvidíte ani stopy po civilizaci, jen občas nějakého nomáda se stádem ovcí.

Pokud jsme vás nadchli, zvažte, zda do Maroka vyrazíte jen na jediné místo – na výlet to totiž může být celkem daleko. Jestli se vám ale nechce plánovat velkou cestu napříč všemi památkami na vlastní pěst, Invia nabízí i poznávací zájezdy. Můžete si vybrat například desetidenní okruh královskými městy, nebo Maroku procestovat od Atlantiku přes Saharu až po Vysoký Atlas.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

9 tipů na výlet v Olomouckém kraji

9 tipů na výlet v Olomouckém kraji

9 tipů na výlet v Olomouckém kraji

26.

květen, 2022

Automobilka Toyota začala spolupracovat s potravinářskou skupinou Nissin Food Products. Nissin bude dodávat inovativní potraviny v rámci projektu města budoucnosti Woven City, které Toyota s partnery buduje v prefektuře Šizuoka. Nissin vyvíjí potraviny na bázi nejnovějších poznatků molekulární vědy o výživě.

 hrad Helfštýn / foto Toyota

Hrad Helfštýn

Monumentální hradní architektura Helfštýna se tyčí nad údolím Moravské brány a svojí rozlohou patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům v Evropě. V současné době jsou na hradě zpřístupněna čtyři nádvoří, má pětici bran, množství bašt, věží a rozsáhlý systém vnitřního i vnějšího opevnění. Během letošního léta si tu navíc užijete velmi speciální prohlídky v rámci projektu Palác žije. K nim patří třeba noční prohlídka nebo zážitková prohlídka s ochutnávkou.

Hranická propast / foto Toyota

Hranická propast

Věděli jste, že se v České republice nachází nejhlubší zatopená propast světa? Najdete ji na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic. Jak je hluboká ale ve skutečnosti nikdo neví. Všechny pokusy o jeho naměření zatím selhaly. Posledním ověřeným údajem je 404 metrů, odborníci ale odhadují, že může dosahovat i1000 metrů.

zámek Čechy pod Košířem / foto Toyota

Zámek Čechy pod Košířem

Objevte opravdu půvabný klasicistní zámek s nádhernými interiéry a obklopený romantickým anglickým parkem o rozloze 21,5 hektaru. Je spjat se šlechtickým rodem Silva Tarouca. Přítelem uměnímilovné hraběcí rodiny byl slavný český malíř Josef Mánes, který Čechy pod Kosířem pravidelně navštěvoval a tvořil zde v letech 1849 až 1870. V zámeckým interiérech je také zakomponována největší sbírka jeho obrazů prezentovaná veřejnosti v Česku.

 

 Olomouc / foto Toyota

Katedrála sv. Václava

Dominantu města při návštěvě Olomouce prostě nemůžete minout. Její 102 metrů vysokou novogotickou věž ostatně uvidíte už z dálky. V interiéru katedrály najdete renesanční kaple svatého Stanislava s bronzovým náhrobkem biskupa Kuena a mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. Fresková výzdoba je dílem Jana Kryštofa Handkeho. V katedrále se nachází také největší zvon na Moravě, který váží téměř osm tun.

Olomouc /  foto Toyota

Olomoucký orloj

V současnosti je známý pro svoji kuriózní podobu, ale nebylo to tak vždycky. I olomoucký orloj původně zdobili svatí muži, ale v letech 1947 až 1955 získal orloj svoji současnou proletářskou podobu, a tak na něm najdete postavy dělníka, chemika, tkadlenu či zedníka, ale jsou tu i správná zdravá socialistická společnost se samozřejmě neobešla bez sportovců, a tak tu jsou i dřevěné figurky fotbalisty, diskaře či házenkářky. Každý den v poledne orloj zahraje tři lidové písně, ale  figury kovářů oznamují úderem kladívka do kovadliny každou celou hodinu.

ZŠ Komenium, Olomouc / foto Toyota

ZŠ Komenium

Ano, skutečně vás posíláme do školy. Fakultní základní škola Komenium je zaměřená na výuku výtvarné výchovy, a tak i její prostory jsou skrytým uměleckým dílem. Zejména slavnostní sál stojí za návštěvu. Je na všech stěnách i stropě vyzdoben ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. Obdobná malířská výzdoba v takovém rozsahu a provedení je unikátem, který nemá v tuzemsku srovnání. Hlavním autorem freskové výzdoby je pravděpodobně malíř José Hilber a vznikla roku 1892.

Vault 42 / foto Toyota

Vault 42

Chystáte se do Olomouce nejen za zábavou, ale potřebujete tu i trochu pracovat, nebo si s někým dát pracovní schůzku či poradu? Kavárny jsou sice fajn, ale ideálním prostorem k tomu je coworkingový prostor Vault 42 v historickém centru Olomouce. Máte tu klid na práci, potkáte tu spoustu inspirativních lidí a tu kávu si tu samozřejmě také můžete dát.

Long Story Short / foto Toyota

Long Story Short

Pokud přemýšlíte, kde se ubytovat, kam si zajít na super jídlo, nebo si třeba jen nakoupit něco dobrého na cestu, zastavte se v Long Story Short. Tenhle stylový projekt funguje jako velmi vkusný hostel (mají i pokoje, kde budete mít soukromí), jako kavárna i jako skvělá restaurace a obchůdek.

 kaple sv. Vendelína / foto Toyota

Kaple sv. Vendelína

Modernější kapli jste možná ještě neviděli. Nachází se na hřebenu v obci Osek nad Bečvou v podhůří Oderských vrchů a je dílem architekta Petra Pelčáka. Navzdory malým rozměrům krásně vystupuje z okolní krajiny díky bílé barvě a ostré geometrii. Kolemjdoucí zde také mohou rozeznít zvon ze zvonařské dílny Tomášková – Dytrychová.

Podívejte se na krátké video zde

Kika Šrédlová

Jak vyrazit?

Když vyrazíte novou Toyotou Aygo X, budete mít šikovné malé auto do městských uliček, ale díky tomu, že nejmenší model této japonské značky dostal vlastnosti crossoveru a mnohem větší pohodlí i prostor na palubě, nemusíte se bát vyrazit ani na delší výlety do přírody. Letní cestování si pak ještě můžete zpříjemnit otevírací plátěnou střechou. 

Autory seriálu Počesku, v němž Toyota a Lexus postupně představují různé části České republiky, jsou David Broda a Jonáš Mejtský.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Koncert na zámku Nové Hrady

Koncert na zámku Nové Hrady

Koncert na zámku Nové Hrady

25.

květen, 2022

Srdečně Vás zveme na koncert Roberta Křesťana a Druhé trávy do prostředí krásného buquoyského zámku Nové Hrady v jižních Čechách. Hudební vystoupení na tomto místě jsou zcela ojedinělé. Dějištěm bude louka pod širým nebem v zámeckém parku. Uvnitř v zámecké rotundě pak najde své místo občerstvení. Přijeďte na magické Novohradsko zažít jedinečné vystoupení Druhé trávy. Kapela na jih Čech konečně zavítá po dvou letech! Představí průřez svou třicetiletou tvorbou, zazní ale také písně z poslední desky, za kterou hudebníci v čele s Robertem Křesťanem a kapelníkem Lubošem Malinou dostali Anděla v roce 2020.

Kapela Druhá tráva

Robert Křesťan a Druhá Tráva – 30 let

Koncert na zámku Nové Hrady (zámecká louka)

Facebooková událost zde

Předprodej vstupenek zde 

INFORMACE O KAPELE


Skupinu Druhá tráva založili v roce 1991 Robert Křesťan a Luboš Malina po svém odchodu od Poutníků. Druhou trávu charakterizují dva výrazné znaky – autorská a interpretační výjimečnost zpěváka, textaře a překladatele Roberta Křesťana a mimořádná instrumentální zdatnost ostatních členů skupiny. Kapela Druhá tráva byla hned od svého vzniku řazena mezi špičku na folk & country scéně nejen v České či Slovenské republice.
 

Druhá tráva dosud vydala 19 alb v Čechách i USA a je několikanásobným držitelem ocenění APH Anděl v kategorii Folk a Country. Ve výčtu významných zahraničních interpretů, se kterými Druhá tráva spolupracovala či spolupracuje, nechybí takové osobnosti jako je Peter Rowan, Tony Trischka, Davey Spillane, Andy Owens nebo Charlie McCoy.

Druhá tráva si odnesla ze slavnostního ceremoniálu předávání cen Akademie populární hudby za rok 2020 sošku Anděla za poslední album Díl první. Nahrávka vznikla pod dohledem britského producenta Eddieho Stevense. Angličan obohatil osobitý akustický zvuk skupiny o prvky typické pro elektronickou muziku. Druhou sošku ve stejný večer získal i samotný Robert Křesťan coby nový člen andělské Síně slávy. 

Rok 2021 je ve znamení oslav třiceti let existence Druhé trávy, které kapela připomene koncertním programem, jenž je průřezem zásadních alb její historie. Kromě toho hudebníci natáčejí pokračování poslední desky nazvané Díl druhý. Nahrávka vyjde na začátku roku 2022.

www.druhatrava.cz

POZADÍ KONCERTU


Koncert je součástí konference „Novohradské hory – jedinečná krajina“. Jejím cílem je připomenout přírodní a kulturně-historické hodnoty Novohradských hor. Účastníci si také budou klást otázky týkající se udržitelnosti těchto hodnot v budoucnu. Stručně řečeno: kam směřuje vývoj této jedinečné krajiny a co můžeme udělat pro její zachování a rozvoj?

Koncert pořádá spolek Krajina Novohradska za podpory OÚ Nové Hrady.

www.krajinanovohradska.cz

Kika Šrédlová
PRAKTICKÉ INFO:

Koncert je k sezení a koná se na zámecké louce. Vstup je přes zámek. Vystoupení se odehraje i za mírného deště. V případě větší nepřízně počasí se koncert přesouvá do sousedního sálu v hotelu Máj.

Parkování je ke vstupence zdarma a je možné hned vedle zámku u hotelu Máj či nebo na sousedním novém parkovišti u autobusovém nádraží.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Pin It on Pinterest