Hayastan, dědictví Arménie

Hayastan, dědictví Arménie

Hayastan, dědictví Arménie

19.

října 2020

Práce na projektu „Hayastan“, realizovaného v Arménii, běží i v roce 2020. Bohužel letos virus a nová válka o Náhorní Karabach neumožňují nové výzkumy přímo v Arménii. Díky velmi obsáhlému archivu dat, které archeologové nasbírali v terénu v roce loňském, můžou čtenářům Koktejlu i v této těžké době umožnit virtuální návštěvu výjimečných arménských historických památek.

Jeskyně Areni

Během loňské česko – arménské archeologické expedice procestovali odborníci hned čtyři provincie – Jerevan, Armavir, Aragacotn a Kotajk. Vytvořili digitální kopie pěti kostelů z 5. až 7. století, lokalizovali a naskenovali celou řadu drobných historických raně křesťanských památek Arménie (především chačkarů a dalších kamenných stél), objevili úžasně dochovaný hrob z období království Urartu (cca 860 až 585 před Kristem) a vytvořili detailní digitální kopie nejvzácnějších archeologických nálezů z jeskyně Areni. Jeskyně Areni je aktuálně archeologicky zkoumané podzemí v horách přibližně 75 km jihovýchodně od hlavního města Jerevanu. Jedná se o neobyčejně zajímavou archeologickou lokalitu. Již v minulosti zde byla nalezena například nejstarší bota na světě a v přímo v jeskyni (i jejím nejbližším okolí) jsou doklady 6 000 let starého vinařství.

 

Nejstarší Arméni

S trochou nadsázky tak můžeme říci, že jde o jakýsi hmatatelný doklad legendy, která říká, že když Noemova archa přistála šťastně na Araratu, sestoupil Noe s rodinou do údolí a založil zde vinice. Vinná réva je konec konců pěstována v jižní a západní Arménii dodnes a země je po celém světě známá jako výrobce vynikajícího koňaku. Z jeskyně Areni pochází také 4 kostrové hroby „nejstarších Arménů“. Lebky tří dospělých jedinců a jednoho nemluvněte v roce 2019, v rámci projektu Hayastan naskenoval tým Jiřího Šindeláře, a již nyní pracuje na rekonstrukci jejich obličejů. Díky moderních forenzním vědeckým postupům a digitálním technologiím pohlédneme již brzy do tváře lidí ze šestého tisíciletí před Kristem. Takže i přes přerušení terénních aktivit je na co se těšit. Zůstaňte s námi a sledujte novinky v projektu Hayastan. Vezmeme Vás s sebou na virtuální prohlídky míst, které bez odborníků nikdy nenavštívíte a ukážeme Vám znovuobjevenou krásu na rozhraní dvou kontinentů.

Foto: Martin Frouz

Uspět! Ale ne na úkor ostatních

Uspět! Ale ne na úkor ostatních

Uspět! Ale ne na úkor ostatních

15.

října 2020

My sami jsme plně odpovědni za veškerý dopad, který mají naše aktivity na životní prostředí a společnost. Musíme tedy dobře pochopit a správně řídit celý životní cyklus produktů, od komplexního dodavatelského řetězce až po takový design, který co nejvíce zvyšuje užitnost a prodlužuje životnost produktů. Znamená to také dodržování zásad a podporu projektů, jejichž cílem je zlepšení životů našich zaměstnanců, dodavatelů, zákazníků a lidí na celé planetě. – To říká o udržitelnosti mladá americká firma Peak Design – dnes již kultovní výrobce promyšlených zavazadel pro cestovatele i pro každý den a nápadů nejen pro fotografy, vše s doživotní zárukou. Pojďme se podívat na její velmi zajímavý příběh i přístup k udržitelnosti.

Foto: Kristýna Kvapilová

Absolutní svoboda

U zrodu firmy stál Peter Dering – stavební inženýr, který si vzal dlouhou dovolenou na cesty po přírodních parcích. Právě během ní přišel na revoluční způsob nošení fotoaparátu tak, aby byl stále po ruce. Nápad sám realizoval a první prodeje přes crowdfundingový server Kickstarter přesáhly 360 tisíc dolarů. Tento úspěch ho nakopl. Jelikož měl nápadů v rukávu více, do zaměstnání ke stavebním projektům se nikdy nevrátil. Peter začal najímat kamarády a kamarády kamarádů. Dnes už do firmy přicházejí pracovat ta největší designová esa (např. z firmy Apple). Během deseti let se stal Peak Design uznávanou firmou, jejímž naplněným motem je vyrábět to nejlepší. Podle celosvětových prodejních úspěchů a nadšených uživatelů celého ekosystému produktů se to Peak Design daří.

Velmi zajímavé je financování vývoje a výroby nových produktů pomocí prodejů na Kickstarter (kde je s více než 32 miliony dolarů historicky nejúspěšnější firmou). Firma se tak obešla bez investorů a půjček. Je tedy vlastněna samotnými 35 zaměstnanci a není závislá na tlaku investorů ani bank.  To s sebou přináší absolutní svobodu v realizaci nápadů a vývoji nových produktů – vše se prostě cizeluje tak dlouho, až je to dokonalé. Stejnou svobodu má ale Peak Design i ve způsobu, jakým celá firma funguje a jak se chová ke svému okolí, ať už to jsou výrobní prostředky nebo životní prostředí. A podobně, jako je to s jejich produkty, i přístup k udržitelnosti má tato firma velmi propracovaný, díky čemuž se stala respektovaným a velmi aktivním subjektem v této oblasti.

Strategie udržitelnosti Peak Design má čtyři základní pilíře – emise, materiály, výrobu a podporu. A hned ten první je z hlediska toho, co Peak Design dělá pro životní prostředí a jeho ochranu, asi nejvýznamnější. Stručně řečeno změřili vlastní uhlíkovou stopu (emise skleníkových plynů CO2), všechny je nákupem ověřených ofsetů kompenzují pro dosažení 100% uhlíkové neutrality a samozřejmě dále pracují na redukci emisí. Aby to samé mohly jednoduše udělat i další firmy, založil Peak Design spolu s BioLite (známý výrobce kamínek a solárních panelů pro cestovatele) neziskovou organizaci Climate Neutral – pomáhající firmám dosáhnout uhlíkové neutrality.

Klima je společný zájem

Klimatické změny, ke kterým všichni přinejmenším přispíváme, jsou žhavým tématem – lidé protestují, politici problém diskutují na velkých fórech, ale opravdu užitečných kroků bylo vládami států provedeno pomálu. Řešení je přitom velmi jednoduché – omezení emisí skleníkových plynů. Způsobů, jak to provést, je mnoho – jediný problém je, že omezit emise stojí peníze, stejně tak není zadarmo je kompenzovat, pokud je omezit ihned nelze. Přístup Peak Design je hodný následování: kdo jiný než samotné firmy produkující emise by se měl postarat o jejich omezení a kompenzaci. A jak na to?

V první řadě je třeba změřit emise, které firma produkuje. Ve většině případů se nejedná doslova o měření, ale o ověřenými a certifikovanými postupy získaný odhad všech emisí, které se rozdělují na Scope 1, 2 a 3. Scope 1 jsou přímé emise všech vlastních (nejen) výrobních prostředků, které má firma pod vlastní kontrolou. Scope 2 jsou pak emise nepřímé, tedy hlavně ty odpovídající spotřebované elektřině. Scope 3 jsou pak emise dodavatelského řetězce, tedy vše včetně těžby surovin, jejich zpracování, veškerá doprava zboží a zaměstnanců ad. Ve většině případů jsou Scope 3 emise drtivou většinou celkových emisí.

Jakmile má firma jasno v tom, kolik emisí produkuje, lze přistoupit k dalšímu kroku – kompenzaci emisí. Jedná se o odstranění emisí (skleníkových plynů) z atmosféry, nebo zabránění jejich vzniku. Prostřednictvím zakoupení ofsetů – „uhlíkových kreditů“ (jeden kredit = 1 tuna CO2) – lze dosáhnout neutrality. Nepleťte si ale tyto kredity s emisními povolenkami – ty nic neřeší, jen definují množství povolených emisí. Naproti tomu kredity jsou nezávislými organizacemi opravdu ověřené a jsou trvalým, měřitelným a ověřitelným způsobem, jak jsou emise kompenzovány. Subjekty, které kredity prodávají, také podléhají mnoha přísným standardům. A jaké jsou ty skutečné způsoby odstranění emisí? Například zalesňování, elektrifikace průmyslových zařízení, záchyt a zpracování CO2 v zemědělských výrobních procesech, malé a střední vodní el. zdroje (ty největší ne, kvůli negativnímu vlivu na ekosystémy) a podobně. Určitě vás napadne, kolik to tak může stát. Peak Design dal v loňském roce za uhlíkové kredity 0,2 % ročního obratu firmy. Není to málo, ale je to velmi malá cena za dosažení úplné karbonové neutrality. Posledním třetím krokem je pak příprava plánu dalšího omezení emisí v budoucnu a jeho realizace.

Peak Design toto implementoval už v roce 2018, a to včetně všech (odhadnutých) historických emisí zpětně až do založení firmy – je tedy 100 % uhlíkově neutrální (nulová uhlíková stopa) firmou. Tím to však neskončilo – podle Peak Design je neutralizace emisí minimem, které by měla dobrovolně implementovat každá firma. Proto spoluzaložili již zmíněnou organizaci Climate Neutral, která poskytuje metodiku, návody a postupy pro dosažení uhlíkové neutrality dalším firmám. Ty tak mohou podniknout okamžité kroky a stát se také uhlíkově neutrální. Climate Neutral zároveň poskytuje certifikaci Climate Neutral Certified – štítek, pomocí kterého rozpoznají zákazníci firmy, které dělají správnou věc. V roce 2019 získalo certifikaci Climate Neutral 145 malých i velkých firem a společně kompenzovaly 200 893 tun CO2.

Zodpovědně

Emise však nejsou všechno. Tím se dostáváme ke druhému pilíři – materiálům. Peak Design používá k výrobě produktů mnoho různých materiálů, a tak není zajištění jejich nejlepšího původu (vzhledem k vlivu na životní prostředí) jednoduchým úkolem. Peak Design se snaží tuto oblast stále vylepšovat – toto jsou některé z aktivit: použití 100% recyklovaného polyester nylonu pro výrobu zavazadel, přechod na použití 50% recyklovaného hliníku do 2021, použití recyklovaných a většinou recyklovatelných (přechod na zcela recyklovatelné 2021) materiálů na obaly, pečlivý výběr původních versus recyklovaných materiálů z hlediska dopadu na emise, spolupráce s Bluesign (při výběru vhodných udržitelných materiálů), šetrný způsob barvení tkanin. Důraz je také kladen na životnost produktů – vyhýbání se krátkodobým trendům, vynikající kvality výroby a zajištění oprav a dalšího prodeje použitých produktů – to vše pomáhá udržovat produkty Peak Design mimo skládky.

Třetím pilířem je výroba. Peak Design pomáhá partnerským továrnám v Asii k čistšímu provozu (energie, emise, práce s vodou a odpadem). Dále nastavil standardy pro zacházení se zaměstnanci, mzdu, bezpečnost a podmínky na pracovišti a pomáhá partnerským továrnám, aby je splnily nebo překročily. Audity prováděné třetími stranami udržují Peak Design i dodavatele odpovědné za dodržování všech těchto standardů.

Posledním čtvrtým pilířem je podpora a pomoc. Peak Design je certifikován Certified B Corp – splňuje nejvyšší standardy chování ke společnosti a životnímu prostředí, transparentnosti a odpovědnosti vůči všem zúčastněným stranám. Jako člen 1 % For The Planet věnuje 1 % ročního zisku ekologickým neziskovým organizacím. Podporuje fotografy a filmaře při vyprávění příběhů o ochraně přírody, odpovědnosti za životní prostředí a sociální spravedlnosti. Za této podpory vzniklo několik oceněných filmových projektů. Jako člen Conservation Alliance financuje a prosazuje iniciativy na ochranu ohrožených přírodních památek a parků. Podpora ale míří na mnoho dalších projektů v rámci outdoor segmentu i mimo něj.

A co říká Peak Design strategie udržitelnosti na závěr směrem k firmám? „Naší strategií je soubor členství, certifikací a zásad. Některé části této strategie jsme si vypůjčili a jiné sami vytvořili. A nic by nám neudělalo větší radost, než kdybyste začali dávat dohromady svoji vlastní strategii udržitelnosti!“ a přidává několik rad a doporučení, jak začít (peakdesign.cz/strategie-udrzitelnosti/)

A co vy? Je pro vás důležité, jak firma, jejíž produkty si kupujete, přistupuje k udržitelnosti? A pokud jste firma, necháte se inspirovat?

Foto: Manina Pascan

Země Keltů

Země Keltů

Země Keltů

9.

října 2020

Keltové, jak tajemně to zní… Lidé, o kterých dodnes nevíme úplně vše, a stále nás fascinují. Objevili se a po čase zase zmizeli. To je zvláštní. Je i zajímavou otázkou, co byli zač, ostatně Keltové jim říkáme až my, oni sami se tak nenazývali. Odešli ze své země Keltů, vyhladili je jiné kultury, asimilovali se, nebo se jenom milovali a jsme to stále my?

Veškeré informace o Keltech dnes máme z původních zápisků Řeků a Římanů, nebo z archeologických nálezů. Bohužel pro naše poznání této dávné kultury to stále nemusí být plně určující. Proč? Sami Keltové veškeré své znalosti, legendy a historii nezapisovali, vše se předávalo ústně. Víme, že vymysleli kupříkladu hrnčířský kruh, kosu, srp, žací stroj, visací zámek či zavírací špendlík. Keltové těžili zlato a různé rudy a jsou pro ně typické černé náramky z takzvané švartny. Ale to jsou jen částečné informace. Když došlo ke konfrontaci s Řeky či Římany, tak byli popisováni z pohledu jiné kultury. Tudíž také zprávy o krvelačnosti a drsnosti Keltů z úst lidí, kteří mají jinou kulturu a mentalitu, je třeba brát s nadhledem. Ano, můžeme na základě faktů vypracovat teorii, která zní logicky a věrohodně, ale s jinou interpretací stejných faktů může být všechno jinak. Co tedy o Keltech víme?

Byli nebo nebyli?

Zdánlivě jednoduchá otázka, kdo byli Keltové, jde zodpovědět velice obtížně. Jak vznikla představa, že tady byli? Kdo vlastně může říct, kdo byl Kelt, a kdo nebyl? To je zrovna tak těžká otázka, jako dnes říct, kdo je Američan nebo kdo je Francouz. Dnes se vědci shodují, že není rozhodující, jak člověk vypadá nebo jakou řečí mluví, ale jak se cítí. Jistě uznáte, že to z mečů a spon nevykoukáme. Jestliže Římané napsali, že za Alpami žili kmeny Keltů, stále nevíme, jestli ti lidé k takovým kmenům opravdu sounáležitost cítili, jestli mluvili svým jedním, keltským jazykem. Nejvíce informací tedy máme od Římanů, hlavně pak od Julia Cézara a jeho knihy Zápisky o válce Galské. Keltové byli podstatně vyšší a silnější než římští vojáci. A on je musel před každou bitvou skoro přesvědčovat, že nevadí, že jsou větší a silnější, protože Římané umějí lépe bojovat, jsou lépe vycvičeni, takže je porazí, což byla samozřejmě pravda. Ale i z písemných pramenů víme, že skutečně byli modroocí, světlovlasí, urostlí a silní a tak dále, ale o jejich zvycích a myšlení víme pramálo.

Doba Keltů

Nejzazší kořeny Keltů sahají přinejmenším do období kolem poloviny 2. tisíciletí před Kristem, ale jejich zlatý věk nastal šest set až sto let před Kristem. Vytvořili kulturní společnost, razili mince duhovky a zakládali oppida, opevněná hradiště, kde měli možnost případné obrany před útočníky. Přestože není jisté, zda všechny kmeny měly stejný rasový původ, vyspěly postupně v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a náboženstvím, nikdy však nevytvořili jednotný stát. Bohužel každý kmen měl tendence podmanit si ten sousední a semknout se dokázali jen při vážném válečném ohrožení. Takové například představovala armáda Římanů. V praxi to znamenalo, že se průběžně oslabovali v malých bitvách mezi sebou, a když v prvním století před Kristem došlo na finální zteč, Římanům podlehli. Nicméně svou stopu zanechali dodnes a mají své následovníky. Nahlédnout do keltských zvyků a tradic můžete v Zemi Keltů, archeoskanzenu v Železných horách v Nasavrkách, kde parta nadšenců představuje keltskou kulturu již čtrnáct let. Jejich cílem je vybudování rekonstrukce keltského oppida, pravěkého města, spadajícího do období přibližně 1. století před naším letopočtem. Vzhled staveb včetně rozmístění je založený na soudobých archeologických poznatcích.

Keltské svátky

Vstupní brána a navazující kamenné opevnění má svoji předlohu v nedalekém oppidu České Lhotice. Konstrukce obytných budov vycházejí z nálezových situací v Čechách. Menší, především hospodářské objekty jsou navrženy s ohledem na technologické možnosti našich předků a dle znalostí typově srovnatelných staveb. I přes úsilí vycházet z dostupných vědeckých poznatků a použít přiměřené technologie a postupy je stávající podoba tohoto keltského sídliště jen jednou z možných interpretací. Na výstavbě se významnou měrou podílí dobrovolníci, část je vytvořena experimentálně. Země Keltů zahrnuje území města Nasavrky a jeho blízké okolí tvořené nádhernou přírodou Železných hor. Má osobní zkušenost je taková, že nadšení zdejších členů je tak podmanivé, obzvláště během keltských svátků Beltain, Samhain, Imbolc a hlavně Lughnasad, že pokud se mu poddáte, během chvilky se přepravíte do úplně jiného věku. Věku pravých Keltů.

Foto: Jaromír Zajíček (fotozajda.cz) a Martin Dlouhý

Jak cestovat v závěru roku 2020?

Jak cestovat v závěru roku 2020?

Jak cestovat v závěru roku 2020?

6.

října 2020

Pro většinu lidí je v současné situaci cestování o něco dobrodružnější než za normálních okolností a zdá se, že aktuální globální vývoj nás v nejistotě ještě chvíli zanechá – uzavírání hranic či jednotlivých oblastí, měnící se omezení v jednotlivých zemích, rušení či změny letů, to je nová realita pro většinu cestujících. Jak se na změny co nejlépe adaptovat a na co si dát pozor, pokud cestujete do zahraničí, radí Eliška Dočkalová, ředitelka zákaznické péče online platformy Kiwi.com, která se s dotazy od cestujících setkává denně.

Cílovou destinaci vybírejte pečlivě

Ať už cestujete kamkoliv, počítejte s tím, že některé věci budou jinak, než jste zvyklí. Vždy se před odjezdem zjistěte informace o místní aktuální situaci a počtech nakažených, pokud máte tu možnost, vyhněte se „hotspots“, tedy místům s vyšší koncentrací lidí, a jeďte na méně frekventovaná místa.  Stejně tak berte v potaz vládní doporučení (u nás například tzv. semafor), požadavky na karanténu či negativní COVID-19 test před příjezdem do země (či zpět). Některé země mohou při vstupu vyžadovat dodatečnou dokumentaci, například další zdravotní potvrzení, nebo kontaktní formulář Passenger Locator Form.

„Pokud váš itinerář zahrnuje přestup během mezipřistání a budete opouštět tranzitní zónu letiště, pamatujte na to, že pro vás tak platí stejná pravidla, jako při vstupu do země,“ připomíná Eliška Dočkalová a doplňuje další užitečnou stránku pro důležité cestovní a zdravotní informace, Centrum pro kontrolu a prevenci nemoc. Užitečné informace najdete také přímo na stránkách Kiwi.com

Letadlo, pozemní přeprava nebo obojí?

Letadlová i pozemní přeprava mají i v současnosti svá pro i proti. Některé studie dokládají, že se mikrobi během letu nepřenášejí (díky specifické cirkulaci a filtraci vzduchu) snadno, na druhou stranu je těžší dodržovat bezpečnostní odstupy jak v letadle, tak na letišti u terminálů a bezpečnostních kontrol. Pokud tedy cestujete letadlem, snažte se ve frontách udržet odstup, nedotýkejte se madel u eskalátorů, klik či vozíků (případně si pak vydezinfikujte ruce). Svou palubní vstupenku mějte k dispozici ideálně na smartphonu, abyste předešli výměně papírových dokumentů.

Pamatujte, že některé letecké trasy mohou být pozměněny či úplně zrušeny, letové řády jsou redukované, nabízí se tedy možnost kombinace letecké a pozemní dopravy, díky které se dostanete do finální destinace. Tuto možnost můžete využít na Kiwi.com, kde díky jeho algoritmu najdete nejen unikátní letové trasy, ale také kombinace letů a pozemní dopravy v jednom cestovním itineráři.

Pokud si děláte výlet třeba do Varšavy, můžete si cestu tam užít z vlaku, zpátky se pak rychle vrátit letadlem

Ověření dostupnosti letů

Omezení a rušení letů je bohužel stále poměrně častým jevem. Ačkoliv se aerolinky i zprostředkovatelé snaží své pasažéry informovat co nejdříve, komunikace mezi články může mít zpoždění. Doporučuje se proto sledovat, zda je váš let stále naplánován k odletu. Užitečným tipem je využívání stránek jako Flightradar24.com , Flightaware.com či Google, kam je možné zadat číslo (čísla) letu, stejně jako na stránkách letiště či aerolinky.

Cestovní pojištění

Cestovní i zdravotní pojištění je samozřejmostí i za normálních okolností, během pandemie však jeho důležitost ještě stoupá. Určitě tedy před cestou zkontrolujte jeho platnost a pamatujte na to, že ačkoliv je situace při rezervaci cesty v normálu, může se rychle změnit a v takovém případě (pokud nejste pojištěni) můžete přijít o nemalé peníze.

Čtěte obchodní podmínky přepravce

Zejména pasáže věnující se vracení peněz v případě zrušení letu. „Pamatujte na to, že vaše vlastní rozhodnutí neletět, ať už z důvodů obav, nebo vykazování příznaků nemoci, vás bohužel zbavuje nároku na vrácení peněz od aerolinky,“ upozorňuje Eliška Dočkalová na častý dotaz cestujících.

Lišit se mohou dočasně podmínky i pro kabinová zavazadla – některé aerolinky například snížily povolené množství zavazadel na palubě. Kabinová zavazadla, která se nevejdou pod sedadlo, budete muset s největší pravděpodobností odbavit.

Levnější let? Jde to i netradičně

Jedno z oblíbených řešení při hledání levných letenek je využití spojování letů, zejména při delších vzdálenostech. Častokrát jde totiž o levnější variantu než přímý let. Je tu ale ještě jedna možnost, trik zvaný „skiplagging“. Jednoduše řečeno jde o let s mezipřistáním, kdy z přestupní stanice uděláte cílovou.Cenová politika aerolinek je ovlivněna mimo jiné aktivitami konkurence či obsazenosti letu, a tak může nastat paradoxní situace, kdy dálkový let s přestupem ve vaší cílové destinaci je levnější než přímý let do této destinace. Protože Kiwi.com vyhledává veškeré možné varianty letů, najdete zde i tento typ letů.

„V tomto případě je však třeba pamatovat na to, že můžete cestovat pouze s kabinovým zavazadlem. Aerolinka totiž počítá s tím, že letíte až do finální destinace, kterou jste rezervovali, takže odbavené zavazadlo by letělo až tam. To samé platí pro případná víza – abyste si takový let mohli zarezervovat, musíte je mít platná pro finální destinaci, ačkoliv až do ní neletíte,“ vysvětluje Eliška Dočkalová.

Bezpečnost především

Ať už cestujete, či nikoliv, je extrémně důležité dodržovat pravidla, která brání šíření viru. Při cestách do zahraničí to platí snad ještě více, a proto se ujistěte, že dodržujete všechna bezpečnostní pravidla – noste roušku tam, kde je to vyžadováno, včetně letiště a paluby letadla. Při delších letech mějte při ruce roušek víc, abyste je mohli měnit. Noste při sobě dezinfekční gely, případně rukavice či ochranný štít, dodržujte opatření o bezpečné vzdálenosti (tam, kde je to možné, ideálně 2 metry od ostatních cestujících).

Startuje festival outdoorových filmů

Startuje festival outdoorových filmů

Startuje festival outdoorových filmů

30.

září 2020

Řada festivalů byla či je přesunuta na pozdější dobu, některé bojují o přežití, některé jsou zrušeny. Covid-19 dal všem zabrat, náš festival nevyjímaje. Odstoupili někteří významní partneři, města váhala, zda do festivalu jít či nejít… Prostě letos není vůbec jednoduché připravit tak náročný projekt, jakým festival bezesporu je. A jak se lidově říká „jako na potvoru“ se opět přihlásilo rekordních 1365 filmů z desítek zemí z celého světa. Byl to nářez, udělat výběr toho nejlepšího. A co víc, česká produkce se letos opravdu „vyprsila“! Přihlásila se řada vynikajících, dovolím si říct doslova dech beroucích filmů. A rozhodně jde o filmy, které si nemůžete nechat ujít!

Na přípravu a průběh festivalu jsme se zeptali zakladatele a ředitele festivalu Jiřího Kráčalíka. Jiří, který ročník festivalu se letos koná?

Podle našeho festivalu se dá s jistotou poznat, jak ten čas letí. Jeden ročník končí a už se připravuje další. Letos to bude už 18. ročník.

Jiří Kráčalík

Jiří Kráčalík, ředitel festivalu

Vzpomínáte na úplné začátky festivalu?

Jak by ne, zas tak velkou sklerózu ještě nemám. Začínali jsme v Ostravě v klubu Atlantik. Tam probíhalo vše – promítání, slavnostní zahájení s rautem. Bylo to pěkné komorní prostředí I atmosféra. Festival se neustále rozrůstal a nestačilo na promítání pár dní, tak se festival přestěhoval do kina Vesmír a později do Domu kultury města Ostravy (DKMO), kde je festival dodnes.

Slavnostní zahájení festivalu se bude konat také v Ostravě? A jak bude vypadat letošní program?

Ano, zahajujeme každoročně v Ostravě, letos v pátek 9. října. Vše vypukne v 17 hodin ve vestibulu DKMO. Půjde o takový doprovodný program s vystoupením dnes již známé energické písničkářky z Beskyd – KACZI a autogramiádu festivalových hostů. V 18 hodin se festival otevře bohatým kulturním programem, který bude propojen s promítáním vybraných filmů letošního ročníku.

Můžete být konkrétní, co bude tvořit kulturní program zahájení a jaké máte letos hosty?

Myslím si, že přitažlivý program předvede mladá nadějná Eliška Jirsová se svou Spill-contemporary choreografií, moderním tancem. Jak jsem uvedl, zazpívá a zahraje KACZI, na kterou se mohou diváci víc než těšit. Nebude chybět řada spotů představujících hosty a ukázky jejich výkonů. Nebude chybět úsměvná filmová vzpomínka na Dr. Miloslava Stingla, který před nedávnem odešel do spisovatelského nebe. Přijede osobně hlavní host festivalu – horolezkyně Klára Kolouchová. Nemusím připomínat, že je první Češkou, která zdolala nejtěžší horu světa K2 a další osmitisícovky. Dále přivítáme čestného hosta Ladislava Míku z Jizerských hor. Je to „železný“ muž Jizerské 50. Stál už na prvním ročníku v roce 1968, nechyběl na žádném z padesáti ročníků. Navíc se zúčastnil všech Světových pohárů dálkových běhů Worldloppet v Evropě. A řada dalších hostů…

Klára Kolouchová

Hlavním hostem festivalu bude Klára Kolouchová

Zmínil jste se, že se bude i promítat. Nalákáte naše čtenáře na nějaký film, který by si neměli nechat ujít při slavnostním zahájení?

Díky za tuto otázku. U nás máme jednoho z nejlepšího horolezců světa Máru Holečka. A právě o něm natočil režisér Jan Šimánek unikátní film UFO Life. Se zatajeným dechem s ním budeme ve filmu vystupovat neprostoupenou dvoukilometrovou severozápadní stěnou Chamlangu. Dále se diváci setkají s chobotnicemi v australském snímku Octo Hunt. Italský film The Alba – The Epic Scotland jim pak zprostředkuje artovou atmosféru Skotska. Film Kripl Trip je neskutečným svědectvím o tom, jak lze navzdory handicapu naplno provozovat outdoorové sporty. Celkem diváci uvidí na zahájení 5 filmů.

Je vidět, že koronavirus vám tak zabrat nedal, když připravujete takto bohaté slavnostní zahájení festivalu…

Ale ano, dal nám zabrat. Zkrátím to. Vše se šije horkou jehlou, peněz je málo. Některá festivalová města odpadla, ale filmů se to nedotklo. Dobrá zpráva, ne?

To určitě. Závěrem – máte letos při té celosvětové smůle i něco nového?

A víte, že máme? Totiž, začátkem roku jsme vyhráli tender na uspořádání dalšího festivalu obdobného žánru a dramaturgie, a to známý Tourfilm, který se každoročně konal v Karlových Varech. Takže letos diváci uvidí paralelně dva festivaly, protože jsme se stali také pořadateli Tourfilmu.

Mongolsko a Sibiř

Snímek z filmu Mongolsko a Sibiř

Kde se diváci dozvědí více o všech filmech a programu festivalu? 

Jednak v programových letácích, katalogufacebooku a samozřejmě na stránkách www.outdoorfilms.cz 

Na které festivalové filmy byste chtěl naše čtenáře pozvat?

Říkám po pravdě, že je to těžká otázka. Každý film má v sobě něco, co ho obohacuje. Ať je to námět, příběh, dobrá kamera atd. Vždy jde o subjektivní pohled na to, co je dobré a co ne. Přesto si myslím, že by si diváci neměli nechat ujít film K2 VLASTNÍ CESTOU Jany Počtové o výstupu Kláry Kolouchové na K2 (ten se bude v Ostravě promítat v sobotu 10. 9. za osobní přítomnosti Kláry).

Dalším unikátním filmem je BOYS 1970 režiséra Tomáše Galáska. Dokument je vlastně dialogem minulosti s přítomností, sleduje dvě linie – československé horolezce, kteří zahynuli při zemětřesení v Peru před padesáti lety a loňský výstup M. Holečka a R. Groha.

Špičkový slovenský filmař Pavol Barabáš natočil filmovou vzpomínku na tragickou výpravu slovenských horolezců na Mt. Everest v roce 1988, EVEREST – NAJŤAŽŠIA CESTA.

Letos ve festivalu máme filmy s Reinholdem Messnerem, nebo i řadu krátkých artových filmů, které nás zavedou do krásných míst naší planety.

A vyberu ještě krátce z cestopisných – MADAGASKAR – POHŘEB ŠAMANA Miloše Brunnera, íránský snímek BAKHTIARIS nebo film Iary Lee s ekologickým přesahem STALKING CHERNOBYL.

Z vodních dobrodružných filmů pak německý snímek Olafa Obsommera THE LEGEND OF MUKSU.

Ale jak říkám, vybrat jen několik je obtížné, všechny filmy mají něco do sebe. Přijďte se přesvědčit sami, přijďte do kina!

Jirko, přejeme vám, ať se festival vydaří a za všechny příznivce cestopisných a outdoorových filmů děkujeme, že jste to i přes všechny obtíže nezabalili :-).

Ráj a peklo zvířat

Snímek z filmu Ráj a peklo zvířat

Pin It on Pinterest