Nice, klenot azurového pobřeží

Nice, klenot azurového pobřeží

22

únor, 2019

Nice, půvabné město na francouzském Azurovém pobřeží, učaruje každému milovníkovi vína, levandule, mořského vánku nebo dobrého jídla. Pokud raději cestujete za kouzlem atmosféry nežli přelidněnými turistickými atrakcemi, pak je tento malý průvodce městem právě pro vás!

Trhy

Takhle vypadá nefalšovaná Francie. Nicejský Marché aux Fleurs Cours Saleya je považován za jeden z nejpůvabnějších francouzských trhů. Místo se nachází jen pár set kroků od moře – co takhle nakoupit osvěžující melouny cestou na pláž? Čerstvé ovoce, zeleninu i omamné květiny zde zakoupíte denně kromě pondělí, kdy se prodej čerstvých plodin mění na bleší trh.


Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený LUXE FOR LESS (@luxurious.traveling),

Místní kuchyně

Azurové pobřeží nabízí gurmánům požitek z přímořské kuchyně – plody moře, čerstvé ryby, lehké saláty. Nice je místem, kde se dlouhodobě setkávalo to nejlepší z francouzské a italské kuchyně, za zmínku tedy stojí nejen lokální salát niçoise, ale také pizzy, které se hravě vyrovnají světově opěvovaným italským verzím. Středomořská kuchyně nešetří olivovým olejem, vinným octem, čerstvou zeleninou a lahodným vínem. Povečeřte na předzahrádce některého z nenápadných podniků ztracených uliček starého města, vyhnete se tak nadhodnoceným cenám i davům turistů. K menší svačině by neměla chybět bageta, olivy nebo palačinky crêpes na sladko či galettes naslano.


Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený RDbites (@rdbites),

Kultura

Obyvatelé francouzské Nice jsou obzvlášť hrdí na svého souseda, malíře Henriho Matisse. Ten se v Nice sice nenarodil, ale ve městě strávil poměrně dlouhou část svého života. Do Nice přijel ve snaze vyléčit se z bronchitidy, město mu však natolik učarovalo, že zde setrval prakticky do konce života. Muzeum jeho obrazů namalovaných převážně v Nice nalezneme v elegantní vile ze 17. století v poklidné čtvrti Cimiez, známé pro architektonické objevy, půvabné vily, olivovníky a vinohrady.


Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Teresa Di Lorenzo (@lavispat),

Město jako na dlani

Výjimečný výhled na město i přístav se naskytne každému, kdo zvládne vystoupat na kopec Colline du Château. Zde se nachází také uměle vybudovaný vodopád z 18. století, po středověkém zámku však zbyla pouze věžička Tour Bellanda.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Ezra Steinvoorte (@ezzletothefezzle),

 

Promenáda

 

Promenade des Anglais je ideálním místem k procházce, pokud už vás omrzelo povalování na pláži, ale výhledů na moře stále nemáte dost. Relaxujte s mořským větříkem v zádech, anebo obujte inline brusle a dejte si pořádně do těla.

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Ambassadrice BGA👣💆🏻‍♀️💅🏻 (@mathoucoco),

 

 

 

Noční život

 

Těžko najít romantičtější způsob trávení večera než piknik na pláži s láhví kvalitního vína a výběrem z francouzských sýrů. Že už té Francie bylo dost? Pak vstupte do Wayne’s, americké hospůdky ve starém městě, kde návštěvníci každou noc protančí na stolech za zvuků živé hudby. Co si budeme povídat, francouzské pivo za moc nestojí, tady ale naučí pít Guinness i každého zatvrzelého vinaře!

 


 


 


 

 

 

 

 

 


Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 


 

 

 

 


 

 

 


 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený S I L V I A 🇮🇹 (@roseandsword),

 

 

 

A za čím nejraději cestujete vy? Dáváte přednost hlavním městům a památkám, nebo se raději ztrácíte v neznámých uličkách?

Iveta Jakubčíková

Studentka divadelní produkce s moravskou krví a červeným vínem proudícím v žilách. Z posledních 24 měsíců strávila 12 na cestách - mezi její oblíbené cestovatelské zážitky patří setkání s velrybami a mývaly v Kanadě, koupání v severním Atlantském oceánu, roadtripy po Evropě nebo pozorování polární záře na Islandu a ve Finsku. Její cesty můžete sledovat také na instagramu.

8 nejdobrodružnějších muzeí světa

8 nejdobrodružnějších muzeí světa

9

únor, 2019

Ukážeme vám ta nejzajímavější a zároveň velmi oblíbená muzea ve světě, kam se určitě budete jednou chtít podívat, protože v nich najdete nejen spoustu památek, ale také představují nezapomenutelné dobrodružství.

1. Muzeum Corones, Jižní Tyrolsko, Itálie

 Na samém vrcholku Mount Kronplatz v Itálii se ve výšce 2275 metrů nad mořem nachází Corones Museum, s výhledem na Dolomity. Muzeum bylo otevřeno v červenci 2015, jako nejnovější projekt Reinholda Messnera, horolezce, který se stal podnikatelem a otevřel hned několik dalších muzeí na vrcholcích Itálie.

Corones
Muzeum je zaměřeno hlavně na alpské dějiny, jsou zde horolezecké exponáty (včetně některých z Messnerovy osobní sbírky), umění a filmy zobrazované v moderních galeriích. Chcete-li muzeum navštívit, dostanete se tam buď lanovkou na náhorní plošinu v Kronplatzi, nebo po strmé stezce vedoucí až na samotný vrchol.

 

2. Museo Subaquático de Arte, Grenada

 Chcete-li toto muzeum navštívit, musíte se dostat hluboko pod hladinu. Přeci jenom, umění nezná hranic, a to platí i pro britského sochaře Jasona deCaires Taylora, jeho výstava 65 plastik leží v Karibském moři a je přístupná pouze lodí z pevninské Grenady.

Subaquático muzeum
Návštěvníci se musejí ponořit až 25 metrů pod hladinu moře. Jednou z motivací pro tuto podmořskou výstavu bylo inspirovat lidi, aby se starali o oceány, a uvědomili si, jaký je náš dopad na životní prostředí.

muzeum Subaquático 2

3. Muzeum umění Chichu, Naoshima, Japonsko

 Japonská kolekce Muzea umění Chichu je situována zcela v podzemí a najdete zde díla umělců, jako jsou Claude Monet, Walter De Maria a James Turrell. Muzeum je osvětleno pouze díky tzv. bazénů, které odrážejí přírodní světlo.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Cultured Magazine (@cultured_mag),

Muzeum je spjato s přírodou a poukazuje na náš vztah k ní.

 

4. Muzeum Jižní Georgie, Grytviken, Jižní Georgie

 Muzeum je postaveno na osamělém ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantském oceánu. South Georgia Museum – bývalý dům velrybářského lovu – má autentické velrybářské artefakty, kosti a vypráví příběhy z námořní historie ostrova.

muzeum Grytviken

Jižní Georgie je známá pro svou nedotčenou přírodu a je oblíbeným zastavením mnoha přírodovědců. Není jednoduché se tam dostat, ale určitě to stojí za to.

5. Muzeum Villa Whitaker, Mozia, Sicílie

 Na malém ostrově Mozia, poblíž pobřeží Sicílie, najdete vilu Giuseppe Whitaker z 19. století, slavného vinařství Marsala a archeologa. Na ostrov se dá dostat pouze lodí z Marsaly, je to velmi malebná a příjemná cesta.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílel uživatel @pixto4ka,

Dům byl přeměněn na Muzeum Villa Whitaker a byla zde vystavena cenná sbírka obrazů, tapisérií a nábytku, včetně některých artefaktů starověkého Řecka, o nichž se předpokládá, že vznikly před více než 2000 lety.

 

6. Aksum, Etiopie

 Město Aksum je spíše samo památkou UNESCO než opravdovým muzeem, může se pochlubit rozsáhlými archeologickými pamětihodnostmi, které si zaslouží pozornosti. Nachází se v severním cípu Etiopie, takže budete potřebovat dobrodružného ducha, abyste se tam dostali.

muzeum Aksum
Město je ponořeno do starověkých legend a stalo se poutním místem pro křesťany z celého světa. Vyznačuje se záhadnou architekturou polních hrobek, můžete zde prozkoumat hrobku falešných dveří a přemýšlet, jestli se královna ze Sáby někdy opravdu koupala v lázni Mai Shum.

 

 

7. Muzeum Angkor Borei, Kambodža

 Možná budete muset před prohlídkou muzea Angkor Borei zkontrolovat povětrnostní podmínky – během deštivé sezony se sem dostanete pouze lodí. Lodě vás také přepraví k ruinám chrámu na nedalekém kopci Phnom Da. Během suchých měsíců si budete muset na toto místo vyšlápnout.

Muzeum Angkor Borei
Muzeum má poklady z neolitu, které byly objeveny při archeologických výzkumech po celém městě, některé jsou staré až 2500 let.

 

8. Národní muzeum kina, Turín, Itálie

Ve výšce 167 metrů začíná dobrodružství v Turínském Národním muzeu kinematografie hned u vstupu.

muzeum Turín
Sídlí v majestátním Mole Antonelliana, bývalé synagoze, a může se pochlubit jednou z největších instalací filmových památek. Pamětihodnosti jsou uloženy ve spodních podlažích budovy, skleněný výtah vás pak vyveze do výšky 85 metrů, kde se nabízí panoramatický výhled na město – ideální pro milovníky filmu i adrenalinu.

Aneta Strohová

Aneta, neboli také Ejnets, jezdí všude low-cost, hlavně po Evropě a Americe, ráda žije v evropských teplých krajích a píše o tom a svém životě na jejím blogu Ejnets. Její životní láska je Lisabon a dobré víno. O čemž se také na blogu dozvíte.

Mrazivé prázdniny v zemi nekonečných možností

Mrazivé prázdniny v zemi nekonečných možností

5

únor, 2019

Polární Vortex je meteorologický fenomén, který se v zimních měsících vyskytuje především v oblasti zemských pólů, letos však tento extrémně chladný arktický vzduch zavítal až do USA. Na lidské kůži zanechává omrzliny, přírodu ale mění v ledově pohádkové království. Města jako Chicago, New York nebo Detroit zahaluje do námrazy a jinovatky, Niagarské vodopády zamrzají v pohybu. Brr, taky vás zebe při pohledu na fotky?

Iveta Jakubčíková

Studentka divadelní produkce s moravskou krví a červeným vínem proudícím v žilách. Z posledních 24 měsíců strávila 12 na cestách - mezi její oblíbené cestovatelské zážitky patří setkání s velrybami a mývaly v Kanadě, koupání v severním Atlantském oceánu, roadtripy po Evropě nebo pozorování polární záře na Islandu a ve Finsku. Její cesty můžete sledovat také na instagramu.

Jak se slaví Vánoce jinde ve světě?

Jak se slaví Vánoce jinde ve světě?

24

prosinec, 2018

Jako vždycky po roce, přichází k nám Vánoce. K nám, do České republiky, každoročně přilétá 24. prosince, na Štědrý den, Ježíšek. Držíme půst, abychom viděli zlaté prasátko, večeříme tradičně kapra a máme mnoho dalších našich českých zvyků. Ovšem v každé zemi jsou Vánoce přece jen odlišné od těch našich. Pokud Vás zajímá, jak slaví Vánoce v jiných světadílech, pak tento článek je přesně pro vás.

Amerika – USA, Kanada, Brazílie

USA

Hlavním datem amerických Vánoc je 25. prosinec, v tento den děti časně ráno vstávají a rozbalují dárky, které jim přinesl Santa Claus. Před spaním nechávají děti u krbu přichystané sušenky a sklenici mléka pro Santu Clause. Tradicí je, že se na krb zavěsí punčochy, do kterých Santa Claus dává uhlí zlobivcům.

Vánoce jsou pro Američany nejvýznamnějším obdobím v roce, a proto rozhodně nešetří na celkové výzdobě svého domu. Před Vánoci je také boj o to, čí stromeček je nejvyšší a kdo má na domě nejvíce světýlek. Nebudeme přehánět, když řekneme, že mnohdy tato kvantita světýlek a různých dekorací působí na někoho až příliš kýčovitě. Ještě aby ne, když američtí obyvatelé jsou ochotni za výzdobu utratit v průměru 6 miliard USD ročně.

Co se týče vánočních pokrmů, tradiční hostina je podobná, té na Den díkuvzdání – nadívaný krocan s brusinkovou omáčkou, roastbeef, šunka a pudink. Tradiční cukroví je candy cane, což jsou sladké zahnuté červenobílé hůlky s příchutí máty.

Vánoce v Americe

Kanada

Kanaďané jsou hrdí na to, že jejich země je domovem Santa Clause. Tradice mají vesměs zcela stejné jako v USA, takže děti z Kanady také rozbalují dárky ráno. Kanadské cukroví je však jiné, originální. Oblíbené jsou sladkosti zvané barley candy a chicken bones. Oboje jsou vyráběné v místních čokoládovnách, barley candy jsou sladkosti tvarující symboly Vánoc a chicken bones jsou sladkosti růžové barvy s příchutí skořice, ve kterých se nachází krémově mléčnočokoládový střed.

Vánoce v Kanadě

Brazílie

V Brazílii se slaví Vánoce podobně jako v USA a Kanadě. K velké rodinné večeři si lidé tradičně dávají hodně čerstvého ovoce a zeleniny, někteří připravují pečenou krůtu a jiní dávají přednost rybám.

Austrálie a Nový Zéland

U našich protinožců v Austrálii a na Novém Zélandu je v období Vánoc okolo 30 stupňů, a tak je pochopitelné, že na Vánoce nesněží, jejich Vánoce se odehrávají na pláži. Z britských tradic si převzali Santu Clause, kterého však na saních netáhnou sobi, ale klokani. Dárky si děti rozbalí ráno a poté následuje slavnostní oběd, ke kterému si dávají krůtí a kuřecí maso nebo plody moře. Tradiční pochoutkou je teplý švestkový nákyp s rozinkami, ořechy a likérem. Vánoční výzdoba je střídmá a jednoduchá, oblíbenými dekoracemi jsou ozdoby ze slámy.

Vánoce v Austrálii

Asie – Rusko, Čína

Rusko

Jelikož v Rusku platí juliánský kalendář Vánoce se slaví až 7. ledna. O půlnoci z 6. na 7. ledna začínají mše, na kterých se hrají sborové skladby. V předvečer Vánoc koledníci obcházejí rodiny a zpívají písně. Dětem naděluje dárky děda Mráz, kterého doprovází Sněhurka. V každé rodině je zvykem mít ozdobený vánoční stromeček, kterému se v Rusku říká jolka. Ruské svátky představují 40denní půst a na štědrovečerním stole se objevují bezmasé pokrmy a ryby. Velice oblíbené jsou vareniky, což jsou plněné taštičky z kynutého těsta.

Děda mráz

Čína

Číňané v období našich vánočních svátků mají úplně normální pracovní den. Místo Vánoc mají čínský Nový rok, jehož oslavy každoročně trvají v období od 21. ledna do 21. února. V tomto případě se tedy budeme bavit spíše o novoročních tradicích. Dárky v Číně nedostávají v takové podobě jako u nás, když už si dávají dárek, bývá to většinou obálka se sudou částkou peněz. Objevuje se tu malý Santa Claus, kterému čínské děti říkají Sengtana Laozena, a velkou roli zde hraje také vánoční stařík Dun Che Lao Ren. K slavnostní rodinné večeři se obvykle podávají různé druhy grilovaného masa, opékaná zelenina a naložený chřest. Výzdobu mají Číňané pestrou a bohatou. Na oslavách Nového roku nechybí ani ohňostroje, lampiony a různé divadelní a taneční představení. Jediné, co jim chybí, je vánoční stromeček, místo něj se v předvečer svátků lepí na dveře symbol nového roku – chlapeček a holčička a červený papír s čínským znakem pro štěstí.

Afrika

Afrika není tak vyspělý světadíl jako jiné a v mnoha státech Afriky děti nemají možnost trávit Vánoce v poklidném prostřední a dostat kopu dárků. Nejběžnějším dárkem je nové oblečení, v chudších oblastech děti dostávají dárky v podobě učebnic, mýdel, látek a jiných praktických věcí. Na východě Afriky se na vánoční hostinu připravuje opečená koza, na jihu je tradiční grilování nebo vánoční oběd který je formou papírových čepiček, s koláčky, které jsou plněné mince pies. Afričané jsou velmi duchovní lidé a návštěva kostela u nich znamená hlavní bod Vánoc. Na Vánoce Afričanům nesněží, a co se týče výzdoby, rádi zdobí mangovníky, plamy, kostely a své domy.

Vánoce v Africe

Vánoce jsou svátek štěstí, radosti a pevného pouta, které drží rodinu pospolu. Tento okamžik je jeden z nejkrásnějších v roce a přála bych každému dítěti, aby ho zažilo. Pokud byste chtěli slavit Vánoce podle tradic jiné země, jaká by to byla?

Natálie Šindelářová

Natálie je studentkou tercie na víceletém gymnáziu v Kralupech nad Vltavou. V rámci předmětu českého jazyka dostali za domácí úkol kontaktovat jakékoliv médium a publikovat článek. Hlavním cílem je nácvik komunikačních situací (zdvořilá nabídka redakci, další komunikace), podpora sebedůvěry (mám vlastní článek v novinách!) a samozřejmě zodpovědnost (článek na školní web je spíš rutina, ale u jiných médií jde o výzvu).

Rozhovor s Davidem Venclem o projektu Street freediving v centru Teplic

Rozhovor s Davidem Venclem o projektu Street freediving v centru Teplic

21

prosinec, 2018

Říká vám něco slovo freediving? Máme pro vás jedinečný rozhovor s člověkem, který se věnuje právě tomuto sportu a snaží se ho dostat do podvědomí dalších lidí. Sám provádí freediving a to v Teplicích, podívejte se sami na zajímavé fotografie a přečtěte si, co všechno to obnáší, jak vůbec celý projekt Street Freediving vznikl a jak se můžete zapojit i vy.

Můžete nám něco o sobě říct a představit váš projekt? Pokud je člověk úplný lajk, co se týče freedivingu, jak byste to popsal?

Pohyb mě fascinoval odjakživa a rodiče mě v tom aktivně podporovali. Nakonec jsem se rozhodl pohyb studovat na pedagogické fakultě TU Liberec. V mnoha případech jsem zkoušel, co můj organismus snese a čeho je schopný. Nakonec jsem zjistil, že jsem zdravě závislý na hormonech, které se při sportu vyplavují. Proto nedělám jenom freediving, ale i další a převážně kolektivní sporty. Momentálně ale závodím jen ve freedivingu.

Už kdysi jsem měl něco podobného v hlavě. Teplice jsou hezké město plné parků a kašen, a tak spojení s freedivingem se nabízelo. A Milan Stryja jako fotograf měl pro můj nápad plné pochopení a díky jeho a mé akčnosti nezůstalo jen u nápadu. Není to jenom o tom se sebrat a jít fotit – bylo potřeba oběhat i nějaká povolení. Nakonec jsme se rozhodli, že přidáme i nějaké základní zajímavé informace k fotkám tak, aby se také lidé o freedivingu něco dozvěděli. Projekt tak sleduje více cílů – seznámení s freedivingem, ukázka pěkných míst v Teplicích a nakonec i umělecký aspekt.

Freediving je potápění na nádech. Když zadržíte dech ve vodě a potopíte se v moři třeba pro mušličku nebo kamínek – tak to je freediving. A je to pro člověka velmi přirozená činnost. Dokonce náš organismus disponuje systémy, které reagují na zádrž dechu tak, aby se šetřilo s energií a kyslíkem. Jen jsme je mnozí z nás potlačili tím, že dech pravidelně nezadržujeme. My freediveři se tyto schopnosti snažíme probudit.

Street Freediving Teplice

Co vás vedlo ke freedivingu? Často zmiňujete soulad s přírodou, je i duchovno zapojeno do vašich aktivit?

Spousta mých dalších aktivit s vodou souviselo, a tak to prostě vyplynulo. Nejdřív jsem to zkoušel sám, ale to není dobrý způsob. A tak jsem nakonec absolvoval kurz u Martina Zajace a to byla nejlepší volba.

Myslím, že není moc sportů, kde zažijete tak intenzivní interakci s živou přírodou, a nejen někde v moři, ale i u nás. I díky tomu mnozí freediveři časem upravují své návyky i v běžném životě, kde se snaží zanechávat co nejmenší ekologickou stopu.

Během freedivingu člověk intenzivně poznává sebe a své schopnosti a to mě nutně vede k přemýšlení o tom, jak je člověk podivuhodně vytvořen. A jako matematik a racionální člověk, za kterého se považuji, jsem dospěl k závěru, že těch nevysvětlitelných náhod je až příliš a jediné vysvětlení je existence inteligentního konstruktéra. Někdo mu říká Bůh, ale já raději Stvořitel.

Street Freediving Teplice

S tím se pojí Thrive Diet, prozradíte nám něco víc o vašem stravování a přípravě na zátěž? Jak se toto pojí s freedivingem?

Strava je pro každého sportovce polovina úspěchu i pro ty, kteří to ještě neví. Ve třiceti jsem na sobě začal pozorovat, že už to nejde jako před rokem nebo pěti. Zpomalovala se regenerace, více sport bolel, smiřoval jsem se tím, že jsem prostě za sportovním zenitem. Postupně jsem začal měnit jídelníček a po pár měsících jsem na tom byl lépe než kdy dřív. Od té doby se snažím svou skladbu stravy stále vylepšovat a jsem přesvědčený, že právě to mě dostalo na závodní úroveň, na které v současné době jsem.

Thrive diet je založená na příjmu nutričně bohatých potravin, které zároveň náš organismus zatíží jen minimálně. Někdy jsou takové potraviny označovány za superpotraviny. Takže se řídím třemi zásadami. Jím pouze rostlinnou stravu, co nejméně zpracovanou (tj. nerafinovanou) a v co nejpřirozenějším stavu, zároveň dále dbám na pestrost a rozmanitost. Zjistil jsem, že zásady rostlinné, veganské stravy a rozmanitosti není obtížné dodržovat. Jde jen o zvyk a cvik a pak už vše jenom vylepšujete. Mně i celé rodině podobná strava přinesla více energie a lepší zdraví. A díky rychlejší regeneraci pak mohu častěji a intenzivněji trénovat. Možná právě ve freedivingu je strava ještě o něco důležitější, právě pro intenzivní pocity, se kterými člověk musí pracovat pod vodou. Mezi freedivery je vegetariánů a veganů poměrně dost. Možná proto, že máme blíž k živé přírodě a že tento způsob stravování výborně funguje, mnozí z nás dospěli k názoru, že dnes není potřeba zabíjet zvířata.

Street Freediving Teplice

Proč jste se rozhodl zůstat v Teplicích a váš projekt propojit s tímto městem?

Přistěhoval jsem se s manželkou z Českého ráje, měli jsme tu babičku. Projekt byl Teplicemi inspirován a jinde by nevznikl.

Street Freediving Teplice

Kde všude jste freediving zkoušel? Které místo se pro vás nejhlouběji propojilo s freedivingem?

Zatím jsem se potápěl jen na pár místech v Evropě, v Egyptě, na Kanárských ostrovech a v loňském roce jsem se zúčastnil Mistrovství Evropy v hloubkových disciplínách v tureckém Kasi. Myslím, že v Kasi se mi to líbilo nejvíce.

Speciálně pak freediving provozujeme v evropských jezerech nebo zatopených lomech a to je samozřejmě speciální. Hlavně teplota vody, kdy teplo je i v létě jen na povrchu, ale ve dvaceti metrech je vždy méně o deset stupňů. Svoje kouzlo mají samozřejmě alpská jezera. Miluji hory a kupodivu lze kombinovat obojí, freediving i vysokohorskou turistiku.

Jinak mám skvělé podmínky v podstatě „za barákem“, deset minut cesty autem od Teplic máme zatopený povrchový důl Barbora s hloubkou kolem 55 metrů.

Pokud by někdo chtěl freediving zkusit, jak má začít a kde jsou pro to nejlepší prostředky a podmínky?

Freediving je sport pro všechny generace a nikdy není pozdě s ním začít a to dokonce ani na závodní úrovni. Rozhodně ale doporučuji začít s odborníky. Za prvé sami postupujete velmi pomalu a za druhé to není bezpečné. Po celé republice je možné absolvovat kurzy freedivingu.

Street Freediving Teplice

Pořádáte i skupinové akce, jak moc jsou lidé angažovaní a překračují s vámi jejich hranice?

Lidé, kteří se účastní našich kurzů a tréninků, chtějí poznat sami sebe anebo vyzkoušet něco nového. Čtyři minuty času strávené na nádech pod vodou nejsou výjimkou a tři minuty jsou pak víceméně standardem. V podstatě vždy odcházejí nadšení, protože v sobě objevili něco, co ani netušili, že mají. Je to skvělý zážitek, i když s tím pak nebudete pokračovat.

Street Freediving Teplice

Co pro vás znamenalo vaše první mistrovství světa?

To bylo zvláštní. Freediving je hodně o hlavě a uhlídat ji v momentě, který je nejdůležitější, je těžké. Proto jsem hlavu připravoval několik měsíců dopředu, spolu s mentálním koučem a kamarádem Miroslavem Nečasem. Celou sezonu jsem se proto nesoustředil na důležitost závodu a umístění, ale na výkon a překonání svých časů a metrů. Na mistrovství světa jsem pak jel jen jako na závody v Itálii. Mnozí z okolí ani nevěděli, na jak důležité závody jedu. Když jsem po závodě telefonoval s Míšou (manželka), tak se ptala, jak jsem dopadl. Odpověděl jsem, že jsem byl pátý a ptala se mě, zda je to dobré. Řekl jsem, že pátý na světě asi není špatný. Byla překvapená, že jsem na mistrovství světa. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem to dělal dobře.

Street Freediving Teplice

Co vás čeká dál a jak chcete váš projekt rozvíjet dále?

Na další sezonu mám opět stanovené cíle a jsou to znovu časy a metry. Rád bych se v závodě dostal přes osm minut ve statice a dvě stě metrů v dynamice s monoploutví. V závodech pak výsledky přijdou samy.

Tento projekt asi zatím opustíme a pustíme se do jiného. Už máme něco připraveného. Natáčeli jsme potápění ve švýcarských Alpách. Je to zas něco jiného, ale bude to skvělé.

Street Freediving Teplice

Je nějaké místo na světě, které jste ještě nenavštívil a chcete tam zkusit freediving?

Těch míst je spousta. Zdá se, že nejideálnější místo na závodní potápění hloubek je na Bahamách na Deans Blue Hole, tam padaj jinak metry než u nás na Barboře. A pak mě samozřejmě lákají místa, kde je možné se potkat s mořskými obludami – plejtváky, žraloky apod. a to se dá docela dobře zažít na Azorách nebo v Egyptě.

Street Freediving Teplice

 

Celý příběh o projektu naleznete na facebookových stránkách freedivera Davida Vencla. Pokud se chcete přidat a cvičit s Davidem tento odkaz Vás dovede přímo k němu.