Kunovice, ležící nedaleko Uherského Hradiště, se pyšní druhým nejstarším leteckým muzeem v republice (úplně nejstarší jsou Kbely). Nicméně počátky této dnes významné instituce nebyly vůbec jednoduché, vznikala v době socialismu a mladší ročníky vůbec nemohou docenit, jaké problémy s tím byly spojené. Musí se brát v potaz hlavně fakt, že byly hlídané hranice, aby občané nemohli utíkat na západ. Piloti aeroklubů museli například na noc demontovat z letounů vrtule a čističe benzínu, které byly ukládány k příslušníkům SNB (dnes policie). Zároveň ze stejného důvodu nelegální emigrace byla vyřazená letadla šrotována. Sehnat tedy do muzea letecký exponát, byť i nefunkční, bylo pro nadšence prakticky nemožné. Naštěstí postupem času došlo k uvolňování a podmínky pro vytvoření muzea se zlepšily.

Těžké začátky

První myšlenka na vytvoření leteckého muzea v Kunovicích napadla Aloise Hráčka v roce 1970 při návštěvě Leteckých opraven Trenčín, kde spatřil vyřazený stroj Let C-11. Jak sám v kronice muzea uvádí, chtěl vytvořit skansen letadel vyráběných v podniku Let, sídlícím v Kunovicích. Ačkoli později se záběr rozšířil i na letadla vyrobená jinde, přesto i dnes je většina vystavených letadel spjata s výrobou v Kunovicích. Ať už vznikaly v Letu jako výrobky finální, nebo se zde na jejich výrobě nějakou měrou podíleli formou subdodávek pro jiného generálního zhotovitele. Obecně získávání letadel pro muzeum nebylo tak jednoduché, a pokud ano, tak se jednalo o vraky vyžadující pracnou renovaci. V každém případě se to muselo řešit úředně a získaný letoun se případně musel zaplatit (pokud nebyl věnován), a to minimálně cenou šrotu. Přestože některé exponáty byly pořízeny výměnou za různé destiláty. V prvních letech byly exponáty pouze součástky letadel, první celé letadlo přišlo až v roce 1974, ale stálo za to. Jednalo se o L-29A Delfin Akrobat, který byl vyroben jen ve dvou exemplářích.

Hrozba zániku

Do roku 1980 mělo muzeum šest letadel. Vzhledem ke stále přetrvávajícímu umístění sbírky v podniku Let bylo šťastným počinem muzejníků vyvézt vždy letadla na letecký den, kde si je mohla veřejnost do detailu prohlédnout. Myšleny jsou samozřejmě pouze letecké dny na kunovickém letišti (v podstatě se jednalo o tovární letiště za humny podniku Let, kam se mohly po zemi jednoduše přetáhnout). V roce 1985 hrozil muzeu zánik a exponátům sešrotování, využívání prostor uvnitř podniku se již ukázalo neúnosným, už jich tam bylo patnáct. Muzeum zachránilo dočasné přestěhování do místa zvaného Hektary, které je za velkou stojánkou v areálu továrního letiště podniku Let. Nicméně po pár letech přišla zpráva, že se musí Hektary uvolnit, a vyvstala otázka kam přesídlit. Nakonec ohrožené muzeum našlo nový domov ve Slováckém aeroklubu Kunovice, kde sídlí dodnes.

Rozrůstání expozice

Od roku 2017 je Letecké muzeum v Kunovicích neziskovým pobočným spolkem Slováckého aeroklubu Kunovice, muzeum má vlastní samostatné řízení i hospodaření. Svůj provoz financuje především ze vstupného a prodeje služeb (opravy letadel). V menší míře přispívá na provoz muzea město Kunovice a sponzoři a dárci. Město Kunovice navíc bezplatně poskytuje muzeu pozemek. V současnosti je v držení muzea dvacet pět letadel vystavených v expozici (včetně jednoho dronu a jednoho létajícího terče) a sedm letadel umístěných v depozitáři a čekajících na uvedení do stavu vhodného k vystavování.

Petra Hedorfer, CEO Německé turistické centrály, foto: © DZT/Farideh Dieh

Od vypuknutí pandemie covid-19 je cestovní ruch ochromen. Jak se díváte na budoucnost německého incomingu?

Prognózy pro celosvětový cestovní ruch jsou opravdu dramatické. Organizace UNWTO předpovídá pokles mezinárodních příjezdů v tomto roce o 60 až 80 procent.

Německo v mezinárodním srovnání zvládlo krizi dobře. Nicméně incoming závisí nejen na situaci u nás doma, ale také na vývoji v jednotlivých zdrojových trzích.

I přes úspěšný průběh očkování se cestování bude vracet do normálního stavu jen pozvolna. Kapacity hotelů a leteckých společnosti se totiž musí obnovovat krok za krokem.

Z toho vyplývá, že nemůžeme očekávat lineární zotavovací proces. V létě 2020 jsme zažili značný ústup nových případů onemocnění a na podzim incidence opět značně narostla, což postihlo mnoho zemí v Evropě. Z mého pohledu bychom se tedy měli nastavit na delší fázi obnovy. 

Konkrétně to znamená: podle nejnovějších analýz expertů z Tourism Economics bude proces obnovy trvat nejméně do konce roku 2023. Cesty z evropských zdrojových trhů do Německa se obnovují rychleji než ze zámořských trhů, totéž platí o turistických cestách v porovnání s pracovními cestami.

Kde čerpáte v těchto těžkých časech optimismus?

Pro optimismus existuje mnoho dobrých důvodů. Ten nejdůležitější: miliony lidí čekají na příležitost, kdy budou opět moci cestovat, objevovat jiné země a kultury, podnikat úspěšné pracovní cesty a potkávat se s ostatními lidmi.

Studie výzkumného institutu IPK International dokládají, že již v průběhu pandemického období obecně opět roste touha lidí znovu cestovat do zahraničí.

K tomu jsou zde i důvody, které hovoří speciálně pro cílovou destinaci Německo. Vynikající image Německa jako turistické země bylo opět potvrzeno prvním místem v průzkumu provedeným Anholt Ipsos Nation Brands Index (NBI) 2020. Průzkum se mimochodem konal ve 20 zemích od 7. července do 31. srpna 2020, tedy uprostřed pandemie.

A ještě jedna věc: při výběru cílové destinace hraje velkou roli bezpečnost. Mezinárodní průzkumy ukázaly, že Německo patří z pohledu rizika nákazy k nejbezpečnějším zemím.

Co můžete jako národní turistická centrála udělat pro to, abyste v době pandemie opět nastartovali cestovní ruch?

Definovali jsme si několik úkolů, na které se soustředíme.
V prvé řadě analyzujeme jednotlivé trhy a zkoumáme, jaké v nich existují šance na zotavení. Podle toho pak cílíme naše marketingové aktivity.

To vede přímo k dalšímu úkolu: soustředit se na zákazníka zítřka (Customer Centricity). Zaznamenáváme nejen rostoucí požadavek na bezpečnost, ale také zvýšený zájem o udržitelný cestovní ruch.

Třetím úkolem je „Digital Empowerment“ – prostřednictvím inovativního marketingu získáváme konkurenční výhody. V novém konkurenčním prostředí je hlavním trumfem digitalizace. Společně s našimi partnery sázíme na digitální řešení – od chatbotů, kteří pomocí umělé inteligence zodpovídají dotazy uživatelů, přes nasazení hlasových asistentů, až po komplexní řešení otevřených dat („open data“) pro německý cestovní ruch.

Objevily se v souvislosti s koronakrizí nové trendy v cestování, které se projevují v incomingu do Německa?

Chování cestovatelů se mění neustále, a to nezávisle na koronakrizi. Pandemie však řadu změn urychluje. Krize například rozvinula nebývalý zájem o udržitelnost. Téměř 80% všech našich hostů ze zahraničí si dokáže představit, že koronakrize povede k většímu rozvoji udržitelného cestovního ruchu. 55% dotazovaných v rámci průzkumu IPK International uvedlo, že uvažují o dovolené strávené v přírodě.

Foto: Saské Švýcarsko (Elbsandsteingebirge) © DZT/Jens Wegener

Je Německo na tyto změny v poptávce připraveno?

Zcela určitě. Udržitelnost je naším klíčovým tématem. V nedávno uveřejněné studii SDG-Index, která dokumentuje pokroky v dosahování cílů definovaných Spojenými národy (Sustainable Development Goals (SDGs), se Německo umístilo na 5. místě z celkem 166 zemí. K tomu většina respondentů z průzkumů (již zmiňovaného) NBI uvádí nejčastěji Německo jako zemi, která je nejdále v oblasti řešení hrozeb vyplývajících ze změn klimatu v průběhu příštích pěti let.

Zhruba jedna třetina území Německa je chráněnou krajinnou oblastí. Jedná se o 16 národních parků, 16 UNESCO biosférických rezervací a 104 přírodních parků.

Text a foto: Stezka korunami stromů Neuschönau © DZT / Francesco Carovillan

Odráží se to také na turistické nabídce? Jaké konkrétní formy udržitelné dovolené v Německu můžete doporučit?

Atraktivními turistickými magnety jsou památky na seznamu UNESCO, například Údolí Lorelei (malebný úsek Rýna), staré bukové lesy Německa nebo Wattové moře na pobřeží Severního moře. 

Rodiny s dětmi, milovníci kultury, kteří objevují historická místa nebo ambiciózní sportovci – všichni putují po 200.000 kilometrech značených turistických cest různých náročností. Nabídku doplňují atrakce, jako jsou stezky korunami stromů a další.

Cyklisté objevují Německo na více než 70.000 kilometrech dálkových cyklotras. Je jedno, zda cestují sami, s přáteli nebo rodinou – pro všechny požadavky je jim k dispozici odpovídající infrastruktura a servis.

Více než 1.000 certifikovaných ubytovacích zařízení – od kempingu až po hvězdičkové hotely – jsou uvedena na www.germany.travel/feelgood

Text a foto: München: Anglická zahrada © DZT/ Francesco Carovillano

Pokud roste poptávka v segmentu dovolených v přírodě – existují také oblasti, ve kterých je kvůli pandemii slabší poptávka?

Obecně jsou všechny oblasti, které byly v Německu obzvláště poptávané, nyní velmi zasaženy krizí.

Německo je mezi Evropany například nejvyhledávanějším turistickým cílem v oblasti kulturních zážitků a městského života. Ale spousta velkých akcí, které jsou hlavním tahounem tohoto segmentu, se v roce 2020 nemohly vůbec konat. Na jedné straně sázíme na to, že akce jako Oktoberfest nebo vánoční trhy 2021 se opět budou moci konat v obvyklém rozsahu. Na druhé straně podnikla řada měst i kulturních zařízení řadu opatření, tak, aby i navzdory koronakrizi mohli lidé trávit dovolenou v německých metropolích, s minimálním rizikem nákazy.

Foto: Hamburg: Speicherstadt © DZT/ Francesco Carovillano

Jak konkrétně může v době pandemie vypadat dovolená ve městech?

Turisticky atraktivní města mají zpravidla také atraktivní okolí, např. Berlín má v dosahu Sprévský les, Frankfurt sousedí s pohořím Taunus či vinařskou oblastí Rheingau, z Hamburku a Brém je to kousek na pobřeží Severního moře. Z prázdninových regionů lze podnikat jednodenní výlety do měst, a to za památkami či nákupy. I samotná města nabízejí možnost trávit čas v parcích, u vody či na pivních zahrádkách.

Nedávné průzkumy European Travel Commission prokázaly, že takzvaní “nadšenci do měst” chtějí vyrazit na cesty jako první. Život v německých městech nabízí více než historické stavby a muzea. Jedná se o životní styl.

Foto: Lübeck ©  LTM/Olaf Malzahn

A jak to vypadá se služebními cestami? Německo je přeci významným veletržním a kongresovým hráčem.

Tento segment bude dlouhodoběji velkou výzvou. Podíl služebních cest na incomingu Německa ve výši 23% v roce 2019 byl v mezinárodním srovnání poměrně vysoký. Na jedné straně, protože jsme jedničkou mezi veletržními destinacemi, na druhé straně jsme na špici také v oblasti kongresové turistiky.

Právě v těchto oblastech očekáváme velké změny. Budoucnost zde bude zcela jistě silněji určována digitálními a hybridními formáty akcí.

Z jakých zemí očekáváte, že se incoming obnoví nejrychleji, a že vše bude zase tak jako dříve?

Myslím, že již nebude vše zase tak jako dříve; i v případě, že budeme moci opět cestovat bez omezení, bude se v našich cestách odrážet více opatrnosti a obezřetnosti.

Obecně platí, že se blízké trhy zotaví rychleji než ty vzdálené. U zámořských trhů budou letecké společnosti postupně obnovovat své kapacity pouze tehdy, pokud uvidí odpovídající poptávku. Z ekonomických, ale také ekologických důvodů bude vysoká vytíženost (linek) hrát v budoucnu ještě důležitější roli než doposud.

Vidíme také, že mnoho cestujících přesně definuje podmínky, za kterých začnou opět cestovat. K nedůležitějším bodům patří významný pokles nákaz v cílové zemi, dostupnost očkovací látky a možnosti cestovat bez karanténních opatření.

S ohledem na brzké zahájení očkování doufáme ve významné oživení mezinárodní poptávky v roce 2021.

Značka  „Turistická země Německo – Germany Simply Inspiring“ nás provede i tímto složitým obdobím.