Projekt Hayastan: Tears of Armenia

Projekt Hayastan: Tears of Armenia

Projekt Hayastan: Tears of Armenia

24

duben, 2020

April 24 is the day when we commemorate the first modern genocide – the Armenian genocide.

 It was on April 24, 1915, that a secret operation began in the then Ottoman Empire, the aim of which was to liquidate the Armenian minority. During the years 1915 – 1918, about 1.5 million Armenians were killed by the Turks. This sad event is just one of the last tough tests that the Armenians, a proud nation with a very rich and glorious history, had to endure. In difficult times, however, legends are born. One such legend was taken care of by the amazing Armenian nature itself. In the mountains around the capital Yerevan and west of it, there are outcrops of natural volcanic glass – obsidian. People have already noticed the exceptional properties of this natural material in deep prehistory and began to use obsidian to make various tools (scrapers, knives, arrowheads, etc.).

Normally, the obsidian is a black opaque glassy substance, but is colored in many colors on some deposits. Obsidian thus appears as a noble decorative precious stones. It is very rare to find an obsidian transparent with a smoky brown color. These transparent obsidians can be faceted, embedded in jewelry, and have a popular term – Tears of Armenia. The name refers to the purity of the stone and the suffering that the proud nation had to go through. The Earth itself is crying for the unnecessary death of its sons and daughters. Fossilized tears can then be collected in the mountains in the form of the purest gemstone in volcanic glass. The same is true of the much more well-known Tears of the Apache. Even in this case, it is a popular term for transparent dark obsidians, found in the western part of the United States and exported as a favorite gemstone to the rest of the world. In the case of the Apache Tears, reference is made to the suffering of the indigenous peoples of North America.

Some sites (outcrops) of quality obsidians in Armenia were explored and documented last year as part of the Hayastan project. It is a Czech – Armenian archaeological expedition during which major historical sites and monuments of Armenia are explored and documented by applying the modern non – destructive methods. The expedition is a joint project of the Institute of Archeology and Ethnography in Yerevan, the Archaeological Institute of the Academy of Sciences in Prague and the non-profit organization Our history.

An expert team of scientists from both countries (Frolík, Frouz, Gasparyan, Petrosyan, Šindelář) explores and documents important monuments that are in imminent danger of extinction or a very valuable historical monument on a global scale. Due to the Christian roots of the Czech Republic, special attention is paid to Christian sites and monuments.

Armenia was the first country in the world to embrace Christianity as its official religion. This happened already in 301. Therefore, we find in the country under the Caucasus a large number of very old churches and monasteries (4th, 5th and 6th century). During the 2019 expedition, localities with the highest quality obsidian gemstone samples were found in the mountains. The samples that were imported to the Czech Republic are newly grind (faceted) and those interested can admire the beauty of Armenia’s Tears.

Projekt Hayastan: Tears of Armenia

Projekt Hayastan: Slzy Arménie

Projekt Hayastan: Slzy Arménie

24

duben, 2020

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

První moderní genocida – genocida Arménů proběhla 24. dubna 1915. Právě 24. dubna roku 1915 začala v tehdejší Osmanské říši tajná akce, jejímž cílem byla likvidace arménské menšiny. V průběhu let 1915 – 1918 bylo Turky zavražděno přibližně 1,5 milionu Arménů. Tato smutná událost je jen jednou z posledních těžkých zkoušek, kterou museli Arméni, hrdý národ s velmi bohatou a slavnou historií, přetrpět. V těžkých dobách se však rodí legendy. O jednu takovou legendu se postarala sama úžasná arménská příroda. V horách kolem hlavního města Jerevanu a západně od něj se nachází výchozy přírodního sopečného skla – obsidiánu.

Výjimečných vlastností této přírodniny si lidé všimli již v hlubokém pravěku a začali obsidián používat k výrobě nejrůznějších nástrojů (škrabadel, nožů, hrotů do šípů apod.). Běžně je obsidián černá neprůhledná sklovitá hmota, ale na některých nalezištích je různými příměsemi zbarven do mnoha barev. Objevuje se tak obsidián jako ušlechtilý dekorativní drahý kámen. Jen velmi zřídka lze najít obsidián průhledný s kouřově hnědým zabarvením. Tyto průhledné obsidiány mohou být fasetovány (vybroušeny), zasazeny do šperků a objevuje se pro ně populární termín – Slzy Arménie. Název odkazuje na čistotu kamene a na utrpení, kterým si zdejší hrdý národ musel projít. Sama Země tak prý pláče pro zbytečnou smrt svých synů a dcer. Zkamenělé slzy pak můžeme v horách sbírat ve formě nejčistější drahokamové podoby sopečného skla. Podobně je tomu u mnohem známějších Slz Apačů. I v tomto případě se jedná o populární termín, který označuje průhledné tmavé obsidiány, nacházející se v západní části Spojených států a vyvážených jako oblíbený drahý kámen do celého světa. V případě Apačských slz je odkazováno na utrpení původních domorodých obyvatel Severní Ameriky.

Některá naleziště (výchozy) kvalitních obsidiánů v Arménii byla prozkoumána a dokumentována v minulém roce v rámci projektu Hayastan. Jde o Česko – Arménskou archeologickou expedici, na které spolupracuje Institut Archeologie a etnografie Jerevan, Archeologický ústav AV ČR Praha a nezisková organizace Naše historie. V rámci expedic jsou aplikací nejmodernějších nedestruktivních metod zkoumány a dokumentovány významné historické lokality a památky Arménie. Odborný tým vědců z obou zemí (Frolík, Frouz, Gasparyan, Petrosyan, Šindelář) zkoumá a dokumentuje významné památky, kterým hrozí bezprostřední nebezpečí zániku nebo se jedná o velmi hodnotnou historickou památku v celosvětovém měřítku.

Zvláštní pozornost je, vzhledem ke křesťanským kořenům České republiky, věnována především areálům a památkám křesťanským. Arménie byla totiž první zemí na světě, která přijala křesťanství za své oficiální náboženství. Stalo se tak již v roce 301. Proto nacházíme v zemi pod Kavkazem veliké množství velmi starých kostelů a klášterů (4., 5. a 6. století). V průběhu expedice 2019 se podařilo v horách najít lokality s nejkvalitnějšími drahokamovými vzorky obsidiánu. Vzorky, které byly dovezeny do ČR jsou nově vybroušeny a zájemci tak mohou obdivovat krásu Slz Arménie. Vzorky vybrousili kolegové z organizace Geosvět Praha.

K obsidiánu se váže v Arménii velké množství legend, z nichž mnohé pocházejí již z dávného starověku a dochovaly se dodnes. Například Arméni jsou přesvědčeni o tom, že Kain zabil Ábela nožem z obsidiánu, což v jejich očích staví obecný obsidián do negativního světla a už od starověku je obsidián zván „Satani eghung – ďábelský hřeb“. Arméni, kteří žili u jezera Van nazývali tyto kameny Vanakat, což by mělo odkazovat na to, že se jeho barva shodovala s barvou očí specifického druhu koček, které žijí pouze v této oblasti.

Projekt Hayastan: Rozhlédněte se po námi sledované archeologické lokaci v Arménii

Projekt Hayastan: Rozhlédněte se po námi sledované archeologické lokaci v Arménii

Projekt Hayastan: Rozhlédněte se po námi sledované archeologické lokaci v Arménii

15

duben, 2020

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Novinky z projektu „Hayastan“, který navazuje na již ukončený projekt  Apostolus. Jde prakticky o česko-arménskou archeologickou expedici, při které na významných památkách Arménie aplikujeme moderní nedestruktivní metody archeologického výzkumu (geofyzikální měření, topograficko – geodetický průzkum, leteckou archeologii apod.). a také moderní metody 3D dokumentace významných historických památek. Na projektu se podílejí odborníci z organizace Naše historie, Akademie věd ČR v Praze a Akademie věd Arménie v Jerevanu. Vzhledem ke křesťanským kořenům naší vlasti a faktu, že Arménie je nejstarší zemí, která přijala křesťanství za své státní náboženství, věnujeme největší pozornost úžasně dochované křesťanské architektuře. Oba kostely (malý Panny Marie i velká katedrála) se nachází u města Talin, v provincii Aragatsotn. 

Rozhlédněte se po námi sledované 

 archeologické lokaci v Arménii zde…

Projekt Hayastan: Archeologická lokalita GHANJYAN BLUR (Chandžan Blur)

Projekt Hayastan: Archeologická lokalita GHANJYAN BLUR (Chandžan Blur)

Projekt Hayastan: Archeologická lokalita GHANJYAN BLUR (Chandžan Blur)

13

únor, 2020

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Ghanjyan Blur

Lokalitu Ghanjyan Blur najdeme nedaleko města Armavir ve stejnojmenné provincii na jihozápadě Arménie. Na severním okraji úrodné říční nivy (řeka Aras). Z lokality je krásný výhled na posvátnou horu Arménů – Ararat (směrem na jih) a také na aktuálně nejvyšší horu Arménie – Aragats (směrem na sever).

Archeologickou lokalitu představuje několik kamenných struktur, mezi nimiž můžeme identifikovat pravoúhlé půdorysy (pravděpodobně relikty středověkých domů) a pozůstatky hrobových konstrukcí pravěkého stáří.

Úrodné údolí řeky Aras, v pozadí Ararat.

Naleziště

Naleziště je již od roku 2016 zkoumáno a dokumentováno česko – arménskou archeologickou expedicí (projekt Apostolus, projekt Hayastan). Zatím proběhl geodeticko – topografický průzkum, jehož výstupem je podrobný polohopisný a výškopisný plán lokality a podrobný digitální model terénu. Do těchto podkladů jsou postupně vynášeny výsledky povrchové průzkumu (nálezy keramiky a kamenné industrie).

Letecký pohled na lokalitu od jihu, v pozadí charakteristické vrcholky nejvyšší arménské hory Aragats.

Dokumentované nálezy, především zlomky keramiky, prokázaly poměrně intenzivní využívání místa v různých historických etapách, ale připsání jednotlivých objektů (konstrukcí) konkrétním pravěkým kulturám nebo obdobím bude možné až po archeologické sondáži. Zatím poslední etapou průzkumu je aplikace geofyzikálních metod (metoda DEMP a elektrická odporová tomografie).

Výsledky geofyzikálního měření vložené do leteckého snímku, ukazují zatím neznámé liniové struktury metr pod zemí, animace – 3D model lokality.

Geofyzikální měření

Geofyzikální měření ukázalo, že se, kromě na povrchu viditelných kamenných struktur, nachází v hloubce cca 1 m neznámé a velmi výrazné liniové (pravoúhlé) anomálie. Naleziště je dnes ohroženo zavážením komunálním odpadem a postupně je měněno ve skládku. To je také hlavní impuls k průzkumu a dokumentaci.

3D model lokality

Projekt Hayastan: Tears of Armenia

24duben, 2020April 24 is the day when we commemorate the first modern genocide - the Armenian genocide. https://youtu.be/Qh9k4I8AGxo  It was on April 24, 1915, that a secret operation began in the then Ottoman Empire, the aim of which was to liquidate the Armenian...

Projekt Hayastan: Slzy Arménie

V horách kolem hlavního města Jerevanu se nachází výchozy přírodního sopečného skla – obsidiánu.Tyto průhledné obsidiány mohou být vybroušeny, zasazeny do šperků a objevuje se pro ně populární termín – Slzy Arménie.

Projekt Hayastan: Rozhlédněte se po námi sledované archeologické lokaci v Arménii

Novinky z projektu „Hayastan“, který navazuje na již ukončený projekt Apostolus. Jde o česko-arménskou archeologickou expedici.

Projekt Hayastan: Archeologická lokalita GHANJYAN BLUR (Chandžan Blur)

Projekt Hayastan: Projekt Hayastan: Lokalitu Ghanjyan Blur najdeme nedaleko města Armavir ve stejnojmenné provincii na jihozápadě Arménie.

Projekt Hayastan: Chačkary

Projekt Hayastan: Chačkary jsou charakteristickým středověkým křesťanským arménským uměním. Od roku 2010 jsou chačkary, zapsány do seznamu UNESCO.

Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

Pevnost Dashtadem je velmi významná pevnost na jižním kraji stejnojmenné vesnice v arménské provincii Aragatsotn. Podívejte se jak vypadá díky 3D snímkům.

Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice

Archeologická expedice! Těšte se, Koktejl s předními odborníky navazuje na projekt Apostolus o kterém jsme na našich stránkách psali v dubnu 2019.

Projekt Hayastan: Rozhlédněte se po námi sledované archeologické lokaci v Arménii

Projekt Hayastan: Chačkary

Projekt Hayastan: Chačkary

28

prosinec, 2019

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Česko – arménská archeologická expedice

V rámci česko – arménské archeologické expedice je vedle nedestruktivního archeologického průzkumu prováděna také podrobná 3D dokumentace památek. A to nejen celých lokalit, historických areálů a staveb, ale i jednotlivých nalezených architektonických článků a artefaktů. Zvláštní postavení v nově vznikající digitální sbírce zaujímají modely tzv. chačkarů.

Chačkar

Chačkar, známý také jako arménský křížový kámen, je kamenná stéla s motivem kříže a dalšími ornamenty. Název vznikl spojením dvou arménských slov – chač = kříž a kar = kámen. Chačkary jsou charakteristickým středověkým křesťanským arménským uměním. Od roku 2010 jsou chačkary, jejich symbolika i jako řemeslo, zapsány do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. 

Nejběžnějším motivem chačkaru je tedy kříž, který často překonává rozetu nebo sluneční disk. Zbytek stély potom vyplňují do velkých detailů propracované vzory listů, hroznů, granátových jablek a různé geometrické vzory. Méně často obsahuje reliéf i biblické scény či postavy světců.

Nejčastěji byly chačkary stavěny pro spásu duše, a to lidí živých i zesnulých. Jindy jsou připomínkou vojenského vítězství, výstavby kostela nebo třeba formou magické ochrany před přírodní katastrofou. Nejběžnějším místem, na kterém chačkary nacházíme, jsou hřbitovy. Arménské náhrobky však mají mnoho dalších podob a jenom menšina jsou chačkary.

První opravdové chačkary se objevují v 9. století. Vrchol řezbářského umění chačkar nastal mezi 12. a 14. stoletím. Umění poté klesalo za mongolské nadvlády a bylo oživeno v 16. a 17. století (slávy a kvality ze 14. století však již nedosáhlo). Odhaduje se, že dnes existuje něco kolem 40 000 chačkarů. Většina z nich je volně stojící po celé Arménii, ty nejhonosnější a nejcennější jsou obvykle zabudovány do klášterních zdí. To však zdaleka neznamená, že se Vám nemůže poštěstit nalézt opravdu výjimečný kousek někde v pustině.

 

 

Přečtěte si také Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice nebo Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

Pin It on Pinterest