Projekt Hayastan: Archeologická lokalita GHANJYAN BLUR (Chandžan Blur)

Projekt Hayastan: Archeologická lokalita GHANJYAN BLUR (Chandžan Blur)

Projekt Hayastan: Archeologická lokalita GHANJYAN BLUR (Chandžan Blur)

13

únor, 2020

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Ghanjyan Blur

Lokalitu Ghanjyan Blur najdeme nedaleko města Armavir ve stejnojmenné provincii na jihozápadě Arménie. Na severním okraji úrodné říční nivy (řeka Aras). Z lokality je krásný výhled na posvátnou horu Arménů – Ararat (směrem na jih) a také na aktuálně nejvyšší horu Arménie – Aragats (směrem na sever).

Archeologickou lokalitu představuje několik kamenných struktur, mezi nimiž můžeme identifikovat pravoúhlé půdorysy (pravděpodobně relikty středověkých domů) a pozůstatky hrobových konstrukcí pravěkého stáří.

Úrodné údolí řeky Aras, v pozadí Ararat.

Naleziště

Naleziště je již od roku 2016 zkoumáno a dokumentováno česko – arménskou archeologickou expedicí (projekt Apostolus, projekt Hayastan). Zatím proběhl geodeticko – topografický průzkum, jehož výstupem je podrobný polohopisný a výškopisný plán lokality a podrobný digitální model terénu. Do těchto podkladů jsou postupně vynášeny výsledky povrchové průzkumu (nálezy keramiky a kamenné industrie).

Letecký pohled na lokalitu od jihu, v pozadí charakteristické vrcholky nejvyšší arménské hory Aragats.

Dokumentované nálezy, především zlomky keramiky, prokázaly poměrně intenzivní využívání místa v různých historických etapách, ale připsání jednotlivých objektů (konstrukcí) konkrétním pravěkým kulturám nebo obdobím bude možné až po archeologické sondáži. Zatím poslední etapou průzkumu je aplikace geofyzikálních metod (metoda DEMP a elektrická odporová tomografie).

Výsledky geofyzikálního měření vložené do leteckého snímku, ukazují zatím neznámé liniové struktury metr pod zemí, animace – 3D model lokality.

Geofyzikální měření

Geofyzikální měření ukázalo, že se, kromě na povrchu viditelných kamenných struktur, nachází v hloubce cca 1 m neznámé a velmi výrazné liniové (pravoúhlé) anomálie. Naleziště je dnes ohroženo zavážením komunálním odpadem a postupně je měněno ve skládku. To je také hlavní impuls k průzkumu a dokumentaci.

3D model lokality

Projekt Hayastan: Archeologická lokalita GHANJYAN BLUR (Chandžan Blur)

Projekt Hayastan: Projekt Hayastan: Lokalitu Ghanjyan Blur najdeme nedaleko města Armavir ve stejnojmenné provincii na jihozápadě Arménie.

Projekt Hayastan: Chačkary

Projekt Hayastan: Chačkary jsou charakteristickým středověkým křesťanským arménským uměním. Od roku 2010 jsou chačkary, zapsány do seznamu UNESCO.

Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

Pevnost Dashtadem je velmi významná pevnost na jižním kraji stejnojmenné vesnice v arménské provincii Aragatsotn. Podívejte se jak vypadá díky 3D snímkům.

Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice

Archeologická expedice! Těšte se, Koktejl s předními odborníky navazuje na projekt Apostolus o kterém jsme na našich stránkách psali v dubnu 2019.

Projekt Hayastan: Chačkary

Projekt Hayastan: Chačkary

Projekt Hayastan: Chačkary

28

prosinec, 2019

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Česko – arménská archeologická expedice

V rámci česko – arménské archeologické expedice je vedle nedestruktivního archeologického průzkumu prováděna také podrobná 3D dokumentace památek. A to nejen celých lokalit, historických areálů a staveb, ale i jednotlivých nalezených architektonických článků a artefaktů. Zvláštní postavení v nově vznikající digitální sbírce zaujímají modely tzv. chačkarů.

Chačkar

Chačkar, známý také jako arménský křížový kámen, je kamenná stéla s motivem kříže a dalšími ornamenty. Název vznikl spojením dvou arménských slov – chač = kříž a kar = kámen. Chačkary jsou charakteristickým středověkým křesťanským arménským uměním. Od roku 2010 jsou chačkary, jejich symbolika i jako řemeslo, zapsány do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. 

Nejběžnějším motivem chačkaru je tedy kříž, který často překonává rozetu nebo sluneční disk. Zbytek stély potom vyplňují do velkých detailů propracované vzory listů, hroznů, granátových jablek a různé geometrické vzory. Méně často obsahuje reliéf i biblické scény či postavy světců.

Nejčastěji byly chačkary stavěny pro spásu duše, a to lidí živých i zesnulých. Jindy jsou připomínkou vojenského vítězství, výstavby kostela nebo třeba formou magické ochrany před přírodní katastrofou. Nejběžnějším místem, na kterém chačkary nacházíme, jsou hřbitovy. Arménské náhrobky však mají mnoho dalších podob a jenom menšina jsou chačkary.

První opravdové chačkary se objevují v 9. století. Vrchol řezbářského umění chačkar nastal mezi 12. a 14. stoletím. Umění poté klesalo za mongolské nadvlády a bylo oživeno v 16. a 17. století (slávy a kvality ze 14. století však již nedosáhlo). Odhaduje se, že dnes existuje něco kolem 40 000 chačkarů. Většina z nich je volně stojící po celé Arménii, ty nejhonosnější a nejcennější jsou obvykle zabudovány do klášterních zdí. To však zdaleka neznamená, že se Vám nemůže poštěstit nalézt opravdu výjimečný kousek někde v pustině.

 

 

Přečtěte si také Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice nebo Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

18

listopad, 2019

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Pevnost Dashtadem

Dashtadem je významná pevnost na jižním kraji stejnojmenné vesnice v arménské provincii Aragatsotn. Pevnost je datována do 10. – 19. století. Jádro pevnosti je starý arménský hrad a kaple z 10. století, který byl za arabské nadvlády rozšířen (12. století). Na východní stěně pevnosti je arabský dedikační nápis z roku 1174, který stavbu připisuje sultánovi ibn Mahmudovi, jednomu ze šaddadických knížat z Ani (zničené středovéké arménské město, které se dnes nachází v turecké provincii Kars). Přepis onoho nápisu: Kéž ho Alláh povznáší. V požehnaném měsíci Sarafu v roce 570 (tj. září 1174) pán této silné pevnosti, princ, velký Spasalar, Pilíř víry, Oslavovatel islámu, sultánský syn Mahmuda, syn Šavura. Poslední úpravy a vnější opevnění (7 polygonálních bašt + 1 půlkruhová na severu) je pak datováno do 18. a 19. století.

 

 

Kamenná stéla z Talinu (6.-7. století)

V Talinu se můžeme seznámit se dvěma významnými kostely. Jedním je velká, částečně zřícená, katedrála ze 7. století a druhým malý kostel P. Marie, postavený také v 7. století pravděpodobně místním vládcem Nersehem Kamsarakanem. V celém areálu se nachází velké množství náhrobků a stél. Stély (čtyřhranné sloupy zpravidla na větším podstavci v podobě kvádru) časově předcházejí později velmi rozšířeným kamenům – chačkarům. Nejstarší stély jsou datovány do 5. – 6. století. Jedna z nejzajímavějších je stéla stojící u kostela P. Marie v Talinu. Je dochovaná pouze částečně. Na podstavci se nachází na čelní straně vyobrazení Panny Marie s Ježíškem a dvěma anděly po stranách. Na zadní straně se dochoval kříž obklopený ornamenty, takže se blíží stromu života. Nad reliéfem s P. Marií je na vlastní stéle postava v honosném oděvu s prasečí hlavou a nad ní světec. Obvykle se interpretuje jako dehonestující vyobrazení perského panovníka. Perští vládci ve 4. až 6. století silně ovlivňovali dění v Arménii a také potlačovali křesťanství. Je však možný ještě jiný výklad. Podle legendy král Trdat III. Veliký /též Tiridates/ (287-330) trpěl tím, že se měnil v divokého vepře. Tyto potíže ustaly po té, co přijal křesťanství z rukou sv. Řehoře Osvětitele, což by mohl být světec v horní části stély, jehož vyobrazení je poškozeno.



Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice

Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice

Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice

11

listopad, 2019

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Máte se na co těšit, Koktejl s předními odborníky navazuje na projekt Apostolus o kterém jsme na našich stránkách psali v dubnu 2019. Jde o návaznost na předchozí 3 roky projektu Apostolus. Jde o aplikaci moderních nedestruktivních metod archeologického výzkumu (především geofyzikálního měření, topograficko – geodetického průzkumu, letecké archeologie) a využití nejmodernějších metod 3D dokumentace významných historických památek (celých klášterů, hradů, kostelů i jednotlivých historických artefaktů.

Klášter Geghard (památka UNESCO).

 


Klášter Geghard.

Pro dokumentaci jsou ve spolupráci s Akademií věd v Jerevanu vybírány takové památky, kterým hrozí (z nejrůznějších důvodů) bezprostřední nebezpečí zániku nebo se jedná o velmi hodnotnou historickou památku v celosvětovém měřítku. Zvláštní pozornost bude věnována především areálům a památkám křesťanským. Arménie byla první zemí na světě, která přijala křesťanství za své oficiální náboženství. Proto je zde také vysoká koncentrace velmi starých kostelů (4., 5. a 6. století).


Kamenné stély tzv. chačkary v areálu kláštera Geghard.

Letecký snímek archeologické lokality Lernagog.

Vedle nejstarší církevní architektury bude česko – arménská expedice zkoumat a dokumentovat postupně objevované a odkrývané památky z období království Urartu (nejstaršího státního útvaru – říše, která vzniká na území Arménie v 9. století před naším letopočtem), pravěké osídlení z období neolitu a chalkolitu i nejstarší arménské památky z paleolitu.


Letecký snímek lokality Mastara, odkrývané město z helénistického období.

Pevnost Dashtadem.

Dnešní název Arménie pochází ze staroperského názvu „Armanestán“, sami Arméni se však označují jménem „Hajer“ a svou vlast jako Hayastan (tedy země Hajů). Aktuálně jsou kompletně zpracována data z loňské expedice (archeologická lokalita Lernagog a pevnost Dashtadem, kostel sv. Jana Křtitele Mastara, archeologické lokality Mastara 1 a 2).


Pevnost Dashtadem a rozsáhlé historické struktury v okolí.

V letošním roce se soustředíme na katedrálu ze 7. století v Talinu, klášter Geghard, staré kostely ve městě Aruch, nově odkrytý palác z období říše Urartu v provincii Kotayk (tamtéž i dokonale zachovanou hráz a zaniklou vodní nádrž ze stejné doby), unikátní pohřebiště říše Urartu v provincii Armavir a zahájíme práce na digitalizaci artefaktů z archeologického výzkumu jeskyně Areni. Nejnovější informace budou vždy na stránkách Koktejlu. Jak tištěných, tak webových.


V horách u jezera Aparan.

Pin It on Pinterest