Expedice Maja, část II.

Expedice Maja, část II.

Expedice Maja, část II.

25

květen, 2020

Možná přemýšlíte, jak zorganizovat letošní letní dovolenou. Jak se vyhnout davům, zažít osvěžující změnu bez toho, abyste cestovali za hranice, jak si uchovat pocit svobody pohybu, a přitom dopřát rodině komfort hotelového apartmánu. Řešením by mohla být kvalitní, dobře vybavená autovestavba. To, že si cestování s ní umí užít celá rodina, víme už z prvního dílu příběhu o expedici Maja, putování významného českého fotografa Jiřího Thýna a jeho rodiny. Jak ale vypadá taková nomádská výprava v praxi? Na co se připravit, čeho se nebát, případně bát, jak si taková dovolená vede ve srovnání s hotelovou klasikou? Zeptali jsme se přímo kapitána expedice.

V Rakousku i Slovinsku už jste možná dříve na dovolené byli. V čem je cestování s vestavbou jiné? V čem vidíte jeho největší přínos?

Cestovat s vestavbou znamená být pořád aktivní. Příjemný pocit z objevování je kontinuální, intenzivnější. Je to silnější zážitek. Další důležité plus je nezávislost. Nehrozí, že si zarezervujete hotel nebo kemp na určitý termín a nestihnete přijet. Nechali jsme se vést tím, co nás v našem okolí zajímalo, pohybovali jsme se spontánně, nocleh jsme řešili vždy v danou chvíli. Taky nehrozí, že si vyhlédnete kemp, dorazíte a nelíbí se vám tam, musíte pak složitě řešit zrušení rezervace. Takhle prostě přijedete, obhlédnete si ho a rozhodnete se. Řekl bych, že takové cestování je kontaktnější. Můžete se snadněji seznámit s místními lidmi. A na druhou stranu, když se chcete víc izolovat a být sami, tak taky můžete. Jste operativnější.

Jaký byl největší přínos cesty pro vaše děti?

Holkám bylo v té době tři a šest let a dovolenou si opravdu užily. Nejvíc se jim líbilo, že jsme byli všichni pořád pohromadě. Taky jim vyhovovalo, jak je cesta dobrodružná. Každý den je jiný. Je to možnost opravdu vystoupit z rutiny školní docházky a zažít něco úplně jiného. Všichni jsme se museli trochu proměnit. Trvalo to jeden až dva dny, než to zakliklo, než jsme získali tu schopnost improvizace

Teď prakticky: co usínání, jak to zvládaly děti ve věku, kdy ještě často mají usínací rituály? Co stravování? A jak děti snášely řešení potíží, zdržení?

Rituály samozřejmě mají, ale nebyl problém je dodržet i na cestě. To samé jídlo: žádné pytlíkové polévky se nekonaly, jedli jsme a vařili tak, jak jsme zvyklí. Hodně jíme ovesné vločky a ty jsou na cesty vhodné. Zdržení a překážky holky snášely bez problémů. Mám za to, že když jsou v klidu rodiče, přenese se to i na děti. 

 

Na jednu vychytávku jsem ale přišel, co se týče balení. Je dobré pořídit si průhledné plastové boxy různých velikostí, dají se koupit kdekoliv v supermarketu, a zabalit do nich. Každý člen výpravy měl svůj box, a pak jsme měli jeden navíc na společné věci. I jídlo jsme uložili do boxů. Jednoduše tak všechno rychle naskládáte do úložného prostoru, vidíte, co v které krabici máte, a nic dlouho nehledáte.

Jak se liší pravidla v Rakousku a Slovinsku v tom, kde lze zaparkovat na noc?

Při hledání míst na nocleh nám hodně pomáhaly aplikace, které vám najdou místa na nocování v autě ve vašem okolí nebo na plánované trase (např. park4night, pozn. red.). Ve Slovinsku je dost potřeba hledat místa, kde je nocování povoleno. Přespávat v národních parcích je zakázáno a hlídají si to. U Triglavu nám ale ochranář řekl, že kdybychom odjeli před sedmou ráno, nikdo by to neřešil. V Rakousku jsou pravidla obdobná, ale nehlídají to tak striktně, jak nám potvrdili i další kempaři. Osvědčilo se mi hodně zapojit intuici a vybírat místo podle toho, kde jsem měl pocit, že nebudeme obtěžovat, nebudeme na očích. V okolí alpských jezer se dá přespat na pastvinách téměř kdekoliv, je tam klid i ráno.

Zaznamenali jste nějaké reakce místních nebo turistů na vaši nomádskou rodinnou dovolenou? Na vestavbu?

Ne že bych chtěl Egoé lichotit, ale musím říct, že jsme v dobrém smyslu budili pozornost. Zvlášť Američani se o naši vestavbu velmi zajímali, stalo se nám to třikrát. Našel jsem v autě zapomenuté vizitky někoho z Egoé, a to se hodilo, všechny jsem je rozdal. I kempaři, kteří už vestavbu mají, ať už svépomocí vyrobenou, nebo jiné značky, Nestbox oceňovali.

Jaký jste měli poměr spaní navolno a v kempu?

Jeli jsme na podobnou cestu poprvé, a hlavně kvůli dětem jsme vyhledávali kempy víc, než kdybychom jeli sami. Takže poměr navolno versus kemp vycházel zhruba 2 : 3. Často jsme nocovali nadivoko, když přesun trval dlouho. Takhle malé děti vydrží maximálně pět hodin cesty, pak to začne být náročné, a když usnou, můžete zastavit kdekoliv a jednoduše je uložit.

 

Vešli bychom se i se třemi dětmi?

Do Roameru určitě ano, jednou jsme dokonce spali všichni čtyři ve střešním stanu, to když jsme dojeli pozdě a nechtěli jsme spící děti zbytečně rušit. Nebyl to žádný komfort, ale zvládli jsme to. Pro čtyři lidi je nocování v Nestboxu se střešním stanem vyloženě komfortní.

A teď klíčová otázka: jeli byste zas?

Ano, jeli, a doufám, že i pojedeme. Letos bychom chtěli i vzhledem k současné situaci naplánovat českou cestu, třeba po horských vrcholech. Když jsme se bavili o tom parkování a přespávání, tak to bude v Česku bez problémů. Přeci jen se tady člověk lépe vyzná a odhadne, kde to nebude vadit. 

 

Děkujeme Jiřímu Thýnovi za rozhovor.

 

Více informací o vestavbě Nestbox najdete na egoe-nest.eu nebo v showroomech Egoé v Praze a v Bílovicích, kde si taky můžete vestavbu vyzkoušet naživo.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Expedice Maja, část I.

Expedice Maja, část I.

Expedice Maja, část I.

19

květen, 2020

Čas dovolených se blíží, podivná doba necestování zatím stále trvá. Mnozí si lámeme hlavu, jak si letos dopřát intenzivní odpočinek a změnu a zároveň vyhovět pandemickým opatřením. Jedno řešení by se našlo, tak trochu ve stylu chytré horákyně: komfortní kempovací autovestavba, která se stane domovem klidně pro celou rodinu. Významný český fotograf Jiří Thýn s ní letos plánuje putovní českou dovolenou. Těší se celá rodina, vědí, do čeho jdou. Vloni si takovou cestu vyzkoušeli ve čtyřech, včetně tříleté Marušky a šestileté Anežky. 

Cestovali ve VW Multivan s vestavbou Nestbox typu Roamer. Vyvinuli ji a do posledního detailu promysleli designéři studia 519 v moravských Bílovicích pro značku Egoé. A pokud vás překvapí, jak hezká a praktická může autovestavba být, vězte, že nejste sami. Nestbox letos získal prestižní Red Dot, cenu za design. Dokonce se probojoval do elitního výběru Best of the Best. 

Rodinná expedice z Prahy k slovinskému pobřeží a zpět trvala devět dní a každý z nich prožili Thýnovi naplno, každá zastávka byla cílem. Horská jezera, alpská květena, krápníkové jeskyně, vodopády i moře. Fascinující putování vám v tomto díle zprostředkují vedle fotografií taky záznamy z rodinného cestovního deníku.

 

1.den: 9. 7. 2019

Vyjeli jsme z Prahy směr Šumava. Chtěli jsme se stavit u Ptáčků v Českých Budějovicích a ukázat jim auto, ale navigace nás nakonec vedla jinudy. Večer jsme dorazili k rakouským jezerům. U Attersee jsme se zabydleli a poprvé přespali ve stanu na střeše. Noc byla krásná, až na jedno: ráno nás budila auta, co jezdila po silnici kolem nás. 

Nasnídali jsme se a vyrazili dál do Alp.

2. den: 10. 7. 

Po klikaté silnici jsme dojeli k lanovce, která nás vyvezla nejdřív k Zelenému a pak k Bílému jezeru. Jeli jsme moc vysoko, výš než byly stromy. Viděli jsme tam sníh a chodili po něm. Máma říkala, že si to takhle představuje v Antarktidě. Na jezeře byly ledové kry a všude kolem zurčely potoky a vodopády.

Túra nás unavila, a tak jsme zase sjeli lanovkou k autu. V restauraci jsme se občerstvili knedlíkem s mákem, polévkou a klobásou a vyrazili dál. Přemluvily jsme s Maruškou rodiče a směřovali rovnou do kempu. Navigace nás ale zavedla k vlaku pro auta. Rodiče vlakem jet nechtěli, cesta se protáhla a my usnuly v autě.

 

 

4. den: 12. 7.

Ráno jsme vyrazili na túru k vodopádu Slavica. Cestou jsme prošli skřítkovskou stezku a pokračovali dál do lesů asi po čtyřech kilometrech a víc než pěti stech schodech jsme dorazili k cíli. Maruška spala mámě v nosičce na zádech. Pro Anežku to byla zatím největší prázdninová túra. Táta slíbil Anežce koupání v řece, a tak cestou zpátky, i přestože pršelo, převlékla se Anežka s tátou do plavek, a skočili na pár vteřin do ledové Bohinjky.

 

5. den: 13. 7.

Ráno jsme se sbalili a chtěli odjet do krápníkových jeskyní. Jenomže jsme nenastartovali. Vybila se nám baterka. Auto nešlo ani zamknout, tak nás máma vzala na pláž a táta zavolal do servisu. Dva pánové, kteří vypadali jako krtečci, nám pomohli a my vyrazili směr Postojna. Největší jeskyně ve Slovinsku. „Štípni mě, jestli se mi to nezdá,“ říkala Anežka tátovi, když se vezla vlakem mezi obřími krápníky.

 

6. den: 14. 7.

Po noci v kempu v Portoroži, který táta nazval „místem hrůzy“, jsme si dali odpočinkový den u moře. Dojeli jsme na Moon Bay a našli si místo pod skálou. Z velkých kamenů táta udělal stůl a mušlárium, kam jsme pokládali mušle, které Anežka vylovila.
Po koupání a zmrzlině a cestě přes nudapláž jsme zaparkovali auto a šli pláží na večeři do města Piran. Pod věží kostela jsme si koupili cédéčko od paní, co hrála na harfu. V autě jsme pak cédéčko hned vyzkoušeli. Byla to moc krásná, uklidňující hudba. Převlékly jsme se s Maruškou do pyžama. Vyrazili jsme zpátky na sever, do hor, do Julských Alp.

 

 

 

7. den: 15. 7.

Táta nás za tmy dovezl do Triglavského parku. Auto jsme zaparkovali kousek od silnice na polní cestě. Ráno nás už v půl osmé vzbudilo klepání na dveře. Dostali jsme pokutu od ochránců parku a rychle dojeli serpentinami do kempu Triglav. Po snídani jsme se šli podívat k řece Soči. Já s mámou jsem se brodila studenou řekou po bílých kamenech, táta šel s Maruškou po břehu. S mámou jsme se zkoušely přebrodit na druhou stranu, ale všude byla průzračná hloubka. U auta jsme po obědě odpočívali. Hráli jsme si navzájem divadlo a bylo to moc fajn. Odpoledne nás navštívila Ida s Danem a Mefistem. Jeli také na prázdniny do Slovinska. Mefan lovil u řeky bílé kameny, které jsme mu házeli. Anežka se učila s Danem odvaze, skákat po kamenech, přeskakovat příkopy a udržovat rovnováhu na kládách.

 

 

8. den: 16. 7.

Po nákupu v pojízdné prodejně, snídani a čištění zubů jsme vyšli na celodenní expedici. Cesta nás vedla přes most podél řeky, nahoru do kopců, přes pastviny až k místu, kde jsme uviděli nejvyšší horu Slovinska – Triglav. Pokračovali jsme dál, přes pozorovatelnu kamzíků zpátky k řece, kde jsme si dali oběd a načepovali vodu z řeky. Maruška cestou usnula a ztratila lízátko. Nesla to statečně.

Expedice Maja pokračovala dál, ke korytům řeky Mlynarice. Máma s Maruškou zůstala na břehu, ale Anežka s tátou se rozhodli vydat kaňonem až k vodopádu, který vyvěral mezi skalisky. Bylo to velké dobrodružství. Pokračovali jsme dál kolem houpavého mostu do stráni, kolem oveček a sochy básníka směrem k pramenu Soči. Únava nás ale zmáhala, rozhodli jsme se tedy kousek před pramenem zakotvit u řeky na malé kamenité pláži, kde se Anežka s tátou vykoupala v průzračné tůňce, kousek od zurčícího vodopádu. Máma s Maruškou zatím svačily a pozorovaly zbytek výpravy.

Na přání Marušky píši, že umí vyplazovat jazyk a prdět pusou, jako Círa s Elzou.

 

 

 

V druhé části příběhu o Expedici Maja vám přineseme v rozhovoru s Jirkou Thýnem spoustu praktických tipů, rad a zkušeností ze slovinské cesty. Třeba vás taky navnadí na podobnou nomádskou dovolenou.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Tři nejzajímavější asijské destinace pro zimní prohřátí kostí

Tři nejzajímavější asijské destinace pro zimní prohřátí kostí

Tři nejzajímavější asijské destinace pro zimní prohřátí kostí

4

prosinec, 2019

Máte už dost mrazivého počasí a plánujete zimní dovolenou? Už je nejvyšší čas. Kde si i v zimě pěkně prohřát kosti a užít si sluníčka? Co takhle Asie?

Stále více Čechů utíká v zimě do exotických zemí. Chtějí si alespoň na pár dnů užívat sluníčka a teplého počasí. Nejčastějším cílem je Asie, která nabídne i v zimě nekonečné pláže zalité sluníčkem, plno zážitků a relaxu.

Srí Lanka

Srí Lanka

Ostrovní stát v jihovýchodní Asii, dříve známý jako Cejlon. Ano, právě odtud pochází cejlonský čas. Vydejte se i vy obdivovat krásné čajovníkové plantáže, užívat si slunečného počasí, poznejte unikátní přírodu v džungli. To všechno, a ještě víc, tu na vás čeká.

Srí Lanka je právem označovaná jako exotický ráj. Teplota vzduchu v prosinci dosahuje úžasných 29°C, moře je jen o stupínek chladnější. Zdejší obyvatelé jsou milí a usměvaví, rádi vás nechají nahlédnout i pod pokličku zdejší gastronomie.

Jaké místo při návštěvě Srí Lanky určitě nevynechat? Kromě krásných pláží určitě bývalé sídlo sinhálských králů Kandy. Do chrámu Zlatého zubu se sem sjíždí buddhisté z celého světa, aby na vlastní oči spatřili zub Buddhy Gautamy.

Exotika po asijsku? Thajsko!

Další z asijských zemí, kam v zimě zamíří stovky turistů. Do země úsměvů a protikladů, jak se Thajsku přezdívá, turisté létají za krásnou přírodou, jízdou na sloním hřbetu a úchvatnými plážemi.

V Thajsku poznáte tu pravou exotiku, kde krásné bělostné pláže střídají čajovníkové plantáže nebo hory. Poznáte místní obyvatele, kteří jsou milí a pohostinní, ochutnáte typická jídla jako polévky, nudle různého tvaru a typu, hodně rýže i šťavnaté a chutné ovoce. Vaše chuťové pohárky zajásají.

Nové síly načerpáte na nejkrásnějších plážích světa. Mezi ty nej patří pláž Railay, kam se dostanete jen lodí z Ao Nang nebo letoviska Krabi, Ao Manao a Koh Phangan.

Náš tip: Jaká slovíčka se vám zde budou hodit?

  • Prosím – Karuna
  • Děkuji – Kob khun krab / ka
  • Ano – Chay
  • Ne – Mai chay

solo Thajsko

Co takhle Bali – ostrov bohů?

Bali je nejzápadnější ostrov souostroví Malé Sundy. I v zimě vás potěší příjemnými teplotami. Teplota vzduchu v prosinci vyšplhá až k 27°C, moře je na tom úplně stejně. K perlám ostrova patří jezero Bratan a město Ubud. To je centrem místního umění, řemesel, tance a hudby.

Bali láká turisty perfektními plážemi, čilým životem a nádhernou krajinou, která je protkaná rýžovými políčky. Rýže je základní zdejší potravinou, její sklizeň probíhá dvakrát až třikrát ročně. Věděli jste, že zde najdete 6 druhů rýže?

Bali

Hlavním lákadlem ale jsou nezapomenutelné pláže, které milují surfaři z celého světa. Nejznámější je pláž zvaná Kutu, která je dlouhá 6 kilometrů. Klidu a relaxu s veškerým komfortem si dosyta užijete na pláži Nusa Dua. Nejrušnější pláže plné pouličních prodavačů a stánků s jídlem jsou Kuta, Legian a Semyniak, pláže ukryté mezi útesy najdete na poloostrově Bukit.

Autor: Ivana Kyllerová

Devět tipů na zpracování fotek

Devět tipů na zpracování fotek

Devět tipů na zpracování fotek

15

říjen, 2019

Kdy naposledy jste slyšeli: „Vyfotím to ještě jednou, kdyby to nevyšlo.“ Digitální doba ale určitě nepřinesla méně fotek, naopak. Kolik teď máte fotek z dovolené? Desítky? Stovky? Tisíce? Některé fotky jsou připomenutím hezkého zážitku, jiné mohou být vhodné pro další zpracování. 

1. Průběžné hodnocení

Možná už vaše dovolená začala, možná je už za vámi. Pokud se ale teprve chystáte, poradíme vám jednu věc. Ať už fotíte telefonem nebo foťákem, pravděpodobně má vaše zařízení možnost pořízené fotce udělit hodnocení, případně označit srdíčkem coby „oblíbený“. Tuto funkci využijte, protože vám to u počítače ušetří hodně času při probírání a hledání povedených fotek.

Nemusíte to dělat okamžitě, můžete k tomu využít čas ve vlaku nebo čekání na letišti. Nepovedené fotky můžete rovnou vymazat. Nebudete pak omdlívat při pohledu na počet fotek, které se chystáte na počítači zpracovat. Pokud máte pochybnosti, nechte si rozhodnutí k monitoru, kde si fotku prohlédnete v plné kráse.

 

2. Zálohovat a zase zálohovat

Už to asi zní jako klišé, ale zážitků, které přišly o fotodokumentaci, je stále hodně. Ať už si na cestu přibalíte externí disk nebo se rozhodnete využít cloudové úložiště (icloud, google drive…), zálohujte. Chytré telefony za vás tuto práci dělají automaticky, ale raději si je zkontrolujte.

 

3. Publikujte pěkné fotky

Pokud se vám zrovna nepodařilo udělat sérii fotek vhodnou pro tvorbu gifu, který by dobyl internet, tak mažte. Opravdu nepotřebujete deset stejných fotek. Nejde jen o místo na vašem úložišti, ale hlavně o prožitek při prohlížení fotek. Ze stejných fotek prostě vyberte tu nejlepší. Pokud chcete fotky dávat na sociální sítě, tak nezapomeňte, že fotka vtipná na účet kamaráda může vyvolat bitvu, o kterou možná nestojíte. Publikujte tedy fotky, které připomínají společný zažitek, ale nikoho nezesměšňují. Na Instagramu k fotce přidejte i příběh a vložte #hashtagy z místa apod.

4. Dokonalost vs. kýč

Upravovat nebo neupravovat fotky v programu na počítači? Všeho s citem. Fotce bez obsahu nepomůže ani Photoshop. Pokud se vám ale podařilo zachytit hezký moment, který se dá podtrhnout decentní úpravou, hurá do toho! Můžete využít funkce přímo v telefonu nebo foťáku, anebo si úpravu můžete nechat až k počítači. Pokud to váš přístroj umožňuje, zkuste vyzkoušet focení do formátu RAW – při jeho upravování se pomyslně dostanete k momentu focení a získáte možnost provádět zásadní úpravy. Nezapomínejte také na ořez, kterým z fotky nenásilně odstraníte třeba roh vedlejší budovy nebo dopravní značku.

 

5. Tisk fotek

Nezapomínejte, že se o fotky budete chtít podělit. Kamarádovi, který tráví většinu času se smarthphonem v ruce asi postačí link, ale užije si takhle vyprávění o dovolené i babička? A opravdu už nemá fyzické album s fotkami své kouzlo? Odpověď necháme na vás, ale rozhodně se nebojte, že si dnes nejde užít čekání na vytištění fotek. Výhodné je, že vytisknout si můžete jen povedené fotky a stojí to pár korun. 

 

6. Velkoformátem to začíná

Dnes už si nemusíte dekorativní plakát vybírat v supermarketu, námětem se může stát vaše fotografie. Nikdy nebylo snadnější vyrobit si vlastní fotoobraz než dnes. Užijte si pohled na ty nejlepší zážitky ve velkoformátovému tisku.  

7. Fotka se může stát motivem

Vaše fotografie může také opustit papírový svět a stát se motivem na věcech, které používáte každý den. Chcete usínat na polštáři se západem slunce, který jste vyfotili na dovolené? Co tričko nebo hrneček? Možností je hodně, tak probuďte fantazii a tvořte. Udělejte radost nejen sobě.

 

8. Když už tisk, tak s obalem

Pokud jste si dali práci s úpravou a tříděním fotek, můžete si výsledek nechat vytisknout v podobě fotoknihy nebo alba. V takovém případě myslete na to, že bude potřebovat obal, který si zaslouží pozornost. Vaše album může být zasouvací nebo se můžete pustit do přípravy alba ve formě scrapbooku. Vaše album bude vyprávět příběh, promyslete si uspořádání fotek a využijte možnosti přidávat popisky – po čase vám to třeba pomůže vybavit si důležité podrobnosti.

 

9. Rámeček si fotka zaslouží

Plakáty, fotoobrazy, kalendáře, hrnky… To všechno je fajn a udělá to velkou radost. Ale jestli někdo čekal, že vynecháme klasiku, spletl se. Rámeček fotkám sluší, a pokud chcete dárek, který udělá radost každému, vyberte správnou fotku a najděte vhodný typ rámečku.

Autor: FotoŠkoda

Německo jako turistická destinace získává na kráse a rozmanitosti

Německo jako turistická destinace získává na kráse a rozmanitosti

Německo jako turistická destinace získává na kráse a rozmanitosti

5

říjen, 2019

Otevření vnitřní německé hranice, ke kterému došlo dne 9. listopadu 1989, umožnilo nejen východním Němcům svobodně cestovat, ale i milionům turistů z celého světa objevovat přírodu a kulturní památky na území bývalé NDR.

německo ©Deutsche Zentrale für Tourismus e.V. (Trinkhaus, Nico)

Cestovní ruch se stal významným hospodářským faktorem: s obratem více než 105 miliard euro dnes představuje téměř čtyři procenta HDP německé ekonomiky a vytváří téměř tři miliony pracovních míst v Německu.

Nové spolkové země Německa nabízí jedinečné pamětihodnosti historického a kulturního významu, které byly v letech po znovusjednocení nákladně zrestaurovány a zpřístupněny turistům z celého světa. Obrovský význam mají kulturní metropole, jako je centrum Drážďan s replikou kostela Panny Marie (Frauenkirche) a zámkem, ve kterém jsou mimo jiné vystaveny poklady z klenotnice „Grünes Gewölbe“. V Berlíně, který je od roku 1991 hlavním městem SRN, září muzejní ostrov v novém lesku a v současné době se rekonstruuje známý městský zámek. Také v Lipsku, Halle, Schwerinu, Magdeburku a mnoha dalších městech je aktivní pulzující umělecká scéna v mnoha žánrech, která pravidelně přitahuje milovníky kultury z celého světa. Také architektonické atrakce, jako Labská filharmonie v Hamburku, budí vysoký zájem u turistů z celého světa.

Berlín

©shutterstock.com

Nejen v metropolitních oblastech, ale i mimo ně vznikly v nových spolkových zemích zajímavé cíle kulturní turistiky. Například u příležitosti 500. výročí reformace v Německu došlo k dalšímu rozvoji Lutherových měst v Sasku-Anhaltsku a Durynsku podle nejmodernějších vědeckých poznatků. Při příležitosti jubilea „100 let Bauhausu“ zde vznikly mj. moderní výstavní domy. Po celém Německu dnes původní průmyslové zóny jako např. v Porúří nabízejí zájemcům kulturní akce na vysoké úrovni. Nesčetné trasy po stopách industriální kultury jsou vzrušujícím zážitkovým aspektem pro návštěvníky z celého světa, stejně jako místa světového kulturního dědictví UNESCO ve všech regionech Německa. Do roku 1989 se podařilo získat titul světového kulturního dědictví UNESCO osmi místům v bývalé NSR. Od té doby se počet německých míst zapsaných na seznamu UNESCO zvýšil na 46, z toho 14 těchto významných svědectví o historii lidstva a kultury se nachází v nových spolkových zemích. 

Berlín

©shutterstock.com

Vyznavači aktivní dovolené oceňují 200 000 kilometrů značených turistických tras a 70 000 kilometrů dálkových cyklistických tras na území Německa, stejně jako rozmanitou nabídku dovolené v přírodě ve středohorských regionech. Například dálková cyklotrasa „Sjednocení Německa“ měří 1 100 kilometrů a prochází sedmi spolkovými zeměmi – od bývalého hlavního města Bonnu přes Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc, Hesensko, Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko a Braniborsko až do Berlína. Na přibližně 100 historických místech lze na vlastní kůži zažít jedinečnou historii znovusjednocení.

Brandenburská brána

©shutterstock.com

Od roku 1970 jsou přírodní oblasti v Německu, které vyžadují zvláštní ochranu, vyhlášeny národními parky. Od znovusjednocení se jejich počet zvýšil ze čtyř na 16, z toho sedm se jich nachází zcela či částečně na území nových spolkových zemí.

Německo slaví 30 let od pádu Berlínské zdi

Třicetileté výročí pádu Berlínské zdi se letos slaví po celém Německu. Při této příležitosti je připravena řada projektů a dalších iniciativ. K oslavám jsou přizváni také zahraniční návštěvníci, kteří mohou společně s Němci slavit tyto historicky důležité okamžiky.

Berlínská zeď

©shutterstock.com

Výstavy

Zmínit lze četné tematické výstavy plakátů, publikací a multimediálních formátů, stejně jako i různorodé akce a konference. Ty připomínají historické události, které se rozšířily do mnoha evropských zemí, a tak přispěly ke konci studené války. Příkladem může jít stálá výstava „Naše historie. Diktatura a demokracie po roce 1945“, která ve fóru současných dějin v Lipsku ukazuje aktuální perspektivy zabývající se výhradně historií NDR, sametovou revolucí, pádem berlínské zdi, znovusjednocením a procesem vzájemného sbližování západní a východní části Německa. 

Berlínská zeď

©shutterstock.com

Dům historie v Bonnu

V Domu historie v Bonnu si mohou návštěvníci prohlédnout výstavu o průběhu sjednocení Německa v kontextu celoevropského mezinárodního vývoje, a to ve zcela nové vizuální podobě. Nadace kancléře Willyho Brandta prezentuje v Lübecku dvě výstavy s pracovními názvy „Rozdělené město – Berlín 1945 – 1989“ a „Willy Brandt a zeď“.

Gropius Bau

Proslulý berlínský výstavní dům „Gropius Bau“ prezentuje od letošního podzimu do ledna 2020 takzvané „Procházky po zdech“. Tematická výstava s díly asi 30 mezinárodních současných umělců nabízí globální pohled na fyzické a psychologické účinky společného soužití v rozdělených společnostech. Projekt „Propojení Zeleného pásu“ zahrnuje celou řadu aktivit podél bývalé vnitroněmecké hranice, a to včetně 50 exkurzí s průvodcem, několika výletů a interaktivních aktivit v různých regionech „Zeleného pásu“ v souvislosti s přírodou, kulturou a historií. Více informací naleznete na www.visitberlin.de a www. germany.travel

Autor: Německá turistická centrála

Pin It on Pinterest