FC Haleluya

Fotbal je sportem číslo jedna, nenajdeme místo na Zemi, kde by se nehrál. Statistiky uvádějí, že existuje 250 milionů registrovaných hráčů. Afrika je třikrát větší než Evropa a fotbal se tu bere s veškerou vážností na úrovni náboženství.

Pierre Nkurunziza, bývalý prezident Burundi, země ve střední Africe a druhé nejchudší zemi světa, založil vlastní fotbalový klub, který nazval FC Haleluya, a sám v něm měl pozici útočníka. Nkurunziza, nadšený fotbalista a kvalifikovaný fotbalový kouč, zemřel nečekaně v červnu letošního roku ve věku 55 let, příčinou jeho smrti bylo oficiálně srdeční selhání, některé zdroje spekulují o souvislostech s covidem-19. Nkurunziza, přezdívaný „fotbalový prezident“, hru miloval a prohru nenáviděl. Nejednou poslal do vězení kouče ze strany vítězného protihráče, důvodem byla údajná konspirace proti prezidentovi. Pierre Nkurunziza byl proslulý tím, že se svým klubem FC Haleluya a v doprovodu křesťanského sboru objížděl zemi, těžkou hlavu z toho měli místní úředníci, kteří museli postavit týmy hrající proti prezidentovu klubu. Po Nkurunzizově smrti se možná v Burundi změní mnohé, určitě se ale nijak nezmenší láska jeho obyvatel k fotbalu.

Chlapci v Africe o tom zatím nevědí, ale jsou mistry v UPcyklaci, jak označujeme přetváření starých věcí na nové s vyšší přidanou hodnotou. Fotbalový míč si vyrobí z čehokoliv.

Míč jako relikvie

Nejen v Burundi, ale i v dalších zemích střední Afriky, jakou jsou Rwanda a Uganda, si chlapci vyrábějí míče z čehokoliv, co najdou. Materiály na počátku připomínají obyčejný odpad a přeci se z nich dá vyrobit artefakt, který uctívají podobně jako relikvii v kostele. A těch je tu mnoho. Tato část Afriky je protkána sítí misionářů, kteří sem přinesli svoji vizi víry. Setkáváme se tu s nejrůznějšími projevy náboženství. V jeden den lze navštívit gospelovou mši, kdy zpívá celý kostel, a o pár hodin později zažít konzervativní bohoslužbu. Tato pestrost odráží všechny chutě, vůně a barvy Afriky.

1. foto: Cesta na ranní mši v Mubende v Ugandě. Pro místní to je událost, na kterou se vystrojí.

2. foto: Nejstarší chlapec v rodině má to privilegium střežit míč jako vzácnou relikvii. Sice je vyroben z kdečeho,
pro děti má cenu zlata.

Stejně jako se ženy pečlivě chystají do kostela, chlapci si berou to nejlepší na nedělní zápas. Dres se jménem známého fotbalisty je k nezaplacení.

Před kostelem svírá dívka v rukou růženec, zatímco její bratr hraje vedle na hřišti fotbal.

Na ulici se fotbal obvykle hraje s míčem vyrobeným z plastového odpadu. O to větší cenu má ten skutečný, který slouží až do úplného roztrhání.

Vášeň, s níž se hraje fotbal, je přítomná i ve svatostáncích. V jednom z kostelů v Kampale se mladý muž ponořil do zpěvu. Prostor je otevřen nonstop, můžete se přijít pomodlit nebo si jen tak zazpívat.

Katarína Lišková

Profesionáně se věnuje cestování déle než čtrnáct let. Po pětiletém studiu na univerzitě ve španělské Granadě se vydala do Indie a odtud do celého světa. Její dokumentární a reportážní fotografie z Kuby, Íránu a Bratislavy byly oceněny na několika ročnících prestižní fotografické soutěže Slovak Press Photo. Její současné projekty stejně jako předešlou tvorbu najdete na výstavách, které pravidelně pořádá v Česku a na Slovensku. Sledovat ji můžete na jejím instagramovém účtě @staraliska.