Lipsko, Lutherovi navzdory

Lipsko? To brzy zanikne, nechal se prý slyšet německý teolog a reformátor Martin Luther, když se ho zeptali na toto dnes největší saské město. Lipsko a jeho občané podle něj postrádali víru, vše se ve městě točilo jen kolem peněz a s takovou prý zle pochodí. Zatím na jeho slova nedošlo. Obchodům se daří a nevypadá to, že by se na tom mělo něco v blízké době měnit.

Stará radnice v Lipsku v noci / foto shutterstock

Historie krásná a dlouhá

Město v nejjižnější části severoněmecké nížiny založili koncem prvního tisíciletí slovanští osadníci. Od nich pochází i název, který odkazuje k lípě. Už roku 1165 bylo povýšeno na město markrabětem Otou Míšeňským. V dopise zaručil měšťanům práva po magdeburském vzoru, včetně práv na pořádání trhů. Ty se nesměly konat do vzdálenosti jedné německé zeměpisné míle (zhruba 7,5 km) od města. O sto let později markrabě Dietrich z Landsbergu zajistil všem obchodníkům cestujícím do Lipska plnou ochranu osob a zboží, i když s ním byl jejich panovník ve sporu. To vedlo k usazení četných obchodníků v Lipsku. Obchodní zboží tehdy zahrnovalo sledě, látky, víno a pepř. Od té doby význam Lipska coby tržního města jen rostl. Uvádí se, že téměř tisíc let trvající kontinuální pořádání trhů je vůbec nejdelší na světě.

Stará radnice v Lipsku / foto shutterstock

Jakmile se podíváte blíže, zjistíte, že stopy trhů najdete skoro všude. Příkladem může být budova staré radnice. Měšťané si očividně nevzali slova Luthera moc k srdci. Spodní patro stavby dokončené deset let po jeho smrti totiž nesloužilo úřadu, ale bylo pronajímáno obchodníkům. Jak jinak. S přísunem kapitálu z trhů si mohli místní dovolit financovat těžbu rud v nedalekých Krušných horách a neustálé přestavby města.

V roce 1897 se zde konal první vzorkový veletrh s oficiálním katalogem, což mělo na současnou podobu městského centra zásadní vliv. V období od toho roku do začátku druhé světové války vyrostly v centru Lipska desítky veletržních paláců. Nádherné výstavní domy protkané sítí pasáží byly důmyslně vystavěny tak, aby vedly návštěvníky trhů od zboží ke zboží, od obchodníka k obchodníkovi. Nevýhoda? Vzorkové veletrhy se konaly jen dvakrát ročně, takže po většinu roku byla velká část centra nevyužívaná. I tak se to ale místním vyplatilo. Alespoň ta přízemí pronajímali.

Velké a větší

Že udělají obyvatelé Lipska pro obchod vše, dokazuje i osud mnoha pamětihodností. S Lipskem je spojena spousta osobností, například Johann Sebastian Bach, Richard Wagner, Johann Wolfgang Goethe. Tak třeba Wagnerův rodný dům záhy po jeho narození zbořili a na jeho místě vyrostl obchoďák. Pryč je i stará škola sv. Tomáše, kde působil Bach (zbourána roku 1902), a když už jsme u hudby, za oběť stavbě veletržního paláce padla i první hudební konzervatoř. Na Goetheho Fausta alespoň upomíná sousoší v Mädlerově pasáži, která patří mezi vůbec ty nejhezčí ve městě.

Hlavní nádraží v Lipsku / foto shutterstock

Největší hlavové nádraží v Evropě

Mezi první dojmy z Lipska určitě patří, že vše vypadá obří. Přijedete-li vlakem, vystoupíte na největším hlavovém nádraží v Evropě. Čelní budova je dlouhá tři sta metrů. Obrovské prostory nádražní haly sloužily samozřejmě obchodu. Ale velkých věcí je tu víc. Památník Bitvy národů nedaleko centra je vůbec nejmonumentálnějším pomníkem Německa. Budova City-Hochhaus Leipzig je nejvyšším mrakodrapem v Sasku. Nová radnice postavená počátkem 20. století v historizujícím stylu má nejvyšší radniční věž v celém Německu (skoro 115 metrů). Život v Lipsku ale plyne poklidnějším tempem, než by se z výčtu velikostních rekordů mohlo zdát. Město není přecpané turisty, přímo v centru je univerzita, velká část lidí se přepravuje na kolech a místo pásu hradeb je pás zeleně, který tlumí případné zvuky z dopravy. Pokud byste přeci jen chtěli klidu více, je poměrně blízko centra dokonalá městská divočina.

Když jsou veletoky daleko

Lipsko leží na soutoku tří řek, Bílého Halštrova (Weißer Elster), Plesny a Parthe. V centru ale přítomnost vodního živlu takřka nezaznamenáte, musíte za ním pár zastávek tramvají na západ. Hendikepu chybějícího propojení se světem po vodě (i tudy by mohlo proudit zboží) si byli vědomi už ve středověku. Pozdější plány na napojení místních říček na veletoky ale vzaly zasvé. Napojení na Labe, aby ho bylo možno skutečně efektivně využívat, se ukázalo jako velmi komplikované. Propojení se Sálou se jevilo snadnější. Na vlastní stavbu ale došlo až ve 30. letech 20. století a nebyla nikdy dokončena, projekt byl přerušen během druhé světové války v roce 1943. Kanál končí jen 7,5 kilometru od řeky Sály. Po velkých plánech ale zbylo v lipských ulicích zajímavé dědictví – zdánlivě nekonečná síť propojených kanálů. Kdysi sloužily k zásobování města pitnou vodou a dopravě zboží, dnes jsou modrým oživením srdce města. Ještě na konci 80. let byly ale spíše stokou, z četných průmyslových podniků unikaly do vody nebezpečné látky všeho druhu, zpěněná různobarevná voda byla prostá života. Transformace průmysl utlumila, postavily se čističky a zrodil se nápad město přiblížit zpátky k jeho řekám. Postavila se první cyklostezka a následoval dominový efekt rozvoje kdysi průmyslové krajiny. Dnes jsou parcely u kanálů jedny z nejdražších ve městě, vodní cesty slouží k rekreaci, dopravě i sportu.

Plagwitz - Bývalá továrna na barevnou přízi na řece Weiße Elster

Velká proměna

S proměnou kanálů přišla i proměna průmyslových objektů kolem. Ty nejvhodnější byly přestavěny na bydlení. Před architekty stál poměrně velký oříšek, průmyslové haly přeci jen nejsou určeny pro bydlení. Většina bytů jsou dnes proto takzvané lofty. Minimální metráž, ale hodně prostoru do výšky. Němci se ukázali být při využívání bývalých továren velmi kreativní. Každý objekt má svůj zajímavý příběh. Některé fungují dodnes, jen se v nich změnila forma výroby. To je příklad továrny na tramvaje a kolejové jeřáby. K té se dnes sjíždějí milovníci architektury z celého světa. Ne kvůli továrním budovám, ale kvůli moderní kulovité přístavbě, postavené podle návrhu oceňovaného brazilského architekta Oscara Niemeyera. Kuriózně přilepená koule slouží jako rozšíření populární kantýny v přízemí. Právě jejímu šéfkuchaři chtěl prý majitel továren udělat radost, když viděl, že ho vaření každodenních hotovek už moc neuspokojuje. V kouli se tak každý týden konají speciální události. Můžete se jich účastnit také, jen čekací doba je opravdu dlouhá, tak si raději pospěšte zapsat se na seznam.

Panorama Lipské bavlnárny

Povedená transformace

Z kdysi druhé největší německé továrny na tapety z roku 1873 je dnes kreativní centrum. Typický objekt je očištěný jen od toho nejhoršího nánosu špíny, aby mohl sloužit všem lidem kreativních povolání. Mohou tak vedle sebe fungovat módní návrháři, grafičtí designéři i výrobce kánoí. Nechybí pohodová kavárna v přízemí.

Vůbec největší transformační projekt v Lipsku se odehrál v bývalé přádelně bavlny (Baumwollspinnerei). Továrna z roku 1881 byla počátkem 20. století největší zpracovatelnou bavlny v Evropě (má rozlohu 100 tisíc m²), nyní je využívána jako tvůrčí a výstavní místo současné kultury a umění. V areálu se nachází jedenáct galerií, ateliéry, dílny, architekti, designéři, módní návrháři, výtvarné potřeby, divadelní soubor Spinnwerk, mezinárodní centrum tance a choreografie, tiskárny, vydavatelství, kino, galerie a další organizace. Začalo to přitom náhodou, největší zásluhu na přeměně měl majitel areálu, který ji umožnil namísto toho, aby se z továrny stalo všední logistické centrum. Areál je zajímavý i tím, že zahrnoval všechny možné objekty včetně bydlení nebo zahrádek podobné těm z Baťova Zlína nebo Schichtova Střekova. Kde se bydlelo kdysi, bydlí se i nyní. Procházet se areálem i galeriemi můžete zdarma, milovníci umění mohou jen jásat.

Prohlídka uměleckého centra v Lipsku

Důvodů, proč navštívit Lipsko, je mnoho. Stále je hostitelem významných veletrhů. Můžete pátrat po stopách Bacha nebo Goetheho. Užijete si ho jako milovníci hudby i výtvarného umění. Rozvíjí se kulinářská scéna, zajet můžete na špičkový fotbal. Je vhodné pro rodiny s dětmi i pro sportovně založené, protože zmíněné kanály volně navazují na jezera v oblasti Neuseeland, která vznikla zatopením bývalých hnědouhelných dolů. Lipsko je hodnoceno jako město s nejvyšší kvalitou života v celém Německu a má jednu z nejlepších evropských zoo. A co víc, leží nedaleko našich hranic, autem i vlakem jste tam za chvíli.