Ostrovy rytířů 1.část

Články z časopisu, Inspirace na cesty

7.

července, 2021

Jako skála vystupuje z hlubin Středozemního moře. Strategická poloha, nad níž tři sta dní v roce svítí slunce, byla důvodem, proč v běhu dějin chtěli mít různí dobyvatelé klíč k Maltě. Nejmenší stát Evropské unie ovšem tvoří několik ostrovů, kamenná Malta a zelené Gozo představují ideální kombinaci k objevování. 

Traduje se, že Valletta, hlavní město Maltské republiky, je s necelými sedmi tisíci obyvateli nejmenším městem s největší koncentrací památek na světě. Je to maličká metropole, zapsaná na Seznamu UNESCO, a i v jejím případě platí, že co je malé, to je hezké. Pestré a mnohdy dramatické dějiny Malty jsou propleteny historií řádu johanitů, kteří opustili ostrov Rhodos poté, co byl dobyt tureckým sultánem. Svůj nový domov našli na ostrově věčného slunce, kde se z nich stali maltézští rytíři. Dnes patří mezi nejstarší katolické řády. Jeho členové, mezi nimiž jsou i ženy, už neválčí, ale věnují se výhradně charitativní činnosti. Jeden z projektů řádu nese název Meals on Wheels, kdy nemocným či pohybově handicapovaným rozvážejí jídlo, tráví s nimi čas a podporují trénink psů pro nevidomé. Své poslání pomáhat všem potřebným bez rozdílu naplňují nepřetržitě déle než devět set let.

 hlavní město Valletta – foto shutterstock

historický průvod Valleta – foto shutterstock

Soumrak rytířů

Černým dnem v kronice maltézského řádu byl devátý červen roku 1798, kdy se francouzská armáda v počtu 34 tisíců mužů, vedená Bonapartem, vylodila na březích Malty. Napoleon Bonaparte, Korsičan sice malý vzrůstem, ale velikán na poli vojenské strategie, se rozhodl, že si podrobí Maltu a s ní řád rytířů svatého Jana. Poháněn úspěchem svých vítězných tažení po Evropě toužil posunout své dobyvatelské cíle za hranice starého kontinentu. Přesvědčil francouzskou vládu, aby financovala jeho výpad do Egypta, jenž měl narušit obchod mezi Británií a její nejbohatší kolonií Indií. Cestou do Egypta by si podrobil Maltu, jež by mu sloužila jako opěrný bod, a Francie by tím získala mocenskou převahu ve Středomoří.

 staré dřevěné dvěře s Malteským křížem –  foto shutterstock

Na svaté se nesahá

Po vylodění Francouzů nastala panika. Velmistr řádu Ferdinand von Hompesch okamžitě svolal válečnou radu. Rytíři francouzského původu ovšem odmítli vztáhnout ruku na své krajany a většina Malťanů nebyla ochotna riskovat život vůči přesile. Napoleonova vojska se rychle vypořádala s opozicí a podrobila si Maltu během dvou dní. Řád byl donucen ke kapitulaci a tím se na ostrově uzavřela kapitola maltézských rytířů, kteří ho spravovali 268 let. Francouzi se ale z vítězství radovali pouhé dva roky. Na maltézský odpor narazili ve chvíli, kdy začali rabovat kláštery, aby z uloupeného zlata a stříbra financovali egyptskou výpravu. „Malťané nejsou náboženští fanatici, ale jakmile jim sáhnete na to, co je jim svaté, koledujete si o křížovou výpravu,“ říká se smíchem průvodce Stephen. Na pomoc Malťanům přispěchali Britové a ostrov se dostal pod jejich správu. „Máme náturu Siciliánů, ale chováme se jako Britové,“ dodává Stephen. Britský vliv je nepřehlédnutelný, jezdí se vlevo, úředním jazykem je vedle maltštiny angličtina. Malta se také řadí k nejpopulárnějším destinacím, kde si na jazykových kursech pilují angličtinu zahraniční studenti. Děti nosí školní uniformy, stojí tu červené telefonní budky, poštu házíte do stejných schránek jako Britové, jsou zde typické anglické pivnice a bary, například Bar princezny Diany. 

 hlavní město Valletta – foto shutterstock

Nedobytná pevnost

Samotná Valletta dostala jméno podle velmistra řádu Jeana Parisota de La Valette, jenž si vysnil město, jehož opevnění a způsoby zabezpečení nebudou mít v tehdejším křesťanském světě obdoby. Měl ještě v živé paměti události z Velkého obléhání v roce 1565, kdy velel obraně ostrova před silným nájezdem osmanské armády, výsledek pět měsíců trvajícího obléhání skončil překvapivým tureckým fiaskem. Malťané si tuto událost již nikdy nechtěli zopakovat a z Valletty vytvořili dokonalou pevnost, která pozdějším vlivem baroka ještě zkrásněla. Její tvář formovali také Francouzi a Britové. Největší ve městě je Velmistrův palác, dnes zde sídlí prezident republiky. Část paláce slouží jako muzeum. K vidění je například kolekce historických zbraní, patřící k nejvzácnějšímu evropskému dědictví.

 hlavní město Valetta – foto shutterstock

Valletta se ale neuzavřela v majestátních hradbách své minulosti, je také živým městem otevřeným současným trendům. To je patrné při pohledu na architektonicky smělou budovu maltského parlamentu z dílny italského architekta Renzo Piana. Ve městě působí inovativní šéfkuchaři, v zapadlých uličkách najdeme trendy bary a kavárny, noční život divoce tepe. Čtenáři Condé Nast Traveler zvolili v prestižní mezinárodní soutěži Vallettu jako páté „Nejlepší malé velkoměsto“ na světě. A nemůžete tu zabloudit. Valletta byla prvním evropským městem, jehož ulice byly navrženy pravoúhle jako na newyorském Manhattanu. Dobrý způsob poznávání města je nasednout do dghajsy, tradičního vodního taxi, a vidět mocné hradby Valletty tak, jako dřívější nájezdníci.

 Typické rovné ulice s barevnými balkóny, Valletta – foto shutterstock

 hlavní město Valletta – foto shutterstock

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Pin It on Pinterest

Shares
Share This