Sekvoje, tisíciletí giganti

Články z časopisu

17.

listopadu 2020

Národní park Sequoia a Kings Canyon je země gigantů, sekvojí, nejmohutnějších živých organismů na zemi. Sekvoje sice nejsou nejstaršími stromy na světě, ale s jejich délkou života až 3000 let již můžeme mluvit o biblickém věku. Mezi tyto stromové pamětníky ale počítáme nejen sekvoje, ale též sekvojovce.

Nevhodné pro obchod

Území, které nyní tvoří národní park Sequoia, bylo původně domovem indiánů Monachee (nebo Západní Mono), kteří žili především v podhorské části povodí řeky Kaweah. V letních měsících putovali přes průsmyky a obchodovali s kmeny na východní straně hor. Dodnes lze na několika místech parku najít skalní malby. Dalšími jejich stopami jsou prohlubně ve skále používané při mletí žaludů, hlavní potraviny lidu Monachee. Prvním bílým osadníkem, který se zde usadil, byl Hale Tharp. V roce 1858 si svůj domov vystavěl přímo v dutém kmeni padlého sekvojovce V Giant Forest. Dodnes lze toto „stavení“ obdivovat na jeho původním místě. Tharp sice nechal svůj dobytek pást hned vedle na louce Log Meadow, ale choval úctu k velkolepému okolnímu lesu a vedl jedny z prvních bitev proti kácení sekvojovců. Jeho úsilí zachránit obří sekvojovce se zpočátku setkalo jen s omezeným úspěchem. V 80. letech 18. století založili bílí osadníci toužící po utopické společnosti Kaweah Colony, která se hospodářsky orientovala na obchod se sekvojovým dřevem. Na rozdíl od příbuzných pobřežních sekvojí vždyzelených, dřevo sekvojovců obrovských se ukázalo náchylné ke štípání, a tudíž nevhodné pro obchod. Tisíce stromů byly nicméně pokáceny, než těžba konečně ustala.

Největší tlouštíci

V roce 1890 byl vyhlášen Park Sequoia jako druhý v pořadí mezi americkými národními parky. Jeho založení podporovali lidé, kteří si přáli zachránit sekvojové lesy před vykácením a zachovat povodí důležitých řek. Sequoia je původně jméno amerického domorodého náčelníka, který vymyslel abecedu indiánského kmene Cherokee. V roce 1890 vznikl ještě další národní park, určený k ochraně sekvojových stromů – Grant Grove. Když pak byl v roce 1940 slavnostně otevřen národní park Kings Canyon, stal se Grant Grove jeho samostatnou součástí. Celková rozloha parků představuje 3 479 km², se sekvojovci, dubovými a jehličnatými lesy, malebnými řekami a kaňony a velkolepými vrcholy hor Sierra Nevada. Ostatně v pohoří Sierra Nevada se nachází ty největší „tlouštíci“, je zde i padlá sekvoje jménem Tunnel Log do níž je vyhlouben tunel pro auta. Před 60 miliony let byly sekvoje rozšířeny mnohem více, ale v důsledku důrazné změny klimatu před zhruba 2,5 miliony lety téměř 40 druhů sekvojí vyhynulo a jejich výskyt se podstatně zmenšil. Dnes je na světě posledních 75 sekvojových lesů.

Stopy ohně

Krátce na to, co byly tyto stromy objeveny, začali lidé potlačovat přírodní ohně, a to v dobře míněné snaze je ochránit. Následkem toho se na zemi začala kupit tlustá vrstva jehličí a větví a vzrostlé stromy redukovaly sluneční svit. Tím pádem se rychle rozšířily ostatní druhy stromů, které snášely dobře stín, soutěžily o vlhkost a pro sekvojová semínka začalo být nemožné klíčit. Jenom blesky způsobovaly požár, který redukoval ostatní zeleň, spálil nežádoucí podrost, zbytky stromů i vrstvu jehličí a zanechal tenkou vrstvu popela bohatého na živiny. Navíc díky teplu z ohně dozrála některá ještě zelená semínka, což způsobilo sprchu čerstvých semínek, které padly na perfektně připravenou půdu. Když pak přišla zima, všechno zakryl sníh. A ten pak na jaře roztál a ve spojení se sluncem, vlhkostí, čerstvými semínky a popelem vznikla ideální kombinace pro růst nových sekvojovců. Tato závislost na přírodních ohních, na kterých závisela reprodukce sekvojovců, nebyla až do raných 60. let pochopena. Nyní jsou ohně uměle zakládány pod dozorem strážců, proto skoro všechny sekvoje v parku nesou stopy ohně. U největších sekvojí je kůra až 60–90 cm silná a dovede chránit strom i při ničivých požárech.

Generál Sherman

Sekvojovce obrovské patří ke stromům s největším objemem na světě. Nejsou nejvyšší ani nejstarší, ale mají tak mohutné kmeny, že se jim žádné jiné nevyrovnají. „Když jsem vstoupil do té vznešené divočiny, bylo již navečer. Narůžovělé siluety stromů zářily, zdálo se, že mlčky přemýšlejí, že se s pokorou dvoří slunci. Procházel jsem mezi nimi opatrně, naplněn úctou,“ napsal před více než sto lety John Muir, americký přírodovědec, spisovatel a zastánce ochrany divočiny ve Spojených státech, který přespával v Tharpově sekvojovém příbytku. A pokud někomu přijde Tharpův příbytek v sekvoji velký, ať se připraví na Generála Shermana. Váží 1 256 tun, průměr jeho kmene je u země 11 metrů a korunu má v závratné výši 83 metrů. Stáří stromu se dohaduje na 2 300 až 2 700 let. A obsahuje téměř 1 500 kubíků dřeva. V roce 2006 se z něho odlomila největší větev – měla v průměru přes 2 metry a dlouhá byla přes 30 metrů, tedy větší než většina stromů. Od stromu Generála Shermana vede okružní stezka Congress Trail k sekvoji Generála Lee, a pak ke skupině stromů House Group a Senate Group. Pokračuje kolem sekvoje President Tree s odbočkou ke stromu, pojmenovanému po náčelníkovi Sequoyah. President Tree je čtvrtý největší sekvojovec, zatímco strom Generála Lee měří „jen“ 76 metrů. V roce 1940 byla tradice pojmenovávání stromů podle slavných osobností přerušena.

Text a foto: Lenka Vaňková, Shutterstock.com

Pin It on Pinterest

Shares
Share This