Země Keltů

Články z časopisu

9.

října 2020

Keltové, jak tajemně to zní… Lidé, o kterých dodnes nevíme úplně vše, a stále nás fascinují. Objevili se a po čase zase zmizeli. To je zvláštní. Je i zajímavou otázkou, co byli zač, ostatně Keltové jim říkáme až my, oni sami se tak nenazývali. Odešli ze své země Keltů, vyhladili je jiné kultury, asimilovali se, nebo se jenom milovali a jsme to stále my?

Veškeré informace o Keltech dnes máme z původních zápisků Řeků a Římanů, nebo z archeologických nálezů. Bohužel pro naše poznání této dávné kultury to stále nemusí být plně určující. Proč? Sami Keltové veškeré své znalosti, legendy a historii nezapisovali, vše se předávalo ústně. Víme, že vymysleli kupříkladu hrnčířský kruh, kosu, srp, žací stroj, visací zámek či zavírací špendlík. Keltové těžili zlato a různé rudy a jsou pro ně typické černé náramky z takzvané švartny. Ale to jsou jen částečné informace. Když došlo ke konfrontaci s Řeky či Římany, tak byli popisováni z pohledu jiné kultury. Tudíž také zprávy o krvelačnosti a drsnosti Keltů z úst lidí, kteří mají jinou kulturu a mentalitu, je třeba brát s nadhledem. Ano, můžeme na základě faktů vypracovat teorii, která zní logicky a věrohodně, ale s jinou interpretací stejných faktů může být všechno jinak. Co tedy o Keltech víme?

Byli nebo nebyli?

Zdánlivě jednoduchá otázka, kdo byli Keltové, jde zodpovědět velice obtížně. Jak vznikla představa, že tady byli? Kdo vlastně může říct, kdo byl Kelt, a kdo nebyl? To je zrovna tak těžká otázka, jako dnes říct, kdo je Američan nebo kdo je Francouz. Dnes se vědci shodují, že není rozhodující, jak člověk vypadá nebo jakou řečí mluví, ale jak se cítí. Jistě uznáte, že to z mečů a spon nevykoukáme. Jestliže Římané napsali, že za Alpami žili kmeny Keltů, stále nevíme, jestli ti lidé k takovým kmenům opravdu sounáležitost cítili, jestli mluvili svým jedním, keltským jazykem. Nejvíce informací tedy máme od Římanů, hlavně pak od Julia Cézara a jeho knihy Zápisky o válce Galské. Keltové byli podstatně vyšší a silnější než římští vojáci. A on je musel před každou bitvou skoro přesvědčovat, že nevadí, že jsou větší a silnější, protože Římané umějí lépe bojovat, jsou lépe vycvičeni, takže je porazí, což byla samozřejmě pravda. Ale i z písemných pramenů víme, že skutečně byli modroocí, světlovlasí, urostlí a silní a tak dále, ale o jejich zvycích a myšlení víme pramálo.

Doba Keltů

Nejzazší kořeny Keltů sahají přinejmenším do období kolem poloviny 2. tisíciletí před Kristem, ale jejich zlatý věk nastal šest set až sto let před Kristem. Vytvořili kulturní společnost, razili mince duhovky a zakládali oppida, opevněná hradiště, kde měli možnost případné obrany před útočníky. Přestože není jisté, zda všechny kmeny měly stejný rasový původ, vyspěly postupně v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a náboženstvím, nikdy však nevytvořili jednotný stát. Bohužel každý kmen měl tendence podmanit si ten sousední a semknout se dokázali jen při vážném válečném ohrožení. Takové například představovala armáda Římanů. V praxi to znamenalo, že se průběžně oslabovali v malých bitvách mezi sebou, a když v prvním století před Kristem došlo na finální zteč, Římanům podlehli. Nicméně svou stopu zanechali dodnes a mají své následovníky. Nahlédnout do keltských zvyků a tradic můžete v Zemi Keltů, archeoskanzenu v Železných horách v Nasavrkách, kde parta nadšenců představuje keltskou kulturu již čtrnáct let. Jejich cílem je vybudování rekonstrukce keltského oppida, pravěkého města, spadajícího do období přibližně 1. století před naším letopočtem. Vzhled staveb včetně rozmístění je založený na soudobých archeologických poznatcích.

Keltské svátky

Vstupní brána a navazující kamenné opevnění má svoji předlohu v nedalekém oppidu České Lhotice. Konstrukce obytných budov vycházejí z nálezových situací v Čechách. Menší, především hospodářské objekty jsou navrženy s ohledem na technologické možnosti našich předků a dle znalostí typově srovnatelných staveb. I přes úsilí vycházet z dostupných vědeckých poznatků a použít přiměřené technologie a postupy je stávající podoba tohoto keltského sídliště jen jednou z možných interpretací. Na výstavbě se významnou měrou podílí dobrovolníci, část je vytvořena experimentálně. Země Keltů zahrnuje území města Nasavrky a jeho blízké okolí tvořené nádhernou přírodou Železných hor. Má osobní zkušenost je taková, že nadšení zdejších členů je tak podmanivé, obzvláště během keltských svátků Beltain, Samhain, Imbolc a hlavně Lughnasad, že pokud se mu poddáte, během chvilky se přepravíte do úplně jiného věku. Věku pravých Keltů.

Foto: Jaromír Zajíček (fotozajda.cz) a Martin Dlouhý

Pin It on Pinterest

Shares
Share This