Tehdy, před 50 lety, se v Ománu začal rodit zázrak. Obyvatelstvo bylo z 99 % negramotné, hermeticky izolované od okolního světa. Do jediné školy mohlo ročně nastoupit sotva 25 chlapců z celé země. V nemocnici měla nejvyšší odbornost zdravotní sestra a o asfaltové silnici si Ománci mohli nechat jenom zdát. To se ovšem velmi nelíbilo mladému Kábúsovi, který se právě vrátil z vojenských studií v Anglii a služby u britské armády. Počáteční nespokojenost rychle přerostla v touhu po změnách, které 23. července 1970 vyústily v nekrvavý palácový převrat, při kterém třicetiletý Kábús svrhl svého otce a ujal se vlády nad Ománskou říší. Tento den vešel do ománských dějin jako počátek doby Renesance.
Po nástupu na trůn čekala sultána Kábúse řada zásadních politických rozhodnutí, mezi nimiž si za hlavní cíl vytyčil sjednotit Sultanát Maskat a Imamát Omán pod novým názvem Ománský sultanát. Nucen byl také potlačit dafárské povstání, podporované z Jemenu. Po nastolení míru v celé zemi se soustředil na reformy, ke kterým mu pomáhaly zisky z nalezišť ropy a zemního plynu.
Ilustrační obrázek
Jedenáctiletý Kábús
Věděl, že jakýkoliv rozvoj je odvislý od elektrifikace a dobře fungující dopravní infrastruktury, soustředil se proto na výstavbu masivní distribuční sítě. Elektřinu zavedl i do každé vísky, v posledních letech zprovozňoval stovky kilometrů úžasných vysokokapacitních dálnic ročně.
Budování jednoho z ropovodů
Za nejvyšší prioritu ovšem od počátku své vlády považoval vzdělanost. Začal proto budovat vzdělávací soustavu základních a středních škol, jejímž vrcholem bylo v roce 1986 otevření první moderní univerzity na Středním východě Sultan Qaboos University, která byla v roce 2020 zařazena mezi nejlepších 1000 univerzit na světě.
Veškerou následovnou pozornost vrhl na hospodářský rozvoj země a diverzifikaci ekonomických příjmů. Postupně zmodernizoval přístavy v Salála a Sohar, a otevřel několik speciálních a svobodných ekonomických zón v Salála, v Sohar a na řadě dalších míst. Mezi všemi ovšem vévodí unikátní projekt Speciální ekonomické zóny Dakm, kam sultán Kábús soustředil veškerý petrochemický průmysl a zpracovatelský průmysl nerostných surovin.
Ilustrační obrázek
Mešita sultána Kábúse
V posledních letech se také zaměřil na intenzivní rozvoj turistického ruchu, především masivní podporou výstavby ubytovacích kapacit a služeb, které každý zahraniční návštěvník na dovolené očekává. V roce 2019 Omán navštívilo 3,5 milionu zahraničních turistů a díky vizionářství Jeho Veličenstva právě teď přichází doba slávy Ománu, kterou o navštívené zemi šíří každý návštěvník, který se zde zdržel, byť jediný den.
Příjmy z ropy a zemního plynu mu umožnily oživit pohádky Z tisíce a jedné noci, což oceňují také především čeští turisté, kterých oproti 3000 v roce 2015 Omán navštívilo přes 60 000 v roce 2019. Je to okolo 61 % všech Čechů, mířících do zemí Perského zálivu, to je do Ománu, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Saúdské Arábie, Bahrajnu a Kataru.
Ilustrační obrázek
Panoramatický pohled na Maskat, hlavní město Ománu
Bůh si jej vyžádal 10. ledna 2020, tedy pouhých několik měsíců před padesátým výročím doby Renesance, která navždy změnila osud všech Ománců, a která v dějinách pětitisícileté Ománské říše zůstane navždy zapsaná zlatým písmem jako čas vrcholného rozkvětu.
Zjistěte více na:
https://www.national-day-of-oman.info
Nebo zkoukněte toto video...
Ilustrační obrázek
Ivo Vaněk