Černá Hora, perla Balkánu

Inspirace na cesty

25.

leden, 2022

Montenegro alias Černá Hora dlouho žila ve stínu pro Čechy atraktivního Chorvatska, které je jejím západním sousedem. Navíc Černá Hora je od České republiky dále a tak pohodlní Češi radši při cestě k moři spustili kotvy již na Istrii, v Zadaru, Šibeniku, Splitu nebo Dubrovníku. Ovšem velice prohloupili. Černá Hora je často považována za novou „nejmódnější“ destinaci. Na rozdíl od řady jiných „nových“ destinací nemají v Černé Hoře ve zvyku obtěžovat či šidit návštěvníky, většinou se dočkáte spíše medvědího objetí než otravného nadhánění. Ať už si bude cestovatel užívat horalské pohostinnosti či přímořské družnosti, musí očekávat to nejvřelejší přijetí, nejvelkorysejší pohostinství a nejméně pětikilový váhový přírůstek, tady prostě rádi krmí.

Sveti Stefan vesnička, Budva

Koncentrovaná krása

Od začátku na konec neměří černohorské pobřeží ani 300 kilometrů, ale tento úsek zahrnuje jednu z nejkrásnějších přímořských scenerií v Evropě. Hory se z křišťálového moře tyčí tak, že starobylá opevněná městečka navrchu si špičky nohou smáčejí ve vodě, jako by byla na prázdninách. V létě je celá krajina provoněná divokými bylinkami, jehličnany a středomořskou květenou. Když pláže zavalí východoevropští turisté, může se jim neohrožený cestovatel snadno vyhnout, pokud vyrazí mimo prošlapané stezky do drsných hor či do mnoha městeček a vesnic, kde žijí obyčejní Černohorci běžný život. Pěšky, na koni, horském kole či kajaku se dá vydat do nějakého zapomenutého koutu, který bude mít světoběžník s velkou pravděpodobností sám pro sebe. A to vše a mnohem více je vtěsnáno do země pětkrát menší, než je Česko.

 město Kotor v létě, Černá Hora

 město Kotor

Kotor a jeho Boka

Cesta proti proudu času do Evropy opevněných měst s vodními příkopy, stinnými uličkami a kostelem na každém náměstí, to je město Kotor. Kotorské staré město možná není tak působivé jako dubrovnické a nablýskané jako budevské, ale působí živěji, a také dramatičtěji. Kotor leží v Boce Kotorské což je záliv o kterém se mluví jako o nejjižnějším evropským fjordem. V těchto místech však ledovec nikdy nebyl, jedná se pouze o zatopené ústí řeky. Pod hladinou jsou říční naplaveniny a zbytky někdejšího koryta. V Boce Kotorské je celkem devět ostrovů, Prevlaka, Mamula a Vavedenje se nachází na začátku zálivu. Gospa od Milosti, Sveti Marko, Ostrov květin a Zanoetni Školjic lze nalézt v Tivatském zálivu, Krtoljska uvala, Gospa od Škrpjela a Sveti Đorđe se nacházejí v Risanském zálivu. Hloubka zálivu se mění v závislost na vzdálenosti od otevřeného moře. Zatímco velké části Tivatského zálivu jsou hluboké pouze 10–25 metrů, podstatná část zálivu u Herceg Nového je hluboká více než 50 metrů. Hloubka Risanského a Kotorského zálivu se pohybuje opět v hodnotách okolo 10–20 metrů.

 městečko Stari Bar, Černá Hora

Do Baru

Zatímco v moderním průmyslovém městě Baru mnoho zajímavostí není, kousek dál ve vnitrozemí se ukrývá poklad. Starobylé sídlo Stari Bar. Stari Bar tvoří zříceniny starobylého města, které bylo předchůdcem dnešního moderního přístavu Bar. Ruiny jsou ze tří stran obklopeny horskými svahy. Název města souvisí pravděpodobně s polohou naproti italskému Bari, které leží na druhé straně Jadranu. Stari Bar býval sídlem Ilyrů i Byzantinců. Opevnili ho Benátčané, což nezabránilo jeho dobytí Turky, kteří jej také při svém odchodu v roce 1878 poničili. Přesto se zčásti zachovaly, například křivolaké uličky, hradby, turecké lázně, kostely, zvonice i akvadukt. A dalším místem, které také stojí za zmínku je vesnička Sveti Stefan. Původně se jednalo a malou rybářskou osadu s kamennými domky na skalnatém ostrůvku nedaleko pobřeží. Založili ji v 15. století Černohorci. Podle legendy založil Sveti Stefan klan Pastrovićů, který v polovině 15. století pomáhal bránit město Kotor od nájezdů Osmanské říše. Turci byli z města v Boce kotorské vyhnáni a Černohorci získali značnou kořist. Za uloupené peníze nechali na skalním ostrohu zbudovat pevnost, která by chránila pobřeží před Turky a Piráty.

  Skadarské jezero – ruiny pevnosti / věznice Grmozur

Kouzlo vody

Největší balkánské jezero, Skadarské, o něž se dělí Černá Hora s Albánií, je sídlem mimořádně rozmanité ptačí říše. Na černohorské straně zahrnuje národní park ostrovní kláštery, staré kamenné vesnice proslulé vínem a hadí smyčky řeky Crnojevića. Ta stéká z hor a cestou k jezeru se líně klikatí polštáři leknínů kolem dvou kuželovitých vrchů, jimž místní láskyplně říkají „Sofia Loren“. Jde o krasové jezero, což mu v rámci původu dává nádhernou čistou vodu, a je největším jezerem na Balkáně. Na jezeře se nachází několik ostrovů. Největší je Vranjina v deltě Morači. Dále to je bývalé ostrovní vězení Grmožur, bývalá ostrovní pevnost Lesendro a menší ostrovy Starčevo, Korn, Beška, Omerova gorica, Krajinské souostroví, které zahrnuje 50 menších ostrůvků. K ostrůvku Grmožur a vězení, traduje se, že aby se snížil počet strážných, na něj zavírali jen neplavce, tak se nemohlo stát, že by vězeň uprchl. Nicméně jednomu se to povedlo. Vychytrale vyndal dřevěné dveře z pantů a na nich se dostal jako na voru až na břeh.

Djurdjevićův most vede přes řeku Taru

Krása jménem Durmitor

Impozantnost šedých vrcholů pohoří Durmitor se odráží v osmnácti ledovcových jezírcích, jimž se říká „horská oka“. Největší a nejpůvabnější je Černé jezero. K jezeru se dá dostat snadno a procházet se po jeho březích je příjemné, ostatní odlehlejší jezera vyžadují delší výpravu po pěších stezkách parku. A pak je tu jedna z nejkrásnějších a nejčistších řek Evropy, Tara. Řeka stvořená pro koupání a rafting.

 městečko Budva

Centrum Budva

Opevněné místo v lokalitě současného historického centra Budvy existovalo již v dobách antiky. Založeno bylo nejspíše na ostrově, který byl později spojen s pevninou šíjí; ať už uměle vybudovanou, nebo přírodním způsobem vytvořenou. Řečtí kolonisté, kteří patří mezi nejstarší obyvatele Budvy, však v případě tohoto města neustále čelili nájezdům ilyrského (předslovanského) obyvatelstva, což značně omezovalo možnosti rozvoje vzdáleného přístavu. Budva se díky tomu nemohla stát dobře prosperujícím městem, nicméně již v 6. až 5. století před Kristem zde existoval živý trh, obchodující s dalšími přístavy ve Středozemí.

foto Shutterstock

Kika Šrédlová

Martin Dlouhý

Martin Dlouhý je fotografem, redaktorem magazínu Koktejl a cestovatelem. Za svou kariéru navštívil skoro všechny státy Evropy, sever Afriky a Indonésii. Kromě cestopisných článků realizuje rozhovory a píše také na témata historie, vědy, přírody, gastronomie či enologie.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Pin It on Pinterest

Shares
Share This