Egypt, země pyramid

pyramidy v Gíze

Lákadlo Egypta

Pyramidy v Gíze a Sfinga jsou symbolem Egypta a největším lákadlem pro návštěvníky této destinace. Ostatně jde o poslední původní existující div světa. Jsou jednou z nejslavnějších historických památek na naší planetě vůbec. V dávné minulosti bývalo toto místo monumentálním pohřebištěm významných osobností tehdejší společnosti, především pak samotných panovníků. Asi nejznámější je Cheopsova pyramida, která se tyčí do výšky necelých 140 metrů. Dodnes vedou vědci diskuse o tom, jak vlastně byly takové kolosy před více než 4,5 tisíci let vůbec postaveny. Údajně byly používány válce a soustavy pák, kterými byly na sebe skládány kameny, jež pak utvořily až 6 milionů tun těžký gigant.

Asi nejznámější stavbou celého komplexu je Sfinga. Tato obrovská socha ležícího lva s lidskou hlavou je strážcem tohoto zádušního místa mrtvých. Královské pohřebiště v Gíze, ležící dnes prakticky na předměstí Káhiry, je místem odpočinku panovníků 4. dynastie a jejich dvora. Prvním faraonem, který si vyvolil Gízu k vybudování své hrobky, byl Cheops. V dobách své největší slávy byla Cheopsova pyramida obložena deskami z bílého vápence, který výborně odrážel sluneční světlo a vyvolával tak dojem, že pyramida září.

sfinga v Gíze

Sfinga

Velká Sfinga v Gíze. Starověcí Egypťané ji nazývali Hor-em-Akhet neboli Hór (staroegyptský bůh nebes, slunce a světla) na obzoru. Arabové jí přezdívali Abú’l-Haul, tedy Otec hrůzy. Není divu. Obřími rozměry přitahuje kolos u pyramid ve městě Gíza lidské oči po tisíciletí. Největší socha starověkého Egypta je vytesaná z jednoho skalního bloku. Na délku měří sedmdesát metrů, na výšku dvacet. Tlapy má delší než autobus, hlavu jako malý domek. Hledí přímo k východu, ocas obtočený kolem pravé zadní tlapy, přikrčená a připravená ke skoku, jak dlouho už? Na toto téma se vedou vášnivé diskuse mezi archeology, geology, spisovateli, fantasty a snílky. Podle nejčastěji uznávaných teorií byla chiméra se lvím tělem a lidskou hlavou postavena v období pyramid. Tvrdí to i renomovaný americký archeolog Mark Lehner, jenž jejím mapováním strávil pět let života. Archeolog Lehner je přesvědčen, že Sfingu nechal před 4500 lety postavit faraon Rachev, stavitel druhé pyramidy v Gíze.

Geolog Robert Schoch a spousta jeho kolegů se však domnívají, že socha je daleko starší, možná až 12 000 let. Sfinga vznikla tak, že dělníci napřed vylámali do vápencového podloží příkop ve tvaru podkovy. Uprostřed něj vytesali vlastní sochu a z vytěžených kamenných bloků postavili chrám u jejích tlap. Mimochodem dodnes není jasné, jak to udělali. Některé bloky váží 200 tun. Přemístit je a přesně k sobě poskládat, s tím by měli dost práce i současní inženýři s nejmodernějšími jeřáby.

Plavba po Nilu

Nil je nejdelší řekou Afriky a historicky byla považována za nejdelší řeku na světě, ačkoli výzkumy naznačily, že řeka Amazonka je o něco delší. Co do metrů krychlových a ročního průtoku patří Nil mezi nejmenší na světě. Měří asi 6 650 km a jeho povodí pokrývá jedenáct zemí: Tanzánii, Ugandu, Rwandu, Burundi. Nil je životodárnou tepnou Egypta, která napájí celou zemi od jihu k severu. Pouze při plavbě po této řece můžete pochopit její význam a krásu, pouze z lodi můžete některé památky ocenit tak, jak architekt zamýšlel. Nejpomalejší a nejpoklidnější způsob dopravy nabízejí plachetnice, ale kouzlo řeky můžete letmo poznat dokonce i z paluby mnohopodlažního plovoucího hotelu. Díky této řece vzkvétala civilizace Egypta.

Ještě v 19. století nebyl pramen Nilu znám, protože ležel v tehdy neznámé „Černé Africe“. Objevení přišlo až s rozvojem průzkumných objevů v této oblasti. Za zdroj Nilu bývá často označováno jezero Ukerewe, ale to samo má řadu přítoků nezanedbatelné délky. Nejzazším zdrojem Nilu je burundská řeka Ruvyironza, větev řeky Kagera, která po 690 km dospěje do jezera Ukerewe. Pramení na Východoafrické vysočině východně od jezer Kivu a Tanganika. Každopádně plavba po Nilu je zážitkem na celý život.

Luxor

A mnohem víc

Nil, pyramidy a sfinga není to jediné, co lze v Egyptě spatřit. Tím, že se touto zemí prohnala pro nás základní historie, je tu spousta destinací. Například hora Sinaj. Hora Sinaj sice není nejvyšší z rozeklaných vrcholů Sinajského poloostrova, je však nejposvátnější. Je poutním místem pro židy, křesťany i muslimy. Na úpatí hory stojí klášter svaté Kateřiny, jehož masivní byzantské opevnění je postaveno na místě, kde Mojžíš údajně spatřil hořící keř.

chrám v Karnaku

Nebo chrámy v Karnaku, jeden z největších náboženských komplexů na planetě, jsou sérií chrámů a svatyní zasvěcených místní božské trojici a byly zkrášlovány více než 1000 let. A pak jsou tu Théby… Hrobky v Údolí králů v Luxoru byly kdysi zaplněné poklady a jejich chodby a pohřební komory jsou stále vyzdobeny tajemnými nápisy, které měly usnadnit přechod do posmrtného života. Nedaleko královských hrobek leží místa posledního odpočinku méně významných smrtelníků, princů, šlechty, písařů a dělníků. Jejich hroby nejsou tak majestátní jako hrobky králů, ale jejich výzdoba často vypovídá o životě ve starověkém Egyptě mnohem víc.

Martin Dlouhý