Keňa

Keňa v sobě snoubí to nejlepší z pravé Afriky, kterou známe z cestopisných dokumentů, a moderního vzkvétajícího státu poskytujícího západním turistům dostatečný komfort. Díky tomu lze v Keni vidět rozlehlá safari plná volně pobíhajících lvů, slonů či zeber, tradiční vesničky plné hliněných chýší, v nichž jako by se zastavil čas, ale zároveň i moderní velkoměsta plná širokých a dlouhých bulvárů a prosklených mrakodrapů.

Mombasa

Teplotní šoky

Keňa by mohla leckterého návštěvníka překvapit svými „neafrickými teplotami“. Ne že by tam snad byla zima, ale nepočítejte ani s tropickými teplotami kolem 40 °C. Například v Nairobi, hlavním městě, se teploty ve stínu pohybují v keňském létě což je říjen až duben kolem 20 °C a v zimě od května do září bývá dokonce jen kolem 15 °C. Nutno však poznamenat, že Nairobi je, kvůli své vysoké nadmořské výšce průměrně 1.600 metrů nad mořem, jedním z nejchladnějších keňských měst. Zcela opačná situace potom panuje v přímořské Mombase, kde se teploty v keňském létě pohybují kolem 30 °C a v zimě kolem 25 °C. Je tedy dobré se připravit na velký teplotní šok při cestách z Nairobi do Mombasy. Pro ostatní oblasti (například přírodní rezervace) platí počítat s průměrnými teplotami někde mezi oběma výše popsanými extrémy. Nutno podotknout, že všechny výše zmíněné teploty platí pro místa ve stínu, tudíž je též třeba počítat s velkým nárůstem při pobytu na slunci. Se specifickými teplotami je nutno počítat také ve večerních hodinách. Zatímco v Nairobi se při večerní procházce či posezení u piva neobejdete bez dlouhých kalhot a slabšího svetru, v Mombase jsou 24 hodin denně téměř stejné teploty.

Nairobi, hlavní město Keni

První a druhé

A když už jsme zmínili Nairobi a Mombasu, pojďme si je představit. Hlavní město Keni neoplývá historickými památkami, ale zato na vás dýchne jedinečnou atmosférou afrického velkoměsta. Za návštěvu pak stojí především Národní muzeum a vila Karen Blixenové. Karen, rodným jménem Karen Christentze Dinesen, byla dánská básnířka, spisovatelka a vypravěčka, která kromě svého vlastního jména psala pod pseudonymy Isaac Dinesen, Osceola a Pierre Andrezel. Pocházela z vyšších statkářsko-aristokratických kruhů a po celý život se nechtěla smířit s konvenčními představami své rodiny o postavení ženy. Roku 1914 se provdala za svého švédského bratrance barona Brora Blixena-Fineca a společně s ním zakoupila farmu s kávovými plantážemi nedaleko Nairobi v Keni. A pak je tu Mombasa. Druhé největší keňské město nabízí díky všudypřítomné arabské kultuře absolutně odlišnou atmosféru než Nairobi. Kromě procházek po historickém centru a návštěvy pevnosti Fort Jesus můžete strávit spoustu času na jedné z mnoha pláží.

  Národní park Serengeti

Parky a rezervace

Ovšem Keňa není o městech, ale hlavně o přírodě. Buffalo Springs a Samburu, tyto národní rezervace o celkové rozloze 300 km čtverečních se rozkládají na březích řeky Ewaso Ngiro a oplývají hojností nejrůznějších živočišných a rostlinných druhů i krajinných typů. Též Národní park Lake Nakuru. Vezmeme-li v úvahu růžovou záplavu plameňáků u břehů jezera, bujné traviny, pryšcové a akátové hvozdy či skalnaté útesy, v nichž se daří mnoha druhům zvířat i ptáků, nikoho asi nepřekvapí, že národní park Lake Nakuru je vážným konkurentem Amboseli v soutěži o titul druhé nejnavštěvovanější keňské rezervace po Masai Mara. To je rozsáhlé chráněné území na jihozápadě Keni, která na jihu přechází v národní park Serengeti v Tanzanii. Název rezervace je po Masajích, původních obyvatelích této oblasti, a místní řece Mara. Rezervace je slavná díky každoročnímu stěhování kopytníků (především pakoňů a zeber, v menší míře také gazel a impal) mezi parky Masai Mara a Serengeti, které probíhá přibližně od srpna do října. Přesné načasování přechodu velkých stád přes řeku Mara do Keni a později nazpět do Tanzanie záleží na srážkách a aktuální kvalitě pastvin. Stáda kopytníků jsou na jejich celoročním putování pochopitelně doprovázena i řadou predátorů (především lvi, ale také levharti a hyeny). Toto stěhování je tak rozsáhlé, že je nazýváno Velké stěhování, nebo také Velká migrace. Scenérii Masai Mara dominují savanové louky, ale tyto rozlehlé pláně jsou občas narušeny akátovými a lužními lesy a skalnatými kopci. Masajské slovo „Mara“, což znamená skvrnité, odkazuje právě na tyto „tečky“ v krajině.

 migrace přes řeku Mara

Národní park – Masai Mara, Masajové

Masajové

Masajové jsou africká černošská etnická skupina nilotského původu. Po dlouhém stěhování v minulosti (podle jejich tradice z Egypta) se usadili mezi Kilimandžárem a horou Mount Kenya (jejíž domorodý název se dá přeložit jako Blízko nebe), tedy v dnešní severní Tanzanii a jihozápadní Keni. Počet Masajů je odhadován na 250 tisíc a jejich pověst nespoutaných bojovníků i zachování si původního způsobu života jsou v dnešním moderním světě obdivuhodné. Mluví jazykem Maa, což je Nilo-Saharská jazyková skupina. Obřady a rituály jsou výrazem kultury Masajů a sebeurčením. Každý obřad znamená začínající nový život. Všichni Masajové touží projít těmito životně důležitými fázemi svého života. V masajské společnosti existuje mnoho obřadů, za ty nejdůležitější jsou považovány tyto: Enkipaata (obřad před obřízkou), Emuratta (Obřízka), Enkiama (Manželství), Eunoto (přechod válečníka na vyššího bojovníka), Eokoto e-kule (obřad, kdy Masaj smí pít mléko, aniž by ho žena viděla), Enkang oo-nkiri (obřad, kdy žena připraví vybrané maso a bojovníci ho jedí) a Orngesherr (Junior starší obřad). Existují také obřady pro mladší chlapce a dívky a to včetně Eudoto / Enkigerunoto oo-inkiyiaa (propíchnutí ušních lalůčků), a Ilkipirat. Muži hrají v kmeni důležitou roli. Zařazení muže do kmene je ve věku kolem 14 let. Vstupní podmínkou je obřízka.

 jezero Bogoria 

Martin Dlouhý