Kuvajt a pouštní bouře

Inspirace na cesty

27.

červen, 2022

Kuvajt, malá monarchie na konci Perského zálivu, staletí utlačovaná a dnes jeden z nejbohatších států. Kuvajt je hodně tradiční a kromě alkoholu, velmi vstřícná západnímu světu. Kuvajt mohutně buduje efektní mrakodrapy. Může si to dovolit, jeho zásoby ropy jsou v celosvětovém měřítku odhadovány na neskutečných 8 %. A navzdory faktu, že do podvědomí světa se dostal díky válce v Perském zálivu, má co nabídnout i svým návštěvníkům.

Zpevněný kryt pro letadla na letecké základně Ali Al Salem, poškozený během bombardování operace Pouštní bouře

Když jsme začali zmínkou o válce v Perském zálivu, operací zvanou Pouštní bouře, bylo by vhodné navázat. Kuvajt, jakožto malá země, se může pyšnit mnohým, ale jako odlesk útoku Saddáma Husajna začněme místem jménem Ali Al Salem Air Base. Leží v těsné blízkosti hlavního města a na své si zde přijdou zejména milovníci vojenství. U letecké základny Ali Al Salem Air Base se nachází místo, které je často označováno jako největší vrakoviště vojenské techniky na světě (v angličtině se pro něj používá název„Boneyard“, ale nazýváno je také „Umm Al Kwaty“). Po ukončení války v Perském zálivu sem totiž zamířila veškerá zničená technika z celé země. Poslední odpočinek zde tedy nalezly například letadla, obrněná vozidla, raketomety, osobní a nákladní automobily a jedná se vskutku o neuvěřitelný pohled.

Al Jahra – Rudá pevnost / foto shutterstock

Rudá pevnost

Jste spíše pacifisté? I tak vás Kuvajt ohromí. Co třeba Al Jahra? Nachází se 32 kilometrů západně od hlavního města Kuvajt. Jedná se o další důkaz, jak se může malá obec v okolí oázy během několika desetiletí proměnit v moderní město. Na konci 19. a na počátku 20. století zde byla k ochraně místního zemědělství zbudována Rudá pevnost (Kuwait Red Fort), kterou si také můžete dodnes prohlédnout. Právě kolem ní postupně vyrostlo město, ve kterém se dnes nalézají moderní čtvrti a krásné výškové budovy. Nebo Al Ahmadi ležící v blízkosti hlavního města Kuvajt, tentokrát jižním směrem.

hlavní město Kuvajt / shutterstock

V roce 1946 zde byla objevena ropa a jedná se tedy o jedno z nejvýznamnějších průmyslových center země, což dokládají i místní ropné rafinérie. Kromě toho je však Al Ahmadi známo i díky krásným parkům, pro které je často označováno i jako nejzelenější místo celého Kuvajtu. A též se zde nachází i kulturní centrum Al Ahmadi, které evokuje vizi propagovat umění, hudbu, divadlo a tanec v Kuvajtu, oslavuje bohaté kulturní dědictví země odvážnou reakcí na program, klima a web projektu. Centrum se nachází jižně od města Kuvajt v Mahboule a skládá se ze dvou divadel s 800 sedadly, koncertního sálu pro 400 lidí, přednáškového sálu a kina, konferenčního centra, dětského centra a galerií výtvarného umění a historických kulturních artefaktů. Díky různým programovým zajímavostem požadovala budova jasnou organizaci, která je pro návštěvníky snadná.

Kuvajtská poušť, suché stromy, keře a pouštní rostliny s horami v pozadí / foto shutterstock

Málo, ale intenzivně

I do přírody se dá v Kuvajtu zavítat, i když malá rozloha a nemalá poušť nedává moc příležitostí. Ale kde je vůle, je i cesta. Zdejší příroda tedy právě nepřekypuje životem. Výlet do písečných dun však má co nabídnout. V poušti lze stanovat a lze tu narazit i na beduíny. Poušť má ovšem i negativní důsledky (nejen) pro turisty, neboť jsou v zemi časté písečné bouře. Jen pro zajímavost, poušť se dostala i do názvů dvou hlavních osvobozujících operací během války v Perském zálivu, totiž Pouštní štít a Pouštní bouře. A pak je tu také Failaka, největší ostrov v Kuvajtu. Najdete na něm antické památky a arabský skanzen. Již před více než 3 000 lety zde žili lidé spojovaní s takzvanou dilmunskou kulturou, jež čile obchodovala se starověkou Mezopotámii a Indií. A právě památky jako keramika či kovové předměty z tohoto období jsou na ostrově Failaka intenzivně zkoumány.

Kuvajt se do mapy světa a historie zapsal hlavně válkou v Perském zálivu.

Operace Pouštní bouře

V noci z 16. na 17. ledna 1991 začala operace Pouštní bouře, jíž vyvrcholila Válka v Perském zálivu mezi Irákem Saddáma Husajna a koalicí zemí v čele s USA, jimž Organizace spojených národů poskytla mandát k provedení vojenské akce za účelem osvobození Kuvajtu. Konflikt, který demonstroval technickou vyspělost Západu, se stal též, díky stanici CNN, první válkou vysílanou „v přímém přenosu“. Irácko-íránská válka, která skončila v roce 1988, irácký režim finančně zruinovala. Dlužil desítky miliard dolarů Kuvajtu, Saúdské Arábii i mnoha dalším věřitelům. Další půjčky mu byly zamítnuty. Jedinou záchranu ze spirály dluhů a úroků představoval prodej ropy. V roce 1988 však sdružení OPEC schválilo limity produkce svých členských států. Navíc, Kuvajt tehdy přesáhl v těžbě ropy svůj limit o 20 % a nepřímo přispěl k tomu, že cena této suroviny vlivem převisu nabídky poklesla, což výnosy z irácké ropné produkce snížilo. Saddám Husajn tedy začal vykonávat na Kuvajt nátlak. Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk ve výši více než dvaceti miliard dolarů z ukradené ropy těžené Kuvajtem metodou šikmých vrtů u ropného pole Rumaila, které leží na hranici obou států, a že Kuvajt je historicky (tedy i po roce 1928, kdy byl od něj oddělen) 19. provincií Iráku.

Mapa Kuvajtu / shutterstock

Kika Šrédlová

Martin Dlouhý

Martin Dlouhý je fotografem, redaktorem magazínu Koktejl a cestovatelem. Za svou kariéru navštívil skoro všechny státy Evropy, sever Afriky a Indonésii. Kromě cestopisných článků realizuje rozhovory a píše také na témata historie, vědy, přírody, gastronomie či enologie.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Pin It on Pinterest

Shares
Share This