Kyrgyzstán, brána Asie

Inspirace na cesty

20.

červenec, 2022

Kyrgyzstán je překrásná země, která láká k návštěvě divokou přírodou, dobrým a neobvyklým jídlem, krásnými tržišti a příjemnými lidmi. Kyrgyzové jsou hrdí na svou zem, na svou kulturu, kterou tvoří jak náboženství, tak tradice. V zemi je znatelný odlesk z dob Sovětského svazu, ale také duch orientu.

Pokud se návštěvník vydá do zapomenuté jižní části Kyrgyzstánu a bude mít dostatek času, určitě by se měl vydat alespoň na jednodenní výlet autem po části hedvábné stezky. Z Oše směrem na jih vede jediná spojnice s nejjižnější částí země, Tádžikistánem a Čínou. Nejzajímavější část cesty vede mezi městy Oš a Sary-Taš, kde lze obdivovat pastviny, rybí farmy, malé vesničky i několik průsmyků, z nich nejvyšším je Taldyk Pass dosahující výšky 3 700 metrů nad mořem. Když už padla dvě jména měst, pojďme si je představit.

město Oš, Kyrgystán / foto shutterstock

Dvě města

Oš, druhé největší město Kyrgyzstánu, se nachází v jižní části země poblíž uzbeckých hranic a kvůli vysokému horskému pásmu mezi Biškekem a Oší, slouží de facto jako takové druhé hlavní město pro jih Kyrgyzstánu. Na první pohled Oš určitě nezaujme, na druhou stranu je opravdu běžným kyrgyzským městem, bez jakékoliv turistické přetvářky. Za návštěvu určitě stojí místní velké tržiště, kde lze sehnat snad všechny místní pochutiny a suvenýry a také posvátná hora Sulaiman Too, která je zapsána na seznam UNESCO a z níž je krásný výhled do celého kraje.

Sulaiman Too, Kyrgystán / foto shutterstock

Na pěti vrcholech hory se nachází množství skalních jeskyní se zachovalými petroglyfy a dalšími uměleckými památkami, jejichž původ sahá nejméně do 1. tisíciletí. Hora byla široce navštěvovaným kultovním místem již dlouho v předislámských dobách; v dobách islámských vznikly na horách i mešity. Sary-Taš je ještě ryzejší, protože je malým městem. I když s velkým významem. Přesto, že je zde jen pár obchodů, čerpací stanice a bývalo zde jen pět penzionů, jedná se o důležitý silniční křižovatku spojující Čínu, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Název obce je odvozen od turkických kořenů a znamená „žlutý kámen“.

město Biškek, Kyrgystán / foto shutterstock

Biškek

V roce 1825 založil Kokandský chanát pevnost „Pišpek“, která kontrolovala karavany na místní cestě a vybírala odměny od kyrgyzských kmenů. Dne 4. září 1860 ruské síly vedené plukovníkem Apollonem Zimmermannem se souhlasem Kyrgzů pevnost zničily. V roce 1868 byla na místě pevnosti založena ruská osada pod jejím původním názvem „Pišpek“. Ležela v generálním guvernéru ruského Turkestánu a jeho Semirejské oblasti.

V roce 1925 byla v ruském Turkestánu založena Kara-Kirghizská autonomní oblast a Pišpek povýšil na její hlavní město. V roce 1926 Komunistická strana Sovětského svazu přejmenovala město na Frunze, podle bolševického vojenského vůdce Michaila Frunzeho (1885–1925), který se zde narodil. V roce 1936 se město Frunze stalo hlavním městem Kyrgyzské sovětské socialistické republiky, během závěrečných fází národního vymezení v Sovětském svazu. V roce 1991 změnil kyrgyzský parlament název hlavního města na „Biškek“. Živé hlavní město Kyrgyzstánu je plné zeleně, ale nemá mnoho památek, zajímavější je spíš jeho poloha než architektura. Hlavními zajímavostmi Biškeku jsou parky a muzea kolem náměstí Ala-Too, severně od třídy Čuj. Nesmí se však očekávat žádné architektonicky významné stavby.

jezero Issyk-kul, Kyrgystán / foto shutterstock

Ryzí příroda

Kyrgyzstán je hlavně o přírodě, a to především o vodních plochách a horách. Pýchou země je jistě jezero Issyk-kul. Více než 170 kilometrů dlouhé a 70 kilometrů široké jezero Issyk je druhé největší vysokohorské jezero po jezeru Titicaca v Jižní Americe. Jeho název znamená „horké jezero“ a je poněkud nadsazený. Avšak díky kombinaci své extrémní hloubky, termální aktivity a střední slanosti jezero Issyk-kul skutečně nikdy nezamrzá, dokonce ani během drsné středoasijské zimy, přestože leží ve vyšší nadmořské výšce než 1 600 metrů. Teplá voda jezera vytváří trvale mírné mikroklima. Odvážní letní turisté, kteří se koupou v jeho zářivě modré vodě, však nemají výhled na palmy, ale na úchvatné pohoří Alatau, místy pokryté sněhem. Pobřeží jezera je slabě členité, hluboké zálivy jsou pouze na východě a jihovýchodě. Délka pobřeží je 597 km. Polovinu z toho tvoří písečné pláže, ale vyskytují se také jílové a oblázkové břehy. A v neposlední řadě stojí za zmínku též přehrada Toktogul na řece Naryn. Nachází se vysoko v horách u hlavní spojnice Biškeku a Oše. Vyprahlé hory a blankytně modrá hladina vodního díla jistě uchvátí každého návštěvníka. Přehrada zaplavila více než 26 tisíc hektarů půdy včetně velké osady Toktogul. Než se tak stalo, archeologové na místě vykopali mohyly z doby Saka. Další zmíněným místem je řeka Naryn, pramení v Tian Shan hor v Kyrgyzstánu , Střední Asii , teče na západ přes údolí Fergana do Uzbekistánu .

Sary-Taš, Kyrgystán / foto shutterstock

Vzhůru do hor

Leninův štít, oficiálně zvaný Pik Lenina, je s výškou 7134 metrů nad mořem nejvyšší vrchol Zaalajského hřbetu a druhý nejvyšší vrchol v bývalé sovětské části pohoří Pamír. Leží na hranici mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem a v obou zemích je druhým nejvyšším vrcholem. V dnešní době je považován za jednu z nejjednodušších sedmitisícovek na světě. Důvodem je technická nenáročnost výstupu po tzv. normální cestě a poměrně stálé pamírské počasí. Nicméně stačí se podívat do kteréhokoliv horolezeckého průvodce a zjistíte, že tento velikán dlouho odolával náporu horolezců a patřil k jednomu z posledních slezených sedmitisícových vrcholů v Sovětském svazu. Velkým fenoménem je též pohoří Ťan-šan. V překladu z čínštiny zní jméno „Nebeské hory“, z ujgurštiny, kyrgyzštiny a kazaštiny „Hory duchů“ a jde o rozsáhlé pohoří ve střední Asii, táhnoucí se rovnoběžkovým směrem v délce asi 2800 km od Kyrgyzstánu po Sin-ťiang. Průměrná šířka pohoří je 300–600 km. Je šestým nejvyšším pohořím na světě.

Kika Šrédlová

Martin Dlouhý

Martin Dlouhý je fotografem, redaktorem magazínu Koktejl a cestovatelem. Za svou kariéru navštívil skoro všechny státy Evropy, sever Afriky a Indonésii. Kromě cestopisných článků realizuje rozhovory a píše také na témata historie, vědy, přírody, gastronomie či enologie.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Pin It on Pinterest

Shares
Share This