Madagaskar, Země lemurů

 krásná pláž Nosy Be, Madagascar

Fauna a flora

Pojďme si Madagaskar představit. Čtvrtý největší ostrov a osmá nejchudší země na světě. Leží v Indickém oceánu 400 km od Afrického pobřeží a 600 km od ostrova Mauricius. Díky své izolovanosti se zde vytvořila a udržela značně endemická fauna a flora. Nejznámějším zvířetem tohoto ostrova je lemur, ale žije zde mnohem více podivuhodných tvorů: strašidelná fosa, pestrobarevní chameleoni neustále měnící odstín kůže, nejrůznější hmyz bizarních tvarů a v zimních měsících se zde objevují také keporkaci, nádherní kytovci známí díky svým výskokům nad mořskou hladinu. Neméně působivé jsou stromy a květiny, ať už typické baobaby, nebo stovky druhů orchidejí. Zdejší pozoruhodná flóra a fauna obývá úchvatnou a neuvěřitelně pestrou krajinu: pískovcové kaňony, vápencový kras, hory, úrodné kopce s terasami rýžových políček, lesy všemožného druhu a lateritem prosycenou půdu, jež dala této zemi přezdívku „Červený ostrov“.

Marojejy park, Madagascar

Národní parky

Prostě příroda, to je to hlavní co Madagaskar nabízí. Nic na světě se nepodobá rozeklaným vápencovým věžím národního parku Tsingy de Bemaraha. Toto místo, zapsané na seznam UNESCO, působí jako geologické umělecké dílo. Jeho zubaté, surreální špice a balvany vytvořila v průběhu mnoha tisíciletí eroze způsobená vodou a větrem. Stejně pozoruhodná je ovšem také infrastruktura, kterou zde vytvořila správa národního parku, aby návštěvníkům usnadnila prohlídku tohoto přírodního divu. Též je zde možnost vyzkoušet si místní via ferraty, provazové mosty a žebříky, plavbu na pirogách, průzkum jeskyní, ba dokonce i slaňování. A když zmiňujeme národní parky, nesmíme rozhodně vynechat národní park Marojejy, jenž je pokrytý panenským horským deštným pralesem a zároveň je prastarou domovinou mlhou zahalených hor, ve kterých přebývá „anděl lesa“, tedy endemická poloopice sifaka bílý. Nad korunami stromů se zdvihá velkolepý horský masiv Marojejy, na jehož vrchol do výše přes 2 000 metrů se šplhá velmi náročná, ale překrásná stezka. Se vstupenkou do parku Marojejy návštěvník získá také povolení ke vstupu do odlehlé rezervace Spéciale d’Anjanaharibe-Sud, kde jej přivítá kvílení indriů, největšího z lemurů.

Malagaši na vydlabaných kánoích

Hory i voda

Za popularitou národního parku Isalo nestojí jen velkolepá pouštní krajina – kaňony, rokle, soutěsky a rozlehlé savany. Lidé sem jezdí kvůli nepřeberné nabídce nejrůznějších aktivit. Dá se tu vydat na pěší túru, na via ferrata, zažít výlet v koňském sedle, na horských kolech či v džípech nebo si zaplavat v přírodních jezírcích. A nezapomeňme ani na pozorování lemurů a ptáků či obdivování pestrobarevných západů slunce a neskutečně jasné noční oblohy. Lemuři jsou k vidění i v národním parku Ranomafana, kde lze obdivovat nejen lemura golden bamboo, ale i dalších 11 druhů a ptactvo. Nachází se zde také řeka Namorona a v městečku termální lázně. Najdete tu také jeden z nejhustších pralesů na Madagaskaru s bohatou faunou a flórou od motýlů přes ptáky, chameleony až po hady. V rámci vody by pak byl hřích nezmínit Nosy Be, tak zvaný „Velký ostrov“. Ten je snem každého cestovatele, lze tu strávit klidně dva týdny a pořád se ho návštěvník nenabaží. V tyrkysových vodách kolem ostrova Nosy Be lze zažít prvotřídní potápění a šnorchlování a pak se dá zamířit do vnitrozemí na plantáže s kořením nebo na dlouhou túru po lesních stezkách kde lze vychutnávat překrásné výhledy na krajinu koupající se v měkkých paprscích slunce.

Isalo národní park, Madagascar

lemuří rodina, Madagaskar

Lemuří domov

Madagaskar je výhradním místem, kde lze spatřit lemury. Ti v pravěku žili i na jiných místech světa, ale pravděpodobně ve druhohorách se postupně začal Madagaskar s Indií oddělovat od Afriky. Zpočátku mělká úžina překlenuta úzkými spojovacími šíjemi dovolovala po jistý čas migraci fauny z kontinentu. Pak se úžina mezi Afrikou rozšířila, oddělila se od Madagaskaru také Indie a po více než 60 miliónu let se madagaskarská fauna vyvíjela samostatně. Lemuři, kteří zůstali v Africe nebo doputovali s Indií až do Asie bohužel vymřeli, neboť podlehli silnějším predátorům. Na Madagaskaru ale neměli konkurenci a tak jsou na světě dodnes a mluví se o nich jako o živoucích fosiliích. Mnoho lemurů jsou noční tvorové s červeně nebo žlutě svítícími očima, s tapetum lucidum, reflexní odrazovou a světločivou vrstvou pod sítnicí oka, která umožňuje lepší vidění za šera a způsobuje v noci blýskavé svítící oči. Navíc se v noci hlasitě ozývají strašidelnými, lidský nářek připomínajícími hlasy. Staří pověrčiví Římané nazývali duchy zemřelých „lemures“, počátkem května pro ně na usmíření dokonce pořádali svátky. To věděli i první Francouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy. Proto dali jejím původcům, lemurům, toto jméno, které pak časem oficiálně ustanovil za pojmenování Carl Linné, známý přírodovědec, lékař a zakladatel botanické a zoologické systematického názvosloví.

Martin Dlouhý