Nikaragua, neobjevený poklad

Pearl Lagune

Baristická extáze

Jedním z úžasných míst v Nikaragui, které by návštěvník neměl vynechat je obec Pearl Lagune. Obyvatelstvo zde hovoří kreolskou angličtinou a celková atmosféra je více karibská. Navštívit zde lze vesničky původních obyvatel. Pearl Lagune je také jedním z výchozích bodů na karibské ostrovy Pearl Cays. Několik malých neobydlených ostrůvků s palmami a bílým pískem uprostřed ničeho. Žádná elektřina, žádný signál. Ostrovy jsou skvělým místem pro šnorchlování a s trochou štěstí je možné potkat i mořské želvy.

 město Jinotega (město v mlhách)

Nikaragua místo s kávou

Nikaragua je též místem s vysoce kvalitní kávou, kterou oceňují baristé celého světa. Kávovými plantážemi a úžasnou přírodou jsou proslulá hlavně města Matagalpa a Jinotega. V obou se pěstuje káva Arabica. Jinotega, nazývaná „městem v mlhách“ leží 160 kilometrů od hlavního města Nicaragui Managua. Horskou oblast definuje poměrně chladnější klima a velké řeky. Půda je bohatá na minerální látky, kopce jsou hustě zalesněné. Káva se zde sklízí od listopadu do února a zpracovává se promýváním. Zralé kávové třešně obsahující vždy po dvou zrncích se nasypou do vody a spolu s ní protlačují speciálním zařízením, které je zbaví dužiny. Pak se zrnka nechávají v kvasných nádobách fermentovat a následně se znovu umyjí. Sušení probíhá na slunci. Nakonec je káva tříděna podle velikosti a kvality. Káva z Jinotegy se vyznačuje vůní aromatického dřeva, hořké čokolády a mandlí. Kávový labužník v ní najde také komplexní, plné tělo, nízkou kyselost a ovocnou dochuť. I Matagalpa leží v horách. Zdejší Arabika je nugátovo kakaové chuti s vůní karamelu a sušeného ovoce a nejlépe se vychutná čistá, bez mléka.

město Granada

ostrovy Granada

Voda a oheň

Za zmínku, a to dost významnou, stojí Granada, koloniální město s úžasnou architekturou na břehu jezera Managua. Z Granady lze podniknout výlet okolo Isletas de Granada na loďce či kajaku. Jedná se o ostrovy, je jich více než čtyři stovky, v jezeře Nikaragua, které je největším ve Střední Americe a svou rozlohou se může srovnávat s Libereckým a Ústeckým krajem dohromady. Jezero bylo původně součástí Atlantského oceánu. Tektonické procesy ale vytvořily nové pohoří, jež oddělilo vodní plochu od oceánu. To je také jediný důvod, proč ve sladkovodním jezeře žijí žraloci, kteří se novým podmínkám přizpůsobili. Horotvorné procesy a vznik jezera má na svědomí nedaleká sopka Mombacho. Ta celou úžasnou scenérii vytvořila při erupci přibližně před dvaceti tisíci lety. Poslední zaznamenanou erupcí je ta z roku 1570, v současnosti je vulkán vyhaslý a poskytuje útočiště rozmanité fauně a floře. Vědci zde evidují na více než sedm set druhů rostlin a mimo jiné zde žijí i lenochodi. Nicméně to není vše, nedaleko Granady se nachází ještě laguna Apoyo. Jde o jezero v kráteru sopky s průzračnou vodou. A když už byla zmíněna sopka Mombacho, hodilo by se doplnit informace ještě o dalších vulkánech.

vulkán Masaya

Vulkán Masaya

Sopka, kde je možné v kráteru pozorovat přelévající se magma. Pobyt u kráteru je kvůli bezpečnosti omezen na nějakých patnáct minut. Velkou výhodou je možnost naplánovat si cestu jak ve dne, tak pod rouškou tmy. Noční tour mnohonásobně umocní zážitek z tekoucího magmatu. A ještě sopku do třetice, Cerro Negro. Nejmladší aktivní sopka ve Střední Americe stojí za návštěvu hlavně díky adrenalinovému zážitku zvaným volcano boardingu. Ten spočívá v sjetí celé sopky na speciálním prkně, přičemž když je vulkán v dobrém rozmaru, je také slyšet trochu jej rachotit.

Corn Islands – Kukuřičné ostrovy

Corn Islands

Jedná se o dva ostrůvky, na jeden lze doletět letadlem, na druhý se dá dopravit pouze lodí. Corn Islands, česky tedy Kukuřičné ostrovy, patřily pod britskou koloniální správu a Nikaragui připadly dokonce dvakrát. Poprvé roku 1860, ale po 54 letech, tedy 1914, byla podepsána Bryanova-Chamorrova smlouva mezi Nikaraguou a Spojenými státy americkými a ostrovy byly pronajaty USA. Smlouva byla zrušena až v roce 1970 a ostrovy přešly zpět pod nikaragujskou suverenitu. Zdejší obyvatelé jsou původem míšenci Afričanů a Nikaragujců, jejichž kořeny sahají až k otrokům. Otroctví bylo zrušeno královnou Viktorií roku 1839, ale zpráva se na Kukuřičné ostrovy dostala až 27. srpna 1841. A právě k tomuto datu se váže nejvýznamnější svátek roku spojený s gastronomií, krabí festival. Jde vlastně o jistou obdobu klasických karnevalů jako je například v Riu de Janeiru, jen v menším. Začíná se již ráno, kdy se v tanečních rytmech a zvuku bubnů zformuje průvod „tuzemců“ i přespolních. V průvodu se tančí a smyslné poloodhalené tanečnice ukazují své umění. Během akce se průběžně ukazují výjevy z doby otrokářství, ale hlavně se v rámci festivalu tančí, pořádají se průvody krásy nebo se vyvíjí sportovní aktivity. Během oslav projde průvod celým ostrovem, což není taková štreka, ostrov má rozlohu okolo 10 km². Vyvrcholením je pak kulinářský zážitek v podobě stánků s občerstvením tvořeným, jak jinak, hlavně z krabů.

Martin Dlouhý