Projíst se Madeirou: Barbecue ve vavřínovém lese

Inspirace na cesty

2

prosinec, 2019

Obyčejné věci mohou chutnat neobyčejně dobře, jako tradiční madeirský chleba, Bolo do Caco. Od naší šumavy je na hony vzdálený, připomíná spíše chlebové placky ze severní Afriky. Původu této kulaté pochoutky, která na madeirském stole nesmí chybět, bychom se dopátrali v 15. století, kdy ostrov ovlivňovala arabská kultura. Upéct si chleba bylo možné jen s povolením guvernéra. 

Ostrované neměli vlastní pece, udělat si vlastní „koláč na kusu kamene“, jak zní doslovný překlad pokrmu, byla v jejich jídelníčku převratná. Kromě pekařské zručnosti je na Bolo do Caco třeba jen pár ingrediencí, mouka, droždí nebo kvásek, voda, sůl a sladké brambory. Právě tato nezvyklá surovina v portugalštině nazývaná Batate Doce dodávající chlebu jemně nasládlou chuť, je pro zdejší kuchyni typická. Jí se i jako příloha k rybám a masu zakapaná medem z cukrové třtiny.

Literova Madeira

Bolo do Caco se připravuje s česnekovým máslem.

Co tu zasadíte, to vyroste

Madeira je tropickou zahradou, jejíž bohatá vulkanická půda dává nepřeberné množství ovoce a zeleniny. „Na Madeiře roste všechno,“ říká mi rodilá Madeiřanka Sofia Maul a ukazuje v městské zahradě v centru Funchalu na rostliny ze všech koutů světa. Sladké brambory přivezli na ostrov portugalští mořeplavci ze svých výprav po Střední a Jižní Americe, kde jsou tyto plody rostliny povíjnice batátové doma již déle než pět tisíc let. Sladké brambory jsou v kuchyni ideální, protože se dají vařit, péct i smažit, Madeiřané jsou v jejich užití velmi kreativní. Na ostrově jich roste na 28 druhů, některé odrůdy se tu zabydlely teprve nedávno, dovezli je imigranti z Venezuely a Jižní Afriky, potomci ostrovanů. V 60. a 70. letech Madeiřané opouštěli svůj domov s vidinou lepšího života, dnes se generace jejich potomků vrací, aby se jim lépe žilo tady.

Literova Madeira

Venkovní kuchyně uprostřed vavřínového lesa.

Hovězí na vavřínovém klacíku

Chão da Ribeira je městečko obklopené vavřínovým lesem Laurissilva (z lat. laurel – vavřín, silva – les), jedná se o botanický unikát, jehož staří se datuje na 20 milionů let. V té době tento biotop připomínající prales pokrýval většinu Středomoří, ale se změnou klimatu ustoupil a dnes ho najdeme jen na několika Makaronéských ostrovech. Madeirský les byl pro svou jedinečnost zapsán v roce 1999 na Seznam světového dědictví UNESCO.

Literova Madeira

Barbecue po madeirsku.

Literova Madeira

Espetada neboli hovězí maso napíchnuté na vavřínových větvičkách.

Literova Madeira

Na první pohled to vypadá jako brambory. Jsou to ale pimpinele chuťově podobné okurkám.

Pro turistu a milovníka adrenalinových sportů, jako je canyoning, představuje hotový ráj. Je listopad a v lese ani živáčka. Z venkovní kuchyně umístěné u Adventure Parku, kde si můžete rezervovat přespání v jurtě nebo další zážitkové aktivity, se line vůně. To kuchař Miquilino Camacho připravuje pěkně po domácku Bolo do Caco. Ještě teplé placky rozřezává a potírá česnekovým máslem. A chystá další speciality madeirské kuchyně. Grilované kusy hovězího masa ochucené solí a česnekem napíchnuté na vavřínovém klacíku neboli Espetada. Jedná se o tradiční madeirské barbecue, kdy vavřínové dřevo dodává masu specifickou chuť. „Vavřínové dřevo je chráněné, v lese si nesmíte uříznout větev, ale pokud máte strom na svém pozemku, je na vás, jak s ním naložíte,“ dodává Miquilino na vysvětlenou. Jako příloha přichází zeleninový salát a pokrm podobný bramborám, jsou to Pimpinele česky čajot nebo také sladkojam jedlý původem ze Střední Ameriky. Chuťově má blízko k okurkám a zdraví je více než prospěšný. Hostinu korunují výtečná portugalská vína. „Tohle není žádná turistická atrakce, takhle si sami vaříme. Když bych připravoval pohoštění pro rodinu, bude to stejné,“ říká Miquilino a s radostí pozoruje, jak strávníkům zmoženým canyoningem chutná.

Literova Madeira

Tradiční madeirský chléb připomíná arabské placky.

 

Odkazy, které se mohou hodit:
www.visitportugal.com
www.madeiraexperiencetours.com

 

Podívejte se do vavřínového lesa
https://youtu.be/cTUAjFOwMN8

 

Text a foto: Barbora Slavíková Literová, šéfredaktorka magazínu Koktejl

Inspiruj i ostatní

shares