Všechny cesty vedou do Santiaga de Compostela

Inspirace na cesty

29

listopad, 2018

Pokud jste při sledování filmu Divočina také zatoužili obout pohorky a vydat se na cestu přírodou a za poznáním sebe sama, nemusíte dát výpověď v práci a odletět na několikaměsíční trek západem USA, stačí si vzít dovolenou a vydat se na pouť do španělského Santiaga de Compostela. Pohorky ale i tak budete potřebovat pořádné.

Camino de Santiago

Pravděpodobně jedna z nejznámějších a nejstarších evropských poutních cest vede až desítkami tras napříč celou Evropou s jediným cílem, kterým je hrob svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela. Historie camina neboli svatojakubské cesty byla vysledována až do roku 951, stále vyhledávanější je však od 80. let 20. století. V roce 1993 byla zapsána na seznam UNESCO a dnes moderním poutníkům nabízí propracovaný systém ubytování i značení.

Pro koho camino je?

Kdysi bylo určeno pro křesťanské poutníky hledající pokání. V dnešní době ale na cestě můžete potkat prakticky každého, kdo dokáže nějakým způsobem vybranou vzdálenost do cíle překonat. Nezáleží, zda půjde pěšky, pojede na kole nebo dokonce na invalidním vozíku. Prakticky každý může najít vhodnou cestu v různé obtížnosti i délce. Už nezáleží na pohlaví nebo vyznání, důležitá je cesta.

 

 
 
 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

A post shared by fdg, Frankfurt (@fdgffm) on

Jak to na caminu chodí?

Tím nejdůležitějším na celém caminu je symbol mušle – hřebenatky svatojakubské. Mušle vždy značí, kudy vede cesta, přičemž srdce mušle směřuje do Santiaga, paprsky pak z něj. Poutníci se sami obvykle zdobí tímto symbolem, aby se vzájemně poznali.

Camino de Santiago

Každý poutník si na začátku své cesty vyzvedne tzv. credencial – jakýsi “pas” do nějž na trase sbírá razítka na farách nebo v ubytovnách a na jehož základě je mu v cíli vydáno osvědčení o absolvování svatojakubské cesty.

 

 
 
 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

A post shared by Conchasdelcamino (@conchasdelcamino) on

Pro přespání lze po cestě využít tzv. albergues, což jsou v podstatě ubytovny či hostely určené pouze pro poutníky. Ty mohou být placené i zdarma a leckdy je pro ubytování nutný credencial. Dnes již je ve většině ubytoven k dispozici internet nebo třeba pračka. Vždy na začátku cesty obdrží poutník průvodce svou trasou, kde je mimo jiné i přehled jednotlivých albergues, aby si každý dokázal rozvrhnout trasu podle svých potřeb. Po cestě lze samozřejmě přespávat i pod širákem nebo ve stanu.

 

 
 
 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

A post shared by Kat (@kat_en_route) on

Kam víme, ale kudy?

Existují desítky delších i kratších tras a spousty míst, kde se na ně napojit. Nejzákladnějších je dvanáct tras, které začínají nejčastěji ve Španělsku, Portugalsku nebo ve Francii. Seznamte se s těmi nejzajímavějšími:

1. Camino Primitivo

Jedná se o nejstarší zaznamenanou trasu ze španělského Ovieda. Patří mezi náročnější trasy, díky čemuž není přelidněná. Měří téměř 350 km, vede horami a patří prý mezi nejkrásnější cesty, protože vede malými stezkami přes hory.

 

 
 
 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

A post shared by Camino Primitivo (@caminoprimitivo.es) on

2. Camino Frances

Tato trasa vede z francouzského městečka Saint-Jean-Pied-de-Port v Pyrenejích a je patrně nejznámější a nejvyužívanější. Celková trasa měří 790 km, ale poutníci se na ni často připojují až v jejím průběhu. Nabízí také nejhustější síť ubytoven albergues.

3. Camino Portugues

V Portugalsku se lze vydat hned po dvou trasách. Obě začínají nejčastěji v Portu či Lisabonu, původní prochází podél pobřeží, v jejím okolí ale v posledních letech vyrostla spousta průmyslových zón, což trase ubírá na atraktivitě. Druhá vnitrozemská trasa je o poznání příjemnější. Obě trasy měří z Porta přibližně 250 km, z Lisabonu 600 km.

4. Camino de Finisterre

Nejkratší trasa vede z mysu Finisterre, který byl dříve považován za konec světa. Tato trasa měří pouhých 87 km, jako plnohodnotná pouť je považována pouze při zpáteční cestě přes Muxíu. Nejčastěji ji poutníci využívají ze Santiaga de Compostela a zpět poté, co dokončí svou pouť z jiného směru.

 

 
 
 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

A post shared by Magdalena Pierchała (@lenikatlo) on

5. Camino del Norte

Trasa vedoucí podél severního pobřeží Španělska z baskického Irúnu je druhou nejčastěji volenou trasou. Díky svému profilu i podnebí ji lze jít celoročně, ačkoli je zde řidší síť ubytoven. Vhodná je také pro cyklisty.

Jde to i z Čech?

Jde! V České republice existují tři hlavní trasy, které se později ještě na našem území dělí do dalších. Jedna z tras vede od německé Žitavy přes Hrádek nad Nisou, Mladou Boleslav do Prahy, kde se dál dělí buď přes Klatovy nebo Kladruby, druhá jde z Broumovska přes Vlašim do Českého Krumlova a dál do Rakouska a třetí je moravská z Ostravy přes Olomouc, Brno a Mikulov do Rakouska. Cesta není vždy značena tak pečlivě, jako je zvykem blíže k cíli ve Francii nebo Španělsku. Kompletně jsou značeny trasa z Hrádku nad Nisou do Prahy, z Prahy do Všerub a z Brna do Mikulova. U těchto tras lze vždy na turistických rozcestnících najít symbol mušle u cíle, který je přímo na trase.

Kateřina Kloučková

Káča nejraději objevuje evropské metropole a jejich méně známá zákoutí, nehoní se za památkami, ale pomalu plyne spolu s městem. Miluje Krkonoše, studené moře v Holandsku a vždy a všude hledá výběrovou kávu. Je také nadšeným komunitním zahradníkem.

 

Inspiruj i ostatní

Související články

shares