Jsou houby magické?

Lidé a příroda

12.

duben, 2021

Kvůli svým specifickým vlastnostem se houby považovaly za nástroje čarodějnic či díla satana. A když už se hovoří o magické moci hub, možná si někdo vzpomene na lysohlávky, houbičky oblíbené mezi mládeží, jejichž účinky však znali již Aztékové. Aktivní látkou lysohlávek je psilocybin, který působí na centrální nervový systém díky své chemické podobnosti s mozkovým neurotransmiterem serotoninem. Psilocybin tedy naruší vnímání, vědomí, myšlení i jednání.

Největším problémem při používání houbiček je fakt, že se většinou nedá odhadnout „bezpečné“ množství. Zpravidla se uvádí, že účinek psilocybinu je znát od 0,5 mg a smrtelná dávka je od 17 g.

Ovšem mezi magické houby se neřadí jen lysohlávky. V minulosti údajně požívali stateční válečníci helmovky ředkvičkové a muchomůrky červené, necítili pak bolest ani strach. Tady mě s troškou nadsázky napadá postava galského bojovníka Asterixe dopujícího se ve svých příbězích lektvarem dodávajícím sílu.

Droga nebo lék

Jsou známé příběhy čarodějnic, které údajně odlétaly na své sabaty. K létání využívaly masti, kterou se potřely a podle výpovědi svědků omdlely. Ovšem po probuzení vyprávěly, co se vše na sabatu odehrávalo, navzdory faktu, že se tak stalo pouze v jejich hlavě. Nebo ne?

Než však houbičky odsoudíme coby vražedné drogy, je třeba vzít v potaz experiment, při němž bylo vybráno šestatřicet duševně i fyzicky zdatných dobrovolníků, kteří nebyli nikdy s psilocybinem v kontaktu a po dobu dvou měsíců jim podávali střídavě 30 mg psilocybinu a placebo, aniž by účastníci tušili, kdy co dostali. Při následném vyplňování dotazníků se ukázalo, že tři čtvrtiny lidí na sobě cítilo po požití psilocybinu mírné až významné zlepšení duševní pohody a spokojenosti. Můžeme tedy v budoucnu očekávat, že by díky houbičkám mohla vzniknou nová antidepresiva.

Čarodějné kruhy a internet

Zajímavou anomálií hub jsou takzvané magické kruhy, místa na loukách, kde houby rostou v relativně pravidelných kruzích. V minulosti lidé věřili, že zde po nocích tančí čarodějnice, a pokud nějaké zvíře sežere trávu z tohoto kruhu, zemře. Vysvětlení je ale prozaičtější. Ve své podstatě houbu tvoří takzvané mycelium, tedy podhoubí, které je hlavním řídícím centrem celé houby. To, co nadšený houbař sbírá v lese, jsou pouze plodnice, tedy pohlavní orgány houb. (Doufám, že jsem touto informací nezkazil někomu chuť na houbovou hostinu.) Mycelium se průběžně kruhovitě rozrůstá a své reprodukční zařízení vystrkuje na svých koncích. Tím vzniká kruh, který se rozrůstáš, dokud nenarazí na nějakou překážku.

Ostatně s moderním výzkumem hub se objevují i nové otázky a poznatky. Například zkoumáním sítě mycelií, která jsou propletena pod zemí v lese, se zjistilo, že mezi houbami, ale i rostlinami využívající houbové mycelium, probíhají informace. Jde o jistou přírodní obdobu internetu. Samozřejmě to nejsou informace ve smyslu „pozor, jdou houbaři“, jedná se o symbiotický systém, v němž houby udržují variabilitu a produktivitu ekosystému. V současné době je tato skutečnost ve stadiu výzkumu, každopádně ekologové díky tomu poukazují na potřebu chránit rostlinná společenstva včetně lyceálních sítí.

Zombie stvořitel

Snad nejděsivější vlastností některých houb je schopnost převzít kontrolu nad jiným tvorem. Jednou z nich je brazilská parazitická houba Ophiocordyceps unilateralis, mravence nakazí svými sporami, které v něm začnou růst. Mravenec pomalu ztrácí orientaci a začne se chovat iracionálně v rámci svého způsobu života. Primárně pod vlivem houby opustí mraveniště a odejde z jeho bezpečí do pralesa. Zde navzdory své přirozenosti vyleze na list, zakousne se do něho a vytrvá tak, dokud zemře.

Houba si dokonce zvládne vybrat, kam nebožáka nasměruje a pověsí, podle pozorování 98 % mravenců se zakusuje na severní straně rostliny, kde je lepší úkryt, ve výšce okolo 25 centimetrů, na místě s teplotou mezi 20–30 stupni a vlhkosti 94–95 %. Pro mravence to ale ani smrtí nekončí, houba proroste jeho tělo a z jeho hlavy vystrčí plodnici, pomocí které šíří nové spory. Obdobou brazilské parazitické houby je čínská houba housenice (Ophiocordyceps sinensis). Přes zimu existuje ve formě mycelia v zemi, s příchodem teplých dní vystrčí ze země svou plodnici a začne pouštět spory. Ty se chytají zpravidla na okolo se pohybujících housenkách (odtud její jméno), ale do jejích spárů se může dostat i pavouk či jakýkoliv hmyz. Příběh jako z hororu se začne odehrávat, jakmile se spory začnou množit. Než zvíře umře, housenice po vzoru své brazilské příbuzné začne měnit mentalitu a chování nakaženého tvora. Ten místo toho, aby zamířil do bezpečí, se vydá urychleně do míst, která jsou nejlepší pro rozmnožování houby. Po smrti pak začne houba prorůstat tělem hostitele a vytvoří z něj bizarní mumii.

Kika Šrédlová

Martin Dlouhý

Martin Dlouhý je fotografem, redaktorem magazínu Koktejl a cestovatelem. Za svou kariéru navštívil skoro všechny státy Evropy, sever Afriky a Indonésii. Kromě cestopisných článků realizuje rozhovory a píše také na témata historie, vědy, přírody, gastronomie či enologie.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Pin It on Pinterest

Shares
Share This