Milostný trojúhelník majestátných vulkánů

Lidé a příroda

6

listopad, 2018

Máte rádi poznávání nových krajin a s potěšením pátráte během Vašich cest po minulosti pradávných kultur? Jste vášnivý obdivovatel sopečných vulkánů? Pojďte se zatoulat do daleké historie jednoho z ostrovů Nového Zélandu. Čeká Vás legenda o milostném vzplanutí obřích maorských bojovníků, jejichž osud doprovází miliony turistů proudících na Nový Zéland.

O Novém Zélandu toho bylo v posledních letech napsáno mnoho a není se také čemu divit. Národní parky této malé země v Tichém oceánu o rozloze přibližně dvou Českých Republik berou dech i ostříleným himalajským cestovatelům. Legenda vypráví příběh bojovníků, kteří jsou lidským ztělesněním vulkánů Tongariro, Taranaki a Ruapehu. První dva představují maorské bojovníky, kteří ztratili hlavu i srdce pro překrásnou Ruapehu. V dávných dobách žili všichni v míru v samém středu severního ostrova Nového Zélandu až do dne, kdy našel Taranaki svou ženu Ruapehu v objetí přítele Tongarira. Ztrhla se obrovská bitva dvou velikánů. Během ní se země otřásala v základech a obloha ztmavla natolik, že se jediný slunečný paprsek nedostal k zemi. Oba bojovníci soptili, vypoustěli svůj hněv jeden na druhého a ničili okolí. Jejich bitva byla ohromující a trvala po několik měsíců. Tongarirův hněv roztrhl zemi a dal za vzniku jezeru Taupo, které je nyní největším sladkovodním jezerem v oblasti Australasie.

Taranaki svůj boj prohrál a plný žalu, hněvu a žárlivosti vytrhal své kořeny ze země a odtáhl směrem na západ. Po cestě vyryl do země obrovské koryto, které se táhne 250 km až k jihozápadnímu pobřeží Nového Zélandu, kde narazil na Tasmanské moře. Tongariro si brzy uvědomil ztrátu přítele a ze žalu zaplnil koryto slzami. Dal tak za vzniku majestátné řece Whanganui. O pět set tisíc let později i Národnímu parku Whanganui. Taranaki nezůstal na místě, ale přesunul se podél pobřeží na sever, odkud mohl pozorovat svou ztracenou lásku. Za jasné oblohy lze z vrcholu Taranaki, který nyní odpočívá u města New Plymouth, okem dohlédnout na 210 km vzdálenou Ruapehu. Dodnes se říká, že Ruapehu svojí aktivitou dává najevo žal nad ztracenou láskou. Tongariro naopak soptí vzteky, že nikdy nemohl získat srdce nádherné Ruapehu.

stratovulkán Ruapehu

Stratovulkán Ruapehu

Legenda dala za vzniku třem významným národním parkům severního ostrova Nového Zélandu. Národnímu parku Tongariro, Národnímu parku Egmont (někdy neoficiáně nazývaný Taranaki) a Národnímu parku Whanganui. V Národním parku Tongariro mohou cestovatelé navštívit místo zvané „the pit of Taranaki“, které dle legendy označuje původní polohu Taranaki. Toto místo se nachází v blízkosti vodopádů pojmenovaných na počest dvou a půl tisícového velikána Taranaki falls. Ruapehu je se svými 2797 metry nejvyšší sopkou Nového Zélandu. Zřejmě pro to se o ní strhla taková bitva. Její bývalý druh, Taranaki měří 2518 metrů a paradoxně, nejsilnější z obrů, sopka Tongariro, měří „pouhých“ 1978 metrů.

Taranaki Falls

Vodopád Taranaki

Národní park Tongariro je čtvrtým nejstarším národním parkem na světě a prvním národním parkem Nového Zélandu. Vulkány v této oblasti jsou stále aktivní a erupce může přijít kdykoliv. Naposledy ukázal Tongariro svůj hněv v listopadu roku 2012, kdy letící kámen zničil střechu a vybavení nedaleko vzdálené turistické chaty na známém severním okruhu v národním parku. Ruapehu naposledy zavzlykala nad svou ztracenou láskou v září roku 2007.

Tongariro

Národní park Tongariro

Národní park Taranaki je druhým nejstarším národním parkem Nového Zélandu. V roce 1770 přejmenoval James Cook horu Taranaki podle svého prvního admirála na Mount Egmont. Jak už tomu bývá, anglický název zastínil tradiční pojmenovaní a začal být oficiálně používán. V roce 1990 byla oblast vyhlášena druhým národním parkem Nového Zélandu. Po celé generace bojovaly maorské kmeny zvané Iwi, o navrácení k původnímu pojmenování. V roce 1985 Národní geologický svaz povolil používání obou jmen, Egmont a Taranaki, pro turistické účely. Oficiální název národního parku zůstal pouze jeden a to Národní park Mount Egmont.

Egmond

Národní park Egmond

Národní park Whanganui je jedinečný tím, že si ho můžete vychutnat z lodě, přesně řečeno ze speciálně upravené dvoumístné kanoe nebo kayaku. Na řece se dá soulodit po dobu tří až pěti dnů a v úplné divočině, bez rychlého občerstvení a vychlazené čepované dvanáctky. Všechno je nutno sbalit do lodě a pokud možno se během cesty nepřevrhnout. Taranaki na své cestě na západ hodně zuřil, tudíž i řeka dokáže být nepředvídatelná a může hezky potrápit. Například, když se přes noc díky dešťům zvedne voda o metr až dva a vy jste si přivázali loď moc blízko břehu.

řeka Whanganui

Řeka Whanganui

Před příchodem Evropanů byl Nový Zéland výhradně obýván tichomořskými kmeny Maorů. Ty mezi sebou, i přes nespočetné boje, dokázaly uchovat bohatou sbírku vzrušujících legend, které se váží na jednotlivé oblasti této země. Během let, kdy se tyto legendy předávaly mezi generacemi došlo k jistým „úpravám“ a proto se některé legendy liší v detailech. Nový Zéland je také jedna z mála zemí, ve které je původní kultůra stále podporována. Mnoho měst do dnes používá maorské pojmenování. Dali by jste přednost původnímu názvu hory Taranaki, nebo preferujete moderní název Mount Egmont?

Kristýna Malíková

Po studiích na VŠ jsem se rozhodla vyrazit na rok do světa a už je tomu 8 let, co jsem poprvé nastoupila do letadla. Žiji a pracuji na Novém Zélandu a mým novým cílem je být nezávislá na místě a času, vydělávat si online prací a cestovat, dokud mě to nepřestane bavit. Mrkněte na můj instagram. Prozatím tam toho moc není, ale postuně budu přidávat.

 

Inspiruj i ostatní

Související články

shares