Máte pro strach uděláno? Zde je 6 nejhorších vysokohorských silnic světa

Lidé a příroda

18

červen, 2018

Při cestě na dovolenou u moře budete projíždět Alpy a možná nadávat na cenu mýtného za průjezd tunelem nebo na zácpy v průsmycích, pak si vzpomeňte na tento článek. Jsou místa, kde neřeší, jestli je levnější projet tunelem za 30 eur nebo to vzít průsmykem za cenu vyšší spotřeby paliva. Někde jsou totiž lidé rádi, že se vůbec dostanou do cílové destinace a že se jim po cestě nic nestalo. Cesty, kde malá nepozornost neznamená odřený blatník, ale pád do půlkilometrové hloubky, kde se zpoždění nepočítají na desítky minut, ale na dny. Silnice, které se sice označují anglicky highway (tedy dálnice), ale nedají se srovnat ani s našimi silnicemi 3. třídy. Mnohdy jde o cesty široké akorát pro jedno větší vozidlo, nezpevněné s drobnými či většími kameny na povrchu, zkrátka co kde zrovna spadne, vystavené nejdrsnějšímu vysokohorskému počasí. Často zavřené kvůli sesuvům půdy, lavinám, silnému větru. A to i na týdny a měsíce. Průjezd si musíte pečlivě naplánovat, protože chyby se neodpouštějí. Po cestě nejsou žádné čerpací stanice a nedostatek paliva nebo porucha vozidla vás může stát život.

#6 Halsema dálnice, Filipíny

Halsema dálnice, Filipíny

Dálnice Halsema mezi městy Bontoc a Baguio prochází přes Centrální Kordillery na největším filipínském ostrově Luzon. Některé úseky vedoucí přes odlehlé provincie jsou stále nezpevněné a málo udržované. Nejvyšší bod komunikace je v 2300 metrech nad mořem, kde vás může zaskočit oblačnost a špatná viditelnost, proto pozor na stametrové srázy. V období dešťů si dejte pozor na sesuvy půdy a padající kamení, ale také na kluzký asfalt a bezohledné a rychle jezdící autobusy v úzkých a prudkých zatáčkách.

#5 Karákóramská dálnice, Čína-Pákistán

Karákóramská dálnice, Čína-Pákistán

Přes 1300 kilometrů dlouhá karákóramská vysokohorská dálnice vedoucí z pákistánského Abbottábádu do Kašgaru v Číně v některých úsecích kopíruje starou hedvábnou cestu a nabízí úchvatné výhledy na Čogori a Nanga Parbat. Vede průsmykem Chundžeráb na čínsko-pákistánských hranicích v nadmořské výšce 4963 metrů a je tak údajně nejvýše položenou mezinárodní silnicí s pevným povrchem na světě. Silnice vede po střeše světa, přes čtyři největší pohoří na Zemi: Karákóram, Hindúkuš, Himálaj a Pamír.

Stavba silnice probíhala od roku 1959 a zemřelo při ní přes 900 dělníků. V roce 1986 byl povolen vjezd civilním vozidlům. Komunikace má důležitý význam pro Čínu, která plánuje do této dálkové trasy investovat značné prostředky. Díky této silnici získala přístup k Arabskému moři kolem svého rivala Indie. Má i velký vojenský význam kvůli sporům o Kašmír mezi Indií a Pákistánem. Přesto, že je většina karákóramské dálnice vyasfaltovaná (zejména na čínské straně), je to stále velmi zrádná a nebezpečná vysokohorská silnice.

Místa, kde je na jedné straně kolmá skalní stěna a na druhé strmý sráz, nenechávají prostor pro chybu řidiče. K tomu všemu ještě přidejte záplavy a sesuvy půd kvůli silným monzunovým dešťům v létě, sněhové bouře a laviny v zimě a samozřejmě výškovou nemoc z nedostatku kyslíku.

#4 Sečuánsko-tibetská dálnice, Čína

Dálnice spojující Čcheng-tu v provincii S-čchuan na západě a Lhasu v Tibetu je dlouhá přes 2140 kilometrů. Většina trasy prochází tradiční tibetskou oblastí Kham a nabízí úchvatnou podívanou v podobě krásné hornaté krajiny poseté stúpami s modlitebními praporky, buddhistickými kláštery a stády jaků. Avšak i zde hrozí sesuvy půdy, padající kamení a extrémní počasí, které může zavřít cestu na několik měsíců. Ve vyšších partiích hrozí laviny a výšková nemoc z nedostatku kyslíku. Pohybujete se totiž v nadmořské výšce téměř 5000 metrů. Silnice je z velké části nezpevněná, takže ji může déšť proměnit na týdny v blátivou past, ve které uvíznou tisíce řidičů v mnohakilometrových kolonách. Největším problémem pak není počasí, ale konflikty mezi znuděnými řidiči, které mohou i vyústit v násilí a únosy.

#3 Zoji La průsmyk, Indie

Zoji La průsmyk, Indie

Himálajský průsmyk Zoji La je jedním z nejdůležitějších v Indii. V nadmořské výšce přes 3500 metrů jím v 9 kilometrů dlouhém úseku prochází indická národní dálnice 1D spojující město Šrínagar v kašmírském údolí a Léh v Ladáku. Povrch je nezpevněný, a i s pohonem obou náprav můžete mít po dešti s rozblácenou cestou problém, v průběhu bouře, ale i po ní bývá silnice neprůjezdná. Průsmyk bývá přes zimu kvůli mohutné vrstvě sněhu a silnému větru uzavřen a jarní „protažení“ průsmyku trvá kolem dvou měsíců. Abyste průsmykem projeli, musíte opravdu věřit svým řidičským schopnostem, a hlavně svému vozidlu, a mít také silné nervy. Srázy jsou prudké, silnice úzká a bez zábran na okrajích.

#2 Silnice do Fairy Meadows, Pákistán

Fairy Meadows (česky pohádkové louky) je oblast u úpatí Nanga Parbat, deváté nejvyšší hory světa. Krásné a fotogenické místo je cílem řady cestovatelů, kteří se chtějí k Nanga Parbat alespoň přiblížit. Poblíž je i tábor, který slouží jako vstupní brána pro odvážlivce, co chtějí osmitisícový vrchol zdolat. Silnice začíná na karákóramské dálnici a končí po 16 kilometrech ve vesnici Tato poblíž Fairy Meadows zhruba ve 3300 m n. m. Desetikilometrový nejnebezpečnější úsek úzké nezpevněné cesty s prudkým srázem a samozřejmě bez svodidel zdoláváte hodinu. A to ještě poslední úsek cesty není sjízdný a musíte dál pokračovat pěšky nebo na kole. V zimě je cesta neprůjezdná. Cestu si vysekali do skály místní lidé, a proto si za průjezd také vybírají poplatek.

#1 North Yungas, Bolívie

North Yungas, Bolívie

Jestli vám předchozí cesty přišly nebezpečné, tak silnice na severu regionu Yungas spojující administrativní centrum Bolívie La Paz, které leží na náhorní plošině v Andách, s městem Coroico v Amazonském deštném pralese musíte považovat za cestu sebevrahů. Zhruba 60 kilometrů dlouhá nezpevněna silnice, široká tak akorát na jedno vozidlo, byla ještě do nedávna hlavní spojnicí města La Paz s amazonskou nížinou na severu Bolívie. Při cestě z Amazonie na Altiplano, náhorní plošinu oddělující západní a východní Andy, musíte vystoupat z 1200 metrů nad mořem do vysokohorského průsmyku ve 4650 metrech. Od šestisetmetrového srázu řidiče nechrání žádná svodidla nebo zábrany, musíte dát pozor na sesuvy půdy a padající kamení a v období dešťů ještě navíc zhoršuje viditelnost mlha a déšť, který promění už tak nestabilní povrch silnice na bahno. Na rozdíl od zbytku Bolívie se zde jezdí vlevo a to proto, aby řidič mohl sledovat vnější kola směřující ke srázu. Než se v roce 2006 otevřela nová a modernější silnice, tak tu každoročně zemřelo několik stovek lidí. I proto má mezi místními přezdívku „silnice smrti“.

Michal Friml

Michal pracoval přes léto v USA pro newyorskou smetánku, půl roku žil v anglickém Nottinghamu a byl rok na Novém Zélandu, který procestoval křížem krážem. A určitě přidá další země.

Inspiruj i ostatní

Související články

shares