Milevsko, městečko na jihu Čech. Nechceme shazovat jeho kvality a krásy, ale není zrovna nejznámějším centrem a destinací turismu. To se ale může rychle změnit, jestli ne hned, tak brzy. Poslední archeologické práce v místním kostele svatého Jiljí zaznamenaly objev, který z Milevska může vytvořit poutní místo kalibru Santiaga de Compostela, Velehradu, Lumbiní nebo Mekky.
Ilustrační obrázek
Zdá se být nenápadný a na nenápadném místě. Kostel svatého Jiljí v Milevsku v tomto čase odhalil jeden z nejvýznamnějších artefaktů křesťanství. Probíhající archeologický výzkum, historický výzkum a podrobná 3D dokumentace klášterního areálu v Milevsku přinesly v roce 2020 překvapivé výsledky. Na výzkumu, moderní dokumentaci a záchraně výjimečného kulturního dědictví zde spolupracují profesionálové z Královské kanonie premonstrátů na Strahově, spolku Naše historie, z. s., Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje, Správy jeskyní ČR, Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského, Západočeského muzea v Plzni a Národního památkového ústavu. Kombinací klasického archeologického odkryvu, nedestruktivních metod archeologie a moderních 3D technologií byly získány nové informace o cenném historickém dědictví a daří se odkrývání jeho tajemství. Technika 21. století nám umožňuje prohlížet si objekty v nových perspektivách (to jest z míst nedostupných v reálném světě) a hledat v historických budovách této národní kulturní památky skryté souvislosti, čímž nám pomáhá ke správnému pochopení konkrétního reliktu historie, umožňuje správnou interpretaci jednotlivých částí stavby a pomáhá skládat střípky poznání z dávno zapomenutých časů. Práce provedené v roce 2020 volně navazují na systematický archeologický výzkum areálu, který začal již v šedesátých letech 20. století. Na něm se podíleli odborníci z Archeologického ústavu ČSAV, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Západočeského muzea v Plzni a Prácheňského muzea v Písku. Tak to byla ta nutná část pro osvětlení místa a vysvětlení, o co jde. Co se tedy našlo?
Ilustrační obrázek
Kristus v trezoru
Nejzajímavějším nově zkoumaným a dokumentovaným prostorem je soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí, interpretovaná jako přístupová chodba s trezorovou místností. Z trezorové místnosti vede těsně nad podlahou z lité malty východním směrem nepřístupná dutina o rozměrech pouhých 26 x 16 cm. V ní byly objeveny, zdokumentovány a následovně vyzvednuty trosky dřevěné schrány, zdobené zlatem a stříbrem (zlaté a stříbrné křížky, rybičky a další ozdoby). Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány, je vytepaný kříž a písmena „IR“. Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král (kdo viděl film Indiana Jones a poslední křížová výprava, si jistě pamatuje, že se v latinském textu I čte jako J). Uvnitř dřevěné skřínky se skrýval přibližně 6 cm dlouhý kus železného hřebu s tausovaným zlatým křížkem. První analýzy prokázaly, že se jedná o odseknutou část kovaného železného hřebu, na němž je tausováním vytvořena značka v podobě křížku. Křížek je dle první materiálové analýzy z jedenadvacetikarátového zlata. Dle dendrologického posudku lze v dřevěných zlomcích rozpoznat dva druhy dřeva, dřevo modřínové a dubové. Modřínové dřevo je radiokarbonovou metodou datováno do období 1290–1394 po Kristu a dřevo dubové do období 260 – 416 po Kristu. Slavnostní zveřejnění objevu proběhlo v Milevském klášteře dne 21. 12. 2020 za účasti Jeho Eminence Dominika kardinála Duky, Jeho Excelence biskupa českobudějovického Vlastimila Kročila a dalších významných hostů.
Ilustrační obrázek
O co tedy jde?
Jak již bylo řečeno, byla během roku 2020 detailně archeologicky a speleologicky zkoumána soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí v Milevsku. Jedná se o poměrně složitý komplex prostor, ukrytých v mohutné románské zdi. Sestává z těžko přístupné vstupní chodby, rozšířené trezorové místnosti a o další nepřístupné dutiny, která vedou z trezorové místnosti východně. Ve vlastní trezorové místnosti byly nalezeny druhotně uložené lidské ostatky a zlomky ozdob z drahých kovů (zlato, stříbro, stříbro žárově zlacené). Z téměř nepřístupné dutiny na východě byl zpoza velkého kamene vyzvednut ukrytý dřevěný relikviář zdobený zlatem a stříbrem. Z trosek dřevěné, nákladně zdobené schránky se podařilo vyjmout jednu z nejposvátnějších křesťanských relikvií, část hřebu z Pravého kříže. V České republice se podobný nález ještě nepodařilo najít a proto je vzácný a unikátní.
Ilustrační obrázek
Co je co?
Relikviář
Relikviář je schrána, ve které jsou relikvie uloženy a často i vystavovány. Zpravidla jsou předmětem uctívání u mnoha náboženství. Bývá proto umístěný v chrámech či v jiných uctívaných místech a pokladnicích. V buddhistických, křesťanských i hinduistických chrámech jsou často relikviáře vystavovány na oltářích a v kaplích. Za nejcennější relikvie jsou považovány ostatky proroků a světců. Věřící jsou přesvědčeni, že ostatky či jiné relikvie v sobě nesou posvátnou moc či sílu a pomáhají například při uzdravování.
Hřeb z Pravého kříže
Jedna z tak zvaných pašijových relikvií. Pašijové relikvie jsou relikvie přímo spojené s utrpením Ježíše Krista. Mezi pašijové relikvie patří trny z trnové koruny, hřeby, jimiž byl Ježíš přibit na kříž, dřevo z Pravého kříže, Longinovo kopí (kopí osudu), kterým římský voják probodl bok Krista. Longinovo kopí a hřeby byly coby svědci Kristovy smrti pokládány za vrcholné relikvie křesťanského světa. Pravý kříž (též svatý Kříž) je tradiční označení pro kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zbytky Pravého kříže (a další pašijové relikvie) prý nalezla při své pouti do Svaté země svatá Helena a ve 4. století je přivezla do Říma.
Milevský klášter
Nejstarší klášter v jižních Čechách. Premonstrátská kanonie byla založena v osmdesátých letech 12. století místním feudálem Jiřím z Milevska a opatem Jarlochem. Až do husitských válek to byl jeden z nejbohatších klášterů v Českém království. Klášter najdeme na severovýchodním okraji města Milevsko v okrese Písek, přibližně 20 km východně od jihočeského Tábora. Kvůli svému dochovanému středověkému jádru byl vyhlášen národní kulturní památkou.
Text a foto: Společnost Geo.cz