Arménie a Hayastan 2021

Arménii opět navštívila skupina vědců z Česka. Po roční odmlce, kterou způsobila celosvětová pandemie a také obnovený válečný konflikt o Náhorní Karabach, se čeští vědci vrátili k rozdělané práci v Arménii. V roce 2021 pokračovala česko – arménská archeologická expedice za účasti odborníků z Archeologického ústavu Akademie věd republiky Arménie, Univerzity Pardubice, organizace Naše historie a G-Impuls. Práce mohly proběhnout díky podpoře nadace Chironium a Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Nad expedicí převzal záštitu velvyslanec ČR v Arménii, JUDr. Kopecký.

Klášter Noravank

Průzkum pokračuje

Práce se v letošním roce přesunuly do provincie Vayot dzor. Jde o provincii na jihozápadě země, v těsném sousedství válkou zmítané oblasti. Prakticky jde o úzký pruh území Arménie, vklíněný mezi Azerbájdžán a Írán. Území je velmi bohaté na historické památky. V roce 2021 se česko-arménská expedice protáhla na celý měsíc září. Postupně byly pořízeny digitální kopie významných architektonických památek (především nejstarších křesťanských). Postupně byl skenován klášter Noravank, kostel Panny Marie v Areni, významný a záhadný objekt Aghitu, jehož vznik i poslání zatím obestírá spousta otazníků. Po letošním nedestruktivním průzkumu a podrobné dokumentaci víme, že jde o velmi starou architekturu (někdo si troufá odhadovat, že z doby království Urartu), kterou upravili a znovu využili nejstarší křesťané.

letecký pohled na kaňonovitou soutěsku – archeologická expedice (Areni Noravank)

Areni 1 a Areni 2

Formou takzvané letecké archeologie byl proveden první průzkum a dokumentace lokality Karahunj. Karahunj je pravěká lokalita, takové arménské Stonehenge. Jedná se určitě o významné pravěké pohřebiště a oficiálně se předpokládá, že jde i o starověkou astronomickou observatoř. Vůbec poprvé se Češi začali aktivně podílet na výzkumu a dokumentaci jeskyně Areni-1 a Areni-2. Jeskyně samotné a jejich okolí je celosvětově významnou archeologickou lokalitou. Právě v jeskyni Areni-1 je archeologickým výzkumem doložené nejstarší lisování a stáčení vína na světě a to do doby před 6000 lety.

Lokalita Karahunj

Archeologická lokalita Gnishikadzor, kde probíhala česko arménská archeologická sondáž

Nejstarší Arméni

Na konci září, a vlastně také na konci expedic, byly na tiskové konferenci (uspořádáno přímo v jeskyni Areni-1) představeny veřejnosti výsledky mezinárodní spolupráce. Zlatým hřebem bylo potom představení vědecké rekonstrukce tváře nejstarších Arménů. Při výzkumu v jeskyni byly nalezeny ostatky tří jedinců, které podle analýz DNA nejvíce odpovídají arménské populaci. Jsou staré 6000 let a jedná se tak (s určitou nadsázkou) o nejstarší Armény. Ve spolupráci mezinárodního týmu odborníků z ČR, Arménie a Brazílie byla těmto dávno mrtvým lidem (díky moderní forenzní vědě a moderní 3D technologii) navrácena jejich tvář.

Martin Dlouhý