Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

Projekt Hayastan

18

listopad, 2019

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Pevnost Dashtadem

Dashtadem je významná pevnost na jižním kraji stejnojmenné vesnice v arménské provincii Aragatsotn. Pevnost je datována do 10. – 19. století. Jádro pevnosti je starý arménský hrad a kaple z 10. století, který byl za arabské nadvlády rozšířen (12. století). Na východní stěně pevnosti je arabský dedikační nápis z roku 1174, který stavbu připisuje sultánovi ibn Mahmudovi, jednomu ze šaddadických knížat z Ani (zničené středovéké arménské město, které se dnes nachází v turecké provincii Kars). Přepis onoho nápisu: Kéž ho Alláh povznáší. V požehnaném měsíci Sarafu v roce 570 (tj. září 1174) pán této silné pevnosti, princ, velký Spasalar, Pilíř víry, Oslavovatel islámu, sultánský syn Mahmuda, syn Šavura. Poslední úpravy a vnější opevnění (7 polygonálních bašt + 1 půlkruhová na severu) je pak datováno do 18. a 19. století.

 

 

Kamenná stéla z Talinu (6.-7. století)

V Talinu se můžeme seznámit se dvěma významnými kostely. Jedním je velká, částečně zřícená, katedrála ze 7. století a druhým malý kostel P. Marie, postavený také v 7. století pravděpodobně místním vládcem Nersehem Kamsarakanem. V celém areálu se nachází velké množství náhrobků a stél. Stély (čtyřhranné sloupy zpravidla na větším podstavci v podobě kvádru) časově předcházejí později velmi rozšířeným kamenům – chačkarům. Nejstarší stély jsou datovány do 5. – 6. století. Jedna z nejzajímavějších je stéla stojící u kostela P. Marie v Talinu. Je dochovaná pouze částečně. Na podstavci se nachází na čelní straně vyobrazení Panny Marie s Ježíškem a dvěma anděly po stranách. Na zadní straně se dochoval kříž obklopený ornamenty, takže se blíží stromu života. Nad reliéfem s P. Marií je na vlastní stéle postava v honosném oděvu s prasečí hlavou a nad ní světec. Obvykle se interpretuje jako dehonestující vyobrazení perského panovníka. Perští vládci ve 4. až 6. století silně ovlivňovali dění v Arménii a také potlačovali křesťanství. Je však možný ještě jiný výklad. Podle legendy král Trdat III. Veliký /též Tiridates/ (287-330) trpěl tím, že se měnil v divokého vepře. Tyto potíže ustaly po té, co přijal křesťanství z rukou sv. Řehoře Osvětitele, což by mohl být světec v horní části stély, jehož vyobrazení je poškozeno.



Inspiruj i ostatní

shares