Říše hvozdů a bílých nocí

Estonsko se honosí fantastickou kombinací nízké hustoty zalidnění a spousty nádherné přírody. V praxi to znamená, že se můžete kochat panenským estonským pobřežím nebo si vychutnávat samotu a klid místních ostrovů či lesních stezek, a přitom mít po ruce veškeré vymoženosti známé z ostatních moderních společností, jimiž se Estonsko snaží co nejrychleji docílit stejné kvality života jako ostatní severské země.

Co rozhodně navštívit v Estonsku

Užitečné informace

Estonsko je členem EU i součástí schengenského prostoru. Občané ČR tudíž nepotřebují k cestě do Estonska víza. Pokud chce občan ČR pobývat v Estonsku déle než 90 dní během půl roku, počínaje prvním dnem od příjezdu do země, by měl být zaregistrován na estonské policii – Správě pro migraci a občanství.
GMT + 2
Autobus: Národní autobusová síť je rozsáhlá, spojuje všechna významná města mezi sebou a menší města s jejich regionálními uzly. Vlak: Většina lidí dává přednost před autobusy vlaku, pro větší pohodlí a služby. Auta a motocykly: Estonské silnice jsou obecně velmi dobré a jízda je velmi jednoduchá. Půjčovny aut, motocyklů i kol jsou ve všech velkých městech.
Jednotné číslo tísňového volání 112

Kdy vyrazit

Hlavní sezona – červenec–srpen

Léta jsou v baltských zemích krátká, ale zato intenzivní. Červenec a srpen jsou jednak nejteplejšími a nejrušnějšími měsíci, jednak měsíci s nejvyšším srážkovým úhrnem, jenž tu a tam vyústí i do nějaké té letní bouře. Průměrná teplota pobřežních vod se v tomto ročním období pohybuje mezi 16 °C a 21 °C, zatímco průměrné denní teploty kolísají od května do září v rozmezí 14 °C až 22 °C, ovšem leckdy se přehoupnou skoro až ke třicítce.

Vedlejší sezona – duben–květen

Na jaře panuje v celém Pobaltí teplé počasí, dny jsou dlouhé, zahrady plné květů a kulturní sezona v plném proudu. Silným kouzlem oplývají zejména měsíce duben a květen, kdy začínají hnízdit čápi a země i její obyvatelé se otvírají po dlouhé zimě.

Mimo sezonu – listopad–březen

Zima (od listopadu do března), kdy na každých čtyřiadvacet hodin připadá jen pár hodin chabého denního světla, je v baltských zemích dlouhou, temnou záležitostí, během níž teploty jen málokdy vystoupí nad 4 °C a většinou se drží pod bodem mrazu. Promáčenému březnu, kdy přichází tání a všude je spousta rozbředlého špinavého sněhu, se raději vyhněte. Nejpříjemnější není ani podzim, kdy v jednom kuse chumelí a napadaná sněhová pokrývka okamžitě taje.

Hlavní sezona – červenec–srpen

Léta jsou v baltských zemích krátká, ale zato intenzivní. Červenec a srpen jsou jednak nejteplejšími a nejrušnějšími měsíci, jednak měsíci s nejvyšším srážkovým úhrnem, jenž tu a tam vyústí i do nějaké té letní bouře. Průměrná teplota pobřežních vod se v tomto ročním období pohybuje mezi 16 °C a 21 °C, zatímco průměrné denní teploty kolísají od května do září v rozmezí 14 °C až 22 °C, ovšem leckdy se přehoupnou skoro až ke třicítce.

Vedlejší sezona – duben–květen

Na jaře panuje v celém Pobaltí teplé počasí, dny jsou dlouhé, zahrady plné květů a kulturní sezona v plném proudu. Silným kouzlem oplývají zejména měsíce duben a květen, kdy začínají hnízdit čápi a země i její obyvatelé se otvírají po dlouhé zimě.

Mimo sezonu – listopad–březen

Zima (od listopadu do března), kdy na každých čtyřiadvacet hodin připadá jen pár hodin chabého denního světla, je v baltských zemích dlouhou, temnou záležitostí, během níž teploty jen málokdy vystoupí nad 4 °C a většinou se drží pod bodem mrazu. Promáčenému březnu, kdy přichází tání a všude je spousta rozbředlého špinavého sněhu, se raději vyhněte. Nejpříjemnější není ani podzim, kdy v jednom kuse chumelí a napadaná sněhová pokrývka okamžitě taje.

Ceny a nákupy

V Estonsku platí euro a všechno je o trochu dražší než v Česku. Bankomaty jsou už v dnešní době poměrně dostatečně rozšířené. Tallinn jakožto hlavní město je nejdražší. Večeře pro dva se v levných restauracích pohybuje kolem 25 eur. Je zde dražší zelenina a ovoce. Vzhledem k silnému vztahu k mléčným výrobkům jsou ceny domácích sýrů a jogurtů téměř porovnatelné s českými. Ubytování pro dva v hostelu se dá sehnat okolo 25 eur, v hotelu 40 eur. Je zde aktivní komunita couchsurfingu.

Místní sýr 1 kg – 6,5 eur

 

mléko 1 litr – 0,58 eur

 

Brambory 1 kg – 0,41 eur

 

Bochník chleba – 0,76 eur

 

Pivo 0,5 litru – 3,6 eur

 

Důležité kontakty

Kontaktní český úřad Estonsko – Velvyslanectví Tallinn

Lahe 4, 101 50 Tallinn

Telefon: +372/6274400, sekretariát – 6274401, KO – 6274404,03

Fax: +372/6314716

Nouzová linka: +372/56679029

E-mail: tallinn@embassy.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/tallinn

Vedoucí úřadu: Mgr. Gabriela TOMÁNKOVÁ

Provozní hodiny úřadu: pondělí–pátek 8.30–17.00

úřední hodiny KO pro veřejnost: úterý, čtvrtek 10.00–12.00

Inspiruj i ostatní

Související články

shares

Tallinn

Dnešní Tallinn představuje fúzi středověkých a moderních prvků prodchnutou nezaměnitelnou energickou atmosférou – která má z pohledu zahraničního návštěvníka podobu podmanivého víru věkovitých chrámových věžiček, mrakodrapů ze skla a chromu, útulných vinárniček ukrytých ve sklepeních domů z 15. století, lenivých odpolední strávených ve znamení slunce a piva na historickém náměstí Raekoja plats jakož i cyklotras vedoucích k okolním plážím a hvozdům – a okořeněnou špetkou komunistických přežitků. Nesporným korunním klenotem Tallinnu už navždy zůstane rozdvojené historické jádro (alias Staré město), které tvoří nepřehledná změť věžiček a uliček ze čtrnáctého a patnáctého století.

Pärnu

Přes léto zaplavují nejnavštěvovanější estonské letovisko Pärnu především milovníci nejrůznějších radovánek a název letoviska se stává synonymem rozpustilé plážové zábavy. Pärnu je ve skutečnosti místem poměrně krotkým a jeho pestrou minulost nejznámějšího baltského letoviska vůbec odrážejí stejně tak dobře i široké, stromy lemované ulice a prostorné parky, jež se tu střídají s velkolepými vilami z přelomu 19. a 20. století. Pärnu je také dodnes populární lázeňskou destinací využívanou hlavně seniory z baltských zemí, Finska a východní Evropy, kteří sem přijíždějí za odpočinkem, ozdravnými kúrami a vyhlášenými bahenními zábaly, jež tu nabízejí staromódní sanatoria ze sovětských dob i luxusnější instituce moderního ražení.

Saaremaa

Saaremaa (doslova „ostrovní země“) je pro Estonce synonymem volného prostoru, smrkových lesů, klidu a čerstvého vzduchu a fantastického piva. Největší estonský ostrov (zhruba o rozloze Lucemburska) je stále ještě pokrytý hustým kobercem borovic, smrků a jalovců, mezi nimiž lze tu a tam zahlédnout působením času zdánlivě nedotčené staré větrné mlýny, štíhlé majáky a miniaturní vesničky. Saaremaa má z celého státu nejblíž k atmosféře „starého Estonska“. Pro celý ostrov jsou typické dlouhé liduprázdné pláže omývané opalizujícími vlnami, jalovcovým houštím zarostlé rozvaliny kostela z 15. století a volně se pasoucí ovce, které tu na kolemjdoucí vykukují zpoza starých kamenných zídek.

Národní park Soomaa

Jádro národního parku Soomaa (soomaa znamená v doslovném překladu „kraj mokřin“), který zahrnuje největší úsek bažin, rovinatých luk a říčních lesů na území Estonska, se skládá ze čtyř rašelinišť nazývaných Valgeraba, Öördi, Kikepera a Kuresoo, kde tloušťka rašeliny dosahuje místy až sedmi metrů. Okolní lesy skýtají útočiště až 43 druhům savců včetně vlků, rysů, medvědů brtníků, losů, divočáků a vyder. Každoročně sem také přilétají tisíce ptáků reprezentujících na 180 druhů. K průzkumu národního parku a jeho četných vodních toků je nejvhodnější kánoe nebo haabja, což je tradiční ugrofinské plavidlo vytesané z jediného kusu osikového dřeva, které po dlouhá staletí nacházelo uplatnění při lovu, rybaření, převážení sena a přepravě různých nákladů.