Magická země vikingů, neposkvrněná a drsná příroda, krajina mýtů

Skoro každý kdo jednou zavítá na Island zůstane do tohoto ostrova zamilován a touží se na něj opět vrátit. Island zapůsobí na každého. Hluboké fjordy, ledovcová jezera, krajina utvářená vulkanickou činností působící jako z legend, horké prameny, mohutné vodopády či gejzíry dělají z Islandu doslova jiný svět. Pocestujete-li celým ostrovem každou chvíli narazíte na jiný druh krajiny. Útesy přechází v horské štíty, lávová pole v pláně, duha ve dne se na noc střídá s polární září a vše umocňují kontrasty barev. Na Islandu vám přijde vše barevnější. Island není stvořen pro plážové povaleče, ale pro dobrodruhy. Těm otevře srdce a naplní je nevšedními zážitky na které do smrti nezapomenou.

Co rozhodně navštívit na Islandu

Užitečné informace

Před odjezdem z Islandu si raději vyměňte islandské koruny na nějakou kontinentální měnu, mohlo by se stát, že budete mít na kontinentě s výměnou problémy. Směňovat je lepší v bankách nebo na letišti, v hotelích bývá kurs o něco horší.
Jediné mezinárodní letiště se nachází v Keflavíku asi 50km od Reykjavíku. Nejezdí zde žádné taxíky jen autobusy Flybus. Cena cesty z letiště na ústřední autobusový terminál BSÍ v Reykjavíku je 1950 ISK. Na letišti nebo na terminálu je možné domluvit půjčení vozu (levnější varianta půjčení vozu je domluvit se s půjčovnou ještě před příletem)
Občané ČR nepotřebují k vstupu na Island žádná víza
Možnost zemětřesení vlivem vulkanické činnosti
Tísňové služby a záchranáři – 112, Dotazy a informace – 118
Islandština
v zimě – 1hodina, v létě – 2 hodiny

Kdy vyrazit

Hlavní sezona – červen – srpen

Nejteplejší období na Islandu zpravidla v poslední době přiláká statisíce turistů (sezona 2017 přivedla na Island okolo 2,3 milionu turistů, což je na 330 tisíc místních vcelku dost)

Vedlejší sezona – květen a září

Rozmarné počasí se mění z hodiny na hodinu, lze zažít i sněžení. Nejvhodnější období pro ty, kteří zvládnou zamračené nebe a déšť radši než davy turistů.

Mimo sezonu – říjen – duben

Po většinu dne panuje tma a i těch pár záblesků denního světla můžou zakrýt mraky. Většina vedlejších cest je uzavřena kvůli počasí. Nejlepší doba na pozorování polární záře.

Hlavní sezona – červen – srpen

Nejteplejší období na Islandu zpravidla v poslední době přiláká statisíce turistů (sezona 2017 přivedla na Island okolo 2,3 milionu turistů, což je na 330 tisíc místních vcelku dost)

Vedlejší sezona – květen a září

Rozmarné počasí se mění z hodiny na hodinu, lze zažít i sněžení. Nejvhodnější období pro ty, kteří zvládnou zamračené nebe a déšť radši než davy turistů.

Mimo sezonu – říjen – duben

Po většinu dne panuje tma a i těch pár záblesků denního světla můžou zakrýt mraky. Většina vedlejších cest je uzavřena kvůli počasí. Nejlepší doba na pozorování polární záře.

Ceny a nákupy

Ceny na Islandu jsou i po převedení na české koruny vcelku vysoké. Měnou je Islandská króna (ISK) a kurz roku 2017 se pohybuje 1 CZK – 4,6 ISK. Zjednodušeně lze ceny dělit pěti. V rámci placení všude převládají platební karty nad hotovostí a to i ve venkovských oblastech. Doporučujeme nakupovat v marketech Bónus, které mají v logu ošklivé růžové prasátko na žlutém pozadí. Ceny jsou i zde vyšší, ale společně s tím jde i vysoká kvalita nakupovaných komodit. Pokud máte chuť na pivo, víno nebo něco ostřejšího lze využít specializovaných obchodů Vinsbudin, alkohol v běžném marketu nekoupíte. Samostatnou kapitolou je nakupování pohonných hmot. Drtivá většina čerpacích stanic je na kartu a bez obsluhy. Kartu je třeba vložit do tankovacího stojanu, zadat PIN a namačkat cenu za kolik se bude tankovat. Pokud zadáte vyšší částku než se vejde tankovaných pohonných hmot z karty se strhne jen částka za odebrané.

Půlitr piva v obchodě: 300-364 ISK

Půlitr piva v hospodě: 800-1000 ISK

Skyr: 200 ISK

Litr pomerančového džusu: 215 ISK

Steak z velryby nebo islandského koně v restauraci: 3300-5000 ISK

Toustový chléb: 240-410 ISK

Bageta: 185 ISK

Bomba k vařiči: 2360 ISK

Důležité kontakty

Zastoupení ČR v zahraničí

Honorární konzulát Reykjavík

Lágmúli 7, Reykjavík 108

Generální konzulát Islandské republiky

Karlova 20, 110 00 Praha 1

Iceland průvodce Lonely Planet

Pin It on Pinterest

Shares
Share This

Laguna Jökulsárlón

Ledovcová laguna na jejíž hladině majestátně plují malé i velké kry, modravě zářící ledové hory odlomené z ledovce Breidamerkuljökull, který je výběžkem mohutného ledovce Vatnajökull. Laguna je propojena s mořem a ledové hory pomalu odplouvají právě do něj.

Celá tato neskutečná scenérie je navíc situována u hlavní silnice Ring route, takže je bez problémů dosažitelná. Doporučujeme i výlet obojživelným vozem po laguně a to navzdory vyšší ceně. Ovšem záběry pořízené z hladiny jsou k nezaplacení.

NP Vatnajökull

Největší národní park v Evropě zabírající 13% celého Islandu je největší ledovcovou pokrývkou světa mimo póly. Z jeho hlavního tělesa vybíhá ještě mnoho další ledovců, pod nimiž jsou stále aktivní vulkány.

Návštěvníka nadchne rozmanitost krajiny, turistické trasy a množství aktivit v tomto rozlehlém parku do kterého je hned několik možných přístupových cest. Svou cestu můžete začít například na jihu ve Skaftafellu nebo na severu v Ásbyrgi u vodopádu Dettifoss

Horké prameny

Najdete je od Reykjavíku až po osamocené poloostrovy Západních fjordů a koupání v nich je nepředstavitelně uklidňující a zároveň jde i o místo možného setkávání s místními. Islanďané koupání v horkých pramenech mají jako relaxaci a zábavu.

Nedaleko Keflavíku, a tedy i letiště, je horkými prameny napouštěna známá Modrá laguna. Kouřící koupaliště plné křemičitých usazenin může být příjemným zpestřením a třešničkou na dortu těsně před odletem z Islandu.

Západní fjordy

Široké spektrum přírodních krás Islandu dramaticky vrcholí v prostoru Západních fjordů. Fjordy se zařezávají hluboko do pevniny a síť načervenalých silnic umocňuje pocit dobrodružství. Hranicí regionu je nejvýše položený poloostrov Hornstrandir.

Zde najdete i nejzápadnější bod Evropy, mys Bjargtangar. Je součástí 14 km dlouhého útesu Látrabjarg, místy vysokého až 440 metrů. V útesech Bjargtangaru jsou ptačí kolonie tolik oblíbených papuchalků. V době hnízdění jich zde jsou tisíce.

Jezero Mývatn

Můžeme ho bez skrupulí nazvat klenotem severovýchodu Islandu. Jezero a jeho okolí oplývá drsnou krásou. Jeho okolí je protkáno sítí bahenních sopek, vývěrů sopečných výparů, vulkanických kráterů a podivných lávových útvarů.

Mývatn leží přímo na středoatlantické brázdě a mohutné geologické síli zde nechali vzniknout fantastické krajině jakou jinde na ostrově již nespatříte. Tohle je Island tak jak si ho v myšlenkách každá představuje.

Askja

Islanďany je obří dvoj kráter Askja nazýván Královnou hor, navzdory faktu, že při jeho vzniku erupcí roku 1875 vymřela veškerá stáda zvířat na severu ostrova. Kráter je v současnosti hlavním cílem všech návštěvníků této oblasti.

Askja se vyznačuje dvěma jezery, každé jinak barevné. Po úvodní erupci se magma zhroutilo a dalo vzniknout většímu z jezer, modrému Öskjuvatnu. V té samé době též explodoval sopouch na severovýchodě jezera a tak vzniklo druhé jezírko s mléčnou termální vodou.

Geysir

Původní zřídlo horké vody, které dalo jméno všem gejzírům světa je jedním z největších lákadel Islandu. Geysir kdysi chrlil vodu do úctyhodných osmdesáti metrů. Bohužel v 50. letech byl ucpán turisty, kteří do něj házeli kameny aby ho vyprovokovali k činnosti. Zablokování Geysiru povolilo při zemětřesení roku 2000, ale již nechrlí vodu tak často.

Naštěstí není Geisir jediným gejzírem v oblasti. Přibližně dvacet metrů vedle je gejzír Strokkur, který vybuchuje v pravidelných pětiminutových intervalech.

Vodopád Gullfoss

Nejmohutnější vodopád Evropy, voda se v něm řítí o průměrném objemu okolo 100 m3 za sekundu, v době jarního tání však až 2000 m3. Jde o jeden z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších vodopádů Islandu.

Gullfoss tvoří dvě části, horní s výškou 10 metrů a spodní s výškou 22 metrů. Za slunečních dní vytváří vodní tříšť nádherné duhy, ale své kouzlo neztrácí vodopád ani v zimě když je zamrzlý. Od roku 1975 je přírodní rezervací.

Reykjavík a kavárenská kultura

Hlavní město Islandu je podle mezinárodních standardů menší, ale poměr počtu kaváren k počtu obyvatel je ohromující. Právě kavárny, puby a bary jsou vlastně pilířem typické místní kultury. Zajímavostí je, že s přibývajícím časem mění zařízení své zaměření.

Je běžnou praxí, že kavárny k večeru ztlumí osvětlení, zvýší hlasitost hudby a kávu vymění za koktejly. Některé se dokonce během noci mění na plnohodnotné noční kluby. Oblíbenou zábavou je zde djammid, tah od baru k baru trvající celou noc nebo co síly stačí.