Země divokých hor, klášterů a hraběte Draculy
I ve velkých městech, kde pod policejními kamerami na dálnici kličkují rychlá audi, udává životní styl původní vesnická duše. Skoro všude narazíte na koňské povozy, jedoucí po dlážděných a často rozbitých cestách vzhůru do zelených hor, kolem stohů sena a ovčích stád, krajinou, v níž sama silnice působí jako cizorodý prvek. A pak je tu ta záležitost s Draculou. Spousta návštěvníků, zlákaná hrůzostrašnými historkami, podniká výpravy po transylvánských hradech a půvabných středověkých saských městech, jako je Sighişoara, kde „pravý Dracula“ (Vlad Ţepeş) poprvé vycenil zuby. Nicméně cestovatelé, kteří se omezují pouze na stopování vampýrů, se o hodně připraví. Hlavní město Bukurešť má své stinné stránky, ale mix groteskních komunistických památníků a účelově zastrčených katedrál je zajímavým místem k prozkoumání. Transylvánské Alpy (neboli Karpaty), které se vinou středem země, nabízejí báječné příležitosti k různým aktivitám.
Co rozhodně navštívit v Rumunsku
Bukurešť
Zjevně komunistická předělávka bývalé „Paříže Východu“ nabízí bohémské zapadáky, dobré jídlo a přívětivé parky. V Bukurešti sídlí nejlepší rumunská muzea, kterých je skutečně hodně. Řada z nich bojuje s omezeným rozpočtem tím, že se zaměřuje na atraktivní témata, např. na venkovské aspekty rumunského života.
Brašov
Brašov, srdce a hlavní centrum Sedmihradska, je město s bohatým saským dědictvím a příjemná základna, z níž můžete vyrážet na jednodenní výlety do okolních hradů, vesnic a hor ‒ v blízkosti jsou sjezdovky i falešný Draculův hrad. Historické centrum města, které se může pyšnit zachovalou středověkou nádherou, je stále z větší části obklopené původními kamennými hradbami a je krásným místem k procházkám.
Údolí Arges
Mezi kláštery s výhledy na úchvatné Fagarašské pohoří stojí skutečný Draculův hrad.
Delta Dunaje
Proměnlivou krajinu dunajské delty tvoří labyrint kanálů s pustými rybářskými vesničkami na březích. Deltu chrání přírodní rezervace, která byla založena jako reakce na katastrofu, již působil komunistický experiment se záměrem přeměnit tuto krajinu na zemědělskou oblast.
Maramureš
Srdce a duše bukolického Rumunska s dřevěnými kostelíky, popartovými hřbitůvky, na nichž si pozůstalí láskyplně dobírají zesnulé, a s drsnou slivovicí ţuică. I sami místní se smějí, že se tu za posledních sto let nic nezměnilo.
Užitečné informace
Doprava
Jízdu vlastním automobilem autoři Lonely Planet nedoporučují pro špatnou úroveň silnic, na nichž se pohybují zbloudilé krávy a ovce, pomalé vozy se senem a agresivní řidiči. Na silnicích jsou výmoly, do kterých by zapadl i tank, a neoznačené zatáčky. Nejoblíbenějším dopravním prostředkem k poznávání Rumunska je už odedávna vlak.
Víza
Občané EU a jejich rodinní příslušníci mají povinnost přihlásit se na nejbližším útvaru cizinecké policie, pokud chtějí na území Rumunska pobývat déle než 90 dní. Pokud občan EU hodlá na území Rumunska pobývat maximálně tři měsíce, není nutné vyřizovat žádné další formality.
Důležitá čísla
- Hasiči 901
- Policie 902
- Pohotovost 903
- Mezinárodní předvolba 40
Časový posun
+2 GMT
Kdy vyrazit
Průměrné teploty v Rumunsku se značně liší podle toho, kdy a kam máte namířeno. Ani v létě však raději nepočítejte s třicetistupňovými vedry, jaká sužovala tuto oblast v posledních několika letech. Plánujete-li výlet do hor, připravte se ve vyšších polohách na mrazivý vítr a ve všech výškách na chladné noci. Zimy tu bývají poměrně mírné.
Hlavní sezona – červenec a srpen
V hlavní sezoně je nejlepší počasí. Nejvíce hodin slunečního svitu je na ostrově Hvar, dále na Korčule a v Dubrovníku. Ceny jsou v hlavní sezoně nejvyšší a pobřežní destinace nejrušnější.
Vedlejší sezona – květen, červen a září
Pobřeží je nádherné, voda v Jadranu dostatečně teplá na koupání, turistů málo a ceny jsou nižší. Na jaře a časně v létě vane vytrvalý vítr mistral, skvělý na plachtění.
Mimo sezonu – říjen–duben
Zimy jsou v pevninské části Chorvatska chladné a ceny jsou nízké. Jihovýchodní větry přinášejí husté mraky; severovýchodní vítr se stará o mocné proudy suchého vzduchu a mraky rozhání.
Hlavní sezona – červenec a srpen
V hlavní sezoně je nejlepší počasí. Nejvíce hodin slunečního svitu je na ostrově Hvar, dále na Korčule a v Dubrovníku. Ceny jsou v hlavní sezoně nejvyšší a pobřežní destinace nejrušnější.
Vedlejší sezona – květen, červen a září
Pobřeží je nádherné, voda v Jadranu dostatečně teplá na koupání, turistů málo a ceny jsou nižší. Na jaře a časně v létě vane vytrvalý vítr mistral, skvělý na plachtění.
Mimo sezonu – říjen–duben
Zimy jsou v pevninské části Chorvatska chladné a ceny jsou nízké. Jihovýchodní větry přinášejí husté mraky; severovýchodní vítr se stará o mocné proudy suchého vzduchu a mraky rozhání.
Ceny a nákupy
Oficiální měnou je rumunský nový leu (RON), přičemž 1 leu (RON) = asi 5,50 (CZK). V rumunských městech není problém najít směnárnu či banku. Kurs si raději ověřte přímo u přepážky před výměnou, neboť čísla uváděná na cedulích ve výloze nemusejí být vždy přesná. Nejbezpečnější možností je výběr z bankomatů, kterých je v Rumunsku dostatek. Vyvarujte se pouličních směn, které jsou ilegální. Platbu kartou poměrně běžně přijímají obchody, hotely a restaurace ve větších městech, stejně tak benzinové pumpy. Počet míst, kde lze kartou platit, strmě vzrůstá. Vždycky je ale vhodné mít u sebe nějakou hotovost, přičemž mimo města a přímořská letoviska je to zcela nezbytné. Rumunsko patří k nejdražším balkánským zemím. Může za to zejména poměrně nedávná inflační krize a měnová reforma, ale také rozvoj turismu. Ceny jsou již téměř srovnatelné s těmi v ČR. Nejdražší je hlavní město Bukurešť a přímořská letoviska. Velmi předražené bývají nejnavštěvovanější destinace. Vaše peněženka se zaraduje při nákupu jídla nebo při využití vlakové dopravy. Ubytování seženete o něco málo levněji než u nás.
Bochník chleba (0,5 kg) – 2 lei
Jídlo v restauraci – 25 lei
Ubytování v hotelu pro 2 – 150 lei, v ubytovně – 50 lei
Pivo (0,5 l) – 3 lei
Jídlo ve stánku – 10 lei
Důležité kontakty
Rumunsko – Velvyslanectví Bukurešť
Ambasada Republicii Cehe
Str. Ion Ghica 11, 030045 Bucureşti
Telefon: +40 213 039 230, 238, sekretariát -281, KO -253, 285, OEÚ -293, 243
Fax: +40 213 122 539, OEÚ +40 213 138 980
Nouzová linka: +40 744 564 676
E-mail: bucharest@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/bucharest
Vedoucí úřadu: Ing. Vladimír VÁLKY
Provozní hodiny úřadu
- pondělí–pátek 8.00–16.30
Úřední hodiny pro veřejnost (konzulární a vízový úsek):
- pondělí, středa, čtvrtek 8.30–11.30