Nepoznaná pohádková země
Okouzlující země nížin, hor i několika stovek pohádkových kostelů, která vás bude fascinovat doslova na každém kroku. Vydejte se námi do Srbska, země zatím málo poznané.
Co rozhodně navštívit v Srbsku
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska. Mezi lety 1918–1941 a 1946–1992 byl také hlavním městem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Jugoslávie. V roce 2011 zde žilo přes 1 160 000 obyvatel, aglomerace čítá přes 1,65 milionu lidí. Město leží na soutoku řek Dunaje a Sávy.
Deliblatska peščara
Deliblatska peščara je oblast s písečným podložím a se stepní vegetací. Naleznete ji ve Vojvodině. Název získala podle obce Deliblato, která se nachází v její blízkosti. Oblast je pozůstatkem největší pouštní krajiny v Evropě, je přírodní památkou a k vidění je zde celá řada ptáků a více než 900 druhů rostlin.
Vodopád Jelovarnik
Je druhý nejvyšší vodopád v Srbsku. Má výšku 71 m a nachází se v oblasti Jelovarnik. Místní přírodní rezervace se rozkládá na ploše 57 hektarů a obdivovat zde můžete nejrůznější faunu i flóru.
Klášter Poganovo
Klášter Poganovo naleznete na břehu řeky Jerma u obce Poganovo. Je jedním z nejcennějších památek srbské středověké kultury. Byl postaven pravděpodobně v roce 1390 z vrstev kamene a cihel. Patří pravoslavné církvi.
Nišská pevnost
Nišská pevnost, nejlépe zachovalá osmanská památka z 18. století, se nachází pár minut chůze od centra města Niš. Součástí komplexu jsou turecké lázně, mešita a vidět můžete také věž Čelé kulu, v jejímž zdivu jsou prý lebky bojovníků. Zde na soutoku řek Nišavy a Jižní Moravy naleznete také pozůstatky dávné Via Militaris, která spojovala byzantskou Konstaninopol s Bělehradem.
Užitečné informace
Důležitá čísla
- První pomoc – 194
- Hasiči – 193
- Policie – 192
Víza
Na území Srbska je občanům ČR umožněn vstup a pobyt do 90 dnů bez víza pouze s platným cestovním dokladem. Kromě cestovního pasu lze s platností od 12. 6. 2010 vstupovat na území Srbska i na základě občanského průkazu. V Srbsku platí přihlašovací povinnost (do 24 hodin) – tzn., že cizinec musí přihlásit pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu, a je mu vydána tzv. bílá karta. Při odjezdu ze země je nutné se odhlásit. Při ubytování v hotelu, kempech aj. plní tuto povinnost ubytovací zařízení; doporučujeme uschovat doklad o zaplacení ubytování minimálně do opuštění území Srbska, a to z důvodu případné reklamace v případě nesplnění ohlašovací povinnosti o vašem pobytu ze strany ubytovatele. Ve všech ostatních případech (pobyt u příbuzných, známých apod.) vás musí přihlásit majitel nemovitosti, ve které budete bydlet během své návštěvy Srbska. Může tak učinit i bez vaší přítomnosti, ale k přihlášení bude potřebovat váš cestovní doklad. Před odjezdem se každý musí odhlásit již osobně.
Je užitečné vědět, a svého ubytovatele na to případně upozornit, že jednotlivá oddělení policie nemusejí disponovat tiskopisem tzv. bílé karty, bez níž vaše přihlášení není možné, tudíž si jej ubytovatel musí obstarat sám (nejlépe v dostatečném předstihu před vaší návštěvou ve specializovaných prodejnách „Službeni glasnik“, protože zatímco všechna oddělení policie je otevřena 24 hodin denně včetně víkendů a svátků, u sítě „Službeni glasnik“ tomu tak rozhodně není). Přihlašovací úkon provádějí za úplatu rovněž některé soukromé agentury, které zpravidla výše uvedeným tiskopisem disponují. Ačkoliv by měl být v případě nesplnění povinnosti přihlásit ubytovaného cizince postihován ubytovatel, v praxi se zastupitelský úřad ČR v Bělehradě setkal s případy, kdy pokuta byla udělena ubytovanému. Výše pokuty se může pohybovat v rozmezí od 5000 do 25 000 Din (1100 až 5500 Kč) v případě fyzických osob, a v rozmezí 20 000 až 100 000 Din (4400 až 22 000 Kč) v případě ubytovacích zařízení. Bílá karta potvrzující místo vašeho pobytu v Srbsku od vás může být požadována nejen hlídkami městské a dopravní policie, ale i pasovou kontrolou při výstupu ze země. Srbské orgány neumožní vstup na území Srbska z území Kosova v případě, že osoby nemají ve svém pasu vstupní razítko ze srbského hraničního přechodu s některým z ostatních sousedních států ne starší 90 dnů s tím, že během těchto 90 dnů zároveň neopustili území Srbska, resp. Kosova. Vstup na území Srbska z území Kosova je možný s platným občanským průkazem.
Internet a elektřina
Zásuvky jsou zde převážně klasické, adaptér nebudete potřebovat. Jen pozor na třífázové zásuvky, do nich raději telefon nezapojujte. Na internet narazíte nejen v hotelech a v různých ubytováních, ale také v kavárničkách, téměř všude je zdarma, počítá se zde jen konzumace nápoje během užívání internetu.
Časový posun
+1 GMT
Kdy vyrazit
Vyrazit do Srbska se dá kdykoli. Jeho krajina je tak čarovná, že každou roční dobu zde budete mít co obdivovat. Hlavní sezony jsou pak v zimě a v létě.
Hlavní sezona – červenec a srpen
V hlavní sezoně je nejlepší počasí. Nejvíce hodin slunečního svitu je na ostrově Hvar, dále na Korčule a v Dubrovníku. Ceny jsou v hlavní sezoně nejvyšší a pobřežní destinace nejrušnější.
Vedlejší sezona – květen, červen a září
Pobřeží je nádherné, voda v Jadranu dostatečně teplá na koupání, turistů málo a ceny jsou nižší. Na jaře a časně v létě vane vytrvalý vítr mistral, skvělý na plachtění.
Mimo sezonu – říjen–duben
Zimy jsou v pevninské části Chorvatska chladné a ceny jsou nízké. Jihovýchodní větry přinášejí husté mraky; severovýchodní vítr se stará o mocné proudy suchého vzduchu a mraky rozhání.
Hlavní sezona – červenec a srpen
V hlavní sezoně je nejlepší počasí. Nejvíce hodin slunečního svitu je na ostrově Hvar, dále na Korčule a v Dubrovníku. Ceny jsou v hlavní sezoně nejvyšší a pobřežní destinace nejrušnější.
Vedlejší sezona – květen, červen a září
Pobřeží je nádherné, voda v Jadranu dostatečně teplá na koupání, turistů málo a ceny jsou nižší. Na jaře a časně v létě vane vytrvalý vítr mistral, skvělý na plachtění.
Mimo sezonu – říjen–duben
Zimy jsou v pevninské části Chorvatska chladné a ceny jsou nízké. Jihovýchodní větry přinášejí husté mraky; severovýchodní vítr se stará o mocné proudy suchého vzduchu a mraky rozhání.
Ceny a nákupy
Nynější srbský dinár (RSD) pochází z jugoslávského dináru. Současný kurs vůči koruně je 1 RSD – 0,22 CZK. Na bankomaty narazíte všude, dalo by se říct i ve větších vesnicích a mnohdy tomu tak doopravdy je. Bankomaty vám ušetří i návštěvu směnárny, protože v nich pohodlně vyberete tolik dinárů, kolik zrovna potřebujete. Rozšířené jsou také platební terminály, zejména ve velkých nákupních centrech a turistických centrech. V Srbsku budete možná mile překvapeni tím, že sem nejezdí extrémní množství turistů jako např. do Chorvatska, tak se zde setkáte s levnějšími cenami. Opět platí pravidlo, že ve větších městech je dráž než v zapadlých vesničkách. Ovšem jak co. Některé řetězce mají ceny srovnatelné v celé zemi.
Jídlo o třech chodech ve středně drahé restauraci – 1000 RSD
Jídlo v klasické restauraci – 600 RSD
Voda 0,33 l – 70,30 RSD
Litr benzinu – 144,10 RS
Místní pivo 0,5 l – 150 RSD
Fast food – 470 RSD
Jednosměrná jízdenka místní dopravou – 89 RSD
Důležité kontakty
Srbsko – Velvyslanectví Bělehrad
Ambasada Republika Češke
Bulevar kralja Aleksandra 22, 11000 Belgrade
Telefon: +381 11 3336200, sekretariát -6211, KO -6228, 6213, 6235, OEÚ -6209, 6204
Fax: +381 11 3236448
Nouzová linka: +381 63 218616
E-mail: belgrade@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/belgrade
Provozní hodiny úřadu
- pondělí–čtvrtek 7.30–16.15
- pátek 7.30–15.00
úřední hodiny KO pro veřejnost:
- pondělí–čtvrtek 9.00–11.30
podávání žádostí o víza, matrika, pasy:
- pondělí–čtvrtek 9.00–11.30
ověřování:
- pondělí–čtvrtek 9.00–11.30