1994 / 11
Pokaždé, když jsem zazvonil u vrat dřevěné vily na Barrandově, přišel mi otevřít starý pán. Musel jít velmi opatrně a já měl pokaždé strach, že upadne na zem. Odmítal nosit hůl. … |
Bývalí lidé, aneb nová fakta o činnosti STB Kolik je v republice ještě bývalých lidí?, zeptal se na poradě v lednu 1956 ministra vnitra Rudolf Barák náčelníka 2. Odboru III. Správy. Náčelník nezaváhal: “Podle poslední statistiky… |
Seděli jsme na terase jedné z mála fungujících kavárniček v hercegovském Mostaru. Byla polovina září. Desítky netečných lidí se míhaly kolem nás a opět mizely v beznadějném bludiš… |
Letadlo ze Stockholmu přistálo s několikaminutovým předstihem. Jako by symbolizovalo chvályhodnou vlastnost jednoho z pasažérů: být nejen všude včas, ale raději o chvíli dřív. I pro sv… |
Stačilo říct: Hochu, pojď blíž, a on by šel. Třeba až úplně nejblíž. Svým tělem by mi splnil všechna přání. I když za peníze. Nestyděl by se je přijmout – za nové džíny a kil… |
Dagmar, ellen, Ivana a Marie si koupily meloun a ještě nějaké ovoce a posadily sev nemocničním parku na lavičku. Potřebují klid a vitaminy, jsou totiž těhotné. Až donedávna patřily k t�… |
Vanda leží na operačním stole, nohy roztažené, tvář smrtelně bledou, vlasy slepené potem a v očích hrůzu a strach. Zanedlouho přestane vnímat bolest a snad zapomene i na neko nečné ú… |
Dole končí období dešťů. V Lagosu je pětatřicet stupňů, informuje nevzrušeně letuška. Je půl deváté večer, u nás také. Mažeme si to vzduchem dolů po poledníku, žádný rozdíl s… |
V Los Angles je přes tisíc gangů. Přijel jsem tam v době, kdy gangy Bloods a Crips podepsali příměří, že nebudou zabíjet a střílet jeden druhého. Bylo to v roce právě po Los Angelesk … |
Ohromný kotouč rudého zapadajícího slunce ozářil svými paprsky do zlatova vrcholek štíhlé pyramidy, tyčící se nad nekonečným oceánem džungle. Na obětními kameni s reliéfy proplét… |
V horských oblastech mezi Papuánskými Pygmeji, obyvateli Kukuku, též nazývaných anga, je velkou zajímavostí pochovávání významných osobností a válečných hrdinů. Mrtvá těla jsou pr… |
NAŠÍM ÚKOLEM JE ŠÍŘIT DOBRÉ JMÉNO ISLÁMU Hadži ing. Vladimír Sálim Voldán (38) je prezidentem Islámského svazu ČR se sídlem v Brně, ale též soukromým překladatelem, tlumočníkem a učitelem cizích jazyků (angličtina, ruštin… |
„Tak pojď koníčku můj! Neboj se, jenom ti uděláme hezká kopyta,” říká Pavel láskyplným hlasem a něžně objímá bělouše. Ten lehce zařehtá a snaží se mu jazykem olíznout ruku. J… |
Přimět Michaelu Pavlátovou k tomuto rozhovoru znamenalo zkusit výmluvnost až do krajnosti. Slíbila, ale chtěla znovucuknout s argumentem, že už všechno, prozatím sdělila. Ale to bylo pří… |
„POCIT, STAV DUŠE A ATMOSFÉRA JE PRO MNE DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ PERFEKTNÍ INTONACE ČI PROARANŽOVANÝ BIGBAND A MNOHO TECHNIKY KOLEM BAVÍ MNE BEJT VÍC VE VĚCI, NEŽ KOLEM VĚCI. TAKOVÁ PROST�… |
„Mravy, říkám ty byly pokleslé,” vzpomíná A. Puškarev v rubrice Milostné historky od pánů v ruském erotickém časopise na sexuální život za předchozího režimu. „Mistr souložil v… |
1994 / 10
Pane doktore, v Koktejlu č. 4 jsem měl otištěn článek „Já jsem tvůj mozek,” který pojednával o Církvi sjednocení. Předal jste mi dopis, v kterém vyslovujete s tímto článkem nesouhla… |
Agnieszka Hollandová šokovala filmový svět svým odvážně a neotřele pojatým snímkem EVROPA, EVROPA. Jeho ojedinělost umocňovala zdůrazněná skutečnost, že nešlo o smyšlenou událost…. |
VZESTUP A PÁD ČESKÉHO FINANČNÍHO MAGNÁTA To byl palcový titulek velmi čtených českých novin, když fotbalová Slavia podepsala na konci roku 1993 smlouvu s firmou Wika a s investi ční společností PPF, známou sloganem „Vždycky n�… |
Nevíš, kde mám náušnice, Mirku? Takhle přeci nemohu jít ven,“ lamentuje Jarda, pobíhající po pokoji jen tak ve spodním prádle, v marné snaze nalézt nezbytnou ozdobu ženské krásy. Um… |
Mineš Březejc u Velkého Meziříčí, projde š lese, někde štrnkne veverka o větev, datel ťukne o kmen svou diagnózu: jinak slyšíš jen – ticho. Ten dojem trvá chvíli, okamžik kratší n… |
Sedmiletý hnědák s nohama jako baletka střelhbitě letí výběhem s větrem o závod. Je nadmíru živý, na rozdíl od svého pána, který před několika týdny byl jednu chvíli až příliš… |
Že cesta nebude nudná, jsem zjistil hned poté, co jsme se propletli pobíhajícími řidiči, prodavači a nahaněči a vyjeli na hlavní silnici směřující jižním směrem. Proti nám se valil… |
Všichni mě varovali. Orient není pro ženskou. Kdo by však mohl říci, tady končí řád a tam začíná chaos? Muslimský svět je trochu jiný než ten náš. Lidé jsou však na celém svět�… |
MEDICÍNSKÝ POHLED NA ČARODĚJNICE Veškeré zmínky o čarodějnictví jsou zpravidla sledovány laickou veřejností s mnohem větším zájmem než jiné aspekty života v minulých dobách. Uvedené jevy mají v očích současnéh… |
Jeden z drsných vtipů ruských vodáků praví, že každý člen výpravy by měl mít s sebou mosaznou destičku, jejíž jedna vyleštěná strana slouží ke zjištění, zda dotyčný dýchá, … |
Její usměvavá opálená tvář nás už z dálky vítá u vrátek řevnického domečku. V duchu vzpomínám na naše poslední setkání před sedmi lety. Už v té době byl o její knížky mezi… |
1994 / 09
Byl to snad můj nejděsivější zážitek. Poprvé se mi stalo, že jsem nemohl ovládnout vlastní tělo, maminku nechtěli pustit při návratu do sálu, nepřipravil jsem si žádný projev, tak�… |
Jaké byly vaše pocity, když jste se dozvěděl, že cílem vaší diplomatické mise bude naše země? Radostné. Prahu jsem znal, dvakrát jsem zde byl jako turista. Poprvé v roce 1959, ještě j… |
Nerozpitvávám to dilema dlouho: vejít, zůstat venku? Otevřu dveře; na rozdíl od mnoha ostatních, kteří sem mají namířeno, je mi tahle možnost dopřána. Ti ostatní přijíždějí. Auto… |
„Chceš jednu na bradu?” zeptal se mě prošedivělý, elegantní pán, když odtrhl oči od podepsaného trička Českého olympijského výboru na charitativní slavnosti, která se konala v krás… |
Nervózní zadrnčení telefonu mnou trhne. Do nočního přítmí operačního střediska Pražského sboru hasičů se rozsvítí kontrolka. Někdo v nouzi volá o pomoc! Zapnu odposlech a napjatě … |
České srdce na Banátské hranici Na Einbenthal za Čechama? Tam se teď nedostanete! To je na gazík a možná ani ten to neprojede, tvrdí nám pan Šikola z českého konzulátu v Rumunsku. Rumunsko jsme si už zažili a tohle je p… |
Země pode mnou vyhlíží z okénka malé cessny jako poďobaná od neštovic. Krátery po těžkých bombách, dnes už z větší části zarostlé nízkou trávou anebo naplněné vodou, jsou tu n… |
V malém hotýlku ve čtvrti Kings Cross je kolem 15. hodiny velice rušno. „Dělejte, pospěšte si, připravte se – za 10 minut se jede.” Do dvou připravených dodávek se postupně vměstnává … |
Ekonomie tvrdého kovu Arakain neznamená nic, a přitom hodně, neřkuli příliš. Podle jednoho odborného slovníku je to lék proti cizopasníkům, dle druhého výraz pro optické snímání zvu… |
1994 / 07 – 08
Mistr a chameleon českého filmu Nekorunovaný král českého filmu” Mistr masových scén.. Muž, který zklamal” Klasik českého filmu” Oslavovaný a zatracovaný” Mistr převleků” Rasputin z Barrandova” To jsou střely noviná�… |
Přijel jsem na rande. Nečekala na mne žádná krasavice, ale nešť. Za mnou ne nápadný dům, na dvoře několik aut, přes řeku, co bys kamenem dohodil, se klene most. Není to ledasjaká řekl… |
V hloubce kráteru jsme jasně rozeznali jezero husté lávy, říká Jean Louis Etienne, „během prvního pozorování v letech 1972, 1974 a 1990 byla láva oživována vzestupnými pohyby, přip… |
„TĚLO CHCE ŽÍT DOPŘEDU, PROTO RADĚJI HÁDÁM BUDOUCNOST NEŽ MINULOST” Je mu padesát, a když ho člo věk vidí bez převleku, roz hodně by nehádal, že tenhle podsaditý, od pohledu silný… |
Jan Cimický. Lékař. Kandidát věd. Primář P s y c h i a t r i c k é l é č e b n y v B o h n i c í c h . Prezident české sekce Světové federacefrankofonní psychiatrie. Člen francouzské… |
„Kdosi Hollywood výstižně pojmenoval předměstím, které stále hledá své město. Na krátký čas, z odstupu se může jevit zábavně, ale já se vždycky rychle a rád vracím domů, do Ve… |
Když se Američané dohodli s Rusy, že Prahu osvobodí Rudá armáda, byl osud mnoha emigrantů z bývalého Sovětského svazu zpečetěn. S armádou přišlo také NKVD, zvláště proslulý oddí… |
Až nahoře, pod střechou Národního muzea, v malé pracovně, patřící specializovanému pracovišti „Antropologický výzkum historických osobností a vývoje člověka”, držím v ruce lebku… |
Příběh Berberů začal asi před sedmi tisíci let, kdy přišli na území dnešního Tuniska z jižní a západní Evropy. Později ustupovali, před Římany, Araby a Numiďany stále hlouběji … |
Je to podivné procesí. Ti čtyři černoši už jsou velmi daleko od svého kraalu (vesnice). Kráčejí v napjatém tichu a všichni se při chůzi opírají o hůl. Dívají se upřeně před sebe… |
Podstata blesku byla dlouho neznámá. Mocné burácení hromu a oslepující záře blesku se staly objektem nejrůznějších pověr. Ve starořeckých bájích se tvrdí, že hlavní bůh, hromovl�… |
Říkají ve společném rozhovoru manželé Viktorie Hradská a Alex Koenigsmark, kteří nedávno oslavili svorně padesátiny. Sledujeme-li vaše osudy, lze tam nalézt leccos společného, ale dal… |
Jmenuje se Kristian Kodet (1948). Je vnuk sochaře Emanuela Kodeta, syn sochaře Jana Kodeta a bratr herce Jiřího Kodeta a herečky Evelýny Steimarové. Je malíř. Vyrostl v Praze a jižních Čec… |