Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

Projekt Hayastan – pevnost Dashtadem

18

listopad, 2019

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Pevnost Dashtadem

Dashtadem je významná pevnost na jižním kraji stejnojmenné vesnice v arménské provincii Aragatsotn. Pevnost je datována do 10. – 19. století. Jádro pevnosti je starý arménský hrad a kaple z 10. století, který byl za arabské nadvlády rozšířen (12. století). Na východní stěně pevnosti je arabský dedikační nápis z roku 1174, který stavbu připisuje sultánovi ibn Mahmudovi, jednomu ze šaddadických knížat z Ani (zničené středovéké arménské město, které se dnes nachází v turecké provincii Kars). Přepis onoho nápisu: Kéž ho Alláh povznáší. V požehnaném měsíci Sarafu v roce 570 (tj. září 1174) pán této silné pevnosti, princ, velký Spasalar, Pilíř víry, Oslavovatel islámu, sultánský syn Mahmuda, syn Šavura. Poslední úpravy a vnější opevnění (7 polygonálních bašt + 1 půlkruhová na severu) je pak datováno do 18. a 19. století.

 

 

Kamenná stéla z Talinu (6.-7. století)

V Talinu se můžeme seznámit se dvěma významnými kostely. Jedním je velká, částečně zřícená, katedrála ze 7. století a druhým malý kostel P. Marie, postavený také v 7. století pravděpodobně místním vládcem Nersehem Kamsarakanem. V celém areálu se nachází velké množství náhrobků a stél. Stély (čtyřhranné sloupy zpravidla na větším podstavci v podobě kvádru) časově předcházejí později velmi rozšířeným kamenům – chačkarům. Nejstarší stély jsou datovány do 5. – 6. století. Jedna z nejzajímavějších je stéla stojící u kostela P. Marie v Talinu. Je dochovaná pouze částečně. Na podstavci se nachází na čelní straně vyobrazení Panny Marie s Ježíškem a dvěma anděly po stranách. Na zadní straně se dochoval kříž obklopený ornamenty, takže se blíží stromu života. Nad reliéfem s P. Marií je na vlastní stéle postava v honosném oděvu s prasečí hlavou a nad ní světec. Obvykle se interpretuje jako dehonestující vyobrazení perského panovníka. Perští vládci ve 4. až 6. století silně ovlivňovali dění v Arménii a také potlačovali křesťanství. Je však možný ještě jiný výklad. Podle legendy král Trdat III. Veliký /též Tiridates/ (287-330) trpěl tím, že se měnil v divokého vepře. Tyto potíže ustaly po té, co přijal křesťanství z rukou sv. Řehoře Osvětitele, což by mohl být světec v horní části stély, jehož vyobrazení je poškozeno.



Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice

Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice

Projekt Hayastan: česko-arménská archeologická expedice

11

listopad, 2019

česko-arménská archeologická expedice

Znovuobjevujeme zapomenutou krásu na hranici Evropy a Asie

Máte se na co těšit, Koktejl s předními odborníky navazuje na projekt Apostolus o kterém jsme na našich stránkách psali v dubnu 2019. Jde o návaznost na předchozí 3 roky projektu Apostolus. Jde o aplikaci moderních nedestruktivních metod archeologického výzkumu (především geofyzikálního měření, topograficko – geodetického průzkumu, letecké archeologie) a využití nejmodernějších metod 3D dokumentace významných historických památek (celých klášterů, hradů, kostelů i jednotlivých historických artefaktů.

Klášter Geghard (památka UNESCO).

 


Klášter Geghard.

Pro dokumentaci jsou ve spolupráci s Akademií věd v Jerevanu vybírány takové památky, kterým hrozí (z nejrůznějších důvodů) bezprostřední nebezpečí zániku nebo se jedná o velmi hodnotnou historickou památku v celosvětovém měřítku. Zvláštní pozornost bude věnována především areálům a památkám křesťanským. Arménie byla první zemí na světě, která přijala křesťanství za své oficiální náboženství. Proto je zde také vysoká koncentrace velmi starých kostelů (4., 5. a 6. století).


Kamenné stély tzv. chačkary v areálu kláštera Geghard.

Letecký snímek archeologické lokality Lernagog.

Vedle nejstarší církevní architektury bude česko – arménská expedice zkoumat a dokumentovat postupně objevované a odkrývané památky z období království Urartu (nejstaršího státního útvaru – říše, která vzniká na území Arménie v 9. století před naším letopočtem), pravěké osídlení z období neolitu a chalkolitu i nejstarší arménské památky z paleolitu.


Letecký snímek lokality Mastara, odkrývané město z helénistického období.

Pevnost Dashtadem.

Dnešní název Arménie pochází ze staroperského názvu „Armanestán“, sami Arméni se však označují jménem „Hajer“ a svou vlast jako Hayastan (tedy země Hajů). Aktuálně jsou kompletně zpracována data z loňské expedice (archeologická lokalita Lernagog a pevnost Dashtadem, kostel sv. Jana Křtitele Mastara, archeologické lokality Mastara 1 a 2).


Pevnost Dashtadem a rozsáhlé historické struktury v okolí.

V letošním roce se soustředíme na katedrálu ze 7. století v Talinu, klášter Geghard, staré kostely ve městě Aruch, nově odkrytý palác z období říše Urartu v provincii Kotayk (tamtéž i dokonale zachovanou hráz a zaniklou vodní nádrž ze stejné doby), unikátní pohřebiště říše Urartu v provincii Armavir a zahájíme práce na digitalizaci artefaktů z archeologického výzkumu jeskyně Areni. Nejnovější informace budou vždy na stránkách Koktejlu. Jak tištěných, tak webových.


V horách u jezera Aparan.

Pin It on Pinterest