Expedice Maja, část I.

Expedice Maja, část I.

Expedice Maja, část I.

19

květen, 2020

Čas dovolených se blíží, podivná doba necestování zatím stále trvá. Mnozí si lámeme hlavu, jak si letos dopřát intenzivní odpočinek a změnu a zároveň vyhovět pandemickým opatřením. Jedno řešení by se našlo, tak trochu ve stylu chytré horákyně: komfortní kempovací autovestavba, která se stane domovem klidně pro celou rodinu. Významný český fotograf Jiří Thýn s ní letos plánuje putovní českou dovolenou. Těší se celá rodina, vědí, do čeho jdou. Vloni si takovou cestu vyzkoušeli ve čtyřech, včetně tříleté Marušky a šestileté Anežky. 

Cestovali ve VW Multivan s vestavbou Nestbox typu Roamer. Vyvinuli ji a do posledního detailu promysleli designéři studia 519 v moravských Bílovicích pro značku Egoé. A pokud vás překvapí, jak hezká a praktická může autovestavba být, vězte, že nejste sami. Nestbox letos získal prestižní Red Dot, cenu za design. Dokonce se probojoval do elitního výběru Best of the Best. 

Rodinná expedice z Prahy k slovinskému pobřeží a zpět trvala devět dní a každý z nich prožili Thýnovi naplno, každá zastávka byla cílem. Horská jezera, alpská květena, krápníkové jeskyně, vodopády i moře. Fascinující putování vám v tomto díle zprostředkují vedle fotografií taky záznamy z rodinného cestovního deníku.

 

1.den: 9. 7. 2019

Vyjeli jsme z Prahy směr Šumava. Chtěli jsme se stavit u Ptáčků v Českých Budějovicích a ukázat jim auto, ale navigace nás nakonec vedla jinudy. Večer jsme dorazili k rakouským jezerům. U Attersee jsme se zabydleli a poprvé přespali ve stanu na střeše. Noc byla krásná, až na jedno: ráno nás budila auta, co jezdila po silnici kolem nás. 

Nasnídali jsme se a vyrazili dál do Alp.

2. den: 10. 7. 

Po klikaté silnici jsme dojeli k lanovce, která nás vyvezla nejdřív k Zelenému a pak k Bílému jezeru. Jeli jsme moc vysoko, výš než byly stromy. Viděli jsme tam sníh a chodili po něm. Máma říkala, že si to takhle představuje v Antarktidě. Na jezeře byly ledové kry a všude kolem zurčely potoky a vodopády.

Túra nás unavila, a tak jsme zase sjeli lanovkou k autu. V restauraci jsme se občerstvili knedlíkem s mákem, polévkou a klobásou a vyrazili dál. Přemluvily jsme s Maruškou rodiče a směřovali rovnou do kempu. Navigace nás ale zavedla k vlaku pro auta. Rodiče vlakem jet nechtěli, cesta se protáhla a my usnuly v autě.

 

 

4. den: 12. 7.

Ráno jsme vyrazili na túru k vodopádu Slavica. Cestou jsme prošli skřítkovskou stezku a pokračovali dál do lesů asi po čtyřech kilometrech a víc než pěti stech schodech jsme dorazili k cíli. Maruška spala mámě v nosičce na zádech. Pro Anežku to byla zatím největší prázdninová túra. Táta slíbil Anežce koupání v řece, a tak cestou zpátky, i přestože pršelo, převlékla se Anežka s tátou do plavek, a skočili na pár vteřin do ledové Bohinjky.

 

5. den: 13. 7.

Ráno jsme se sbalili a chtěli odjet do krápníkových jeskyní. Jenomže jsme nenastartovali. Vybila se nám baterka. Auto nešlo ani zamknout, tak nás máma vzala na pláž a táta zavolal do servisu. Dva pánové, kteří vypadali jako krtečci, nám pomohli a my vyrazili směr Postojna. Největší jeskyně ve Slovinsku. „Štípni mě, jestli se mi to nezdá,“ říkala Anežka tátovi, když se vezla vlakem mezi obřími krápníky.

 

6. den: 14. 7.

Po noci v kempu v Portoroži, který táta nazval „místem hrůzy“, jsme si dali odpočinkový den u moře. Dojeli jsme na Moon Bay a našli si místo pod skálou. Z velkých kamenů táta udělal stůl a mušlárium, kam jsme pokládali mušle, které Anežka vylovila.
Po koupání a zmrzlině a cestě přes nudapláž jsme zaparkovali auto a šli pláží na večeři do města Piran. Pod věží kostela jsme si koupili cédéčko od paní, co hrála na harfu. V autě jsme pak cédéčko hned vyzkoušeli. Byla to moc krásná, uklidňující hudba. Převlékly jsme se s Maruškou do pyžama. Vyrazili jsme zpátky na sever, do hor, do Julských Alp.

 

 

 

7. den: 15. 7.

Táta nás za tmy dovezl do Triglavského parku. Auto jsme zaparkovali kousek od silnice na polní cestě. Ráno nás už v půl osmé vzbudilo klepání na dveře. Dostali jsme pokutu od ochránců parku a rychle dojeli serpentinami do kempu Triglav. Po snídani jsme se šli podívat k řece Soči. Já s mámou jsem se brodila studenou řekou po bílých kamenech, táta šel s Maruškou po břehu. S mámou jsme se zkoušely přebrodit na druhou stranu, ale všude byla průzračná hloubka. U auta jsme po obědě odpočívali. Hráli jsme si navzájem divadlo a bylo to moc fajn. Odpoledne nás navštívila Ida s Danem a Mefistem. Jeli také na prázdniny do Slovinska. Mefan lovil u řeky bílé kameny, které jsme mu házeli. Anežka se učila s Danem odvaze, skákat po kamenech, přeskakovat příkopy a udržovat rovnováhu na kládách.

 

 

8. den: 16. 7.

Po nákupu v pojízdné prodejně, snídani a čištění zubů jsme vyšli na celodenní expedici. Cesta nás vedla přes most podél řeky, nahoru do kopců, přes pastviny až k místu, kde jsme uviděli nejvyšší horu Slovinska – Triglav. Pokračovali jsme dál, přes pozorovatelnu kamzíků zpátky k řece, kde jsme si dali oběd a načepovali vodu z řeky. Maruška cestou usnula a ztratila lízátko. Nesla to statečně.

Expedice Maja pokračovala dál, ke korytům řeky Mlynarice. Máma s Maruškou zůstala na břehu, ale Anežka s tátou se rozhodli vydat kaňonem až k vodopádu, který vyvěral mezi skalisky. Bylo to velké dobrodružství. Pokračovali jsme dál kolem houpavého mostu do stráni, kolem oveček a sochy básníka směrem k pramenu Soči. Únava nás ale zmáhala, rozhodli jsme se tedy kousek před pramenem zakotvit u řeky na malé kamenité pláži, kde se Anežka s tátou vykoupala v průzračné tůňce, kousek od zurčícího vodopádu. Máma s Maruškou zatím svačily a pozorovaly zbytek výpravy.

Na přání Marušky píši, že umí vyplazovat jazyk a prdět pusou, jako Círa s Elzou.

 

 

 

V druhé části příběhu o Expedici Maja vám přineseme v rozhovoru s Jirkou Thýnem spoustu praktických tipů, rad a zkušeností ze slovinské cesty. Třeba vás taky navnadí na podobnou nomádskou dovolenou.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Pin It on Pinterest