Portugalskými městy ze severu na jih se zastávkou na surfování

Portugalskými městy ze severu na jih se zastávkou na surfování

autor: | Lis 8, 2021 | Lidé a příroda

Portugalskými městy ze severu na jih se zastávkou na surfování

11.

říjen, 2021

Cítím, jak se blíží další vlna. „Ready?,“ ptá se instruktor. „Yes,“ vyhrknu odpověď i když opak je pravdou. Přitáhnout levou nohu, rychle se postavit, udržet balanc. Jednoduché úkony, které mi po téměř dvou hodinách surfování dávají dost zabrat. Tento pokus, stejně jako spousta dalších, končí pádem do oceánu. Namožené svaly cítím ještě tři dny poté při vhazování pohledů do schránky v Lisabonu.

Startujeme v Portu

Naše cesta za Atlantikem a nespočtem typických koláčků pastéis de nata začala v Portu. Ve městě, o kterém jsem několikrát od přátel slyšela, že je jedno z nejkrásnějších v Evropě. Pokud bych mu nějaký superlativ s předponou nej měla přiřadit já, byla by to jednoznačně nejhezčí pobočka McDonald’s na Liberdade Square. Epesní interiér ve stylu Art Deco se zrcadly, vitrážemi a velkými křišťálovými lustry jako by totiž vypadl spíše z filmu Velký Gatsby.

Jídlo, jídlo a zase jídlo

Ve fastfoodovém řetězci jsme se ale nestravovaly. Chtěly jsme se projíst a propít typickou portugalskou kuchyní. Pastel de nata, francesinha, bacalhau com natas, bolinhos de bacalhau, portské víno, piva Sagres a Super Bock, pálenka ginja. Portugalských specialit je tolik, že kdybychom měly ochutnat všechno, sedíme v některé z restaurací ještě teď. Pravdou ale je, že na plné čáře zvítězily koláčky pastéis de nata, konkrétně ty z pekárny Manteigaria. Na otázku „Jdeme na pastel?“ jsme zásadně odpovídaly ano. Dát si teplé křupavé těsto s náplní ze žloutků posypané skořicí byl dobrý nápad za každé situace. Klidně i o půlnoci.

Koho láka surf? 

Pivo jsme ocenily hlavně po surfování. Tuto aktivitu jsem měla na bucket listu už dlouho a ani mě nenapadlo, že bych ji mohla vyzkoušet už letos. Letenky do Portugalska jsem si totiž kupovala pouhých pět dní před odletem a ze dne na den jsem zrušila všechny povinnosti, které mě v Praze v daném termínu čekaly. Žijeme jenom jednou, ne?  Ve filmech vypadá surfování lehce, já miluji vodu, a navíc umím na snowboardu. „To půjde hladce,“ naivně jsem si myslela ještě při soukání se do neoprenu. Bylo to náročné. Hodně. Na druhou stranu jako bych v sobě objevila novou vášeň. Pocit, který jsem už dlouho necítila. Výzva. Něco nového. Něco, kvůli čemu se chci na pobřeží této země vrátit co nejdříve.

 

Myslely jsme si, že surfujeme v Portu. Až další den nám taxikář řekl, že pláž Praia de Matosinhos patří k jinému městu. „Tak proto tam to metro jelo tak dlouho,“ pomyslela jsem si. I když slovo metro je pro dopravu v Portu dost relativní pojem. Sůl a vítr ve vlasech, šumění vln Atlantiku, paprsky sluníčka šimrající na tváři, příjemná únava a spousta smíchu. Tuto vzpomínku na Porto mám vlastně nejraději. Město jako takové mě totiž tolik nenadchlo.

Most Ponte Dom Luís I

Jeho dominantou je jednoznačně železný dvoupodlažní most Ponte Dom Luís I, jenž spojuje dva břehy řeky Douro. Na jednom se nachází mimo jiné také nábřeží Ribeira připomínající pražskou náplavku. Domy pyšnící se typickou portugalskou mozaikou, živá hudba, nespočet restaurací. Na druhém břehu pak proslulé Jardim di Moro, ve kterých jsme s výhledem na dechberoucí západ slunce jeden z večerů zakončily.

Kopcovité Porto

V Portu je sice všechno do kopce, občas náročnější procházku ale oživuje street art. Tu králík místo rohu domu, tam pomalovaný štít. Nejedná se však o žádné nahodilé vandalství, nýbrž o opravdové umění, které s rázem města hezky hraje. Ve stejném duchu nás přivítal i Lisabon. „Hele, obří pelikáni na domě,“ prohodím. A zase nahoru a dolů. Neustále. Nám to ale nevadilo. Jednou jsme kopeček dokonce i vyběhly, abychom stihly výhled na přijíždějící tramvaj. A odměna? Řidič si se smíchem sundal roušku a s vyplazeným jazykem nám zapózoval na fotku. 

Most Ponte 25 de Abril

Také v portugalském hlavním městě je jedním z nepřehlédnutelných symbolů most, a to Ponte 25 de Abril. Pod jeho pilíři se v lisabonské části nachází oáza umělců, lokálních tvůrců a podniků s názvem LxFactory. Poté, co jsme si zde vychutnaly kafe a pokochaly se krásnými výrobky, jsme zamířily na autobus, který nás po mostě převezl na druhý břeh k městečku Almada. Právě odtud na portugalskou metropoli dohlíží socha Krista neboli Cristo Rei. Okouzlující scenerie nám vyrazila dech. 

Belémská věž – památka UNESCO?

Podél řeky Tajo až k jejímu ústí do oceánu vede promenáda, na které nelze minout muzeum MAAT a Památník objevitelů. Naše kroky mířily až k Belémské věži. Jak nám místní kamarádka Adriana prozradila, v této stejnojmenné čtvrti, ve které se nachází i klášter, vznikly námi tak oblíbené pastéis de nata. Mniši totiž používali ke škrobení oděvů bílky vajíček a z velkého množství žloutků se rozhodli začít péct dezerty.

 

Kouzelný Lisabon

Lisabon toho ve svém srdci skrývá mnohem více. Náměstí Praça do Comércio s vítězným obloukem, výtah Santa Justa, náměstí Rossio se zvlněnou dlažbou, růžovou uličku Rua Nova do Carvalho nebo třeba oceanárium. V této metropoli se ale nachází také spousta neznámých malebných míst, která na objevení teprve čekají.

Hlavní město nás přijalo tak vřele, že se nám nechtělo s ním loučit. Brunch v Nicolau Café. Všudypřítomní pouliční zpěváci. Na mapě vyznačená neexistující zastávka metra. Taxikář, který s námi jel jako o život. „Obrigado,“ učila nás se smíchem říkat číšnice. Tak teda obrigado Portugalsko. Díky za tolik vzpomínek. Slibuji, že se vrátím.

 

Kika Šrédlová

Vendula na cestách

Miluji život v kufru a objevování světa. Bez dobré kávy nedám ani ránu a své cesty mám často spojené s dobrou (občas i špatnou) hudbou. V mezičase studuji žurnalistiku se zaměřením na sport na Univerzitě Karlově.

 

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Koupit Koktejl
Ostrov věčného jara – Madeira

Ostrov věčného jara – Madeira

autor: | Kvě 28, 2021 | Z vašich cest

Ostrov věčného jara – Madeira

28.

květen, 2021

​O Madeiře se říká, že je to evropská Hawaii a ostrov věčného jara – s nadsázkou totiž lze říct, že tu opravdu celoročně panuje jaro, neboť teplota teplota vzduchu a vody se v rámci ročního období mění jen minimálně. Madeira je portugalské souostroví (Madeira, Porto Santo a další) sopečného původu v Atlantském oceánu, které svou polohou už prakticky spadá pod Africkou desku. Je extrémně hornaté a plné černých pláží vulkanického původu. A přestože je toto souostroví poměrně malé (cca 800 km²), žije tu téměř 300.000 obyvatel. Nejvyšší horou je tu Pico Ruivo (1862 m n. m.) a hlavním městem je Funchal, poblíž kterého se nachází i letiště, a kam také nyní létají z Prahy i přímé lety (cca 4,5 h).

Madeira

Toť základní shrnutí. O Madeiře jsem uvažoval již dlouho – ne kvůli koupání, protože voda je tu celoročně studená (17 – 23 °C), ale kvůli přírodě a scenériím, kterými tento malebný ostrov překypuje. A jak někteří z vás již možná vědí, miluji fotografii. A miluji hory, divoké útesy, vodopády, bujnou vegetaci a zkrátka… Přírodu jako takovou. A těžko byste hledali podobně dostupnou lokaci, která tímto vším tak hojně překypuje. A tak jsem si konečně svou vysněnou návštěvu Madeiry před pár týdny splnil – a nelitoval jsem!

​Caldeirao Verde vodopád

Přiznám se, že jsem prakticky ignoroval jižní pobřeží Madeiry, protože je nejvíce osídlené, a dle mého klasického “průzkumu před odjezdem” se tu tolik atraktivních lokalit (co se týká přírodních scenérií) nenachází. Nicméně ostatní oblasti Madeiry jsou rájem. Doprava je navíc poměrně bezproblémová, protože jednotlivé úseky jsou pohodlně propojeny tunely a silnice jsou většinou ve výborném stavu. Jediné, co může občas potrápit, jsou velmi strmé a úzké vedlejší silnice, na které při některých výletech narazíte. Jelikož auto z půjčovny bylo poměrně slabé (Peugeot 108), člověk měl často nutkání z auta vyskočit a trošku mu pomoct… 🙂

Faial

Ale tím se pomalu dostávám k tomu hlavnímu, co spousta turistů na Madeiře nejvíce vyhledává – k horám. Hory jsou doslova epické. Snažím se teď v paměti vybavit nějakou oblast, která by byla hornatější než Madeira, ale namouduši nic mě nenapadá! Nejvyšší horou je zde Pico Ruivo (1862 m n. m.), ale není třeba stát přímo na jejím vrcholu, aby vás majestátnost zdejších hor svou krásou “odstřelila”. Specifické tu pak je, že velmi často, když se zde procházíte po hřebenech, tak se pohybujete nad mraky. Což je zkrátka nádhera. A není třeba kvůli tomuto zážitku podstupovat nějaký náročný hike – dá se vyjet autem přímo na vrchol hory Pico do Arieiro (1818 m n. m.). Ale než do oblak vyrazíte, checkněte vždy webkameru, aby se nestalo to, že místo pohádkového scénáře, kdy chodíte nad mraky, budete chodit a moknout uvnitř mraku 🙂

Fanal

Teď trošku odbočím – hned druhý den na Madeiře se mi přihodila nepěkná věc. Doteď jsem vlastně nepochopil, jak se to stalo, ale večer jsem zapomněl svůj batoh s doklady a veškerým fotografickým vybavením na parkovišti v kouzelné vesničce Seixal, a odjel. No jo já blbec. To, že batoh chybí na zadní sedačce auta, jsem si všiml už asi po pěti minutách, ale když jsem se vrátil, batoh už tam nebyl. Ano, málem to se mnou seklo. Ale víte co? Tohle není příběh o tom, jaký jsem pitomec, ale o tom, jak úžasní lidé na Madeiře jsou! Když to zkrátím – rozjela se pátračka s pomocí místních jako v Kriminálce Anděl! 😀 A batoh jsem ještě téhož večera měl zpátky. A navíc jsem popil s místními lahev rumu Diplomatico, poobědval čerstvou rybu (následujícího dne) a stal se tam takovou malou “celebritou”, haha – celý příběh vyprávím ve videu zde. 🙂 

Seixal

Seixal

No a níže zkusím zmínit a ukázat na fotkách místa, která považuji na Madeiře (když pominu vrcholky hor) za nejkrásnější:

 

Ribiera da Janela

Ribeira da Janela

Malá vesnička, která se nachází v severozápadní části Madeiry (kousek od města Porto Moniz), a kde se stejnojmenná řeka vlévá do oceánu. Pozorovat zde východ slunce, kdy se vlny rozbíjejí o bizarně tvarovaná skaliska, je k nezaplacení.

 

 Ponta de São Lourenço

Ponta de São Lourenço

Ponta de São Lourenço

Ponta de São Lourenço je nejvýchodnější částí ostrova, a za mě je to nejepičtější místo Madeiry vůbec. Jednak je to ideální místo na procházky a jednak výhledy na zdejší barevné útesy jsou jedním slovem – dechberoucí!

 pobřeží Seixal

pobřeží Seixal

Seixal

Seixal je malebná vesnička v severozápadní části Madeiry, kde najdete jednu z nejkrásnějších černých pláží na Madeiře. Stejně jako jeden z TOP vodopádů na Madeiře Véu da Noiva. Ale jako by ani to nestačilo, najdete tu i několik jeskyní a přírodní bazénky vulkanického původu, kde se můžete s radostí cachtat 🙂

 

Fanal

Fanal

Fanal je starověký subtropický les, který aktuálně pokrývá již pouze cca 15% Madeiry. Velmi mystické místo, kde často panuje mlha, a kde kromě pohádkových stromů najdete i úchvatné jezírko Fanal Pond. Nejlepší přístup je ze severozápadní části Madeiry.

 

Caldeirão Verde hike – delší procházka přírodou s trochou dobrodružství (2-3h jedním směrem), neboť budete muset projít několika úzkými a zároveň nízkými tunely, kde je naprostá tma. Některé tunely jsou opravdu velmi dlouhé! Ale na konci stezky čeká překvapení v podobě nádherného vodopádu Caldeirão Verde, který je téměř 100m vysoký!

Video z mé výpravy na Madeiru

Jan Klíma

Jsem cestovatel a fotograf (knightOnTrip.com) z Prahy, který by se rád podělil o svůj příběh z Jižní Afriky. Můžete navštívit můj účet na Instagramu @knightOnTrip nebo na videa z Jižní Afriky na mém YouTube kanálu knightOnTrip

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Koupit Koktejl
Punkocestování s baťůžkem, aneb týden na ostrově São Miguel

Punkocestování s baťůžkem, aneb týden na ostrově São Miguel

autor: | Bře 14, 2020 | Z vašich cest

Punkocestování s baťůžkem, aneb týden na ostrově São Miguel

14

březen, 2020

Bylo září 2019 před začátkem dalšího semestru, když jsme se rozhodli vydat na Azorské ostrovy, konkrétně největší z nich – São Miguel. Tento ostrov o velikosti poloviny okresu Šumperk se nachází na hlavním migračním tahu kytovců (velryby, delfíni) a je vzdálen 1500 Km od Portugalska.

Bohužel jak to většina z nás zná, případní parťáci na cestu v daném termínu nemůžou z nejrůznějších důvodů. Někdo má vyčerpanou dovolenou, někdo nemá finance, někdo má žárlivou přítelkyni a jedna slečna si až při kupování letenek vzpomněla, že má vlastně kluka, a mohlo by mu to třeba vadit…

Nakonec se k naší moravácké výpravě přidala jedna sympatická Pražanda, kterou jsme nikdy neviděli a spojili se přes cestovatelskou seznamku na Facebooku. Sbalili jsme si malý batůžek s hamakou a vyrazili za dobrodružstvím. Co bych k ostrovu řekl? Jedním slovem – nádhera!

Chcete se koupat v divokém oceánu a termálních pramenech? Chcete pozorovat delfíny a velryby v přirozeném prostředí? Chcete nasát pozitivní atmosféru z ostrova o kterém místní rodáci tvrdí, že je nejkrásnější na světě a turisté ho považují na „Nový Zéland Evropy“?  Chcete ochutnat pravý černý čaj v kouzelné továrně založenou už v roce 1883? To vše najdete tady!

Po příletu

Po „hladkém“ přistání v odpoledních hodinách, kdy jsme si mysleli, že pilot snad musí být student na praxi jsme se vypůjčili SUV  a vyrazili krásně klikatými cestami, jenž jsou po stranách lemované květinami k prvnímu bodu naší cesty – Lagoa das Sete Cidades.

Jedná se o dvě jezera (zelené a modré) v kráteru vyhaslé sopky, nad kterým se nachází známá vyhlídka Miradoura da Grota do Inferno, ke které se dostanete krátkou procházkou od parkoviště. Doporučuji se cestou zastavit u ukrytého jezírka v lese hned za bránou parkoviště, nebo se projít přes pastviny na nedaleký vrchol Pico da Cruz (845m.n.m) odkud si užijete daleký výhled na celý ostrov. Nezapomeňte si ráno přivstat, protože to je jedno z mála míst, kde můžete očekávat větší počet lidí.

Monte Palace

Monte Palace je místo, které potěší nejen fanoušky urbexu! Už při vstupu Vás obklopí zvláštní pocit a adrenalin. Tajemnosti a „strašidelnosti“ přidává kromě nápisů na zdech a nepořádku také přírodní vegetace, která si betonový hotel plynutím času získává zpět pod svojí přírodní nadvládu. Nejlepší výhled naleznete na střeše hotelu, kde se potvrzuje nápis graffity v jednom z pokojů „Now you see the world“ Místo má v sobě nezapomenutelnou atmosféru, která se Vám jistě zaryje pod kůži. Nesmíme však zapomenou zmínit, že se jedná o tak trošku nelegální činnost na vlastní nebezpečí, protože hotel je v soukromém vlastnictví, ale kdo se bojí, nesmí do lesa ne? Lidé toto místo však normálně navštěvují, což ukazuje nejen připravené parkoviště, ale tisíce recenzí na Tripadvisoru.

Počasí na ostrově se velmi rychle mění, díky své poloze v Atlantském oceánu. Téměř denně tu aspoň chvilku mrholí,  ale za hodinku je počasí na koupání. Za další hodinku zase na mikinu a větrovku. Maxima v září dosahovala 25 stupňů, ale v noci teplota klesala pod deset. Po jedné chladnější noci v hamace jsme se vyrazili ohřát do termálních oceánských pramenů Ponta da Ferraria. V termálech je nejen vytvořený chodník a schůdky pro pohodlnější přístup, ale také sprchy, toalety a je také zajištěn dohled plavčíka, kdyby Vás třeba napadlo se topit ? Neznám lepší úlevu pro zmožené tělo, než si sednout na teplé kameny, užívat si vyvěrající vodu a kochat se pohledem na divoký oceán. A to všechno – ZDARMA!

Další den vyrážíme na čajové plantáže a firmu na zpracování čaje, která byla založena již v roce 1883! Zhruba půl hodinovou prohlídku a ochutnávku čajů máte opět zdarma! Milá slečna nás nakonec zavedla až do obchůdku, kde zakupujeme čaje pro naše blízké. Lidé jsou tu celkově povahově úplně jiní než u nás, jsou si více blíž. Usmívají se na každého. Můžete sedět na lavičce a popíjet lahodný alkoholový mok a projíždějící řidič autobusu na Vás bude troubit a s úsměvem mávat. Skoro každý tu má své políčko, svých pár kraviček. Nikdo nemá moc a přitom všichni mají dostatek. Po práci se spolu setkávají v hospůdce a vesele klábosejí, celý ostrov až na jedno město je jedna velká vesnice, kde se všichni znají a hned po návštěvě kostela se jde do vedlejší putiky na lahváče.

Hlavním cílem našeho výletu bylo pozorování velryb a koupání s delfíny. Využili jsme  proto služeb jedné místní zážitkové agentury. Po krátkém školení o bezpečnosti a velrybách, které se pokusíme najít, následovalo zapůjčení záchranných vest. Vyrážíme na molo a vyhlížíme naše plavidlo. Nejen, že to nebyl žádný parník, ale malý člun o kterém jsme si mysleli, že se převrhne při první vlně, ale nejhorší pocit byl, když jsme se na člunu otočili a zjistili, že zakladatel společnosti  a určitě zkušený námořník zůstal na lodním mole a rychlý člun řídí ženská.. a ještě k tomu blondýna! No mysleli jsme, že to je náš konec…

Delfíní tlupy skotačili kolem našeho člunu a my po 20 minutách konečně viděli to, kvůli čemu jsme na oceán vyrazili – velrybu! Do smrti nezapomenu na potápějící se velrybí ploutev a vyfukování do vzduchu, které hltáme při sledování dokumentů. 

Každých 10 kilometrů naleznete odpočívadla na kterých naleznete nejen vestavěné grily, či přístřešky s posezením, ale i čisté toalety. Na jeden z těchto přístřešků narážíme na východním pobřeží ostrova. Co může být lepšího, než spokojený spánek s plným bříškem dobrot z grilu. Být mírně omámen místním alkoholem, poslouchat šumění moře v oceánu při houpání v hamace a probouzet se na útesu při východu Slunce?

Ostrov São Miguel byl pro mě doposud nejlepší dovolenou. Nejen, že se jedná o Nový Zéland Evropy, kdy z přírodních scenérií Vám bude brada padat každý den, ale místní klidná atmosféra a přátelský přístup místních si Vás rozhodně získá. A nesmím zapomenout na maracuju! Sladké a velice návýkové ovoce, které jsme po ochutnání zkoušeli nejen v podobě limonády, ale hlavně výborné pálenky si rozhodně zamilujete!

Petr Ceh

Akční vysokoškolák, který miluje cestování a adrelinové dobrodružství. Nedokáže si představit dovolenou bez kapky alkoholu, hudby a bláznivých nápadů. O svých lowcost tripech se dělí na instagramu a snaží se namotivovat mladé lidi k cestování, protože to nikdy nebylo jednodušší. Na podzim 2020 se chystá na WH na Nový Zéland
Sledujte Petra na jeho Instagramu.

Zima v Evropě a TOP 8 příjemných destinací, kam vyrazit

Zima v Evropě a TOP 8 příjemných destinací, kam vyrazit

autor: | Led 21, 2020 | Inspirace na cesty

Zima v Evropě a TOP 8 příjemných destinací, kam vyrazit

21

leden, 2020

Zima v Evropě přichází v mnoha podobách – na severu se najdou všichni milovníci sněhu a pořádné zimy, na jihu se ale stále můžete alespoň malinko ohřát nebo si užít příjemných teplot kolem patnácti stupňů.

Je to inspirativní čas pro navštěvu velkolepých měst a okouzlujících vesnic, čekají vás o něco menší fronty a davy turistů a mimo sezonu jsou ceny za ubytování v Evropě o něco přijatelnější než během letních měsíců–listopad, prosinec, leden a únor, někdy i březen. Najdete v zimní dovolené spoustu možností a zákoutí. Prostřednictvím sítě vlaků Evropy můžete ve svém volném čase prozkoumat země, setkat se s místními obyvateli a užít si o něco víc vaši dovolenou. Pokud tedy není vaše gró vyrazit v zimě vyloženě za teplem, zkuste prozkoumat naše doporučené destinace.

Abisko, Švédsko

Téměř nejdál, kam se můžete dostat v Evropě vlakem. Abisko v Laponsku je pro milovníky těžké a malebné zimy. Slunce nevyleze pomalu hned několik týdnů, ale temnota přináší tu nejkrásnější podívanou, a to polární záři – aurora borealis. Mezi další atrakce patří běžecké tratě po trasách národního parku.

Abisko

Abisko

Athény, Řecko

Není příjemné se pokoušet prorazit skrz pět set lidí na jednom místě okolo Parthenonu, ale v zimě to je jiné, alespoň ne tak markantní. Všechna ta letní tragédie s přelidněním, turistické ceny, intenzivní teplo, fronty, znečištěné ovzduší – víceméně zmizí. Toto je rozhodně lepší čas, kdy prozkoumat tuto zemi.

athény zima

Kodaň, Dánsko 

Je těžké porazit domov Hansa Christiana Andersena – pohádkovou zemi. Zapomeňte na Malou mořskou vílu a jděte do útulných barů a kaváren města. V srdci města je zábavní park Tivoli z 19. století, kde na vás čeká pravá zimní romantika a výborné jídlo.

Budapešť, Maďarsko

Romantika nad romantiku je zimní Budapešť. Najdete tady snad to nejzamilovanější místo – kluziště uprostřed parku Városligeti Műjégpálya. Pokud tedy plánujete dovolenou s vaší drahou polovičkou, zamiřte sem. Nezapomeňte taky na lázně, kterých je v Budapešti plno, v zimě je samozřejmě potřeba se pořádně prohřát a odpočinout si.

Andalusie, Španělsko

Pokud chcete v zimě příjemné teploty, části Andalusie jsou to pravé pro vás. Nejen, že zde najdete krásná, historická města, ale také vyžití na večery, samozřejmě výborné jídlo a víno. Ubytování je značně levnější, nečekají vás šílená horka a ani davy lidí. Taková Sevilla či Granada vás jistě okouzlí. 

Andalusie Španělsko

Benátky, Itálie

To, že Benátky jsou předražené a plné lidí, je známá věc. Bohužel v poslední době přestávají být tou nejoblíbenější destinací pro cestovatele. Každopádně určitě jsou na vašem bucket listu, historie a krása města k návštěvě vyloženě láká. Zkuste to během zimních měsíců, jistě to bude o krapet lepší než v létě.

Benátky zima

Algarve, Portugalsko

I když občas prší, Portugalsko přes zimu může být okouzlují, a dokonce se i ohřejete, když vám bude přát štěstí. Algarve je přes léto nemyslitelná záležitost, protože tam na dovolenou vyrážejí i všichni Portugalci. Nechcete-li tedy vyloženě plážovou dovolenou, ale cestovat po překrásném pobřeží, doporučujeme. Ceny jsou přijatelné a v chladném období tady není skoro ani noha.

Algarve Portugalsko

Tatry, Slovensko

Nechce se vám daleko, ale chcete si udělat výlet na hory? Co takhle vyrazit za humna k sousedům a zkusit jejich sjezdovky a krásné výlety po okolí. Svoje tam jistě najdou i běžkaři. Čeká vás zde pohádková zima.

Tatry Slovensko

A kam se nejraději vydáváte vy v zimě?

ČTĚTE TAKÉ: 

Tři důvody, proč cestovat v zimě na sever

16 krásných míst v Evropě a ve světě, kde zažijete pohádkovou zimu

Aneta Strohová

Aneta, neboli také Ejnets, jezdí všude low-cost, hlavně po Evropě a Americe, ráda žije v evropských teplých krajích a píše o tom a svém životě na jejím blogu Ejnets. Její životní láska je Lisabon a dobré víno. O čemž se také na blogu dozvíte.

Proč by mělo být Portugalsko vaší příští destinací

Proč by mělo být Portugalsko vaší příští destinací

autor: | Led 3, 2020 | Inspirace na cesty

Proč by mělo být Portugalsko vaší příští destinací

3

leden, 2020

Máte pocit, že v poslední době všichni jezdí na dovolenou do Portugalska? Do země, o kterou ještě nedávno téměř nikdo ani prstem na mapě nezavadil a mnoho lidí o ní možná bylo schopných říct pouze to, že sousedí se Španělskem. Nyní čím dál více cestovatelů propadá kouzlu Portugalska a jestli se ptáte proč, máme pro vás odpověď. Zde je několik důvodů, proč stojí za to vyrazit do nejzápadnější země pevninské Evropy.

Nádherná města

Pokud se rádi procházíte malebnými historickými městečky, Portugalsko je pro vás jako dělané. Jedná se totiž o nejstarší evropskou zemi, jejíž atmosféru si zaručeně zamilujete. Uličky hrající všemi barvami, chodníky z dlažebních kostek, všudypřítomné kachličky neboli azulejos na zdech domů … O úžasných vyhlídkách ani nemluvě. Ať už navštívíte slunečný Lisabon, živé Pôrto, Sintru plnou hradů a paláců, Aveiro, kterému se říká portugalské “Benátky”, či jakékoli jiné město, všude na vás budou čekat jenom samá překrásná místa.

tramvaj

Nedotčená příroda

Vyhledáváte-li naopak klidná místa v přírodě daleko od ruchu velkoměst, určitě si i vy přijdete na své. Portugalsko má od severu na jih celou řadu přírodních parků, kde si užijete čerstvý vzduch a načerpáte energii.

výhled na údolí

Liduprázdné pláže

Portugalci možná byli odjakživa velkými objeviteli, ale naštěstí pro vás je jejich pobřeží zatím evropskými dovolenkáři téměř neobjeveno. Za teplem a sluníčkem můžete vyrazit především do oblasti Algarve. Jedinou malou nevýhodou je teplota vody. Atlantský oceán není žádné Středozemní moře, ale třeba se z vás tady stanou otužilci.

Portugalsko pláž

Fado

Kdo má rád umění a kulturu, bude možná okouzlen fadem, tradičním portugalským hudebním stylem. Na živé vystoupení si můžete zajít do různých barů a restaurací například v Lisabonu. Ve čtvrti Mouraria, kde má fado zřejmě své kořeny, dokonce narazíte na pouliční malby na zdech věnované právě tomuto hudebnímu umění.

Portugalsko Fado

Surfování

Ať už jste zkušení surfaři nebo jste si tento sport vždy přáli vyzkoušet, v Portugalsku budete mít příležitost. Jako jedna z mála zemí v Evropě má totiž ideální podmínky pro sjíždění vln. Mnoho surfařů se koncentruje například v okolí Peniche.

surfař

Pasteis de nata

Kdo neochutnal pasteis de nata (v jednotném čísle pastel de nata), jako by ani nebyl v Portugalsku. Jen málokdo odolá těmto tradičním koláčkům plněným žloutkovým krémem, které se prodávají úplně všude. Původně vznikly v lisabonském Pastéis de Belém, kde se dodnes stojí fronty na tyto koláčky pečené podle původní receptury. Originální recept této pastelárie je velkým tajemstvím, které se po staletí předává pouze několika vyvoleným. Pasteis de nata jsou navíc jen jedním příkladem z celé řady vynikajících portugalských dobrot.

Portugalsko jídlo

Víno

Nemůžeme samozřejmě nezmínit vynikající portugalské víno. Kde jinde byste měli ochutnat portské víno než právě v jeho domovině? Za ochutnávkou vína můžete vyrazit přímo do místa, odkud pochází – do vinic a vinařství v údolí řeky Douro v severním Portugalsku.

Portugalsko víno

Zpomalíte

A kdyby těch důvodů bylo málo, máme tu ještě jeden. Portugalsko je ideálním místem na dovolenou, pokud toužíte po útěku z uspěchaného pracovního života. Portugalci jsou velmi uvolnění, nic neřeší a rozhodně nikdy nikam nepospíchají. Výlet do Portugalska pro vás tedy může být právě tím zpomalením, které potřebujete.

Už jste byli v Portugalsku? Jak se vám tam líbilo?

Michaela Ordošová

Míša je pořádkumilovný introvert, který podezřele často opouští svoji komfortní zónu. Například studiem a prací v Londýně, procestováním východní a jihovýchodní Asie na vlastní pěst nebo povídáním o sólo cestování na svém Youtube kanále. Její cesty můžete sledovat také na Instagramu.

Pin It on Pinterest