Festival Banát v Eibenthálu – vesnice s antracitovou minulostí

autor: Anna | Úno 19, 2020 | Z vašich cest

Festival Banát v Eibenthálu – vesnice s antracitovou minulostí

únor, 2020

Není to Svatá Helena, vesnice, která se rozkládá přímo nad mohutnou řekou Dunaj. Není to Gernik, malebná krasová vesnice pyšnící se vlastním úřadem a vodními mlýny. Není to Rovensko, nejvýše posazená vesnice a cíl romantických cestovatelů. Není to ani hornický Bígr, ani nejdále od českých vesnic položená Šumice. Je to Eibentál, vesnice s antracitovou minulostí, s novou asfaltovou cestou a s jádrem přímo u výčepu U Medvěda, kde se letos již poosmé odehrávalo nejnáročnější a přesto největší české hudební dobrodružství mimo hranice Česka a Schengenu. Festival Banát tu totiž oslavil narozeniny předposlední týden v srpnu

A tak to začalo. První autobusy přivážejí polomrtvé dobrodruhy, kteří se sami chtěli přesvědčit o nebezpečí, které půlkilometrový vlak s 1100 natěšenými pařmeny skrývá. Všichni spolu. Zcestovalí a cestující. Fotografové a fotografovaní. Kapely mezi kolujícími kapalinami. Společně v těsných prostorách sdíleli vzduch, pot, opojení, chuť zpívat a chuť pít… a nakonec došlo i na chuť spát. Postavy, ještě včera připomínající slušné a nevinné občany, si teď nemohoucně ale stále s úsměvem na rtech tahají svá cinkající zavazadla. Vše vypito? Nevadí, višňovka je již dávno připravena. Rumunští domorodci připravili pálenky na stolečky před jejich domovy a čekají na první obchody. Kemp je daleko, krosny se nahromadí u nejbližšího výčepu a jejich majitelé se prosebně domáhají studeného piva. Zlej jů, zlej mí, zlej ví tugedr. Roj vyschlých hrdel vytvoří frontu v okamžiku.

„Na Banát!“

První přípitky v cíli, euforie se znatelně prosakuje skrz kopce obléhající přes 6 kilometrů dlouhou silnici. A festival může začít.

Kapela Hadec jako první letos rozeznívá stage U Medvěda svými kytarovými akordy. Den se pomalu přelívá v první festivalový večer. Čeká nás Prago Union. Hip-hopoví šamani rozpohybovali davy a nenuceně nás vnesli do té pravé banátské nálady.

Z večera noc, z noci ráno. Nedýchatelno ve stanu, nepříjemné sluneční paprsky otevírají údernými záškuby těžká a slepená oční víčka. Probuzení s oroseným čelem a lehkou dezorientací v prostoru a čase. Snaha vzpomenou si na předcházející večer. A jéje, někdo to snad přehnal s višňovkou od paní Josefky. Eibenthálskou ulicí se, avšak chaoticky a malátně, pohybují zbloudilé duše, které ještě stále nenašly místo k ulehnutí a kvalitně tak demonstrují úspěšnost předešlého večera. Ty, které ano, bezostyšně ulehají na krajnicích asfaltové silnice a nechávají hladinu alkoholu klesat za zvuků potůčku Tisovice. Lepší než ze Spotify.

Foto: Ondřej Koňas

Je třeba se připravit na další večer. Na to, až se budou lehce oblečené ženy ve svitu zapadajícího slunce pohupovat na chanson-punkové rytmy kapely Helemese či multižánrové skupiny Therne Čhave a muži křečovitě svírat již třetí desítku chmelového moku. Během festivalu zazní i mnoho dalších českých hudebních velikánů a jejich menší, avšak ne méně kvalitní, sourozenci. Na Zrní, model kladenského mixu žánrů, je třeba zvlášť nasbírat energii. Areálem se roznášejí vůně dobrodružství se zeleným listem. Žádná pravidla. Možná jen to, že dodávkám s rumunskými řidiči je třeba se vyhýbat, jelikož svou nespoutanou jízdu v sedmimístném taxi rozhodně nehodlají krotit. Na vrcholu Kovárny se míhají obrysy dobrodruhů, kteří se rozhodli sledovat dění pod sebou ze shora, podstoupili téměř horolezecký výšlap na kopec, kde se i spánek stává vertikální záležitostí.

Foto: Martin Barabáš

Vzduch proudící kolem Ujbányje voní po legendární pljeskavici rodiny Bibesković, koluje višňovka, úsměvy zářivé jako banátské slunce jsou nevyčerpatelnou dávkou energie až do poslední minuty festivalu. Davy unavených, ovšem šťastných párů očí se se znatelnou tesknotou ubírají ke Křížku, kde je ze spárů kouzelné závislosti na banátské atmosféře osvobodí autobusy vyjíždějící směr Oršava. Vlak je připraven. Festival končí. Rumunské rodiny sklízejí stolečky se zbylými lahvemi pálenek.

Foto: Martin Barabáš

Tak zase za rok, Banáte!

Klára Moravcová

“Ty tak krásně píšeš, z Tebe bude novinářka!” říkávala moje češtinářka. Hezky jsem psala, ale to je na žurnalistiku málo. A tak jsem tady, cestuju, vylévám si srdíčko a užívám si rok bez studia dělám něčeho, co mě baví, ale nikdy mě nebude živit – psaní.

Pohádkové pevnosti a hrady v Rumunsku

autor: vera | Srp 29, 2018 | Sponzorované

Pohádkové pevnosti a hrady v Rumunsku

srpen, 2018

Postavené na skále, chráněné obrannými příkopy, opředené závojem legend a záhad, čelí dnes středověké hrady a pevnosti Rumunska novému typu útoku, a to nájezdům turistů, vybavených fotoaparáty a kamerami, kteří jsou rozhodnuti získat co nejlepší snímky. Abychom povzbudili vaši chuť k cestování, vybrali jsme jako hlavní protagonisty čtyři pevnosti, které patří mezi turisty k nejoblíbenejším: hrad Bran, pevnost Râșnov, pevnost Poenari a Korvínův hrad.

Hrad Bran

Hrad Bran vypínající se na hranici mezi Muntenií a Sedmihradskem je starý více než 600 let a dojímá svou siluetou u skalního vrchu. V průběhu historie mu jeho strategické umístění přidělilo dvojí úlohu – jednak sloužil jako celnice pro zboží, které bylo dováženo a vyváženo ze Sedmihradska, jednak plnil obrannou funkci při osmanské expanzi. Pro návštěvníky je neodolatelnou atrakcí nerozlučně spjatou s legendární postavou hraběte Draculy, i když Vlad Tepeş, skutečná osoba asociovaná s pověstným vampýrem, zde nikdy nebydlel.

Pevnost Poenari

Ti, kteří chtějí sledovat stopy této historické postavy, by měli zavítat do pevnosti Poenari v okrese Argeş, která je jednou z rezidencí panovníka Vlada Tepeşe. Pevnost pocházející ze 14. století může turista navštívit až poté, co vystoupá příkrou cestou po 1480 schodech, které se vinou podél bukového lesa až k vrcholu hory Cetățuia (Pevnůstka). Úsilí návštěvníků bude odměněno výhledem, který se jim shora nabízí – na přehradu Vidraru a horský masiv Fagarašských hor. Pověst vypravuje, že Vlad potrestal odbojné bojary tak, že je využil k rekonstrukci pevnosti. S dalšími podobnými akcemi, kterými prokazoval svou moc, vzrůstala síla legendy vytvořená kolem jeho osoby.

Pevnost Râșnov

Pevnost Râșnov, známá také jako „Selská pevnost“, sloužila jako útočiště a obrana proti četným nájezdům. Původně byla postavena ze dřeva teutonskými rytíři mezi léty 1211–1255. Z roku 1335 pochází první zdokumentovaná zmínka o ní a je spjata s vpádem Tatarů. Pevnost Râșnov umístěná na skalnatém kopci, na jižní straně města Râșnov, obklopená lesy a pětimetrovou obrannou zdí, zůstala mnoho let nedobytou.

Pokud pevnost Râșnov navštívíte, můžete se procházet mezi třiceti domy, v nichž kdysi bydleli uprchlíci, máte možnost si prohlédnout, jak vypadala škola, kaple, dům kněze nebo si vyzkoušet střelbu lukem. Jinak je v pevnosti umístěno Muzeum středověkého umění, které vám pomůže přenést se do autentické atmosféry středověku prostřednictvím sbírek zbraní, nábytku a dobového oblečení. Pevnost je možné navštívit v kterémkoli ročním období, ale obzvláště vám doporučujeme zavítat sem v zimě. Tato pevnost byla zahrnuta do žebříčku nejkrásnějších deseti hradů celého světa.

Korvínův hrad

Máte-li rádi gotickou architekturu a hrady, které se podobají těm z pohádek, pak vám určitě učaruje Korvínův hrad ve městě Hunedoaře. Je považován za jeden z nejhezčích na světě a je zahrnut do deseti evropských pohádkových míst. Tento hrad, jenž pochází z 15. století, reprezentuje vojenskou architekturu jihovýchodní části Evropy dané doby. Prohlídka hradu zahrnuje Rytířský sál, Sněmovní sál, galerii, donjon, věž Capistrano. K tomu lze přidat mučírnu, kapli a studnu hradu. Váš zážitek bude však úplný až potom, co se dozvíte o pověsti o havranu se zlatým prstenem v zobáku – který je v erbu rodu Korvínů, podle nichž je tento hrad nazýván.

Výše uvedené hrady a pevnosti se specifickými středověkými architektonickými vlastnostmi představují jenom malou část architektonického a kulturního dědictví Rumunska, avšak reprezentují víc než pouhé stavby. Vyprávějí a promlouvají o určité době a o jejích lidech, ale též o osudech lidí, nacházejících se na pomezí mezi historií a legendou.

Nic se nevyrovná tomu, když s radostí objevujete nová místa, nové pověsti a příběhy. Společnost TAROM je poctěna doprovázet vás na trase Praha–Bukurešť prostřednictvím svých každodenně provozovaných letů. Rumunská národní letecká společnost vám nabízí celkem více než 50 vlastních míst určení a code-share. Společnost TAROM byla založena 18. září 1954 a dnes vlastní flotilu, která se skládá z 25 letadel.

Tým TAROM

MARAMUREŞ IN cautate ztracená autentičnost

autor: vera | Srp 16, 2018 | Sponzorované

MARAMUREŞ IN cautate ztracená autentičnost

srpen, 2018

Sníváte-li o místě, které jako by vypadlo z jiné doby, tak právě Maramureş je tím správným pro vás. Městský život vám zde přijde absolutně cizí, protože čas tady běží jinak – přechodem od jedné významné události k druhé nebo mezi tradičními svátky. Prastaré tradice a obyčeje provázejí všechny tyto základní momenty podle tradičních obřadů, které jsou součástí života místních obyvatel, ale pro turisty nabývají úplně jiného, originálního významu.

Poznej oblast Maramureş

Při prvním pohledu vás oblast Maramureş překvapí dřevěnými stavbami, domy, vraty a kostely v malebném prostředí. Zaujmou vás i místní obyvatelé, jejichž domovy obklopují nekonečné lesy, kopce a zelené pastviny, připomínající pohádkový svět.

Jakmile se nasytí oči, přijde na řadu chuť, a na ni je třeba být dobře připraven nebo dokonce být pořádně vyhladověn, protože obyvatelé Maramureşe pro své hosty nachystají bohaté jídlo, které se nesmí odmítnout a je třeba ho sníst celé. Bůh je svědkem, že toto bude velmi obtížné, protože zdejší kuchyně je velmi sytá, plná uzenin. Hned na to, to musíte zapít pálinkou nebo zajíst mísami sladkostí, koláčů a mazanci plnými ořechů.

Pokud úspěšně projdete zkouškou jídla, můžete se těšit na projížďku mocanitou, místním vlakem, který vám umožní pozoruhodné setkání s přírodou a jejím půvabem.

Aby vám při poznávání Maramureşe nic nescházelo, doporučujeme návštěvu o svátcích, abyste si užili i lidových krojů, protože tradice se dodržuje s nábožností a dobrým jídlem, což přináší veselou náladu a skvělou atmosféru. Nejlépe je zavítat sem během Vánoc či Velikonoc. Pokud budete mít opravdu štěstí a uvidíte místní svatbu, určitě na tuto událost nikdy nezapomenete.

Autentické obyčeje v Maramureşi

Vánoční a novoroční obyčeje v Maramureşi vám nabízejí představení skupin koledníků, kteří chodí od domu k domu, aby popřáli hospodářům zdraví a hojnost v nadcházejícím roce. Skutečně pozoruhodnými jsou děsivé masky, jež nosívají někteří koledníci, za doprovodu ohlušujícího hluku zvonečků a zvonců vyhánějí zlé duchy. Pokud se odvážíte je obejmout, máte zaručené štěstí v nadcházejícím roku.

Nejdůležitějším náboženským svátkem jsou Velikonoce, a ty strávené v Maramureşi přinášejí velkou dávku vzrušení a hlubší cit posvátnosti. Můžete ho zažívat spolu s hospodyněmi, které zdobí vejce a vaří tradiční chutná jídla, nebo se můžete vydat spolu s hostiteli do kostela pro svaté světlo vzkříšení. Místní vás rádi vezmou kamkoliv, abyste okusili jejich tradice.

Pokud jste se sem dostali, nesmíte zapomenout na Veselý hřbitov v městečku Sapanta. Dodá vám zdravou dávku optimismu. Kříže v živých barvách a texty plné humoru o životě, obyčejích a neřestech nebožtíků vám ukážou všechno v novém světle. Budete se moci ještě jednou přesvědčit o unikátnosti tohoto místa, kde je samotná smrt zesměšněna.

Pro všechny, kteří hledají autentičnost, od šatů až po pocity, je Maramureş místem, kde každý může objevit své kořeny a obdivovat zdejší krásy.

Tak jak jste zvyklí, letecká společnost TAROM je poctěna dopravit vás k vybraným místům každodenními provozovanými lety na trase Praha–Bukurešť. Rumunská letecká národní společnost TAROM nabízí více než 50 vlastních a codesharových destinací.

Tým TAROM

A Bůh stvořil Bukovinu…

autor: vera | Srp 7, 2018 | Sponzorované

A Bůh stvořil Bukovinu…

srpen, 2018

Uprostřed staletých hvozdů a zvlněných pahorků, které obklopují pohádkovou oblast Bukoviny, se nachází poklad, který potěší oko a pohladí duši cestovatele. Postavené díky umu člověka a podtržené malebným prostředím, vás zvou malované kostely v Bukovině svou barevnou září a chtějí vás přesvědčit, že jste se dostali do hotového ráje na zemi.

Pocházejí ze středověku, přesněji z 15. – 16. století a založili je moldavští panovníci. Osm z těchto kostelů patří k Světovému dědictví UNESCO od roku 1993, byla tak uznána jejich hodnota a umělecká originalita. Vzrušují svou architektonickou a malířskou harmonií celku. Některé z nich se začaly shodovat v jedné rozhodující barvě, jedinečné a neopakovatelné, jako je modř Voronetu, zeleň, červeň Sucevity, žluť Moldovity, červeň Humoru nebo zeleň Arbore.

Nejznámější z nich je kostel v obci Voroneţ, postavil ho moldavský panovník Štěpán Veliký. Jako jeho výraz vděčnosti a pokory vůči božstvu potom, co porazil Turky ve významné bitvě. Tento kostel reprezentuje takzvaný moldavský sloh a přitahuje nejen svou záhadnou modří, jejíž složení zůstalo doposud záhadou, ale i venkovní malbou Posledního soudu, s děsivou vizí pekla, vzrušující a moralizující krásou. Pro svou uměleckou dokonalost byla lichotivě nazvaná „Sixtinská kaple Východu“.

Klášter v obci Suceviţa vypravuje, stejně tak jako Bible, příběh o stvoření světa až do apokalypsy ve stovkách malovaných scén, mezi které patří Schody ctností, povzbuzující k víře a dobrým skutkům a nabízející záchrannou vizi plnou nadějí nad lidským osudem.

Série kostelů s vnějšími malbami doplňuje kostel v obci Arbore, klášter Humor v obci Suceava, kostely v obcích Probota Moldovitei, Pătrăuți a kostel sv. Jana Nového v obci Suceava, které jsou viditelnými a hmatatelnými symboly, užitečnými člověku v jeho cestě k Bohu.

Navrhujeme vám se pozastavit nad vzrušující podívanou s pomocí estetické a duchovní hodnoty, zahrnuté v nástěnné malbě, která je zároveň originální formou komunikace jejího významu. Vysvobození od omezení a konvencí uzavřených prostorů má toto poselství jiný rozsah, výraznost a přesvědčující sílu k lidem, kteří nejsou tolik obeznámení s písmem svatým. Po přibližně 500 let od vytvoření těchto maleb je pedagogická a moralizující síla obrazů stále ještě živá a působivá. Můžete se o tom přesvědčit sami, budete-li chtít být přítomni této pamětihodnosti.

Společnost TAROM je poctěna dopravit vás na místo díky každodenním letům na trase Praha – Bukurešť. Rumunská letecká národní společnost TAROM nabízí více než 50 vlastních a codesharových destinací.

Čekáme vás na palubě

Tým TAROM

Sighişoara, pevnost živé historie

autor: vera | Čvc 24, 2018 | Sponzorované

Sighişoara, pevnost živé historie

červenec, 2018

Určitě jste alespoň jednou slyšeli o pevnosti Sighişoara. Avšak abyste ji skutečně poznali, musíte její středověkou krásu, zahalenou nerozluštitelným závojem záhady, vidět na vlastní oči.

Pevnost Sighişoara

Najdete ji v Sedmihradsku, legendární oblasti Rumunska. Sighişoara byla založena německými osadníky a první písemný doklad pochází z roku 1280. Od té doby až do současnosti byla a je Sighişoara živou pevností, neustále obydlenou, což znamená, že při její návštěvě nebudete mít pocit, že se nacházíme v muzeu. V Sighişoaře lze v labyrintu mnohobarevných uliček na každém kroku vidět a cítit historii. Nebylo tedy žádným překvapením, že kulturní hodnota jejího historického centra i autentičnost získaly v roce 1999 zasloužené uznání a Sighişoara byla zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Festival Středověká Sighişoara

Chcete-li poznat skutečnou sílu ducha pevnosti, navštivte ji v posledním týdnu července, kdy se zde každý rok koná festival Středověká Sighişoara. A protože nejlépe lze poznat město pěšími procházkami, zveme vás, abyste objevili například obrannou zeď pevnosti, která má devět věží a tři bašty řemeslných cechů, které ji hlídají z výšky: Věž koželuhů, Věž řezníků, Věž krejčích, Věž kovářů… Ale nejkrásnější výhled na pevnost nabízí Věž s hodinami s malebným mechanismem měření času.

V době festivalu je náměstí pevnosti zaplaveno turisty a stává se preferovaným místem projevu středověkého umění, divadla, tance, hudby, představení zbraní, a zároveň nabízí cesty do jiného světa a času. Náměstí na jedné z jeho stran střeží dům „Vlad Dracul“. Je to místo, kde Vlad Țepeș, který se zapsal do historie jako obávaný hrabě Dracula, spatřil poprvé denní světlo v roce 1431. Na stejném místě, jako by chtěl vyrovnat poměr sil, se nachází Klášterní kostel se svou majestátní architekturou v gotickém slohu. Ti, kteří si přejí zastavit na krátký oddych, mohou si najít pohodlné místo na jedné z teras náměstí pevnosti, přitom se vůně rumunské tradiční kuchyně může stát další záminkou pro vyzkoušení kultury a další epochy.

S čerstvými silami můžete vystoupat po 175 schodech Schodiště žáků, po jejichž zdolání si budete moci užít krásný kostel. Byl postavený v době 1345–1525 a je znamenitým představitelem sedmihradského gotického slohu. Také zde najdete Školu na kopci, jednu z nejstarších škol v Sedmihradsku.

Bylo by ještě mnoho, co by se dalo říci, ale necháme na vás, abyste odhalili další zajímavosti. Vypravit se tam není nic složitého, protože letecká společnost TAROM provozuje každodenní lety Praha–Bukurešt´ a nabízí služby checkingu, 10 kg palubního zavazadla a 23 kg podpalubního zavazadla zahrnuté do ceny letenky, a také catering na palubě. Přesvědčili jste se?

Tým TAROM

« Starší příspěvky