S Radkou na cestách: Má cesta do Tibetu

S Radkou na cestách: Má cesta do Tibetu

S Radkou na cestách: Má cesta do Tibetu

16

březen, 2020

Tibetu se přezdívá střecha světa, a to z důvodu, že leží v průměru 4000 metrů vysoko nad mořem. Při mém dvouměsíčním jazykovém kurzu čínštiny v Pekingu, jsem měla možnost tohle krásné místo navštívit.

V Číně téměř nikdo nemluví anglicky, takže je dobré mít průvodce, já jsem to ovšem zariskovala a žádného si předem neobjednala. Docela se mi to vymstilo ve více směrech, někdy bylo složité objednat si i jídlo v restauraci nebo zjistit zastávku metra.

Já chtěla navštívit Tibet a hledala doporučení na výlet. Byla mi doporučena malá cestovní agentura, kterou vlastnil muž z Tibetu. Mluvil anglicky a já doufala, že by mi mohl dát dobré tipy. 

Dostat se do Tibetu není totiž jen tak. Je potřeba vyřídit tzv. povolení ke vstupu, které se vydává na tři nebo sedm dní – někdy i na delší dobu, po domluvě. Já měla vstup na 3 dny, domluvené ubytování a průvodce. Zajímavé bylo to, že jsem dostala jen jednosměrnou letenku. Ptala jsem se, proč nemám i zpáteční, prý je to v řešení a nemám se ničeho bát, vše mi pán pošle na email. Jako mladá ještě naivní turistka jsem mu důvěřovala.

Radka Darebná Tibet

Odlet do Tibetu probíhal klidně, ale po příletu jsem se cítila jako by se mi podlamovala půda po nohama a bolela mě hlava, což jsem přikládala změně výškového rozdílu. Letadlo dorazilo okolo půlnoci a já se těšila, až mě má průvodkyně vyzvedne a odveze do hotelu.

Jaké však bylo mé překvapení, když se všichni z letiště rozutekli k autobusům a taxíkům a na mě nikdo nečekal. Začala jsem trochu panikařit a ptát se lidí kudy mám jít a kde obvykle čekají nějací průvodci, ale samozřejmě mi nikdo nerozuměl ani slovo. Když se ani po půl hodině žádný člověk držící ceduli s mým jménem neobjevil, nastoupila jsem do autobusu plného Asiatů, který jel směrem, pro mě neznámo kam.

Radka Darebná Tibet

Vedle mě seděla slečna a já se na ní se zoufalým výrazem ve tváři obrátila a ptala se, kam že tento autobus jede. Nerozuměla mi. Podala mi však svůj telefon s překladačem a já ji tam položila stejnou otázku. S údivem mi řekla, že oni jsou organizovaný zájezd a jedou do svého hotelu, který je v centru Lhasy. No dobrá, pomyslela jsem si, v centru už si snad nějak poradím. Ani si v autobuse nikdo nevšiml, že mají o jednoho pasažéra navíc. Dvě hodiny jízdy tmou mi v hlavě běželo tolik scénářů, obav, nadějí až jsem nakonec vyčerpáním usnula. Probudila jsem se u hotelu, kde nás autobus vysadil. Všichni se unavení začali hnát do pokojů a já opět bezradně stála sama u recepce. Byla jsem už na pokraji sil, a i když často nepláču, teď jsem k tomu neměla daleko. Viděl mě však jeden chlapec, který na mě začal anglicky mluvit a ptát se co se stalo a jak mi může pomoct? 

Svěřila jsem mu tedy svůj příběh, ukázala papíry od cestovky a řekla, že na mě žádný delegát na letišti nečekal. Můj zachránce neváhal snažil se zkontaktovat pána co mi zájezd zorganizoval, avšak bez úspěchu. Hned mi tedy objednal taxi do hotelu, jehož název vyčetl z klikyháků na papíře z cestovky. Když taxi přijelo, domluvil s řidičem vše potřebné a já už se začínala cítit o trochu víc v bezpečí. Zastavili jsme u mého hotelu, který vypadal, že ho nikdo už roky neobýval, bylo tam zhasnuto a zavřeno. Co mě tady ještě všechno potká? říkala jsem si a bezradně se podívala na taxikáře, který ochotně začal vytáčet linku hotelu. Po chvilce se v hotelu rozsvítilo a pán na recepci mi skoro vynadal, že jsem tu měla už dávno být, je pozdě a že ráno vše vyřešíme. Padla jsem do postele a usnula, štěstím a vyčerpáním.

Druhý den ráno mě probudila velká bolest hlavy, svalů, kloubů a klepání na dveře. Za dveřmi stála copatá, usměvavá asi 18-letá holka, která se představila jako moje průvodkyně. Omluvila se, že včera došlo k nedorozumění a že mě dnes čeká skvělý den a poznávání krás Tibetu. Dala mi prášek na překonání bolesti a výškovou nemoc a mohlo se vyrazit.

Kdyby jen slečna tušila, co vše mi způsobila za trable. 

Hlavní atrakcí Lhasy je sídlo Dalajlámy – Potála palác. Jedná se o obrovský komplex, kde se místní modlí, nosí dary, peníze a věří v lepší zítřky. Do chrámu vás pustí pouze s průvodcem a je dobré si návštěvu naplánovat dopředu, jelikož dělají jen omezený počet prohlídek. Návštěva ale jednoznačně stojí za to a předčila veškerá má očekávání. Palác je opravdu krásný jak zvenku, tak zevnitř. Pokojnou atmosféru klidu a míru tu nasajete na každém kroku. V paláci bych vydržela meditovat hodiny, ale bohužel prohlídka byla celkem krátká. Okolo nádvoří paláce mě velmi zaujal způsob modlení místních, který spočívá v tom, že se plazí po zemi, v ruce drží tzv. mlýnky připomínající chrastítka a vykřikují modlitby. Takto se vydrží plazit celkem daleko, dokud své modlitby neodříkají. 

Radka Darebná Tibet

Naší další zastávkou po návštěvě paláce byly trhy v centru města. Velkou oblibu tady má tzv. jačí máslo, mléko a další mléčné výrobky. Jak neboli Yak je kráva, která je trochu jiná, než na kterou jsme zvyklí u nás. Má dlouhou srst a skoro by se dalo říct i ofinu mezi rohy, je to zvíře, které k Tibetu neodmyslitelně patří. Na trzích se dále dá najít i spoustu ručně vyráběných barevných čepic, šátků, ubrusů, zkrátka vše, na co si jen vzpomenete, a vše dělané s láskou. Lidé jsou tu neuvěřitelně pokorní, usměvaví a ochotní. 

Celé město působí čistě, zlatavé střechy chrámů, lemované horami, které se skoro dotýkají nebe kouzlo jen dokreslují. 

Když se můj pobyt v Tibetu blížil ke konci a já stále neměla na emailu zpáteční letenku, lehce jsem znervózněla. Zavolala jsem pánovi z cestovky, jak to s mojí letenkou vypadá. Opět mě však čekalo překvapení. Řekl mi, že je v Tibetu zrovna armádní cvičení letadel, dříve to prý nevěděl a objednal mi lůžkový vlak do města Xining, odkud mi pak poletí letadlo do Pekingu. Zůstala jsem jako opařená, samozřejmě že o armádním cvičení vědět musel, proto mi nechtěl dát zpáteční letenku už předtím a bál se, že by mohl přijít o zakázku. Co se dalo dělat? Povolení k pobytu v Lhase se blížilo ke konci a bylo na čase se vydat na vlakové nádraží.

Cesta vlakem trvala 24 hodin, ve vlaku jsem byla jediná Evropanka. Neměla jsem s sebou ani knížku, nikdo neuměl anglicky, a tak jsem pozorovala krajinu se zasněženými vrcholky hor, pasoucími se jaky a rozjímala. Mohu alespoň říct, že jsem zažila jízdu vlakem na nejvýše položené železnici světa, a to už stojí za to. 

 Za pár hodin se ale jízda vlakem změnila v jeden velký stereotyp, protože krajina byla sice překrásná, ale vesměs pořád stejná. Rozhodla jsem se tedy využít v kupé lůžko, kde jsem zbytek cesty prospala. Tedy snažila jsem se o to, protože rodina z Tibetu, se kterou jsem kupé sdílela, měla o spánku asi jiné představy a povídali si velmi hlasitě až dlouho do noci. 

Dnes už celou událost beru s úsměvem a vděčností, že jsem vůbec tak krásné meditační místo mohla navštívit. Věřte mi ale, že jako samotné mladé holce mi nebylo zrovna do smíchu se všemi patáliemi, co se mi přihodili. Každopádně mě to posunulo zase o trochu dál a budu na Tibet vzpomínat jen v dobrém. Co Tě nezabije Tě přece posílí.

Míša

Jsem holka z Českých Budějovic. Vystudovala jsem veterinární asistentku a můj život se točí odjakživa kolem zvířat. Po střední jsem vystudovala Biologii a ochranu zájmových orgamismů a souběžně pracovala v Zoo Dvorec u Borovan. Miluju cestování, hlavně za zvířaty. Byla jsem dobrovolničit v pralese na Sumatře, pozorovala jsem varany v Thajsku, cestovala jsem po Skotsku, viděla kolonie lachtanů, plavala s keporkaky, navštívila bilby sanctuary v Charleville v Australskím Queenslandu, zachránila karetu a mnoho dalšího. Kde je cokoliv co se hýbe, tam mně najdete. Miluju dobrodružství. Právě jsem už rok v Austrálii a plánuju si to prodloužit. O svém dobrodružství u klokanů začínám psát knihu, tak doufám, že se zadaří.

Odkaz na stanici: http://lisaskangarooretreat.com.au/

S Radkou na cestách – Šalamounovy ostrovy

S Radkou na cestách – Šalamounovy ostrovy

S Radkou na cestách – Šalamounovy ostrovy

12

leden, 2020

Koho by nelákalo navštívit Šalamounovy ostrovy? Už jen z názvu je patrné, že se musí jednat o magické místo zahaleno tajemstvím. Je tomu ale opravdu tak?

Ostrovy se skládají ze šesti hlavních a mnoho dalších menších ostrůvků, leží v Oceánii severozápadně nedaleko od ostrova Vanuatu.

 Hlavní město Honiara vás však na první pohled nemusí příliš zaujmout. Lidé zde žijí ve velmi prostých podmínkách, k obutí a ošacení jim postačí žabky a košile. Ubytování a přístřešky obyvatelů, působí také jednoduchým dojmem a na většině míst se pak nacházejí odpadky. Povalující se zbytky jídla jsou zde také běžným úkazem, místní drůbež a skot se však postarají o jejich zmizení. Vše působí tak trochu chaoticky.

 

Při příjezdu na hotel, který je jedním z hlavních  bezpečných možností ubytování na ostrově, nám bylo doporučeno pořídit si průvodce ,který slouží také jako ochranka v jednom. Když se totiž budete pohybovat po okolí s někým z místních budete více v bezpečí. Vyplatí se být obezřetní při pohybu na ostrově, protože krádeže a napadení jsou tu celkem běžné.

Kulturní vložkou a jednou z hlavních atrakcí ostrova je muzeum starých válečných letounů. Místní milá průvodkyně vás provede zahradou, kde se nachází vraky letadel z druhé světové války. Vraky zakomponované v zahradě působí autenticky a historie,vyprávěná lámanou angličtinou paní průvodkyně vás  jednoznačně vtáhne do děje.

 

Pokud vás muzeum letounů natolik zaujme, že se rozhodnete prohlédnout si ostrov z výšky na vlastní kůži, není problém,  i na to jsou zde místní připraveni. Organizované vyhlídkové lety helikoptérou se můžou zarýt hluboko do vaší paměti. Zde se teprve ukáže pestrobarevnost ostrova. Paleta barev moře, a vraky obrovských ztroskotaných lodí i ploutvonožci kroužící v čiré vodě, jsou zážitkem pro oko. Cena bývá většinou předem daná, ale kdo rád smlouvá a je vytrvalý může tento zážitek dostat i za příznivou cenu.

 

Obyvatelé ostrova nemají povinnou školní docházku a pouze asi 60% dětí má dnes přístup ke vzdělání. O to více se však věnují sportu a hlavně oblíbenému rugby a fotbalu. Děti také už od velmi útlého věku prodávájí na ulici ovoce, zeleninu a lokální produkty.

 Na ostrovech je průměrná teplota celoročně okolo 27 stupňů s občasným výskytem srážek.

Pokud patříte mezi nadšené cestovatele, kteří touží objevovat nevšední destinace a místa s trochou adrenalinu, pak jste na Šalamounových ostrovech správně.

Ostrovy v kostce:

jazyk : angličtina

náboženství: křesťané

měna : dollar šalamounových ostrovů (SBD)

počet obyvatel: 642 000

časový posun : plus 11 hodin 

ostrovy patří pod vládu královny Alžběty tzv. Commonwealth

víza turistická na 90 dní pro občany EU

vyhlídkový let – cena:  http://www.helicoptersupport.com.au/index.html

Radka Darebná

Jmenuji se Radka Darebná, je mi 28 let a pocházím z Berouna. Momentálně však žiji v Sydney, kde pracuji a studuji. Vždy, když něco ušetřím, vydávám se poznávat krásy blízkých ostrovů a také JV Asie, odkud si vždy přivezu spoustu zážitků a nádherných fotografií, které se poté snažím sdílet. Podílím se také na projektu srdcarinacestach, kde si můžete zakoupit pohlednici z mých cest a já Vám ji poté zašlu. Peníze jdou těm, kteří je potřebují, já z toho nemám ani korunu.

Úchvatná Nová Kaledonie s Radkou na cestách

Úchvatná Nová Kaledonie s Radkou na cestách

Úchvatná Nová Kaledonie s Radkou na cestách

20

listopad, 2019

Patří pod vládu Francie, je často nazývána perlou Tichomoří a má opravdu co nabídnout, to je Nová Kaledonie.

Nová Kaledonie

Skládá se hned z několika malých ostrovů a hlavním centrem je Noumea. Místní obyvatelé mluví většinou francouzsky. Tropické podnebí a příjemná teplota v průměru 23 stupňů je vhodná pro celoroční návštěvu.

Radka Darebná

Novou Kaledonii jsem navštívila na 4 dny a strávila je velmi poklidně. Přesně taková totiž je. Klidná atmosféra, průzračné moře, i příjemné dlouhé procházky okolo ostrova. 

Pokud listujete cestovním katalogem a vidíte fotografie blankytně modrého moře a bílých pláží, možná si říkáte, že v reálu to asi tak vypadat nebude. Ne tak docela v případě Kaledonie. Zde se opravdu setkáte s reálným obrazem, který fotografii bude připomínat.

TIP! Barma s Radkou na cestách

Pro milovníky vodních sportů a hlavně kite-surfingu je toto místo tím pravým. Můžete si zde kite-surfing vyzkoušet poprvé a pokud už patříte mezi profesionály, tak jistě oceníte skvělé místní podmínky. Já osobně, jsem vydržela sledovat kite surfery celé hodiny. 

Milujete šnorchlování ??Tak jste tu správně. Kaledonie se pyšní bohatým podmořským životem. Pod hladinou se vám otevře pestrobarevný vodní svět. Při troše štěstí potkáte i želvy. Výlety na vzdálenější ostrovy jako jsou např. Isle de pines, Lifou a Ilot maitre se rozhodně vyplatí. Doporučuji fotoaparát i kameru, protože tu krásu si prostě chcete zapamatovat na věky. Další zajímavostí je, že po válce sem emigrovalo poměrně dost Čechoslováků a jejich potomci zde dodnes žijí.

TIP! Samoa – květinový ostrov

Pro milovníky kultury je nezapomenutelným zážitkem navštívení místního kulturního centra. Je to naprosto fascinující stavba, která vás zasvětí do místních dějin. Jak zde lidé žili dříve i nyní a můžete si prohlédnout i jejich fotografie a malby. Kulturní centrum zkrátka navštívit musíte.  Dále se v centru města nachází mnoho menších muzeí, které pokud máte čas a chuť navštivte také. Den zakončete nejlépe v restauraci s místní kuchyní, která se velmi podobá té francouzské. Palačinky a cibulová polévka vás dostanou.

Nová Kaledonie se dá stihnout jak za 4 dny tak za týden. Záleží na tom, kolik ostrovů chcete navštívit a jestli preferujete aktivní nebo odpočinkovou dovolenou. V každém případě za návštěvu určitě stojí.

TIP! Markézské divoké ostrovy

Nová Kaledonie v kostce

obyvatelstvo: 253 000

měna: CFP frank = Pacifický frank

hlavní město: Noumea

ubytování cena: 800-2500 Kč ,záleží na lokalitě a typu ubytování

jídlo cena: v průměru 300-400 Kč za jídlo a nealko pití v restauraci

doporučení: zapůjčit si kolo, in-line brusle, výlety lodí, místní trhy,

Míša

Jsem holka z Českých Budějovic. Vystudovala jsem veterinární asistentku a můj život se točí odjakživa kolem zvířat. Po střední jsem vystudovala Biologii a ochranu zájmových orgamismů a souběžně pracovala v Zoo Dvorec u Borovan. Miluju cestování, hlavně za zvířaty. Byla jsem dobrovolničit v pralese na Sumatře, pozorovala jsem varany v Thajsku, cestovala jsem po Skotsku, viděla kolonie lachtanů, plavala s keporkaky, navštívila bilby sanctuary v Charleville v Australskím Queenslandu, zachránila karetu a mnoho dalšího. Kde je cokoliv co se hýbe, tam mně najdete. Miluju dobrodružství. Právě jsem už rok v Austrálii a plánuju si to prodloužit. O svém dobrodružství u klokanů začínám psát knihu, tak doufám, že se zadaří.

Odkaz na stanici: http://lisaskangarooretreat.com.au/

Markézské divoké ostrovy

Markézské divoké ostrovy

Markézské divoké ostrovy

27

říjen, 2019

Návštěva těchto ostrovů byla dlouho mým snem a cílem, přesto jsem ji dlouho odkládala, ale letos jsem se konečně rozhoupala a splnila si tak další ze svých snů a Markézské ostrovy navštívila.

Souostroví Markézy je součástí Francouzské polynésie. Leží asi 1500 km od Tahiti, stručně řečeno tato divočina je ukrytá daleko odevšaď. Ostrovy sopečného původu jsou omývané Pacifickým oceánem. Teplota v průměru celoročně dosahuje příjemných 26 stupňů.

Příroda je svým pánem

Markézy lze považovat za stále nedotčenou turistickou destinaci , kde je příroda svým pánem. Divocí koně se potulují po pastvinách, občas vám zkříží cestu i na ulici. Stádo krav se velmi rádo zastaví uprostřed hlavní silnice a sleduje vás skoro hypnotizujícím pohledem, když zatroubíte z auta. Stromy a flóra jsou také krásným důkazem toho, že si zde příroda vyhrála. I sopečné vrchy jsou porostlé zelení .

TIP! Samoa – květinový ostrov

Nedělní mše

Nuku Hiva je jedním z hlavních a největších obydlených ostrovů. Najdete zde velmi jednoduše zařízené centrum se vším potřebným. Kostel, pošta, nákupní středisko a ubytování. To vše místním k životu stačí.
Vřele doporučuji navštívit mši v kostele. Mše je zde považována za rituál, kdy se obyvatelé ostrova svátečně oblékají. Ženy mají pestrobarevné květinové věnce, muži a děti barevné košile. Většinou se mše koná v neděli dopoledne a sejdou se všichni obyvatelé.

Tiki Tuhiva

V centru hlavního ostrova se nachází mala hora Tiki Tuhiva. Po snadném výstupu se můžete pokochat výhledem na ostrov. Hlavní doménou hory je sousoší bojovníka a bohyně ,kteří dohlíží na bezpečnost ostrova. Dále se k souostrovi váže legenda ,která je na vrcholu popsána a zahalena tajemstvím.

 

TIP! Barma s Radkou na cestách

Cesta za vodopády

Ostrov Nuku Hiva nabídne krásnou podívanou také na vodopády Vaipo, a však ne zadarmo. Lodí se dostanete na ukrytou pláž, kde začíná cesta tropickým lesem. Trek není vůbec jednoduchý a je dobré se na něj připravit. Dostatek vody, pevná obuv a repelent jsou nezbytností. Po asi dvouhodinovém překonávání všech nástrah, kde se občas můžete brodit i po kolena vodou, se vám naskytne pohled na vodopády a rázem si uvědomíte, že cesta stála za to. Teď už jen vnímat šumění vody, zpěv ptáků a vůni lesa.

Markézské ostrovy jsou vhodné pro turisty, kteří mají rádi aktivní dovolenou. Divoké Markézy nabízejí krásnou osobitou přírodu, a však na lenošení u moře zvolte raději jinou destinaci.

Markézy v kostce:

měna: pacifický frank
očkování: doporučeno, ne však nutné
víza: patří pod Francii, takže není potřeba víza z Evropské unie
ubytování: vhodné dopředu rezervovat (není jich mnoho)
jazyk: francouzština
doporučení: repelent, půjčeni auta, průvodce, výlety

Radka Darebná

Jmenuji se Radka Darebná, je mi 27 let a pocházím z Berouna. Momentálně však žiji v Sydney, kde pracuji a studuji. Vždy, když něco ušetřím, vydávám se poznávat krásy blízkých ostrovů a také JV Asie, odkud si vždy přivezu spoustu zážitků a nádherných fotografií, které se poté snažím sdílet. Podílím se také na projektu srdcarinacestach, kde si můžete zakoupit pohlednici z mých cest a já Vám ji poté zašlu. Peníze jdou těm, kteří je potřebují, já z toho nemám ani korunu. 

Samoa – květinový ostrov

Samoa – květinový ostrov

Samoa – květinový ostrov

31

srpen, 2019

Ostrov Samoa mě okouzlil svou pestrobarevností. Jakožto velká milovnice květin jsem nemohla vynechat další z krásných ostrovů, které Polynésie nabízí. Květiny kam se podíváš, to je Samoa.

Sopečné souostroví ležící v Pacifickém oceánu , mnohdy právem označováno za perlu pacifiku. Letecky je nejlepší spojení z Nového Zélandu přímo do hlavního města Apia. Let trvá přibližně 4 hodiny přímého letu.

Radka-Samoa

Ostrov Samoa se dá projet autem celý i  během 5ti dnů důkladného poznávání. Cestu zpříjemňují červenorůžové barevné květiny a keříky, lemující doslova celý ostrov. O vše je krásně pečováno, na ostrově je čisto a mnoho krásných míst k vidění.

Hlavním lákadlem je světoznámý přírodní bazén, který se skrývá  na útesu uprostřed rokliny. K bazénu dolů vede pevná stezka a dřevěné schůdky. Z výšky se dají udělat překrásné fotografie, kde září kapradím lemovaný, blankytně modrý bazén. Okrasné barevné kopřivy v zahradě blízko koupaliště atmosféru už jen dokreslují.

Radka Samoa

Samoa je domovem pro 177 287 obyvatel. Zajímavostí je, že místní si stavějí vždy dva domy. Jeden pro hosty a jeden pro sebe a rodinu. Při poznávání ostrova si tak lze vždy všimnout  na jednom pozemku domu, který je velmi jednoduše zařízený – pro návštěvy a druhého domu, který je obýván rodinou. Také se v blízkosti obydlí pohybují domácí zvířata, nejčastěji kozy,ovce a drůbež.

Radka-Samoa

Kdo by neznal knihu ostrov pokladů?

Spisovatel Robert Louis Stevenson je autorem známé knihy a také on si velmi oblíbil ostrov Samoa a vlastnil zde vilu Vailima.

Radka-Samoa

Vila dnes slouží jako muzeum pro návětěvníky ostrova a za dobrovolný poplatek si můžete vilu prohlédnout. Vila se nachází nedaleko města Apia na rozlehlé udržované zahradě. Prohlédnout si vilu určitě stojí za to, vše uvnitř je poměrně zachovalé a opravdu se zde dokážete vcítit do doby , kdy tady R.L. Stevenson odpočíval a psal knihy.

Známý spisovatel zde také zemřel.

Muzeum je otevřeno od pondělí do soboty 9hod.-16:30 hod.

Na ostrově se nachází nespočet vodopádů. Dva, které určitě stojí za vidění jsou  vodopád Sopoaga , kde je vodopád vidět sice z dálky, ale za to s úžasnou scenérií. Dalším menším vodopádem je vodopád – Togitogiga. K tomuto vodopádu vede lesní cesta, asi 5 min chůze. Do vody se k vodopádu dá i vstoupit a zachytit tak parádní fotografie na památku.

Radka-Samoa

Náboženství

Většina obyvatel ostrova jsou silně věřící křesťané. Na každém kroku zde můžete vidět kostely a kapličky. Hlavní katedrála se nachází v centru města Apia a je místními považována za osvícené místo, kam se denně chodí modlit. Katedrála je uvnitř důkladně udržovaná a zdobená.

Návštěvou ostrova Samoa podpoříte místní obyvatele a hlavně si odnesete kouzelné zážitky. Ostrov je místem pro klidnou dovolenou i líbánky a také pro oslavu Nového roku, na které si místní dávají patřičně záležet.

Radka-Samoa

Fakta o ostrově:

měna: samojská tala – 1 tala = 8,50 CZK

jazyk: samojština, angličtina

půjčení auta : 100- 150 tala na den

internet a elektřina:  zásuvky stejné jako v Austrálii a Novém Zélandu, wifi připojení na hotelu

doporučení: repelent,pevná obuv

víza a vízové povinnosti: turistické víza platí na 60 dní

 

Radka-Samoa 

Radka Darebná

Jmenuji se Radka Darebná, je mi 27 let a pocházím z Berouna. Momentálně však žiji v Sydney, kde pracuji a studuji. Vždy, když něco ušetřím, vydávám se poznávat krásy blízkých ostrovů a také JV Asie, odkud si vždy přivezu spoustu zážitků a nádherných fotografií, které se poté snažím sdílet. Podílím se také na projektu srdcarinacestach, kde si můžete zakoupit pohlednici z mých cest a já Vám ji poté zašlu. Peníze jdou těm, kteří je potřebují, já z toho nemám ani korunu. 

Pin It on Pinterest