Expatova manželka: na čtyřkolce k nejdokonalejší sopce na světě

Expatova manželka: na čtyřkolce k nejdokonalejší sopce na světě

Expatova manželka: na čtyřkolce k nejdokonalejší sopce na světě

28

duben, 2020

Je sobota devět hodin ráno a po třech hodinách čekání na přeplněném manilském letišti nám kapitán z palubní kabiny nadšeně oznamuje, že jsme konečně dostali povolení k odletu. Po čtyřiceti minutách začínáme klesat k letišti v Legazpi a sopka Mayon popisovaná jako „the volcano with the perfect cone“ nebo „the world’s most perfectly formed volcano“ se z větší části schovává v mracích. Chvíli debatujeme, jestli má vůbec smysl se k sopce vydávat.

Nakonec se rozhodneme doufat, že se během dne vyčasí a poprosíme taxikáře, ať nás zaveze do cestovní kanceláře organizující výlety na čtyřkolkách, což je atrakce, kterou si během cesty na Filipíny nenechal ujít ani Zac Efron, jak nás v cestovní kanceláři pyšně informují. Těžko říct, zda americké hvězdě vděčíme i za to, že výlet na čtyřkolkách proslavil natolik, že půjčení jedné vyjde na 4500 korun za tři hodiny, ale ve filipínském parnu se nám možnost jít k sopce pěšky nejeví jako schůdná a stroje si půjčujeme.

Jízda na čtyřkolce vůbec není tak snadná, jak to vypadá na reklamních letácích. Po nenáročném začátku musíme několikrát přejet potok klikatící se kolem cesty a při najetí na kluzký kámen na dně jsem nejednou přesvědčená, že teď už se rozhodně překlopíme. Průvodce strávil polovinu jízdy otočen do protisměru, aby nás mohl fotit a natáčet na mobil, který nám na začátku cesty pro tento účel odebral.

Stratovulkán Mayon, nacházející se v zálivu Albay na jihu ostrova Luzon, je jedna z nejaktivnějších filipínských sopek. Podle filipínské mytologie je sopka posvátná a sídlí v ní bůh podsvětí Gugurang trestající neposlušné hříšníky sopečnými erupcemi. V hledáčku českých médiích se ocitla v lednu 2018, kdy byl v jejím okolí vyhlášen druhý nejvyšší stupeň varování (4 z 5) a místní obyvatelé, kteří zde žijí kvůli velmi úrodné půdě, byli evakuováni. Pro nás v pět set kilometrů vzdálené Manile to tehdy znamenalo, že byly zrušeny některé lety a několik dní pršelo. Nejničivější zaznamenaná erupce se odehrála v roce 1814 a má se za to, že se tato erupce Mayonu společně s erupcemi indonéských sopek v roce 1815 podílela na tzv. „roce bez léta“ 1816, kdy došlo k poklesu globálních teplot o 0.4-0.7 °C, což mělo za následek hladomor na severní polokouli.

Mayon obyvatele Legazpi očividně sužuje poměrně často, protože když se na čtyřkolkách po hodince a půl dokodrcáme na nejvyšší možný bod, průvodce ukazuje prstem na všechny strany a laxně nás u toho informuje, že: „Toto je lávové pole z roku 2006, tam máme lávové pole z roku 2009 a tady to je lávové pole z loňského ledna.“ Koukám na dokonale tvarovaný kráter, ze kterého stoupá dým, nedá mi to a ptám se průvodce, jestli není nervózní z toho, že žije v bezprostřední blízkosti aktivní sopky. Dostane se mi nevzrušení odpovědi: „Ale ma’am, dneska je jenom alert level 2, tak to je v klidu. Kdyby vyhlásili alert level 3, to bychom vás museli evakuovat.“.

Druhý den ráno zavoláme řidiči taxíku, který nám předešlého dne dal svou vizitku a zapřísahal nás, ať se mu rozhodně ozveme, pokud budeme chtít jet někam na výlet, že nám rád bude dělat průvodce, dá nám dobrou cenu a jeho boss bude mít radost. Za půldenní výlet chce nepřemrštěných 2000 peso a s úsměvem nás informuje, že boss je spokojen. Jak se v průběhu dne dozvíme, boss je jeho starší sestra, které se jako jediné z rodiny podařilo našetřit na auto, které půjčuje bratrům, aby si mohli přivydělat. Nejlepší pro business je období tajfunů, kdy jsou často rušeny lety a zoufalí cestovatelé, kteří se potřebují dostat na manilské letiště a stihnout navazující let, jsou ochotni za dvanácti hodinové kodrcání se přes půl Luzonu zaplatit v podstatě cokoli. V okolí se vyzná a ví kudy jet, aby se vyhnul neprůjezdným úsekům silnice, na které se během posledního tajfunu sesula půda. Kromě toho, že se Legazpi nachází v nebezpečné zóně aktivní sopky, je město navíc situováno na východním pobřeží Filipín omývaném Pacifikem a tajfuny zde bývají po nárazu na pevninu velmi silné.

První zastávku děláme na „Black beach“ – pláži tvořené černým lávovým pískem a smočíme se v Pacifiku. Pokračujeme v cestě, třicítkou se ploužíme bicolskými městečky, odbočíme do džungle a skoro krokem projíždíme po napůl zřícené asfaltce lemované rýžovými políčky. V jednu chvíli už to vypadá, že to budeme muset vzdát a otočit se, ale řidiči se nějakým zázrakem podaří mezi sesutou půdou prokličkovat a zaparkovat na betonovém plácku uprostřed ničeho. Nasměruje nás ke schodům vytesaným do skály a po chvíli sestoupíme k vodopádům Busay. Ten den jsme tam jediní návštěvníci a stařeček vybírající symbolické vstupné 10 peso vypadá dost šokovaně, že se k vodopádům někomu podařilo dorazit. Druhé vodopády, ke kterým ten den zajedeme – Vera falls, už jsou o poznání dostupnější a profláknutější. V jezírku se koupe pár nadšenců a je zde dokonce zázemí v podobě značně nevábné toalety. Při zpáteční cestě nám řidič upozorňuje na cosi, co vypadá jako nezvykle vysoká stébla trávy sušící se na šňůře na prádlo natažené mezi chatrčemi. Je to abaca (banánovník textilní, nazývaný také manilské konopí), z jehož textilních vláken se vyrábí filipínské peso.

Legazpi je ideální destinace pro někoho, kdo se chce vyhnout davům turistů okupujících známé filipínské ostrovy, ale zase nechce cestovat úplně na vlastní pěst v divočině nebo do míst, kam cestovatelé zavítají jen výjimečně. Pokud ovšem patříte mezi aktivní cestovatele, které neuspokojí bloumání po okolí a nasávání atmosféry, počítejte s tím, že po dvou, třech dnech tady nebudete mít co dělat.

Klára Nekvindová

Klára si během vysokoškolských studií vyzkoušela roční Erasmus v Itálii a po návratu do ČR zjistila, že jak člověk jednou žije v zahraničí, už není cesty zpět. Momentálně žije pátým rokem v Manile, odkud se vydává na cesty po Filipínách, jihovýchodní Asii a Novém Zélandu. Párkrát do roka se na několik týdnů vrací do rodného Brna. O životě na Filipínách a zážitcích z cest píše na blogu www.expatovamanzelka.com a na facebookové stránce Expatova manzelka.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

15 nejaktivnějších sopek světa

15 nejaktivnějších sopek světa

15 nejaktivnějších sopek světa

2.

duben, 2020

Sopky patří k nejzajímavějším a nejtajemnějším přírodním jevům naší planety. Zároveň také mohou být jedny z nejmocnějších a nejničivějších. Díky nim vzniklo mnoho ostrovů a sopečná aktivita přispěla i k formování tvaru a podoby kontinentů, jak je známe dnes. Víte, které sopky jsou dodnes aktivní? Podívejte se na náš výběr nejaktivnějších sopek světa.

Za aktivní sopky se považují ty, které vybuchly během posledních 10 000 let. Takových je na světě přibližně 1500 a každoročně dojde k erupcím přibližně padesáti z nich. Proto také neexistuje definitivní pořadí sopek podle jejich sopečné aktivity – dá se říci, že každou chvíli je aktivnější jiná sopka. Vybrali jsme pro vás patnáct sopek z celého světa s významnou aktivitou. Většina z nich vybuchla alespoň jednou za poslední desetiletí.

Kilauea, Havaj

V současné době se za nejaktivnější sopku na světě považuje Kilauea na ostrově Havaj. Od roku 1983 je téměř nepřetržitě aktivní. Poslední erupce byla zaznamenána v květnu 2018.

 

Mauna Loa, Havaj

Další z havajských sopek, Mauna Loa, sice naposledy vybuchla v roce 1984, ale historicky se považuje za největší sopku na světě. Odhaduje se, že je aktivní již přes 700 000 let.

Etna, Itálie

Italská Etna možná není tak proslulá jako Vesuv, který kdysi zničil starověké Pompeje, ale zato je v posledních letech mnohem aktivnější. Poslední erupce proběhla v prosinci 2018. (Vesuv je spící od roku 1944.)

 

Piton de la Fournaise, Réunion

Sopka na francouzském ostrově Réunion je aktivní více jak 530 000 let a k jejím erupcím dochází velmi často. Za letošní rok už jich proběhlo hned několik.

 

Eyjafjallajökull, Island

Islandskou sopku Eyjafjallajökull pokrývá led, ale její poslední velká erupce v roce 2010 způsobila několikadenní výpadky letecké dopravy v severozápadní Evropě.

Sakuradžima, Japonsko

Nejaktivnější sopka v Japonsku chrlí od roku 1955 nepřetržitě sopečné plyny. 

Merapi, Indonésie

Indonésie je zemí s nejvyšším počtem sopek na světě. Tou nejaktivnější je Merapi na ostrově Jáva, vzdálená pouhých 30 kilometrů od města Yogyakarta. Od poslední erupce v květnu 2018 stále vyvíjí sopečnou aktivitu.

 

Nyiragongo, Demokratická republika Kongo

Sopka Nyiragongo obsahuje jedno z největších lávových jezer na světě, které od poslední velké erupce v roce 2002 neustále vykazuje známky aktivity.

 

Nyamuragira, Demokratická republika Kongo

V Demokratické republice Kongo se nachází také sopka Nyamuragira, která je zároveň nejaktivnější v celé Africe. Poslední větší erupce byly zaznamenány v letech 2010 a 2011.

 

Ulawun, Papua-Nová Guinea

Poslední erupce sopky Ulawun na ostrově Nová Británie v Papui-Nové Guineji byla zaznamenána v červnu 2019.

TIP! 15 nejkrásnějších sopek světa, které vypadají jako z jiné planety

Galeras, Kolumbie

Odhaduje se, že nejaktivnější kolumbijská sopka Galeras se poprvé probudila k životu před více než milionem let. Naposledy pak v roce 2010.

 

Anak Krakatoa, Indonésie

Naopak velmi mladá sopka Anak Krakatoa se začala formovat v Indonésii v místě původní sopky Krakatoa po výbuchu v roce 1883. Slyšet jste o ní mohli v prosinci 2018, kdy způsobila jedno z nejsmrtelnějších tsunami za poslední léta.

 

Santa María, Guatemala

Výbuch sopky Santa María v roce 1902 byl třetí největší erupcí 20. století a jednou z pěti největších za posledních několik set let. Sopka je dodnes stále velmi aktivní.

 

Stromboli, Itálie

Italská sopka Stromboli vykazuje neustálou sopečnou aktivitu za poslední dva až tři tisíce let. Naposledy se probudila k životu v červenci 2019.

 

Mayon, Filipíny

Nejaktivnější filipínská sopka Mayon vybuchuje velmi často. Sopečné plyny a popel chrlila naposledy v roce 2018.

TIP! Guatemala: za jednou z nejaktivnějších sopek na světě

Michaela Ordošová

Míša je pořádkumilovný introvert, který podezřele často opouští svoji komfortní zónu. Například studiem a prací v Londýně, procestováním východní a jihovýchodní Asie na vlastní pěst nebo povídáním o sólo cestování na svém Youtube kanále. Její cesty můžete sledovat také na Instagramu.

Baví vás naše články?

Na našem blogu zveřejňujeme jen střípky z toho, co se můžete dočíst v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Koktejl. Vydejte se s námi objevovat svět. Díky předplatnému časopisu Koktejl budete neustále na cestách.

Proč rozhodně neopomenout návštěvu Aucklandu

Proč rozhodně neopomenout návštěvu Aucklandu

Proč rozhodně neopomenout návštěvu Aucklandu

1

duben, 2019

Do Aucklandu jsem poprvé přiletěla na pár hektických dní před deseti lety. Od té doby jsem si jako většina Zélanďanů myslela, že je to obyčejné, nudné velkoměsto, ve kterém se toho nedá moc vidět a zažít. Názor jsem změnila až po tom, co jsem se do Aucklandu přestěhovala a měla šanci ho dobře poznat. Dnes se jeho reputaci pokusím napravit, protože Auckland si to rozhodně zaslouží a má své místo na cestovních itinerářích. Sepsala jsem pro tento účel místa, kam se rozhodně stojí za to podívat.

Centrum města

Centrum se dá lehce projít pěšky, jde spíš o to, toulat se ulicemi a nasávat atmosféru. Hlavní páteř tvoří nejznámější ulice Zélandu Queen Street a od ní vybíhá mnoho ulic a uliček pro pěší. Tady zažijete živé multikulturní město, kde se potkávají místní turisté a obyvatelé z nejrůznějších zemí, kde můžete ochutnat jídlo mnoha světových kuchyní a navštívit nepřeberné množství cizokrajných obchodů.

auckland centrum

zdroj: © Blair Quax

Pokud vás davy lidí přestanou bavit, stačí sejít z kopce dolů k přístavu, kde se atmosféra rázem uvolní. Otevře se vám krásný výhled přes moře na severní Auckland a okolní ostrůvky. Příjemnou procházkou po nábřeží objevíte další turistické obchůdky, námořní muzeum a kotviště nádherných luxusních jachet. Pokud se chcete občerstvit více v klidu, doporučuji pokračovat přes pěší padací most, kde objevíte trochu klidnější restaurace a bary s výhledem na moře.

Auckland výhled

zdroj: © Blair Quax

TIP: Zúčastněte se zájezdu na Nový Zéland a poznejte to nejlepší za 14 dní od 62 990 Kč. Čeká na vás Auckland, Wellington, Národní park Tongariro nebo Westland a další.  

Sopky

Z výšky si město můžete prohlédnou z telekomunikační a vyhlídkové věže Sky Tower, kterou nepřehlédnete při procházce po Queen Street, nebo zvolíte moji oblíbenější variantu a vyšlápnete si na spící vulkán. Auckland totiž vystavili na lávovém poli čítající více než 50 sopek a několik z nich se stále majestátně tyčí nad městem v podobě vysokých travnatých kopců s kráterem uprostřed. Sopka Mt Eden je nejvyšší ze všech a stojí nejblíže centru. Pokud máte tedy čas aspoň na jednu, tak doporučuji právě tuto.

Pláže

Auckland je takový úzký, rozdrobený cár pevniny, takže ho moře obklopuje skoro ze všech stran. Mělké kamínkové pláže blíže centru vyprázdní odliv, a tak se musí na koupání hlídat čas přílivu, ale stačí trochu popojet autem na sever přes most Harbour Bridge a tam už mají krásné dlouhé písečné pláže jako například Takapuna, kde si zaplavete kdykoli. Tyto pláže mají většinou klidné a bezpečné moře na plavání a pravděpodobně z nich uvidíte místní v jejich živlu; na jachtách, kite surfech nebo padddle boardech. Místní milují grilování, a tak lze na mnoha plážích použít pikniková místa s plynovým grilem zdarma.

Auckland plážzdroj: © Blair Quax

Západní pobřeží

To je naše víkendová destinace číslo jedna. Cesta tam trvá asi hodinu autem, ale část vede skrz krásné zalesněné pohoří Waitākere Ranges. Divoké západní pobřeží Nového Zélandu obklopují dechberoucí nedotknuté pláže s černým pískem nebo strmé skalnaté útesy. Na této straně se na moc místech nevykoupete, protože Tasmanovo moře je tu rozbouřené a díky zrádným proudům na plavání nebezpečné, ale přesto vás láká mnoho nádherných míst k prozkoumávání. Tak jen pro příklad pláž Whatipu Beach skrývá lávové jeskyně, zátoku Mercer Bay si můžete prohlédnut pouze z úzké stezky po vysokých strmých skaliskách, u pláže Bethells Beach si můžete sjet z třicet metrů vysoké duny z černého písku a na pláži Muriwai sídlí kolonie nádherných terejů. Na nejznámější pláži Piha Beach si můžete zasurfovat nebo mezi vlajkami střeženými místní pobřežní hlídkou i zaplavat.

 

zdroj: © Blair Quax

Ostrovy

Kolem Aucklandu jsou rozeseté malé ostrůvky, z nichž nejpřístupnější jsou Waiheke Island a Rangitoto. Lodě k nim pravidelně vyjíždějí z přístaviště na konci Queen Street, takže skvělá příležitost, pokud nemáte auto. Waiheke ostrov láká turisty i obyvatele Aucklandu především k relaxaci na písečných plážích a k ochutnávkám vín na mnoha vinicích s krásnými výhledy. Rangitoto ostrov, který je přírodní rezervací, nelze díky jeho sopečnému tvaru z pobřeží Aucklandu přehlédnout. Nenáročný výšlap po lávovém poli vás odvede od spěchu velkoměsta a odmění vás krásným výhledem na město a okolní ostrůvky. Z centra se také lehce dostanete lodí do Devonportu, který sice není ostrov, ale je to pěkná část Aucklandu obklopená z většiny mořem. Můžete projít jejím malebným centrem, a pak se vydat na nízký vulkán North Head, kde se dozvíte trochu o historii Zélandu při prozkoumávání podzemních vojenských tunelů. Pokud budete unavení chozením a krásnými výhledy, sejděte si zaplavat na dlouhou písečnou pláž.

Auckland výhled

zdroj: © Blair Quax

Jak vidíte, Aucklandu není nudný. Je to krásné přímořské město, které má mnoho co nabídnout. Záleží jen na vás, kolik času mu věnujete a co vás zajímá. Ať už máte nazbyt jen pár hodin na procházku v centru, půl dne na prozkoumání některého z ostrovů či vulkánů nebo máte celý den na výlet na západní pobřeží, věřím, že si odnesete krásné zážitky.

Autor: Kateřina Zavazalová 

Pekelné ostrovy Itálie, kde si v moři uvaříte vajíčka

Pekelné ostrovy Itálie, kde si v moři uvaříte vajíčka

V Neapolském zálivu se země vlní skoro stejně jako okolní moře. Za poslední dvě milénia se propadla a zase zdvihla aspoň o sedm metrů. Vesuv sice dřímá, pod celou oblastí však neustále pracují pekelné síly. Kromě sirných kráterů a horkých pramenů však za sebou zanechaly i hrstku malebných ostrovů.

Sandále za 300 eur

Tenká kožená podrážka, dva titěrné řemínky a sem tam nějaká ta ozdoba z bižuterie. Všude jinde na světě by za to všechno dohromady člověk zaplatil maximálně pár stovek. Jakmile však vystoupíte z lodi na ostrově Capri, ocitnete se v úplně jiném světě. Tady za běžné ceny seženete snad jenom housky a balenou vodu. Sandály z Capri se navíc za sedmdesát let od svého vzniku staly světovým pojmem. Takže zákazník neplatí své dvě nebo tři stovky eur jen za kůži a korálky, ale také za znak luxusu, u kterého beze zbytku platí, že méně znamená více.

„To, že na některých sandálech visí trojciferná cenovka, ještě neznamená, že musejí být té nejlepší kvality,“ vyvádí nás z omylu prodavačka v obchodě Canfora, který provozují potomci jednoho z průkopníků nového obuvnického směru. „Jestli chcete poznat kvalitu, obraťte sandál vzhůru nohama,“ ukazuje nám. „Ty lepší mají dole stehy. Jejich podrážka je totiž ručně prošitá, nikoli jen slepená dohromady.“

Proslavená cesta k moři

V hlavním městě ostrova, jež nese stejné jméno jako on sám, se všechno točí kolem jednoho místa – v podstatě jediného náměstí Piazza Umberto Primo, kterému místní láskyplně přezdívají La Piazzetta (Náměstíčko). Vybíhá odtud několik uliček nořících se do labyrintu průchodů, tunýlků, schodišť a výloh značkových obchodů. Jestli se vám podaří prorazit si cestu davem asi deseti tisíc turistů, kteří sem v létě každý den připlouvají, můžete najít trochu klidu ve zrušeném klášteře Certosa di San Giacomo. Nebo se na vlastní oči podívat na skalní útes známý jako Tiberiův skok, odkud prý nechal zhýralý římský císař shazovat své odpůrce a špatné služebníky.

KO1510_Italie_Neapol__DSC7296-2

Dolů k moři se pak mnohem pohodlněji dostanete točitou pěší uličkou Via Krupp, jejíchž sto metrů převýšení před sto lety zdolával podobně zhýralý průmyslník stejného jména, aby si v pobřežních jeskyních užíval s místními mladíky. Sice mu to nikdy nedokázali, přesto však po provalení skandálu v médiích spáchal sebevraždu.

Celé Capri na talíři

„Na svou keramiku maluji to, co vidím kolem sebe,“ ukazuje nám ­Gennaro Tavassi ve svém krámku s dílnou. A nutno říct, že ve vesničce Anacapri – tedy jediné další osadě na celém ostrově – vidí něco zcela jiného než dole v hlavním městě. Značkových obchodů je tu naštěstí jen pár, zato tady mají klid či kostel San Michele s nádhernou malovanou podlahou. A sedačkovou lanovku na nejvyšší bod ostrova, horu Monte Solaro. Kdo chce vidět divy Capri, v podstatě by se nemusel hnout z Gennarovy dílny. Na jeho talířích defilují slavné útesy Faraglioni, romantická zákoutí hlavního městečka, ale i pohled, který vidíme přímo naživo při výhledu ze dveří.

KO1510_Italie_Neapol__DSC5851-2

Papiňák pod zemí

„Nechoďte moc blízko ke skále, uvaříte se,“ varuje nás na mořském břehu v zátoce Baia di Sorgeto muž v pirátském šátku, který na požádání natírá těla turistů od hlavy k patě nazelenalým vulkanickým bahnem. Všude jinde bychom si mysleli, že si z nás dělá legraci, tady na Ischii jsme však jeho slova brali smrtelně vážně. Celý ostrov sedí na sopečném kotli a zdejší zemské teplo prostě někudy ven unikat musí. Výsledkem jsou podmořské horké prameny, jež zátoku prohřívají tak, že si v nejteplejším místě můžete uvařit vajíčka jednoduše – hodíte je do mořské vody.

Rozkládající se jeptišky

Ačkoli leží Ischia od Capri, co by kamenem dohodil a zbylých dvacet kilometrů doplaval, vládne tu úplně jiná atmosféra. Taková typicky italská se slunečníky na plážích, nacpanými autobusy kroužícími v obou směrech kolem ostrova a obchody s nápisem saldi, na což si drahé butiky na ostrově Capri rozhodně nehrají. Asi nejnavštěvovanější památkou ostrova je aragonský hrad na skalisku, jež je s pevninou spojené jen úzkým kamenným náspem se silnicí. Ještě před dvěma staletími za dnes opuštěnými zdmi žilo asi dvě stě rodin a početná komunita klarisek, jejichž stavy se však snižovaly rychleji, než bylo zdrávo.

procida-2579591_1920

Mohly za to jejich zesnulé sestry – nebo spíš způsob pohřbívání. Těla nebohých jeptišek nehybně trůnila na kamenných sedadlech s dírou uprostřed, kudy postupně odkapávaly rozkládající se vnitřnosti. A živé klarisky jim chodily každý den dělat společnost, aby v pohřební kobce rozjímaly o pomíjivosti života. Většinou však nechaly pominout i ten svůj, protože se v tom strašlivém prostředí nakazily nějakou nemocí. Dnes už jsou řádové sestry dávno pryč a kobka je vyčištěná, pohřební „nočníky“ tu však stojí dál, aby si je mohli prohlédnout zvědaví návštěvníci.

Pastelová pohoda

Jak se tomuhle ostrovu podařilo uchovat si klidnou atmosféru – a chtělo by se říct, že tím pádem i zdravý rozum – je jednou z největších záhad Neapolského zálivu. Procida totiž leží na dohled rušného italského pobřeží a stejně malý kousek od Ischie, kam už se turistický ruch přes moře přelil rovněž. Už při příjezdu do zdejšího přístavu však na člověka dýchne vesnické klima, které jako by vycházelo přímo z opršelých fasád zdejších domů. „Trajekt na Ischii? Tak to musíš počkat do večera. Teď nic nejede – je siesta,“ vysvětlil mi s dobromyslným úsměvem muž v námořnickém tričku, který se povaloval v přístavu. Oficiální plavební řád vylepený na kiosku, kde se kupují lístky, přitom stoicky ignoroval.

Bouřlivou minulost Procidy, která údajně vznikla výbuchem pěti sopek, tu nepřipomíná vůbec nic – možná až na zvláštní polokruhové zátoky, které po sobě potopené vulkány zanechaly. Kdo chce vidět pravý klenot ostrova, musí přejít přes kopec nad přístavem na jeho protilehlou stranu. Rybářská zátoka Marina Corricella je jako vystřižená ze starého obrazu. Nebo z filmového plátna, což není jen slovní hříčka, protože zdejší malebné domky posloužily filmařům jako kulisy hned několikrát.

pastelove mesto

Své nádobíčko si však dolů museli donést po svých nebo přivézt lodí. Všechny uličky vedoucí k moři tu totiž přetínají schodiště, takže se na molo nedostane jediné auto. Naštěstí. Nádhera zdejších pastelových domků přitom má svůj praktický důvod. Rybáři, kteří si je takto vyzdobili, chtěli při návratu z moře co nejdříve rozeznat od ostatních domů ten svůj.

Stejně jako ostatní ostrovy má i Procida svou opevněnou citadelu. Saracénští piráti tu řádili stejně krutě jako v okolí, kdykoli měli příležitost. Zdejší Terra Murata (v překladu „Opevněná země“) stojící na nejvyšším místě ostrova asi devadesát metrů nad mořem, je však na rozdíl od ischijského aragonského hradu stále obydlená. Zdejší sluncem rozpálené náměstíčko obklopují nízké domky, jejichž pár stovek obyvatel vytváří esenci ospalé pohody na už tak vesnicky působícím ostrově.

KO1510_Italie_Neapol__DSC4702-Aragon. hrad-2

Původní článek časopisu Koktejl Markéty a Michaela Foktových.

koupit casopis koktejl
koupit casopis koktejl

15 nejkrásnějších sopek světa, které vypadají jako z jiné planety

15 nejkrásnějších sopek světa, které vypadají jako z jiné planety

15 nejkrásnějších sopek světa, které vypadají jako z jiné planety

11

září, 2017

Rádi chodíte po horách a kocháte se výhledy? Kdo by ne, krásných hor je u nás a v okolních zemích spousta. Do Tater nebo Alp je to co by kamenem dohodil, ale co tentokrát vyrazit za trošku větší exotikou? Na světě můžete najít více jak 1500 aktivních vulkánů, které nabízí krásné túry a výhledy. Podívejte se na 15 nejkrásnějších sopek světa, které vypadají jako z jiného světa:

Aogashima, Japonsko

Ostrov Aogashima leží asi 350 km od Tokia a můžete se na něj dostat jen lodí nebo helikoptérou. Ostrov je dlouhý 3,5 km a je tvořen obrovským kráterem, který je porostlý zelení. Více informací o ostrově najdete tady.

Kdy jet: jaro nebo podzim

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Fakta One Piece (@faktaonepiece),

 

Mayon, Filipíny

Vulkán Mayon (2462 m) ležící na Filipínách je jednou z nejkrásnějších sopek světa. Ať už se procházíte pod ním malebnými políčky, vyšplháte na jeho vrchol nebo kolem něj jen poletíte letadlem, užijete si opravdu fascinující podívanou. Více informací o výletech najdete tady.

Kdy jet: listopad-květen

Mayon

Fuji, Japonsko

Sopka Fuji je jedním ze symbolů Japonska. Její zasněžený vrchol je nejkrásnější při západu nebo východu slunce.

Kdy jet: jaro nebo podzim

 

Mt. Fuji

Kráter Nabiyotum, jezero Turkana, Keňa

Kráter Nabiyotum uprostřed jezera Turkana je naprostým unikátem. Kde jinde můžete najít obrovské jezero uprostřed pustiny, ze kterého ční majestátní vulkán. Pro tento pohled se však budete muset nad sopkou proletět.

Kdy jet: leden-únor, červen-říjen

Osorno, Chile

Osorno je majestátní stratovulkán (2652 m) nacházející se na jihu Chile. Nejkrásnější výhled na něj si můžete užít od jezera Llanquihue v oblasti Los Lagos.

Kdy jet: listopad-únor

 

Osorno

Mount Taranaki, Nový Zéland

Sopka Mount Taranaki je známá také jako Mount Edmont a její vrchol ční do výšky 2518 metrů. Na sopku můžete podniknout jednodenní výšlap a užívat si z něj překrásné výhledy. Pokud vás zajímá výstup na Mount Taranaki, podívejte se na další informace sem.

Kdy jet: únor-duben

Taranaki

Mount Ngauruhoe, Nový Zéland

Další překrásnou sopkou na Novém Zélandu je Mount Ngauruhoe. Na vrchol tohoto stratovulkánu můžete vyjít během jednoho dne, tady je více informací. Zdatní horolezci mohou vulkán zdolat i během zimy.

Kdy jet: únor-duben

Ngauruhoe

Nejkrásnější sopky v Indonésii

Pokud máte rádi sopky, vyražte do Indonésie. Tato země skládající se z vícero ostrovů je plná překrásných vulkánů, které můžete jak zdolat, tak i fotit zpovzdálí.

Kdy jet: červen-říjen

Rinjani, Lombok, Indonésie

Na malém ostrově Lombok ležícím na východ od Bali se ukrývá jeden z největších klenotů Indonésie. Na vrcholu sopky Gunung Rinjani si můžete užít naprosto strhující pohledy.

rinjani

 

Sopka Bromo, Jáva, Indonésie

Bromo je za nás nejkrásnější sopkou světa. Zvrásněná krajina v okolí vulkánu vynikne hlavně při východu a západu slunce. I přes velké počty turistů tenhle pohled prostě stojí za to.

bromo

Merapi, Jáva, Indonésie

Sopka Merapi leží v centrální části indonéského ostrova Jáva nedaleko od města Yogyakarta. Tento stratovulkán je často aktivní a představuje nebezpečí pro nedaleké město.

merapi

Vulkán Agung, Bali, Indonésie

Nejkrásnější pohled na Gunung Agung si můžete užít brzy ráno, když vychází slunce nad rýžovými políčky a sopka se postupně vynořuje z mlhy.

agung

Kawah Ijen, Jáva, Indonésie

Vulkán Kawah Ijen je proslulý nejen svou krásou a tyrkysovým jezerem, je také spjatý s těžbou síry, kterou zde ručně těží indonéští horníci a vynášejí ji ze sopky na ramenou až do vzdálené továrny, která síru zpracovává. Více o vulkánu Ijen si můžete přečíst na českém blogu Cestuju-rada.cz.

Kawah Ijen

Vulkán Haleakala, Hawaii

Mohutný vulkán Haleakala ležící na ostrově Maui na Havajských ostrovech v USA má průměr neskutečných 11 km. Většina turistů na jeho vrchol míří při východu a západu slunce, kdy se vše kolem zbarví do červena.

Kdy jet: celoročně

Haleakala

Crater Lake, Oregon, USA

Oregon byl dlouhou dobu opomíjenou turistickou destinací v USA, ale poslední dobou je čím dál populárnější. Jezero Crater Lake je nejhlubším jezerem USA a z okraje kráteru si můžete užívat okouzlující výhledy po celý rok.

Kdy jet: celoročně

Crater Lake, Oregon

Nejkrásnější sopky v Evropě

Za aktivními vulkány nemusíte až na druhý konec světa. I u nás v Evropě se můžete vydat prozkoumávat několik překrásných sopek.

Etna, Sicílie, Itálie

Když zrovna nechrlí lávu, stojí nejvyšší sopka Evropy Etna rozhodně za návštěvu. Nejvíce lidí tu můžete potkat během léta, pokud chcete mít větší klid, vyražte na ni spíš na jaře nebo na podzim.

Kdy jet: duben-listopad

etna

Maelifell Volcano, Island

Tento mechy porostlý vulkán ležící na Islandu mění barvu podle vlhkosti půdy. Nejlepší túry kolem můžete podniknout během léta. Přečtěte si víc o Islandu v našem souvisejícím článku 15 nejkrásnějších míst na Islandu.

Kdy jet: konec června-září

Maelifell

Chybí vám v našem seznamu nejkrásnějších sopek světa nějaká další sopka?

Další krásné sopky světa můžete najít v anglickém článku 10 nejpozoruhodnějších vulkánů světa.

Chybí vám v našem seznamu nejkrásnějších sopek světa nějaká další sopka? Napište nám vaše tipy do komentáře.

Pin It on Pinterest