Když se Švýcara zeptáte, které město považuje ve své domovině za nejkrásnější, s největší pravděpodobností odpoví, že Lucern. Nedivte se. Na louce Rüttli vznikla první švýcarská konfederace, okolní hory znal jako své boty bájný hrdina Vilém Tell. Dnes je město kulturním centrem země helvétského kříže, kde se pořádají koncerty světové úrovně a jeho galerie jsou proslulé unikátními sbírkami. Sídlí zde i nejnavštěvovanější muzeum Švýcarska. Asi nikoho nepřekvapí, že je věnované dopravě. Málokteré město se může pochlubit vlastní horou. Lucern ano. Vrchol Pilatus se tyčí do úctyhodných 2132 metrů a od nepaměti se spojuje s řadou legend. V horském jezírku Pilatussee má být pohřbeno tělo Piláta Pontského, jehož duch zde strašil. Dnes se můžeme těmto povídačkám smát, ale ve středověku se na Pilatus odvážil málokdo.

Pilátovo prokletí

Po smrti Piláta Pontského, římského prefekta v Judeji, se začaly šířit historky o jeho neslavném konci. Tradovalo se, že císař Tiberius nechal Piláta uvrhnout do želez jako trest za odsouzení Krista, ale Pilatus raději zvolil dobrovolnou smrt a jeho tělo skončilo v Tibeře. Řeka ale nechtěla přijmout tělo hříšníka a odpověděla záplavami. Nakonec se nad ním zavřely vody pod horou Pilatus. Jakmile se nad jezerem přehnala zlověstná bouřka, lidé věřili, že ji má na svědomí Pilátův duch, vystupující z jeho vod na Velký pátek, aby si z rukou smyl Kristovu krev. Až roku 1585 se osmělil lucernský kněz a spolu s několika místními vyrazil po Pilátových stopách. Házeli kameny do jezera, brodili se jeho vodami, ale duch nereagoval. Kněz místo vysvětil, kletba byla prolomena, a od té doby žijí Lucerňané v klidu. Nevěříte-li povídačkám, existuje prozaičtější vysvětlení názvu, a to pileatus, což v latině znamená zahalený. Špička masivu je totiž skryta téměř neustále v mracích.

Dračí legendy

Nebyl to ale jen duch Piláta Pontského, který naháněl obyvatelům Lucernu strach. Petermann Etterlin, jenž v letech 1427–1453 působil ve městě jako kronikář, ve svém díle vypráví o Winkelriedovi. V ranních hodinách šestadvacátého května roku 1499 se prý v Lucernu odehrálo nevídané představení. Z řeky Reuss, jež rozděluje Lucern na Staré a Nové město, vystoupil bezkřídlý drak. Stalo se tak po hrozivé bouřce, která ho smetla z hory Pilatus. Legendární hrdina prý vrazil kopí do dračí tlamy, a nakonec bestii probodl. Dračí krev se mu ale dostala do žil a on také zemřel. Několik vzdělaných a vážených občanů potvrdilo pravdivost tohoto příběhu. Existují ale i historky o laskavých dracích. Například ta o bednáři, jenž kolem hory hledal materiál pro svou práci, a jak hledal, zapomněl, kde se nachází, až se ocitl těsně pod vrcholem hory. Už se stmívalo, snažil se dostat dolů, zřítil se však do černé díry a ztratil vědomí. Ráno s hrůzou zjistil, že je v dračí jeskyni. Byli to ale draci, kteří mu pomohli na hoře přečkat zimu, hřáli ho svými těly a krmili měsíčním mlékem. Když přišlo jaro, snesli ho na louku. Šťastný bednář běžel domů do údolí a všem vyprávěl, co se mu přihodilo. Od té doby lidé věří, že draci na Pilatu jsou hodní a někdy lze zachytit jejich stín nebo uslyšet šustot křídel, z nichž padá léčivý prach.

Nahoru na horu

V Lucernu nasedám do autobusu. O několik zastávek později mě čeká přesun do jiného světa, jehož korunou je hora Pilatus s vrcholem ponořeným v mlze. V Kriens měním autobus za panoramatickou lanovku a mířím k nebi, konkrétně do výšky 2132 m n. m. Pode mnou ubíhá alpská krajina probarvená podzimem, ztrácejí se moderní domy i tradiční obydlí, trávu spásají ovce, vysoké stromy v lesích jako by se chtěly měřit se samotnou horou. Zdatní jedinci běží, možná se připravují na některý z extrémních maratonů, které se ve Švýcarsku těší veliké oblibě, nebo opírají své síly do pedálů. Ve Fräkmüntegg přesedám do panoramatické gondoly Dragon´s Ride. Dračí jízda připomínající let helikoptérou trvá čtyři minuty, za tu chvíli vás vyveze do výšky nad dva tisíce metrů. V půli cesty ve výšce 1864 metrů nad mořem stojí kostelíček, který jako by spadl z nebe. Je dílem Kaspara Blättlera, jenž ho zde v roce 1861 nechal postavit spolu s hotelem. Zatímco zchátralý hotel byl roku 1967 zbořen, kaplička zůstala a v roce 2003 ji Švýcaři za 620 000 franků nechali zrenovovat. Kdybyste si to chtěli vyšlápnout, bude vám to z Fräkmüntegg na Pilatus podle průvodce trvat dvě a půl hodiny. Když se podívám na příkrou trasu před sebou, myslím, že je to optimistický časový plán pro fyzicky zdatné Švýcary.

Cest na horu vede víc. Unikátní je jízda z Alpnachstadu nejstrmější zubačkou světa s neuvěřitelným sklonem trati 48 %, jde o konstruktérský majstrštyk Eduarda Lochera realizovaný v druhé půli 19. století. Šnečí tempo historické zubačky se ale výhledově zrychlí, již bylo objednáno osm nových vláčků od společnosti Stadler (švýcarská firma zabývající se výrobou kolejových vozidel). „Konstrukce systému ozubeného kola od Lochlera je natolik speciální, že v úvahu připadal pouze Stadler. Nové vagony budou mít větší kapacitu a zajistí rychlejší jízdu, do provozu by měly přijít za čtyři roky,“ říká Šárka Risch, Čechošvýcarka z managementu Pilatusu.

Královská návštěva

Po čtyřech minutách, přičemž ta poslední se ztratila v mracích, vystupuji na hoře Pilatus. Stojí zde hotel Bellevue a historický Pilatus-Kulm z roku 1890, který před sedmi lety prošel rekonstrukcí a pamatuje návštěvu královny Viktorie. Připomínkou je stylová restaurace Queen Victoria. Královna navštívila Švýcarsko v roce 1868, panovnice si přála pobývat na klidném místě, kde by mohla odmítat veškeré návštěvy. Řečeno dnešním slovníkem „potřebovala si vyčistit hlavu“. Inspirací jí mohl být její milovaný manžel princ Albert, který zemi navštívil v roce 1837. Poté, co zemřel na tyfus, královna nepřestala truchlit a po zbytek života nosila černé šaty. Do Lucernu přicestovala v rámci svých aristokratických možností inkognito a v hotelu se nechala zapsat jako vévodkyně z Kentu. Své švýcarské léto trávila především čerpáním sil ve švýcarské přírodě. S doprovodem absolvovala řadu výletů, ale jak se na nejvýznamnějšího panovníka té doby slušelo, nikoliv po svých, ale na sedátku neseném místními horaly. Také na Pilatu strávila pár dní, odpočívala a malovala okolní scenerie. Svým pobytem udělala Švýcarsku dobrou reklamu a britská smetánka ho objevila jako svou dovolenkovou destinaci.

V klidu je síla

Kolem ticho a klid. Neviditelná síla vyzařující z hor. Za dobré viditelnosti je odtud vidět třiasedmdesát alpských velikánů. „Pojď se podívat na západ slunce. Nebudeš litovat,“ pobízí mě Tobias. Neodolám. Pěkný výhled je ale třeba si zasloužit. Stoupám po schodech, v takové výšce je každý krok cítit, srdce mi buší a oči oslepené sluncem slzí. Velký kříž vztyčený na vyhlídce dává této chvíli širší rozměr. Je něco takového vůbec možné? Je zima a začíná být tma. Cestou dolů si všímám cedule s přeškrtnutou dámskou lodičkou. „Co to je za nesmysl? Copak by někdo šel do hor v botách na podpatku?“ říkám si pro sebe. Druhý den jsem to při pohledu na vyšňořenou skupinu čínských turistů, která si dělala na vyhlídce selfíčka, pochopila. Je krásné ráno, v němž rezonují libé tóny alpského rohu. Návštěvníci rozjímají, fotí a švitoří, mezitím se skupina dělníků věnuje údržbě nejstrmější ozubené železnice světa, která sem vede od konce 19. století. Švýcaři své hory milují, a ve snaze dostat se k nim co nejblíž je nezastaví ani prudké stoupání.

Lucernské TOP 5

Horské železnice a lanovky, které vás dopraví na vrcholy hor obklopujících Lucernské jezero, nabízejí mnohá nej. Na Rigi vyjedete nejstarší horskou železnicí Evropy, na Pilatus nejstrmější zubačkou světa. Na nejvyšší dostupný vrchol regionu Titlis vás vyveze první otáčivá lanovka Rotair a na Stanserhorn jezdí od roku 2012 první kabrio lanovka.

Půvabné údolí Engelbergu můžete objevovat také trochu netradičně pomocí farmářských lanovek, které nebyly původně určeny turistům. Loni v létě vznikl okruh na přibližně 20 hodin, kde se počítá s 1–2 přenocováními ve vysokohorských chatách a s využitím farmářských lanovek „Buiräbähnli“. Žádné davy turistů, jen vy a hory.

Atraktivní Swiss City Marathon vede běžce podél Lucernského jezera, okolo KKL Lucern a půvabným Starým městem až do cíle u Dopravního muzea. V nabídce jsou tři kategorie: maraton, půlmaraton a běh na 5 mil. Zábavu a podporu při běhu vám poskytne více než 30 hudebních souborů a tisíce diváků. Už teď se můžete hlásit na další ročník, který se uskuteční 25. října 2020.

Švýcarská cesta – „Weg der Schweiz“, která byla vybudována k výročí 700 let od založení konfederace, se již déle než čtvrt století těší pozornosti turistů. Vydejte se po ní i vy za poznáním krás Lucernského jezera a jeho okolí. Během 25 let cestu prošlo již více než pět milionů návštěvníků.

Návštěva Einsiedelnu, ležícího na Svatojakubské cestě, je jedinečným zážitkem pro každého křesťana. Denně jsou zde organizovány prohlídky v různých jazycích. Kromě toho se nabízí prohlídka knihovny v místním opatství a návštěvy různých muzeí v Einsiedelnu.

Nejstrmější zubačkou světa na vánoční trhy

Nejvýše položené vánoční trhy v Evropě se konají na Pilatu ve výšce 2132 m nm. Letos proběhnou 15. až 17. listopadu, potom se na zimu uzavře nejstrmější zubačka světa. Součástí bohatého vánočního programu budou stánky, kde si můžete zakoupit tradiční výrobky od místních řemeslníků, cukrářů, pekařů a dalších regionálních prodejců.

Více tipů na www.mojesvycarsko.com

Autor: Barbora Literová
Foto: Pilatus – Marco Thali