Občas přírodovědecké průzkumy nevyjdou podle plánu. A někdy se může stát, že se při takovém bádání pod vámi otevře brána do pekla.
Brána do pekla v Turkmenistánu hoří už 46 let a nikdo neví, kdy zhasne
Ilustrační obrázek
V roce 1971 tým sovětských vědců v poušti Karakum poblíž vesnice Darvaza prováděl výzkum ložisek zemního plynu. Došlo ale k propadnutí plošiny a k vytvoření kráteru, který měří 70 m na šířku. Protože vědci chtěli zabránit úniku zemního plynu do okolí, rozhodli se ho zapálit s tím, že za pár hodin vyhoří.
Ilustrační obrázek
Tohle se stalo více než před 45 lety. Ano, pořád to tu hoří, a záměr se vědcům příliš nepovedl. Takže místní i stovky zahraničních turistů, kteří sem každoročně jezdí, kráter výstižně pojmenovali "Brána do pekla". Podívejte se sami, mohlo by vůbec někoho napadnout pojmenovat ho jinak?
Ilustrační obrázek
V roce 2010 dokonce prezident Turkmenistánu rozhodl o nutnosti únik plynu uzavřít, to se ale doposud nezdařilo. Brána do pekla tak hoří dál.
Ilustrační obrázek
Turkmenistán má páté největší zásoby zemního plynu na světě, ale nedostatek potrubí brání většímu ekonomickému rozvoji.
Na následujícím videu můžete vidět prvního člověka, který se rozhodl se do kráteru podívat. George Kourounis tak učinil zejména proto, aby odebral vzorky dlouhodobě hořícího povrchu. Vědcům tak může pomoci zjistit, co žije na planetách s neustálým ohněm. George sám potvrdil, že když v kráteru byl, připadal si jako před bránou do pekla.
Chtěli byste se na bránu do pekla podívat naživo, nebo vás spíš děsí?
Dejte nám vědět v komentářích.