Určitě byste ale na Čínu neměli zanevřít jen proto, že cestovat po ní vyžaduje trochu víc úsilí než jiné země. Abyste si tedy nemuseli nechat krásy Číny ujít, sepsala jsem pro vás vše, co byste rozhodně měli vědět, než se do Číny vydáte.
Nejprve jen pár základních věcí, na které se připravte, když pojedete do Číny:
- Občané České republiky musí mít ke vstupu do země platné vízum.
- Většina turistů v Číně jsou Číňané. Jako cizinec budete v Číně spíše rarita.
- Počítejte s tím, že lidé v Číně jsou, no, zkrátka trochu jiní.
- Nečekejte, že někdo bude rozumět anglicky. S angličtinou se v Číně setkáte opravdu vzácně.
- Kvůli cenzuře nebudete mít bez VPN přístup na sociální sítě a webové stránky, které používáte denně.
- WiFi na veřejných místech nestojí za nic.
- Lidé v Číně kouří hodně a všude.
- Většina toalet, se kterými se v Číně setkáte, není pro nás Evropany úplně komfortní.
- Neomezujte se pouze na Peking a Šanghaj, v Číně je toho k vidění mnohem víc.
- Dopravní provoz se tu podobá jihovýchodní Asii. Jinými slovy - je šílený.
- Vždy si předem zjistěte, zda váš vybraný hotel přijímá cizince. K ubytování cizinců potřebují čínské hotely zvláštní povolení a ne všechny ho mají.
- Pro výběr peněz z bankomatu je největší spolehnutí na Bank of China.
- Osobně doporučuji k cestování po celé Číně používat vlaky. O tom, jak fungují nebo jak si koupit jízdenky, si ale určitě zjistěte informace předem.
- Nikdy nevěřte otravným taxikářům číhajícím u nádraží. Ti, co se okolo vás sesypou, jakmile vyjdete ze stanice, a budou vám tvrdit, že váš autobus nejede, vás budou chtít určitě oškubat.
- Vyhněte se Číně během letních prázdnin! Čekají tu na vás akorát obrovské davy.
NA CO MYSLET PŘED ODJEZDEM
Vízum do Číny
Čína má jeden z nejsložitějších procesů žádostí o víza na světě a vízum nepožaduje snad jenom od občanů Japonska, Singapuru a Bruneje.
Proto jako občan České nebo Slovenské republiky potřebujete ke vstupu do Číny vízum, pokud máte v plánu zdržet se déle než 72 hodin. Bohužel se tu nedočkáte elektronických víz či vyřízení víza při příjezdu. Váš výlet do Číny se tedy neuskuteční, pokud si nejdřív neuděláte výlet na čínskou ambasádu v Praze nebo v Bratislavě.
Na víza do Číny myslete včas! Zažádat si o ně můžete až tři měsíce předem a čím dříve, tím lépe. Musíte totiž vyplnit čtyřstránkový formulář, kde je po vás vyžadován mimo jiné i plán cesty a adresy všech ubytování v Číně. Přiložit také musíte svou pasovou fotografii a zpáteční letenku. Často se stává, že vám ambasáda kvůli jednomu zapomenutému detailu žádost vrátí k úpravě, proto víza nenechávejte na poslední chvíli.
Nemáte-li ještě přesný itinerář vaší cesty, stačí zarezervovat pár hotelů, které můžete později zrušit. Například na Booking.com najdete spoustu ubytování s možností stornování zdarma. A pokud se chystáte až do Tibetu, na vaši žádost o vízum se to nedoporučuje uvádět vůbec. Způsobíte si tím zbytečné komplikace.
Pro kratší cesty do Číny můžete využít buď jednovstupová víza na 30 dní nebo dvouvstupová víza na 60 dní (maximálně 30 dní pro každý vstup). Aktuální ceny a podmínky čínských víz najdete například na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
Výjimka existuje pouze pro zvláštní správní oblasti Hongkong a Macao, kde se po vás vízum nepožaduje. Pokud ale přijedete do Hongkongu nebo Macaa z Číny, bere se to jako opuštění Čínské lidové republiky a pro návrat zpět do země budete muset mít minimálně dvouvstupové vízum. V případě, že žádáte o jednovstupové vízum a chcete se podívat i do Hongkongu, se tak vyplatí dát Hongkong úplně nakonec nebo úplně na začátek vaší cesty.
Jste-li už delší dobu na cestách a žádost na ambasádě v Praze pro vás nepřichází v úvahu, existují samozřejmě místa v cizině, kde lze čínská víza také získat. Jedním z nich je právě Hongkong. V Hongkongu si můžete buď sami zajít na čínskou ambasádu, nebo si za příplatek nechat vízum vyřídit přes agenturu (např. Forever Bright). Agentury za vás vyplní téměř celý formulář a vízum budete mít do několika dnů, nebo dokonce expresně v ten samý den.
Kdy se (ne)vydat do Číny?
Než začnete plánovat cestu do Číny, zjistěte si, v jaké dny jsou v Číně státní svátky a školní prázdniny. Čínský národ cestuje vždy, když má volno, a to nejenom do zahraničí. Všechna turistická místa se v tu dobu okamžitě mění z hezkého zážitku v noční můru. Čína má přece jenom asi 1,4 miliardu obyvatel a když celý národ cestuje najednou, není to žádná legrace.
Pokud se do Číny vydáte během čínského Nového roku v únoru, během letních školních prázdnin nebo v období říjnových oslav vzniku Čínské lidové republiky, váš výlet bude určitě nezapomenutelný - ale ne v dobrém slova smyslu. Jedna moje čínská kamarádka davy ve své zemi nesnáší a ve zmíněné volné dny radši ani nevylézá z domu.
Kdy je naopak dobrý čas na návštěvu Číny? Já sama tam cestovala v květnu a první polovině června a považuji to za ideální dobu. Je už totiž dostatečně teplo, ale prázdniny ještě nejsou v plném proudu. Dalšími doporučovanými měsíci jsou duben, září a říjen.
Mobilní aplikace, bez kterých se v Číně neobejdete
VPN
Jak už jsem zmínila v úvodu, spousta webových stránek je v Číně zablokována. Jedná se téměř o všechno, co jste zvyklí denně používat. Facebook, Twitter, Instagram, Whatsapp, Google (včetně Gmailu a dalších aplikací), Youtube, Wordpress a tak dále. Pokud se nechcete všech těchto serverů během svého pobytu v Číně vzdát, odpovědí vám je VPN (virtuální privátní síť). Zjednodušeně řečeno, VPN vás připojí k internetu odněkud mimo Čínu.
Mějte však na paměti, že aplikaci VPN si musíte na svých zařízeních nastavit už před vstupem do Číny. Jakmile se ocitnete v zemi, bude už na pořizování VPN pozdě. Sama jsem používala službu ExpressVPN za $13 na měsíc, která má být jednou z nejrychlejších.
Jestli se chcete v Číně cítit jako doma, bude se vám určitě hodit aplikace WeChat. Najdete-li si totiž v Číně nové kamarády, těžko si vás budou chtít přidat na Facebooku nebo chatovat přes Whatsapp. Kdepak, v Číně frčí WeChat - nejoblíbenější sociální síť, kterou každý v Číně používá v podstatě 24 denně sedm dní v týdnu.
WeChat se v Číně používá i k jiným účelům, než je sdílení a komunikace s kamarády. Dá se s ním i platit. Do aplikace se dobije kredit a pak už se jen vesele platí skenováním QR kódů v obchodech, restauracích, na trzích a jinde. Jako turista si to ale nezkusíte - bohužel je k tomu zapotřebí čínský bankovní účet.
Když už nic jiného, někdy se vám WeChat hodí alespoň pro připojení k veřejné Wifi síti.
DIDI
Někdy přijde vhod i aplikace DiDi, která funguje stejně jako Uber a vyžaduje internetové připojení. Můžete si s ní snadno a rychle přivolat taxi za málo peněz. Jen buďte připraveni na to, že vám řidič klidně může zavolat, než vás vyzvedne - jak jinak než v čínštině.
MAPY
Vzhledem k tomu, že Čína není zrovna příznivcem Googlu, není dobré spoléhat se na Google Mapy. Osobně doporučuji Maps.Me, které v Číně fungují mnohem lépe a přesněji.
AIRVISUAL
Chcete-li sledovat kvalitu vzduchu, můžete si stáhnout aplikaci jako je třeba AirVisual. Znečištění vzduchu v Číně někdy dosahuje děsivých hodnot, a to zejména v zimě a ve velkých městech. Nedá se říct, že by celá Čína byla znečištěná permanentně - na vlastní oči jsem v Pekingu i v Šanghaji viděla modré nebe. Někdy máte ale bohužel smůlu a smogu se nevyhnete. Aplikace jako AirVisual vás upozorní, když je znečištění vzduchu natolik velké, že s sebou nese zdravotní rizika a bylo by dobré chodit venku s rouškou.
PŘEKLADAČ
A bez čeho se neobejdete ani náhodou, je mobilní překladač. Stačí si do vašeho Google Translatoru včas stáhnout čínský jazyk pro offline použití. Jak moc to oceníte, se dozvíte v následující části.
JAZYKOVÁ BARIÉRA
Čína je místem, kde vám je sebelepší znalost angličtiny (a vlastně i jakéhokoliv jiného jazyka) úplně k ničemu. Naopak buďte připraveni používat vaše ruce, nohy, pantomimu a kreativitu. Úplným základem však je mít alespoň jednu mobilní aplikaci, která vám umožní překládat věci do čínštiny bez připojení k internetu.
Zároveň také vždy mějte připraveny názvy míst a jejich adresy v čínštině, abyste se vůbec mohli dostat do vaší destinace. Bude se to hodit zejména při dopravě meziměstskými autobusy - ty totiž nemají vůbec žádná čísla, ale pouze názvy destinací v čínských znacích. Stejně tak zpravidla nenajdete latinku na informačních tabulích na vlakových nádražích.
Výjimkou je metro, které najdete v každém větším městě, a cedule jsou naštěstí i v angličtině.
Když už se vám někdy poštěstí, že najdete nějaký nápis v angličtině, nemáte zdaleka vyhráno. Čínská “angličtina” totiž často bývá jen jakýmsi pokusem o překlad, kterému ve výsledku vlastně nerozumíte. Proto tyto nápisy slouží spíš k vašemu pobavení než pro informaci.
A pozor - lidé v Číně možná nemluví anglicky, to ovšem neznamená, že si s vámi nebudou chtít popovídat. Čínsky samozřejmě. Povídat si s cizími lidmi je v Číně běžná záležitost a s vámi jako s cizincem se budou chtít bavit dvojnásob. Nerozumíte-li čínsky, usmívejte se a přikyvujte, ono je to časem přestane bavit… A kdyby ne, začněte jim odpovídat anglicky.
Aby toho nebylo málo, i při gestikulaci můžete šlápnout vedle. Pokud chcete ukázat na prstech ruky číslo dvě, nezvedejte palec a ukazováček, to totiž pro Číňany znamená osm. Namísto toho ukažte ukazováček a prostředníček ve tvaru “véčka”.
BĚLOCH = CELEBRITA
Připravte se na to, že jako cizinci budete často středem pozornosti. A to hlavně, když zamíříte kamkoliv mimo Peking a Šanghaj. Lidé na vás budou zírat. Opravdu hodně. Nikde jinde jsem si tohle nezažila v takové míře, jako právě v Číně. Ačkoliv je turistický ruch v zemi hodně rozšířený, 99 % turistů se zdají být Číňané. Jiné cizince v této obrovské zemi jen tak nepotkáte; já sama jsem často byla jediným bílým člověkem široko daleko - ve vlaku, na ulici, na nádraží, dokonce i v hostelu.
Kromě toho, že se často budou všechny pohledy na ulici upínat právě na vás, je úplně normální, že se s vámi někdo bude chtít vyfotit nebo si vás dokonce vyfotí bez dovolení. Do určité míry je celkem zábavné, když se kolem vás místní točí a říkají vám, že jste “bjůůtifl” (pokud to umí). Jestli jste ale introvert jako já, nejspíš vás to brzy omrzí, protože být středem pozornosti od rána do večera je zkrátka vyčerpávající.
Mojí jedinou radou je zhluboka dýchat a pokusit se to ignorovat. Nebo zkuste na ty zvědavce okolo zírat zpátky - většinou jim to také začne být nepříjemné a vzpomenou si, že civět na cizí lidi je neslušné.
JACÍ JSOU ČÍŇANÉ?
Na největší kulturní šok se připravte, pokud jde o chování lidí. Na jednu stranu jsou lidé v Číně komunikativní a společenští, ale na tu druhou mají úplně jiné způsoby, než na jaké jsme my Evropané zvyklí. Jsou zkrátka jiní.
Je například úplně běžné cpát se do metra ještě dřív, než měl kdokoliv šanci z něj vystoupit, hlasitě mlaskat při jídle, nechutně plivat na ulici (a tím myslím asi takové plivání, jaké Jack ukazoval Rose v Titanicu), předbíhat ve frontách, hlasitě přehrávat hudbu a videa ve vlaku nebo se klidně někomu dívat přes rameno na mobil.
Co se nám může zdát neslušné, je v Číně často úplně přijatelné a nikdo se nad tím nepozastavuje. Obecně bych Číňany popsala jako neomalené a ukřičené, ale jejich kultura už je zkrátka taková. Než se na ně kvůli tomu začnete zlobit, uvědomte si, že se tak nechovají, aby vám lezli na nervy, ale protože je to pro ně jednoduše přirozené.
A taky se na ně nezlobte, pokud si budou myslet, že svět se skládá jen z Číny, Ruska a Ameriky.
Připravte se také na to, že lidé jsou prakticky nonstop přilepení ke svým telefonům. Ano, to sice děláme i my, ale opravdu ne v takové míře jako naši čínští kamarádi. Všichni neustále používají nejrůznější mobilní aplikace, všechno fotí, natáčejí, dělají si selfíčka a nahrávají hlasové zprávy pro své kamarády přes WeChat. A to ani nemají ten zatracený Facebook…
I přes své výstřednosti jsou ale Číňané v jádru milí a přátelští. A vždycky jsou zvědaví na nás cizince, i když třeba nemluví anglicky a nemůžou si s námi popovídat.
ČÍNSKÉ TOALETY
Nebojte, v Číně najdete spoustu běžných záchodových mís, na které jste zvyklí, a to zejména ve velkých městech. Buďte ale zároveň připraveni i na turecké záchody - těch si při cestování po Číně užijete víc než dost. Sama jsem byla dokonce ubytovaná i v hostelech, kde jiné než turecké záchody prostě nebyly.
Co je ale horší, Číňané si moc nepotrpí na soukromí. Na veřejných záchodech si třeba kolikrát při vykonávání potřeby nechají otevřené dveře. Někdy jsou zase dveře (a zdi) kabinek příliš nízké, takže si pohodlně poklábosíte se svým sousedem či sousedkou.
No a někdy také kabinky žádné dveře ani zdi nemají. Jako třeba jednou v Pekingu, když jsem vešla na veřejné záchodky a rovnou se mi naskytl pohled na postarší paní dřepící nad tureckým záchodem. Asi netřeba zmiňovat, že jsem odtamtud zase hezky rychle zmizela.
Je celkem praktické, že veřejné toalety jsou zdarma a najdete je v Číně na spoustě místech (a opravdu mají většinou kabinky). Co ale nenajdete, je toaletní papír. Ten si noste všude s sebou a po použití ho vyhazujte radši do koše než do záchoda. Ne vždy je k tomu potrubí uzpůsobeno.
JAK SE DOPRAVOVAT PO ČÍNĚ
Čína je tak obrovská země, že nejpohodlnějším způsobem dopravy z místa na místo často bývá letecky. Osobně jsem ale křížem krážem po Číně jezdila vlastně jen vlaky. Vlaky v Číně můžu jen doporučit, jsou totiž levnější než letadlo, ale také jsou větším zážitkem - ve vlaku toho totiž můžete hodně vypozorovat o čínských lidech, jejich návycích a životním stylu.
Po celé zemi je velmi dobře rozvinutá železniční síť, díky které se dostanete téměř kamkoliv. Vlaky jsou bezpečné a na delší vzdálenosti si můžete vybrat i moderní vysokorychlostní vlaky. Pro cestování přes noc zase můžete využít vlaků s pohodlnými lůžkovými vozy.
Ale pozor! Nepředstavujte si, že se dostavíte na nádraží deset minut před odjezdem, koupíte si jízdenku a můžete jet, jako se to dá udělat téměř všude v Evropě. Nákup jízdenek je v Číně mnohem složitější (zejména proto, že neumíte čínsky) a musí se řešit předem na internetu. Do toho jsou na stanicích kontroly skoro jako na letišti a často i fronty.
Na menší vzdálenosti můžete někdy využít i autobusů. Tady se vám ale opravdu bude hodit mít název vaší destinace v čínských znacích, protože jinak si nejenom nekoupíte jízdenku, ale také těžko poznáte, do jakého autobusu máte nastoupit.
WIFI
Kdo dneska nepotřebuje internetové připojení, že? V Číně sice najdete sítí spoustu, ale rychlé a stabilní připojení je spíš vzácnost. V hotelech a hostelech Wifi většinou funguje, zato ty na veřejných místech za moc nestojí. Někdy najdete Wifi na vlakových a autobusových nádražích a nebo dokonce v samotných dopravních prostředcích. Ty ale buď vůbec nefungují, nebo se musíte nějak záhadně přihlásit (a jelikož neumíte čínsky, tak nikdy nerozluštíte jak), nebo se jedná jen o Wifi na hraní her a podobně.
Jedinou výjimkou bývají letiště, kde jsem žádný problém neměla. Na co naopak nespoléhejte, jsou kavárny. Wifi sice většinou mají, ale buď je velmi pomalá, anebo se k ní prostě bez čínského telefonního čísla nepřipojíte (to platí i u řetězců jako je Starbucks nebo McDonalds, takže ty vás v Číně rozhodně nezachrání, potřebujete-li někde sehnat internet).
JÍDLO V ČÍNĚ
O čínském jídle by se toho dalo říct spoustu! Možná vás překvapí, že čínská kuchyně je opravdu rozmanitá a nenajdete tu jenom čínské nudle a rýži, které si můžete dát i u nás. Protože je Čína tak obrovská země, všude se vaří něco jiného a každá provincie má své speciality.
Počítejte ale s tím, že Číňané snědí téměř všechno. Každá část zvířecího těla se zužitkuje, takže nejspíš narazíte na všelijaké podivné věci. Když už nic jiného, tak minimálně kuřecí pařáty se prodávají všude - dokonce i namísto chipsů v obchodě. Na druhou stranu, psi se tu opravdu skoro nejí a pravděpodobnost, že se vám nějaký objeví na talíři je téměř nulová.
Jak už jsem zmiňovala, lidé v Číně mají společenskou povahu, což se odráží i na jejich způsobu stolování. Nejraději jedí společně se svou rodinou a přáteli. Na stole mají v tomto případě vždy rýži a k tomu spoustu dalších talířů s pokrmy, ze kterých si každý nabírá, co chce.
Je ve zvyku jíst z malé mističky, do které si jídlo přidáváte podle potřeby. V Číně se jí samozřejmě hlavně hůlkami, ale většinou máte k dispozici i lžíci. Dejte si pozor, abyste nikdy nenechali hůlky zapíchnuté kolmo do rýže, symbolizuje to smrt a způsobili byste tím faux pas.
Restaurace také často nabízejí pouze jídlo, které je určené ke sdílení mezi několika lidmi. Pokud cestujete sami a nemáte zrovna společnost, hledejte místa, kde se prodávají třeba smažené nudle, smažená rýže s masem nebo zeleninou, nebo třeba čínské plněné knedlíčky.
Abych byla upřímná, najít místo, kde se člověk nají bez použití čínštiny, byla moje každodenní starost. Na menu v angličtině samozřejmě zapomeňte a obrázky v restauracích také nejsou úplně běžné. Většinou vám nezbývá nic jiného než si ukázat na to, co jedí ostatní, případně mít v mobilu pár obrázků nebo názvů jídel v čínštině.
PITNÁ VODA
Voda z kohoutku není v Číně pitná. Na spoustě veřejných míst uvidíte cedule nebo značky symbolizující pitnou vodu - většinou to ale znamená, že si tam natočíte horkou (vařící) vodu. Číňané milují horkou vodu! Je to pro ně lék na všechno. Kromě toho ji také na nádražích a ve vlacích využívají k tomu, aby si připravili instantní nudle v kelímku. Pokud zrovna nemáte jiný zdroj pitné vody, horkou vodu asi oceníte i vy. Když už nic jiného, tak si můžete být jistí, že v ní nejsou bakterie.
VAROVÁNÍ PRO NEKUŘÁKY
Všudypřítomný cigaretový kouř je něco, co jsem jako nekuřák v Číně špatně nesla. Nikdy jsem snad nebyla v zemi, kde by se kouřilo víc než tady. Možná vám to přijde jako banalita, ale mně osobně neohleduplní kuřáci dokáží slušně otrávit den.
Kouření je sice na hodně místech v Číně zakázáno, ale dodržuje to někdo? Lidé kouří téměř všude, v restauracích, ve vlaku, na nádraží, v hotelech, v autě - klidně hned vedle nápisu “zákaz kouření”. To, že si můžete koupit zapalovač v přepočtu asi za tři koruny, mluví za vše.
OBJEVTE TU PRAVOU ČÍNU
Někdy mám pocit, že většina turistů jezdí jenom do Šanghaje a Pekingu, přitom v Číně je toho k vidění spoustu - vždyť je to tak velká země! V oblastech mimo tato dvě města jsem jiné cizince potkávala jen zřídka, ale právě tam jsem se většinou ocitla tváří tvář té “pravé” Číně. Proto všem doporučuji prozkoumat různá zákoutí země.
Zejména přírodu má Čína nádhernou a rozmanitou. Ve městech může být znečištěný vzduch a přelidněno, ale příroda, ta vám zaručeně vyrazí dech.
CO STOJÍ ZA TO VIDĚT
Kam byste se v Číně tedy rozhodně měli podívat? Čína je samozřejmě obrovská a mohli byste po ní cestovat měsíce nebo klidně roky. Mezi nejnavštěvovanější destinace patří Peking, Šanghaj, Si-an a Čcheng-tu.
Sama jsem se podívala do Pekingu, Šanghaje, Chang-čou (Hangzhou), Čcheng-tu (Chengdu), Kuej-linu (Guilin), Yangshuo, Čang-ťia-ťie (Zhangjiajie) a několika dalších malých měst. A samozřejmě do Hongkongu, který se ale za součást Číny úplně považovat nedá.
Je zcela na vás, co se rozhodnete v Číně navštívit. Ať už hledáte města, hory, chrámy, rýžová pole, jezera či pouště, určitě si přijdete na své. Za sebe můžu určitě doporučit Avatarské hory v Čang-ťia-ťie (Zhangjiajie), Velkou čínskou zeď a Yangshuo.
Pokud váháte, jestli se vydat do Číny nebo ne, rozhodně si tuhle zemi nenechte ujít! Její návštěva s sebou sice nese řadu obtíží a výzev, ale to je ve výsledku to, co dělá Čínu tak zajímavou. A pokud jste si přečetli mého obsáhlého průvodce, určitě se v Číně neztratíte :-)
Michaela Ordošová
Míša je pořádkumilovný introvert, který podezřele často opouští svoji komfortní zónu. Například studiem a prací v Londýně, procestováním východní a jihovýchodní Asie na vlastní pěst nebo povídáním o sólo cestování na svém Youtube kanále. Její cesty můžete sledovat také na Instagramu.