Josef FormánekNikdy bych to do něj neřekl. Ale on, nahrbený prošedivělý střízlík s pěti křížky, židovským jménem a žilkatou tváří, přezdívající si Theo Inca, už ušel 46 tisíc kilometrů za svým snem. Teď je právě na Filipínách anebo taky v obýváku, chcete-li. Právě tam si sním povídám o dalekých cestách, kterých jsou plné všechny jeho knihy umístěné v replice starožitné knihovny. Opatrně zkouším z toho člověka dostat obrovské tajemství, které nakousl v jedné hospodě pod Jizerskými horami, když zjistil že jsem novinář. Už tam jsem se mu totiž musel prokázat všemožnými průkazy. Teď na druhé schůzce jsem měl poznat proč. Jakmile přišla řeč na „velké tajemství“, vytáhl ze stolu v obývacím pokoji cosi úhledně napsaného na stroji. Smlouvu mezi ním a mnou (zpracovanou právníkem), že do doby uveřejnění v našem magazínu jeho tajemství nikomu neprozradím po sankcí 100 000 korun ve prospěch autora, kdybych cokoli z této smlouvy porušil. I když jsme nakonec tuto částku ze smlouvy vyškrtli, tajemství mi přece jen obnažil.„SUN TRAIL INTERCONTINENTAL aneb půl miliónu kilometrů kolem Země“ – stálo v záhlaví štočku. Vnímal jsem velikost okamžiků téhle chvíle. Jak jsem se dozvěděl, byl jsem druhý po newyorském patentním úřadu, komu bylo dovoleno spatřit tento projekt. Nezdržel jsem se první otázky: Vy jste si to opravdu nechal patentovat? Ano, protože je to něco převratného a v komerčním využití, kdy půjde o skutečně milióny, by bylo škoda si nechat tento nápad pro sebe. Z vkladní knížky vybral 60 000 korun a raději to tam poslal. I když kvůli těm penězům za poplatek pak u nás doma bylo horko. Proč cesta za sluncem? SUN TRAIL INTERCONTINENTAL je cesta vedoucí okolo celé naší planety. Vede z Ohnivé země v Jižní Americe přes čtyři kontinenty a 160 zemí k Mysu dobré naděje v Jižní Africe. Až do současnosti nikdo nic podobného nevytvořil, co by se dalo srovnat s touto fantastickou cestou. Je to vlastně druhá sciencefiction v realitě naší zeměkoule. Tato cesta dlouhá 500 000 km vyjadřuje city celého lidstva, žijícího na Zemi. Je to cesta přátelství, dobré vůle a vzájemné úcty. Sun Trail není zkratkou mezi dvěma body na zeměkouli, ale je výpravnou cestou meandrující celým světem, navštěvující přírodní krásy a zázraky, kulturní poklady celého lidstva a jeho dlouhé i dramatické historie. Cesta se tím stává nejkosmopolitnějším objektem na světě, spojující nás s mnoha vrcholnými výtvory všeho lidstva a zázraky přírody. Je to gigantická cesta, největší cesta na zemi, je to cesta cest. A protože obepíná celou zeměkouli je to též trasa s nepřetržitým slunečním svitem.Tak třeba když na americké části cesty svítá, v její evropské části je slunce v nadhlavníku a v japonské části právě zapadá. Proto sluneční mezikontinentální cesta. A také jako symbol výtvoru bájných Inků, jejichž mystickým bohem bylo Slunce a kteří dovedli již před staletími postavit ve vysokohorských podmínkách cesty dlouhé až 5 000 kilometrů. Je místo na Zemi, kam se cesta nedostane? Cesta navštěvuje právě ty nejzajímavější místa na zeměkouli. Je jen málo odlehlých míst, kde nevede. Je to cesta časem, protože se po ní dostanete do doby kamenné na Nové Guineji a současně do supermoderního New Yorku. Fascinuje mě právě ta největší současnost cesty, na níž jsou navlečeny jako korálky na niti přírodní výtvory prvohor, druhohor i třetihor. Výtvory pravěku, lidstva středověku a doby současné L. P. 1993. Zřejmě z vás mluví zkušenost osobních prožitků… Ano, navštívil jsem zatím Itálii, Ghanu, Španělsko, Nepál, Švýcarsko, Rusko, Francii, Nigérii, Německo, Kanadu, Polsko, Bulharsko, USA a Slovensko…Kdy a kde vás napadlo vytvořit SUN TRAIL INTERCONTINENTAL? Počátek myšlenky mi vnukly duševní a psychické krize po evropském domově během mého několikaletého pobytu na severoamerickém kontinentu. Vlastní prvopočátek cesty existuje v době před 23 lety. Za jedné takové touhové krize, kdy jsem se díval na východ přes nekonečný Atlantik směrem k Evropě a kdy se mi jen zjevovala železná vodní nepřekročitelnost oceánu, cestou ke svému obydlí na americkém kontinentě, kráčeje pomalými meditující kroky směrem na západ jsem si najednou vybavil myšlenku, že kdybych minul ono obydlí a šel stále na západ, stále dál a dál po zemi až na Aljašku, přehoupl se přes úzkou Beringovu úžinu a pak šel dále, došel bych vlastně až do Evropy po souši. Z druhé strany. A bylo to tady. Patřím zřejmě do té velké skupiny lidí, které přitahují a lákají dálky, daleké obzory, daleké kraje, dalek é cesty. Takové cesty lákají svou zvláštní magií a mystičností nekonečných dálek a prostorů. Ta myšlenka se mi tak zalíbila, že jsem si s ní stále více a více zahrával, až jsem za několik týdnů načrtl první verzi této cesty. Chystáte se další části této cesty uskutečnit? Mám velké přání některé části Sluneční cesty osobně realizovat, alespoň ty nejzajímavější. A je jich ještě hodně. Dosud se mi to aspoň podařilo na částech cesty v těch zemích, které jak jsem říkal, měl již možnost navštívit. A bylo to vždy vzrušující. Paralelně, řekl bych teoreticky ale i prakticky, realizuji cestu doma způsobem turistick ých pochodů a pěšmo do zaměstnání (12 km – vstávám hodn ě brzy ráno) a zpět. Od začátku roku 1979, od kdy si vedu podrobně záznamy, jsem již ušel 46 000 kilometrů. Jsem právě na Filipínách. Alespoň to člověka udržuje stále fit a navíc se denně intenzívně zajímá o místa, na kterých se právě „vyskytuje“. Jedním z určujících mezníků této cesty jsou lidé, co se vám vybaví, když se řekne slovo člověk?Člověk? To je přece ten tvor, který za tisíciletí své existence vytvořil na Sluneční cestě tolik skvělých a vynikajících architektonick ých, sochařských, malířských, literárních, vědeckých, technick ých a dalších a dalších výtvorů, které mi SUN TRAIL vlastně pomohly vytyčit. Lidé, které na cestě potkávám, jsou většinou přá- telští a ochotni pomoci informací, radou i jinak podle okolností. Chystáte prodat své dílo pro komerční využití? Jaké mož- nosti dílo skýtá? Jisté možnosti jsou. Myslím, že již brzy o nich uslyšíte. Řekl jste zatím někomu o své cestě? Jak reagoval? Ano. Většinou byli nejdříve jaksi vyvedeni z míry, pak je ta spousta toho všeho zasypala. A když se vyhrabali, byli konsternováni existenc í něčeho takového u nás tady na Zemi. Něčeho tak rozsáhlého, plného zajímavostí známých, méně známých a také neznámých, přítomností mnoha překvapení, o kterých nikdy neměli ani tušení, že vůbec existují. Nepovažují vás členové vaší rodiny za blázna? Ano i ne. Občas se přece stává, že zpočátku bláznivý a pošetilý nápad je základem něčeho rozumného a dokonce i úspěšného. Připomeňme si jen nedávné nápady s Rubikovou kostkou, Guinessovou knihou rekordů, minisukněmi a staršími nápady s tiskárnami, automobilem, letadlem, atd., atd… Tato cesta bude zřejmě časem pokračovat, jak se bude lidstvo vyvíjet. Myslíte si, že jednou tato cesta skončí – na místě nějaké katastrofy? Domnívám se, že ne. Skončí až jednou v době, kdy skončí svou zářivou dráhu v čase samotné Slunce, kdy zde na Zemi by nemělo být již nic živého, kdy povrch Země bude pokryt několika desítkami metrů silnou vrstvou modrého zmrzlého vzduchu. Ale to vše by mělo nastat podle poslední předpovědi až za několik miliónů let. A bude vůbec kdo, aby tenhle poslední bod téhle cesty navštívil a kdy a kde to bude? Po dobu těch ještě zbývajících několika miliónů let tu je stále někdo, kdo se na Sluneční cestě bude pohybovat ať vědomky nebo nevědomky. Pokud ovšem do té doby se lidstvo nevyhubí samo.Jaký by byl váš osmý div světa? Mým osmým divem světa je Cap Canaveral – Mys Kennedy na Floridě, který je současně i pozemským divem vesmíru a jeho nekone čných prostor. Tady na každého návštěvníka dýchá vesmír z první ruky. Vzhlížíte k odpalovací rampě 39 A, odkud startovaly všechny posádky programu Apollo na Měsíc. V hale si můžete úplně zblízka prohlédnout skutečnou kosmickou loď Gemini, která kroužila se dvěma astronauty kolem zeměkoule. Vedle stojí kosmická loď Apollo 7, která poprvé obletěla Měsíc se třemi astronauty a vrátila se na Zemi. Ze vzdálenosti několika centimetrů můžete podrobně zkoumat opravdový kámen z Měsíce, který sem byl přivezen astronauty. Z tohoto místa odstartovaly sondy k vnějším planetám sluneční soustavy a které v současné době letí kdesi daleko za naší planetární soustavou hlubinami vesmíru a jsou vzdálené již miliardy kilometrů od nás. Kdybych si chtěl někam vyjet, ale měl bych jen na jednu zahraniční cestu, co byste mi doporučil? Pokud máte rád drsné chlapské dobrodružství, doporučil bych vám několikadenní pěší průchod africkou buší s volně žijící divokou zvěří zakončený turistickým výstupem na téměř šestitisícové Kilimandžáro. Jste-li založením romantik a milujete volnost a ticho, není nic lepšího, než přelet And balónem. Zbožňujete-li vír života, nabízím kosmopolitní Las Vegas, plné casin, heren a barů uprost řed pouště. Poděkoval jsem za tip a uvědomil si, že tenhle krásný blázen, jenž si přezdívá THEO INCA, mě vlastně celou „SUN TRAIL INTERCONTINENTAL „ dal kompletní návod či initeriář dobrodružného poznání až nebude vědět co s časem a penězi. A okamžité uvědomění z teď nabytého povznášejícího pocitu z nespočetných míst co stojí za to vidět a pro jejich poznání žít. Protože ne jeden kraj, země, či národ má co poskytnout. To nejhezčí je možno shlédnout jen z nadhledu, v celku jako mozaiku Země, jejíž barvy se z pohledu vesmíru sjednocují ze spektra v modrou. Kéž by tak nečinily i při své identitě je barvy. A proto dík, možná za šílený nápad – nenápad člověka, kterého fascinuje monstróznost a dokonalost veškerých přírodních a lidských výtvorů či skvostů, jejiž pospojováním tento muž vlastně SUN TRAIL vytyčil. Protože jeho zde nezvěřejněný patentový text plný názvů pozoruhodných míst nelze číst a hledat hloubku v samotných slovech, ale jejich pomocí hledat celé knihy, odkazy. Slova názvů jsou tady totiž zcela zbytečná, jen jejich představy ne. Neměla-li být totiž povrchní, pak by se musela každá zastávka rozepsat minimálně na pár stránkách našeho magazínu. A já nemohu než slíbit, že tuto inspiraci od THEO INCY využijeme.
Kategorie:
1993 / 07 - 08
