Pokud vezmeme v potaz, že se prokázala existence několika tvorů, kteří byli již vědecky mrtví nebo jejich existence patřila do říše pohádek, pak by čistě teoreticky neměla být zcela vyloučena ani možnost výskytu pterodaktylů. Můžeme se odkázat na domorodé příběhy nebo „zaručené“ zprávy o napadení člověka ptákem astronomických rozměrů.
Důkazy ale chybí. V roce 1977 mělo dojít k „únosu“ desetiletého chlapce obrovským ptákem, který se měl střemhlav snést na malého Marlona Loewa, uchopit ho a po deseti metrech chlapce upustit na zem. Svědky tohoto incidentu měly být jeho rodiče. Matka chlapce později médiím tvrdila, že kdyby se její syn nebránil, pták by ho odnesl neznámo kam. Jak silný by ale musel pták být, aby unesl desetiletého kluka? Ani veliký kondor Vultur gryphus žijící v oblasti And by si s tak těžkou kořistí neporadil. Před tisíci lety ale brázdili oblohu Severní Ameriky jedinci, kteří by to zřejmě zvládli. Byli to takzvaní teratornidi neboli ptáci-netvoři. Podobali se supům a rozpětí jejich křídel dosahovalo až pěti metrů. Příběhy o hrůzostrašných ptácích, kteří jakoby opustili brány filmových studií, se vznášejí nad vícero kontinenty. Vedle zambijských močálů se má pterodaktyl vyskytovat na Papui-Nové Guineji. Aktivním hledačem tohoto tvora místními označovaného jako indava či ropen, je Jonathan Whitcomb. Ten natočil rozhovor s Duanem Hodgkinsonem, válečným veteránem, jenž v roce 1944 na Papui pobýval. Hodgkinson opakovaně vypověděl, že viděl tvora podobného ptáku, ovšem gigantických rozměrů, s ocasem dlouhým okolo pěti metrů. Jenže ti největší ptakoještěři měli redukovaný ocas a žádný ze známých ocasatých ptakoještěrů ho neměl delší než jeden metr. Paul Nation, další z hledačů ptáka, za kterého by se nemuseli stydět ani ve filmových studiích, vyrazil přímo na místo činu. S několika domorodci pobýval pár nocí na odlehlých místech pralesa, kde měl být podobný tvor údajně spatřen. Pořídil filmový záznam zachycující dvě světelné tečky, podle Nationa jde právě o indavy. Záběry poskytl k expertize Cliffu Paivovi, fyzikovi a expertovi na střeleckou obranu. Ten potvrdil, že světla nejsou meteory ani umělá světla způsobená člověkem a že se nejedná ani o podvrh. Ovšem důkaz, že by zmíněná světla na obloze skutečně pocházela od pterosaurů, neexistuje.
